Skleněný pokoj
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25479/bmid_skleneny-pokoj-1s7-25479.png
4
2794
2794
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2009 , Kniha ZlínOriginální název:
The Glass Room , 2009
více info...
Přidat komentář
Mnohem lepší je divadelní představení. Kniha mě až tak nenadchla...spíše byla zklamáním.
Dokonalé propletení smyšleného příběhu na pozadí reálných historických událostí...Kniha mě tak zaujala, že jsem okamžitě začala studovat historii vily Tugendhat a rozhodně se chystám na návštěvu. Autor velmi dobře popisuje pocity jednotlivců, proto je velmi jednoduché se vcítit do postav. V knize je krásný jazyk, je zajímavě koncipována, no prostě má vše, co by kvalitní kniha měla mít..
Nejdřív to vypadalo jako zajímavý historický román, pak se z toho však vyklubal spíš román pro ženy plný nevěr a těžko neuvěřitelných "náhodných setkání".
Škoda, že osudy vily po roce 1945 byly popsány jen tak ve zkratce. Autor nemusel z ženských postav hned dělat bisexuálky. K upoutání zájmu čtenářů stačí samotný příběh vily.
Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat. Rodina, pro kterou vilu německý architekt Ludwig Mies van der Rohe vytvořil, se sice od příbehu distancovala, ale SM se podařilo vtáhnout do děje jako hlavního protagonistu vilu Tugendhat, jež prorůstá do osudu všech, původní rodiny a i těch, co se ocitnou ve vile po válce. Původní rodina emigrovala před Hitlerem. Vila je dnes součástí národního dědictví a je ceněna vedle děl dalších významných funkcionalistů : Adolfa Loose, Franka L. Wrighta, La Corbusiera a dalších.
Tak tahle kniha mě strhla. Zajímavý námět, skvělé zpracování, dechberoucí atmosféra, uvěřitelné charaktery a neuvěřitelné zvraty. Občas jsem se ale ztrácela v časové ose. Mnohokrát doporučuju.
Teprve tato kniha mě vyprovokovala k návštěvě villy Tugendhat. Super zážitek kniha i villa:-)
Společenské romány obecně mám poměrně dost ráda. O to víc mě mrzí průměrnost Skleněného pokoje, který místy sklouzával k lacinému románku pro ženy a dospívající dívky. Škoda. Osudy společnosti byly zachyceny nenásilně, věrně, osobní rovina se jimi prolínala umně a jednoznačně pozitivně hodnotím i plynutí textu (přečteno za necelý den). Bohužel škoda však jisté lacinosti, která z knihy číhala skoro na každém rohu.
„Není to nijak dobrá kniha. Jediný důvod, proč se Simon Mawer proslavil, je, že psal o vile Tugendhat. Pro mě to je parazit, který skočil na náš dům a vytřískal z něj slávu,“ říká dcera majitelů Daniela a má do značné míry pravdu. Což o to, samotná vila je popsána plasticky a autenticky působí i vyprávění o okolnostech jejího vzniku, zdařilé jsou i některé epizody ilustrující zvláštní atmosféru první republiky. Ale jinak je to v podstatě rozvleklá červená knihovna v kulisách funkcionalistického skvostu v brněnské Černopolní ulici. Mawer vytváří krkolomné milostné vztahy, které doprovází nesnesitelně nepřesvědčivé líčení vnitřních myšlenkových pochodů Viktora, Hany, Liesel... s naprostým vrcholem v podobě Tomáše a Zdenky v dobách socialismu. Kniha má přes 450 stran a i přesto jsou všechny postavy i jejich osudy jen tak nějak načrtnuté. Namísto pečlivé gradace děje se Mawer vyžívá v „osudových náhodách“, které jsou tak násilně vykonstruované, že z toho celá kniha vychází spíše jako promarněná příležitost literárně adaptovat silný příběh rodiny Tugendhat a její vily, v níž strávila pouhých osm let... (5/10)
Po přečtení této knihy musí každý do Brna. Onyxovovou stěnu ve vile Tugendhat je nutné vidět osobně... :-)
Vila sama je zajímavá a má za sebou zajímavý příběh, v knize je ale smyšlený. Připadalo mi to hrozně povrchní, jednoduché, plytké. Zajímavá doba, zajímavý dům a plyneme jen po povrchu vztahů. Škoda toho tématu.
Simon Mawer je víc malíř než vypravěč. V příbězích svých postav nechává čtenáři spoustu místa pro vlastní fantazii, ale skleněný pokoj vykresluje tak barvitě, že se cítím být jeho součástí, aniž bych tam někdy byla. A to musím brzy napravit.
Byla jsem se nejdřív ve vile podívat, až potom jsem zjistila, že existuje román. Asi proto se mi kniha líbila, ten dům se tím příběhem tak nějak zalidnil, asi u jedné mála knih jsem si mohla představovat dost přesně, kde se odehrává. Někde jsem četla, že potomci původních majitelů tuto knihu nenávidí, čemuž bych se kvůli množství sexuálních motivů vůbec nedivila.
Jak namíchat tuto knihu:
Vezmete superslavnou vilu, k tomu jako doplněk nejznámější kavárnu v Brně z daného období. Přidáte Sachr dort jako známku luxusu a rozhodně "dobře fungující" dobový artefakt. Pak se totálně vykašlete na veškeré popisování tohoto zajímavého období, za což byste získali plusové body. A nakonec se rozhodnete, že váš román potřebuje trochu moderního šmrncu, tak tam nasázíte jednu za vlasy přitaženou sexuální zápletku za druhou. Tadá, světový bestseller je hotov.
Prosímvás, Mawere, pokud nedokážete z tohoto tak zajímavého období a tak nabitých osudů vykřesat zajímavý příběh a aby po knize vůbec někdo sáhl, musíte si pomáhat jedním sexuálním motivem za druhým, tak si vyprávění dosaďte někam do New Yorku 80. let a laskavě neprzněte dějiny.
Nadherna kniha. Inspirativni.... Knihy z 2.sv.valky uz dlouho nectu, ale u teto jsem udelala vyjimku.
Nejcennější na knize je určitě popis vzniku jednoho z nejúžasnějších českých domů. Zajímavě popsané jsou taktéž ony patálie dvacátého století. Jinak se mi kniha zdála celkem mizerná, ať už je autor sebeoceňovanější. A ty sexuální scény – fuj!
Štítky knihy
Brno architektura zfilmováno první republika, 1918-1938 vila Tugendhat Protektorát Čechy a Morava podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Vzhledem k vyššímu očekávání díla tohoto autora pro mne kniha byla vcelku zklamáním. Nepodařilo se mi vžít do pocitů postav "vrchní smetánky" ani do postav nižší společenské úrovně - to mi opravdu byl bližší Mendelův trpaslík. Bisexuální orientace téměř všech ženských postav a zbytečné popisy vztahů a sexu knihu zařazují z velké části do červené knihovny. Zajímavý je popis architektury a atmosféry vily. Škoda, škoda, škoda.