Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353908/bmid_slehackova-oblaka-zd0-353908.jpg
4
583
583
Deníkovými zápisky na svém blogu TerezaInOslo motivuje tisíce lidí, aby přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď! Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly. Deníkové zápisky mladé ženy, která svými zápisky na blogu TerezaInOslo dokázala motivovat tisíce lidí, aby už konečně přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď.... celý text
Přidat komentář
Milá, odpočinková knížka, někdy až moc přeslazená, jindy člověku i slza ukápne. Ale ve výsledku je kniha velmi motivační a povzbuzující.
Příjemná oddychovka, kdo zná Terezy blog či Instagram, asi ho obsah moc nepřekvapí. Bylo moc příjemné číst pár kapitol před spaním, myslím ale, že není dobré číst knihu v kuse, neboť větší dávky "šlehačkovosti" může působit místa až moc sladce.
Úžasná kniha, u které se ve mně vystřídaly snad všechny emoce! Skvělá motivace, poutavý příběh a hezký styl vyprávění. :) Určitě doporučuji!
Mně se tato kniha četla hodně dobře. Tereza je milá slečna a umí krásně vyprávět a popisovat. Zasmějete se, pobrecite si a dodá vám to takový jiný pohled na svět. Trochu růžový a vůbec mi to nevadilo. Nevadilo by mi být takhle cílevědomá a pozitivní jako je právě autorka. Články z blogu občas čtu a musím říct, že kniha se liší.
Autorku mám ráda, ale pro mne zklamání. Čtivý blog neznamená automaticky čtivou knihu...u některých načančaných vět jsem se neubránila smíchu či protáčení očí.
Z blogerskeho světa mi mnohem lépe sedla např. Marie Doležalová s Kafe a cigárko.
Milé čtení, u kterého si jeden pobrečí, pousměje a zasní se. Příjemná oddychovka doplněná roztomilými ilustracemi, já jsem byla spokojená :)
Skvělé, tato kniha mi přinesla klid do duše a naději, že všechno jde, když se chce. Příběhy Terezy jsou krásné, škoda, že knížka není delší.
A víte co? Mně se knížka líbila. Ze všech těch blogerských rychlokvašek je Tereza člověk, který to má v hlavě relativně srovnané a hlavně umí psát. Je to cukrové, růžové, naivní, ale je to příjemné čtení o životě jedné milé holky, které vám vykouzlí úsměv na rtech. Jelikož jsem její blog četla, spousta příběhů pro mě nebyla nová, ale to nevadí. Knížku zaklapuji s pocitem, že bych se neměla bát a něco se svým životem udělat, protože není na co čekat. Nic jsem nečekala a jsem příjemně překvapená.
Ze začátku mě kniha moc bavila. Úplně mě pohltila a musela jsem číst a číst...a pak to tak nějak vyšumělo. Kapitoly byly nudnější a nudnější. Dočetla jsem ji, ale není to ta z knih, ke které se budu vracet.
Ano, je faktem to, že dnes se s knihami různých blogerů a youtuberů roztrhl pytel, i k této knize jsem přistupovala s obavami, že to asi nebude nic moc. Myslím, že sama Tereza knihu nepsala jako velké veledílo, ale myslím, že sama autorka to se slovy umí a po přečtení její knihy se ráda na její blog vracím ráda a pravidelně.
Opravdu krásná kniha, která mě ponořila do světa plného snění a nutkání plnit si sny vlastní. Doporučuji všem snílkům, milovníkům Skandinávie, gymnastiky i kaváren :))
Ano, spousta z vás má pravdu, že se nejedná o literární veledílo. Ale copak to autorka zamýšlela? Nemyslím si - v podstatě otevírá svou mladou, mnohdy životem ještě nezkušenou duši čtenářům. A někomu se jistě může zdát, že její náhled na život je naivní, vskutku plující na šlehačkových oblacích. A na druhou stranu - proč ne? Nikomu nic nevnucuje a snaží se myslet a žít pozitivně. Líbí se mi, že jsou lidé, kteří takto uvažují. A ruku na srdce, vždyť ona už něco dokázala, protože si za svým šla a zjevně tomu věnovala dost úsilí.
Za mě příjemné, odpočinkové čtení a pro klid v duši doporučuji přečíst.
Znám blog autorky a mám ho moc ráda. Terezka to se slovy umí a hrozně hezky se čte. Knížka je krásná a motivační takovým tím nevtíravým způsobem. Moc se mi líbila!
Já knihu vyhrála, tudíž jsem Terezu vůbec neznala, a tak jsem neměla žádná očekávání, o čem kniha je...Na první pohled mě zaujala krásně propracovaná obálka a ilustrace. Při čtení mi v některých pasážích bylo smutno, jindy jsem se usmívala a často jsem toužila vidět to krásné Norsko. Nicméně na můj vkus bylo v knize strašně moc cukrbliků, šlehačky a toho dokonalého života zkrátka až moc. Měla jsem pocit, že i ta tráva je v Norsku zelenější. Doporučila bych spíše mladším čtenářkám, které mají ještě tak trochu hlavu v pejru :)
Toto opravdu ne. Knihu mě půjčila známá, jelikož ji všude vychvalují a snad každý Booktuber o ni hovoří ve svých videích. V plánu jsem měla si ji i zakoupit. Blogerku absolutně neznám, ale myslím, že to nemá na psaní vliv. Tak úžasně pohádkový, vysněný, slaďounký příběh je možná pro mladší čtenářky, ale nemohla jsem knihu dočíst. Je krásné mít hlavu v oblacích a spisovatelce to velmi přeji, ale pro mě to nebyla kniha na čtení, možná delší slohová práce a do příběhu jsem se ne a ne dostat. Obálka krásná, musím uznat. Knihu kupovat nebudu a vracet se k ní určitě ne, ale jak jsem si všimla, jiným ženám se moc líbí, mám hold jiný vkus.
Dávám dvě hvězdy za pěknou obálku. Obsah bych také přirovnala k delší slohové práci. Věřím, že bez nekonečných kudrlinek a vycpávek textu, které čtenář nakonec začne přeskakovat, by to mohl být hezký román.
Když pominu to, že ten příběh je opravdu snový, skoro jak z pohádky, a máme co závidět, tak kniha jako celek mi přijde opravdu skvěle napsaná. Čtivá, smysluplná, dobře sepsaná. Děj krásně plyne, dobře se čte, je vidět, že autorka píše blog a psaní ji vůbec nedělá problém. Ba naopak. Je v něm jako ryba ve vodě. Líbí se mi jednotlivé příběhy a historky, na které vzpomíná, i to, jak nás jako čtenář oslovuje a snaží se vtáhnout hezky do příběhu. Je to opravdu až magické čtení. Sama jsem si připadala jako na obláčku. Autorku jsem dodnes skoro neznala, ale obdivuju, co vše už za života stihla procestovat a jak se nebála bojovat za své sny. Norsko je jedno z míst, které mě také láká, a po dočtení knihy o to víc.
Sladká i místy hořkosladká kniha Šlehačková oblaka od blogerky Terezy Salte, holky z Ořechovky, která se rozhodla odstěhovat za svým snem do Norska. Je to jen další blog v řadě, který se trochu poupravil a vydal knižně? Ne tak docela.
Tohle čtení má duši. Hlavní kouzlo knihy spočívá v tom, že vám autorka otevírá dveře do vlastního života a nabízí pravdivý příběh, který je o plnění snů, i těch tajných, hledání cesty a překonávání překážek. Přijímačky na vysněnou střední i na vzdálenou vysokou, drsné tréninky gymnastiky, seznámení s princem na bílém koni, stěhování do nádherné země, nejistota při hledání práce i odloučení od rodiny, a to vše zabalené do šlehačky. Kniha je jasný důkaz, že cesta ke snům je trnitá, dlouhá a vyčerpávající, ale splnit si je není nemožné. Spolu s Terezou si pak nakonec řeknete, že je dobře, když se k nim musíte probít.
Šlehačková oblaka
Ze začátku knížky jsem se moc nechytala, dost přeskakování a neúplných informací. Třeba proč vlastně její maminka zemřela. Pasáže o gymnastice mě úplně nebavili. Až tak v půlce knížky jsem se opravdu začetla. Vyprávění o tom, jak to vypadá v Norsku, jak hledala práci a další vyprávění, které šli hezky po sobě. Oddychová četba, kterou mohu doporučit :)