Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399362/bmid_duch-domu-ashburnu-axc-399362.jpg
4
2371
2371
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House , 2016
více info...
Přidat komentář
Čtení této knihy jsem pořád odkládala, i když jsem ji měla doma hned, když u nás vyšla. Včera odpoledne jsem ji vzala do ruky a na jeden zátah dala 200 stran a dnes ten zbytek dočetla. A i přes hodně rozporuplné názory na toto dílko, tak já mohu říci, že jsem spokojená. Na začátku knihy se seznamujeme s Adrienne, mladou dívkou, která zdědila staré opuštěné sídlo po své pratetě Edith, o jejíž existenci neměla tušení. Po příjezdu na místo asi její nadšení z dědictví zprvu trochu opadne, dům je opuštěný, do místního města daleko, obyvatelé se tomuto místu vyhýbají.... Dům jako takový dle velmi detailního autorčina popisu musela být impozantní stavba, tyto staré rodinné sídla mají vždy své kouzlo. Zde ovšem brzy přicházíme na to, že zde se jedná o kouzlo přímo vražedné....
Kniha se četla opravdu sama. Již jen názvy každé další kapitoly Vás nutí číst dál a dál. Nemohu říci, že bych se úplně a pořád bála, ale jo, čtení jsem si užila. Autorka dobře zachytila temnou atmosféru domu Ashburnů. A když se hlavní hrdinka pouští do pátrání po historii její rodiny, stává se čtení ještě více zajímavějším. Vysvětlení proč a co vlastně se zde událo, děje a pokud Adrienne něco neudělá dít i nadále bude, mi vyhovovalo. Suma sumárum mohu říci, že se těším na autorčinu další knihu, kterou už mám předobjednanou.
Já asi na ty duchařiny fakt nejsem. Vydržela jsem číst do konce, jen abych zjistila, kdo je ten agresivní duch.
Nebyla to zas taková pecka, kniha neměla moc nových nápadů a nebyla nijak moc děsivá. Některé momenty byly fajn, ale celkově spíš průměr.
Občas sáhnu po žánru, který běžně nevyhledávám. Prostě mě to zláká :) A Duch domu Ashburnů byl právě jednou takovou volbou.
Příběh byl čtivě napsaný a bavil mě svým rámcem - odhalování tajemné rodinné minulosti. Nicméně atmosféra mě nijak nezasáhla ani neprobudila ty správné emoce. Názvy kapitol jsou sice úderné a doslova vybízejí k odhalení dalšího kousku tajemství, ve výsledku však jejich obsah vyznívá tak trochu naprázdno. Občas jsem se musela i vracet několik stran zpět, abych si připomněla, proč se autorka rozhodla rozvíjet příběh tím, nebo jiným směrem. Popřípadě, proč konkrétní situaci uchopila daným způsobem. Knížka bude nejspíš záležitostí osobního vkusu čtenářů. Vyzkoušejte, uvidíte :-)
Za mě velmi vydařená duchařina. Kdo má tenhle žánr rád, jednoznačně doporučuju. Upřímně jsem Adrienne obdivovala, já bych se k domu Ashburnů bála i jen přiblížit, natož se do něho nastěhovat...
Pekná ducharina, miestami až prekombinovaná. Autorka dokáže prostredie popísať verne a zaujímavo, no hrôza z príbehu určite nešla. Chýbal mi pocit "plazivej" hrôzy, ktorá sa tak pekne dá vyjadriť v ducharských filmoch.
Na tuhle knížku jsem se už dlouho těšila. Nakonec nebyla tak dobrá, jak jsem doufala, ale stejně to bylo fajn čtení. Konec byl opravdu o nervy, nešlo knihu odložit. Celé vysvětlení toho, co se tam dělo a proč, jsme sice dostali, ale na mě to bylo překombinované.
Úžasná duchařina! Krásně popsané prostředí domu, strašidelný dům i děj celkově.Byl by to i super film :-) Jsem nadšená.
A zase jedna duchařina. Mladá Adrienne zdědila záhadný dům po pratetě Edith, kterou nikdy nepoznala. V domě není všechno v pořádku, což pozná nejen Adriena, ale i její kocour. Dívka postupně odhaluje tajemství starého domu a příběhy s ním spojené, což není zrovna jednoduché.
Napínavý příběh, který jsem hlavně ke konci opravdu "hltala", abych se co nejdřív dozvěděla, jak to všechno dopadne.
A teď doma řeším, každý nezvyklý zvuk a sleduji kočky, zda se nechovají divně :-)
Lehce nadpřirozeno, místy přitaženo za vlasy, ale čtivá kniha a příjemný napínavý příběh
Spokojenost. Rozhodně by tato kniha stála za zfilmování, nejlépe od Jamese Wana:).
Kniha se mi moc dobře četla, příběh se pěkně rozvíjel a místy jsem se i trochu bála. Ale úplně horor to nebyl. Každopádně další knihu od autorky si určitě přečtu.
Tak za mě ne a ne. Začátek celkem ušel, i ten prostředek se dal, ale potom.....katastrofa. To i některé pohádky pro děti jsou děsivější :). Takhle zpackaný konec jsem dlouho nečetla. Ale jednu výhodu to mělo. S kolegyní v práci jsme se tomu hodně nasmály a tak jedna hvězdička bude za prodloužení života.
Od knihy jsem čekala trochu více děsu, ale i tak byla knížka přijemně strašidelná. Krásný popis starého domu, malého městečka a zajímavého rozuzlení strašidelné dámy, která hlídá dům. Ačkoliv jsem čekala více, užila jsem si knížku :)
"Nejděsivější kniha roku." To jako vážně?! Nebavilo mě to a strach se také nedostavil. Nejvíc jsem se lekl při traileru ke knize (proto ta jedna hvězda). Jdu zapálit svíci :-).
Adrienne zdědí prastarý dům Ashburnů po své příbuzné. Dům je v městečku, u kterého stojí, považován za tajemný a strašidelný, protože se v něm před lety stala vražda a mimo jiné i proto, že majitelka nedovolila do domu nikomu vejít. Ani Adrienne se v domě necítí dobře a postupně si musí přiznat, že tam vážně straší :
.......Ještě včera jsem ani nevěřila na duchy. A teď - kletby, rejdiště duchů, lochnesská příšera, cokoli. Jen houšť; uvěřím všemu.
ŽÁDNÁ ZRCADLA
JE PÁTEK.
ZAPAL SVÍCI
..........................................................................
Sto tisíc tenoučkých škrábanců se vrylo do dřeva, ale pořád to nebylo dost. Její prsty pokračovaly v psaní. Nehty byly olámány až na maso, kůže pokrytá strupy praskala. Její vybledlé oči hleděly do prázdna. Její dech, hluboký a rytmický, skřípavě doprovázel práci prstů. Teď nepřestane. Ne, když je tak blízko..... Zpod prstů jí vylétly další třísky. Zasypaly její bledé tváře a černé šaty. Byla už tak blízko okamžiku, kdy prorazí dřevem ven a narazí na těžkou, vlhkou hlínu udusanou nad ní.
......................................................................................
Kniha mě potěšila svíravou atmosférou ponurého domu i jeho okolí a tím, čím si musela hrdinka projít (spolu se svým jedinečným kocourem), ale strach mi nenahnala. Co mě naopak nepotěšilo bylo zhmotnění čehosi jako zombie a chyby v překladu, ale to jsem přešla, protože mě hned vtáhla do děje a nešla odložit.
Doporučuji všem, kteří mají rádi tajemno a napětí.
Kniha byla velmi čtivá a napínavá. Já osobně mám "duchařinu" ráda, takže jsem se na ní velice těšila. V knize je popisován klasický duchařský příběh. Holka zdědí dům, kde se po nastěhování začínají dít divně věci a ona se všemu snaží přijít na kloub, protože dům je v současné době jediné její útočiště. Nemá už rodinu, přátelé se rozprchli do všech světových stran, vydělávat větší peníze se nedaří a tak zůstává až do doby, než události naberou rychlý spád. Otázkou zůstává, zda v tu dobu bude ještě možné utéct...
Kniha není moc objemná, takže jsem jí přečetla celkem rychle. Celou knihou vás provází nevyřčené tajemství a čekáte, kdy se dozvíte o něco málo více, než už víte. Je pravda, že na můj vkus by se mohly trousit drobečky k pravdě trochu ve větším množství, ale na druhou stranu o to víc vás překvapí rychlý spád na konci knihy, kde se dozvíte vše do posledního detailu, takže doporučuji vydržet až do konce. Jediné, co bych knize vytkla je to, že mohl být konec trochu propracovanější a naopak oproti zbytku knihy delší. Přijde mi, že úplný konec knihy už byl takový trochu zvláštní, ale i přesto jsem po přečtení knihy byla spokojená s tím, co mi kniha poskytla. Určitě si od autorky koupím další knihu, která bude u nás zanedlouho vycházet.
Tak tohle se mi hodně líbilo. Můj první literární horor /vlastně ne, kdysi jsem četla E. A. Poea/ a fakt dobrý, přečteno prakticky na jeden nádech a napnutá jsem byla... ne že ne :-) Kniha skvěle podněcuje čtenářovu fantazii, já jsem měla pocit, jako bych tím starým domem s květovanými tapetami, prapodivnou galerií obrazů v patře, pracovnou s krásným starým psacím stolem a ponurou ložnicí s postelí s nebesy sama chodila s rozsvícenou lampou a oknem se dívala do tajuplného lesa. Závěrečné rozuzlení formou dopisu bylo na můj vkus přitažené za vlasy, ale asi to tak u daného žánru má být. Jo... dobrý do bylo.
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Profil jsem si založila díky tenhle knize a mému rozhořčení. Tohle že má být horor roku? To je jasný příklad toho, když je reklama více jak obsah. Je to čtení spíše pro děti a i ten konec tomu odpovídá. Nazvala bych to jako zklamání roku.