Robinson Crusoe
Daniel Defoe
Těžko bychom hledali čtenáře, který by už od dětských let neznal – většinou ovšem v úpravách či převyprávěních – jádro tohoto klasického díla anglické literatury. A kolik nejrůznějších robinsonád se inspirovalo během staletí Defoeovým barvitým líčením, které vzniklo v roce 1719. Příběh „zvláštních podivuhodných dobrodružství námořníka z Yorku“ přesahuje svou éru: čteme ho jako nesmrtelný příběh o lidské odvaze, nezdolnosti i zvídavosti. Do češtiny byl Robinson Crusoe přeložen poprvé již roku 1797, důvěryhodný překlad však vyšel až o století později a novější verze pocházejí z let 1920 a 1933. Českému čtenáři se nyní dostává do rukou nový moderní překlad Martina Pokorného.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2022 , OdeonOriginální název:
Robinson Crusoe , 1719
více info...
Přidat komentář
Opakovaně přečteno jen tak pro radost. Příjemný návrat do dětství, kdy jsem knihu měla dostat k Vánocům, ale našla jsem ji dřív a do Štědrého dne tajně přečetla. Tenkrát jsem jí byla úplně fascinována, asi došlo k perfektnímu načasování vzhledem k věku. :-)
Jedna z knih, při kterých nevadí, že jíte loupáček s paštikou a zapíjíte to lákem z okurek...prostě fascinace dějem...ale nedoporučuji napodobovat, byť si to člověk stejně jako obsah téhle knihy zapamatuje i více než čtvrt století.
Ač na tyhle dobrodružné romány moc nejsem, Robinson Crusoe je napsaný pěkně a jsem ráda, že jsem se k němu dostala. Příběh je napínavý, moc se mi líbí popis ostrova a všech věcí, které si Robinson musel sám vyrobit. Za ty roky si vytvořil velmi slušné zázemí, několik "domů", velké hospodářství, které mu dávalo základní potřeby jako maso a vejce. Setkání s Pátkem příběh obohatilo.
Čte se dobře, rychle to utíká a celou dobu jsem držela Robinsonovi palce, aby se dostal domů.
Po dlouhch letech jsem se vrátila k této knize a bavila mě stejně, jako když jsem byla dítě. Ovšem i když je Plevova verze skvělá, doufám, že se někdy dostanu k originálu.
Už jsem myslela, že můj syn bude celý život jen hrát hry na tabletu a koukat na televizi...zlomilo se to až v okamžiku, kdy se mu dostal do ruky Robinson Crusoe...On, který měl problém přečíst jednu stránku textu seděl přikovaný s knížkou, kterou osobně považuji za poměrně komplikovaně napsanou. Ale evidentně má stále co do sebe a dokáže upoutat i dnešní generaci...Takže za mě pět hvězdiček...
Robinson mně nikdy nelákal, až teď v dospělosti jsem si řekla, že takovou klasiku si musim přečíst a kupodivu mně velice překvapil. Líbí se mi styl psaní a popis výroby všech těch věcí, co si sám vytvořil. Dokonce se tam najde i pár filozofických a náboženských myšlenek, což mně taky zaujalo. Už vím, proč je to jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších knih na světě. :-)
Tuto knihu jsem četla jako dítě a znovu jako dospělá. A opět mě příběh okouzlil. Nelze než obdivovat Robinsonovu touhu po životě, jeho vynalézavost a důvtip, Já se ocitnout sama na ostrově, nepřežiju noc :-). A on si tam postupně vybudoval slušné bydlení, včetně funkčního hospodářství... Je to knížka, která pobaví malé i velké a nelze než doporučit.
Moje nejoblíbenější povinná četba z doby povinné školní docházky. Strašně mě bavilo,když jsme si ji ve třídě s paní učitelkou četli.
Crusoe a Pátek...četli jsme ho na ZŠ na střídačku a dostávali známky za intonaci,rychlost čtení,výslovnost apod. Ale já si pamatuji,jak jsem to doslova žrala a provolávala 3x nazdar,když nám přišla suplovat dvouhodinovku těláku "čtecí úča" a nesla štos Robinsona.
Další vzpomínka na dětství...
Ako dieťa som Robinsona nečítal a tak som bol odkázaný len na poznatky z hodiny literatúry. To pri tak notoricky známom, slávnom a oslavovanom diele nestačí. Tak prečo si ho neprečítať, hoci aj teraz?
Daniel Defoe ma milo prekvapil - vôbec to nebolo nudné klasicistické moralizovanie, na aké som natrafil u Gulivera. Zrozumiteľný štýl, trefné opisy a exotické dobrodružstvá urobili z tejto knihy veľdielo. A siahajú po ňom všetci, všetky vekové kategórie, všade, kedykoľvek. Veď sa to ešte aj číta samo. Čas ubieha, pojem o realite sa stráca a vy by ste si najradšej ľahli do siete natiahnutej medzi dvoma palmami v tropickom raji...
Môžem len ľutovať, že som si Robinsona Crusa neprečítal ako dieťa. Predsa len to čaro chlapčenskej fantázie a príjemnej spomienky na bezstarostné časy sa mi s ním nikdy nebude spájať. A tak mi zostáva uvažovať nad monológmi o viere v Boha a nad tým, či by som dokázal v takej situácii prežiť aj ja.
Ps: To posledné dobrodružstvo v Pyrenejách si autor mohol odpustiť.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, které si čtu, když jsem nemocná a mám dost času. Musí to ale být to staré vydání, například: Robinson Krusoe Dle původního vydání Dan. Defoea a dle Jach. Jindř. Campea mládeži vypravuje Dr. Jan Novák. S barvotisky a 19 vyobrazeními v textu. Bohužel není uveden rok. Jazyk je trochu archaický, ale do té doby to patří. Zkoušela jsem číst v Plevově úpravě a to tedy jsem velmi rychle odložila :)
Kdyby jste se podívali do slovníků a hledali slovo "vůle", tak by jste tam měli najít Robinsona Crusoe! Jeho vůle přežít a znovu se shledat s milovanými byla silnější než cokoli jiného. A mně jako fanouškovi survival pořadu s Bearem Grillsem, jsem fascinovaně četl jeho "survival" s otroctvím, s ostrovem a domorodci. Zároveň jsem k panu Crusoovy vzhlížel s obrovským respektem, protože pro mě myšlenka, že bych byl sám dlouhé roky na ostrově, mě přiváděla k šílenství (nemám rád samotu).
Určitě mohu doporučit všem dobrodruhům!
Četl jsem jako malý kluk, doteď si pamatuji napětí při kanibalském rituálu. Dobrodružné a napínavé.
Z doslovu Aloyse Skoumala - názor Masarykův z r. 1893: "V tisíci případech z tisíce by Robinson musil v boji s nepodrobitelnou přírodou, ve své nicotě a samotě podlehnouti a sklesnouti na zvíře, zde naopak se tvrdí, že rostl nad sebe... Pudem vycítíme, že Defoe nemohl míti pravdu... Proto Robinson není realistický a není umělecký."
Naprosto souhlasím a navíc mi vadily chyby v textu a logické blbosti: s.63 - "Nemaje inkoust, pera ani zápisníku..." s.63 - "Zachránil jsem z lodi nepotřebnosti jako papíry, pera a inkoust..."
s. 57 - "Vítr burácel celou noc, a když jsem ráno vyšel a vyhlížel na moře, loď jsem už nespatřil. X s.79 (Po tom, co 12 dni vynášel věci z lodi) "Když jsem se pak zahleděl k troskám korábu, zdálo se mi, že vyčnívají z vody více než prve." X s. 80 - "Sešel jsem písčinou pokud možno nejblíž k vraku, ... když jsem došel až k lodi, poznal jsem, že s ní bouře značně pohnula."
Jako dítě jsem to nedočetla, protože mě to strašně nebavilo. Teď jsem to dočetla, ale hrozně mě to štvalo.
Robinsona jsem přečetl za svůj život několikrát, možná tak pětkrát. A stále se s ním dají prožít příjemné chvíle.
Štítky knihy
boj o přežití trosečníci anglická literatura ztroskotání, potopení lodě klasická literatura
Autorovy další knížky
1975 | Robinson Crusoe |
2022 | Moll Flandersová |
1968 | Dobrodružný život kapitána Singletona |
1971 | Roxana |
1970 | Denník morového roku |
Klasika četby na základní škole.