Říše strachu
Michael Crichton
Techno-thriller mistra tohoto žánru je nejen strhujícím čtením, ale také provokativním komentářem k manipulaci s informacemi v moderním světě. V Los Angeles má být za několik týdnů zahájena Konference o náhlé změně klimatu, kterou pořádá významná ekologická organizace NERF. Akce má celý svět přesvědčit o krajní naléhavosti globálního problému. Horečné přípravy konference však naruší podivné chování hlavního sponzora NERF George Mortona: tento americký milionář v jakémsi pomatení mysli zpochybní činnost organizace a odmítne ji nadále finančně podporovat. Hned nato po zběsilé jízdě autem havaruje, a ač jeho tělo není nalezeno, vše nasvědčuje tomu, že zemřel. Materiály objevené v Mortonově domě dají do pohybu téměř planetární honičku – hrdinové románu se pokoušejí v Antarktidě, na Šalamounových ostrovech, v arizonské poušti i na jiných, často exotických místech zabránit sérii uměle vyvolaných přírodních katastrof... Michael Crichton v kontroverzním románu Říše strachu už poněkolikáté kombinuje napínavý příběh s fundovaným rozborem ožehavého vědeckého problému, k němuž zaujímá značně vyhraněný postoj. Podle autora jsou klimatické změny, ke kterým v současnosti údajně dochází, pouhým mýtem, jenž má za následek politizaci vědy a potažmo představuje živnou půdu pro totalitární tendence či „ekoterorismus".... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
State of Fear , 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha byla na začátku taková trošku nudná, celkově krapet komplikovaná a člověk se musel hodně soustředit, aby zachytil co vše nám 'básník chtěl říci'. Nicméně pak se pěkně rozjela, poodhalila některé zajímavé skutečnosti o globálním oteplování a Zemi obecně a nakonec z toho byl pěkný čtyřhvězdičkový thriller.
Ze začátku mě kniha moc nebavila, pomalý rozjezd a nevýrazné postavy. Postupně se to ale rozjelo. Konec jsem čekal později. Kniha ale stojí za to, protože začnete přemýšlet o globálním oteplování trochu jinak, než jsme se to učili ve škole. Především mě zaujala myšlenka o oteplování způsobeném rozšiřování zastavěné oblasti - beton ve městech.
Tohle je Crichton v jeho nejčistší podobě. Ukázkový příklad toho, co tento provokativní, varující a do hlubin problémů se zakusující autor umí nejlépe...dostanu se k tomu později. Tentokrát přichází na řadu ekoalarmismus, ekoterorismus a s ním související manipulování vědeckých dat, sdělovacích prostředků a tedy i názoru veřejnosti. Každý čtenář který začíná tuto knihu číst zřejmě začne z jiného výchozího bodu, z jiné fáze přesvědčenosti o pravdě s názvem global warming. Dočítat ji ale budou všichni ve velmi podobném, ne-li stejném rozpoložení. Svěřím se jak to bylo u mě, nebo-li jak se během čtení jedné knihy z globálního oteplovače a stádovité ovce stal teploskeptik, který nad daným problémem přemýšlí a pátrá, zjišťuje, porovnává názory a ničemu nevěří stoprocentně.
Michaela Crichtona čtu cca od 13ti let, proto když v ČR vyšla jeho nová kniha Říše strachu, neváhal jsem. Přečetl jsem prvních pár stran a zcela jsem se ztotožnoval s názorem v knize nastíněným - odporná naftová a uhelná lobby je schopna pro prachy udělat cokoli. Během pár let se zvednou hladiny oceánů, začnou sucha, povodně, přírodní katastrofy související s oteplováním planety a všichni se dostanem do anatomické oblasti kam slunce nesvítí. Zkrátka můj názor byl ten univerzální názor stvořený jedinou nezpochybnitelnou pravdou. Jenže jak se příběh vyvíjí, najednou začínám odhalovat, že nic nemusí být tak, jak se to zdá na první pohled. Společně s postavami knihy odhaluji konspirace, nahlodávají mne pochybnosti a já začínám přemýšlet! Michael Crichton mě opět naprosto nenásilně a nepozorovaně donutil přemýšlet o problému, zajímat se o něj z více úhlů pohledu. To je to co, jak jsem psal v úvodu, umí tenhle autor nejlépe. Otevře čtenáři oči, argumenty; vědecky podloženými důkazy; ale zábavnou; dobrodružnou; akční a moderně čtivou formou. V tom je jeho genialita a jedinečnost. Samotná Říše strachu je jen jednou z mnoha kde to dokázal. Není knihou která říká to je správné, to není správné. Není o tom jestli globální oteplování je, nebo není, ale od první do poslední stránky je o tom, že každý chleba má dvě kůrky a každá prdel dvě půlky, přičemž jediná pravda neexistuje nikdy.
Říše strachu nezměnila jen můj masový bezmyšlenkovitý názor na ekoalarmismus, ale změnila přístup k informacím a utváření názoru obecně. Vždyť co člověku otevře oči víc, než to, když vám někdo pochlebuje, chlácholí a vy jen souhlasně pokyvujete hlavou a pak vás čapne za pačesy a profackuje obě tváře? To přesně se mnou Říše strachu udělala. Nestvořila antienvironmentalistu, ale pochybovače, nestvořila popírače, ale skeptika. A to, jak věřím, je přesně to, čeho autor chtěl dosáhnout.
Povinná literatura pro všechny enviromentalisty a všechny, co věří, že se otepluje a že za to může CO2. A vlastně by se tahle kniha měla ve škole číst mnohem spíš než nějakej Máj nebo Babička. Ovšem musí se číst i dodatek. Každopádně je to klasická (napínavá a velmi čtivá) Crichtonovská akce, který ovšem už napsal lepší. Ale aktuální téma ji posouvá o level vejš.
Navíc mi dal, ne zásobník, ale celej nábojovej pás argumentů až zas potkám nějakýho "zelenáče"
P.S. Dihydrát kyslíku by se měl nějak regulovat, podle mě je to jedna z nejnebezpečnějších látek vůbec, která má na svědomí spousty lidskejch životů a moc se o tom nemluví. ;-D
Tato kniha je fikce, ano! Ale problematika, kterou se zabývá je zcela reálná a pravdivá. Všechna fakta zde použitá, jsou vybrána z reálných dokumentů a reálných vědeckých prací. Říše strachu nezainteresovaným lidem (zábavnou formou) otevírá oči v otázce podpory obnovitelných zdrojů. Ona totiž vyvrací celou řadu zažitých a zcela nepochopitelných pravd. Konečně se dnes ukazuje, že prosazení některých zákonů týkajících se podpory např: fotovoltaických elektráren bude náš stát stát miliardy korun ročně a žádný velký efekt to nepřinese. Někteří "ekoteroristi" si toto doposud neuvědomily a tak dál hlásají neskutečné bludy. Přečtěte si tuto knihu a udělejte si vlastní názor na globální oteplování a nenechte se nadále ovlivňovat názorem zkorumpované a zmanipulované většiny, ke které jsem taky kdysi patřil.
Štítky knihy
globální oteplování technothrillery skepticismus
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Žánrem fikce, která je ovšem podložena daty, kdy se v současné době ukazuje, že globální oteplování opavdu neexistuje. Nosným tématem je tedy "ekoterorismus" nicméně se mi velice líbí pasáž, kde je vysvětlen název knihy.