Renegáti
Marissa Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480449/bmid_renegati-K2J-480449.jpg
4
931
931
Ona touží po pomstě, on chce spravedlnost. První kniha třídílné série od bestsellerové autorky. Renegáti jsou syndikát lidí s neobyčejnými schopnostmi. Vynořili se z trosek zničené společnosti a zavedli znovu řád tam, kde dosud vládl chaos. Jako obhájci práva a spravedlnosti jsou pro všechny symbolem odvahy a naděje. Výjimkou jsou zločinci, které kdysi svrhli. Nova má důvod Renegáty nenávidět a touží po pomstě. Jenže na cestě za svým cílem potká Adriana, který je Renegát. Dosáhne Nova nakonec své pomsty?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Egmont (ČR)Originální název:
Renegades , 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se četla skoro sama, vzala jsem si ji k moři, že mi dva dny vydrží a to jsem se bohužel přepočítala... Puppeteera jsem přesně viděla jako Heatha Ledgera z Batmana. Na stranu druhou, našla jsem tam i spoustu nedostatků, ke kterým se chci vyjádřit. Vy si sakryš pamatujete všechna ta jména? Já ne, ke každému člověku jich je nejméně tři a ještě schopnost. Kdo je Hugh? To je ten černoch a je to Kapitán? Nebo je kapitán běloch a jmenuje se křestním jinak? Pak je tady ještě ta předvídatelnost. A také naivita hlavní hrdinky. To ty renegáty nenávidí tak, že nevidí, že spolupracuje s vyšinutými jedinci? A když se k moci dostanou anarchisté, jak si asi představuje, že tu společnost povedou? Ach jo...
Božínku, takhle blbou knihu sci-fi/fantasy jsem ale hodně dlouho nečetla. Kor když jsem Renegáty četla po Prohnilém městě. Tohle je 500 stran ničeho, kdy na konci nečeká nic dramatického, možná se autorka pokusí o jedno “oživení”, které ale čtenáře nevytrhne. Na konci není žádná akce, která by nalákala čtenáře do pokračování (pokud nějaké bude). Já se omlouvám všem, co to tu vychvalují, ale tohle je hodně na pomezí young adult a něčeho, co je ještě před touto kategorií. Téma superhrdinů a padouchů jde tak skvěle zpracovat a na začátku se mi ten nápad fakt líbil, ale to je furt “Jo, dobrý, dobrý...” a najednou konec.
Marrisa Meyer už dokázala, že nepíše pouze plitké líbivé fantasy příběhy pro mladé, ale jemně nutí čtenáře i k zamyšlení nad otázkami jako třeba svoboda a rovnost lidí. A přesně to vnáší i do svého dalšího příběhu o Renegátech.
Měsíční kroniky stavěly na známých pohádkách, u Renegátů se Marissa vydala do neprobádaných vod. Bohužel jsem ale po počátečním nadšení trochu zklamaná. Celý svět je velmi zajímavý a myšlenka superhrdinů velmi neotřelá. Naštěstí se hlavní postavy dost liší od hrdinů marvelovek či DC Comics. Obzvlášť Adrianova schopnost mě okouzlila. Tak nějak mi přišlo, že ač je to celkem bichle, nic zásadního navzdory čtivosti, krom posledních pár stran, se nestalo. A co mě mrzelo, ani postavy se nijak zvlášť nevyvíjely a ani se toho člověk o nich moc nedozvěděl. Vlastně i jsem měla trochu problém to s nimi naplno prožívat. Snad to dvojka napraví. Velkým kladem je, že romantika je úplně na pozadí a vlastně téměř zanedbatelná.
Reálně tak 3,5*
S autorkou jsem velmi dobře obeznámená, proto jsem dopředu věděla, že se mi kniha bude líbit. Musím přiznat, že jsem se ze začátku nemohla začít, ale jakmile jsem se více ponořila do tohoto nového světa plného hrdinů, kniha mě pohltila. Kniha je situována tak, abychom byli na straně Novy, ale musím říct, že jsem chvilkami byla na straně Renegátů. Netušila jsem co čekat od konce. Věděla jsem, že je to první díl, takže jsem trošičku tušila, že to skončí otevřeně, ale toto. Toto jsem opravdu nečekala. Musím říct, že z konce mám smíšené pocity a už se velmi těším na druhý díl. 5/5
Tak tohle bylo...boží, skvělý, peckový... Vůbec nevím, jaké slovo by Renegáty dokázalo nejlépe vystihnout. Marissu Meyerovou mám moc ráda, a proto mě velmi těší, že opět nezklamala.
Postavy jsem si zamilovala snad úplně všechny, ale nejvíce samozřejmě Novu a Adriana (toho obzvlášť :D). Líbí se mi, jak jsou postavy krásně popsané a vyladěné do posledního detailu. Děj je velmi akční a nestalo se, že bych se někdy nudila. Takže rozhodně doporučuji a těším se na další díl.
Kniha se mi moc líbila. Bylo to něco nového mezi hlavními postavy - hrdiny. I když Nova není, tak úplně záporák. Knihu jsem přečetla během tří dnů. Čekala jsem jiný konec. Takový uzavřenější, protože konce, které skončí uprostřed děje ( tak mi to připadalo) nemám ráda.
Ale stejně moc knihu doporučuji a doufám, že další díl bude brzy.
Doporučuji!!!
Autorka mých milovaných Měsíčních kronik opět nezklamala a vytvořila dokonale poutavé dílo. Bohužel malinko slabší, než její první série.
Superhrdinové.
Přestože byla Nova tak trochu (hodně) bad girl a místy mě pořádně vytáčela, hned se mi zalíbila. Ostatní postavy jsem si také oblíbila.
Příběh byl velmi čtivý a originální.
Přestože začátek příběhu malinko drhnul a chvíli mi trvalo, než jsem se úplně začetla.
Nevím, co dodat...
Už se nemůžu dočkat pokračování!
Tahle superhrdinska jízda me bavila uz od prvních stránek, kdy akce střídala akci a představila nam většinu superhrdinskeho spektra. Postavy a jejich speciální schopnosti byly dobre vymyšlené a uzivala jsem si je stránku po stránce objevovat. Romantická linka byla poměrně strizliva a přirozena a nebrebrala vedení v celém příběhu. Jediná věc, která me trosku iritovala byla skutečnost, ze jsem celou dobu mela pocit, ze sleduji nizkorozpoctovy film, který se odehrává jen na několika místech a často se opakuje, přesněji řečeno se hlavni hrdinka opakuje. Jako by se opakováním snažila přesvědčit sama sebe a potažmo i nas, ze jediná správná cesta je zbaveni se renegatu a koncilu a tim podporit hlavni myšlenku knihy, která mi nepřišla dostatečně silná. Je možné, ze se můj názor změní s příchodem druhého dilu, údajně by mel v originále vyjít v listopadu 2018! Na dalsi díl se těším a urcite si ho přečtu! Čteno diky čtenářské vyzve.
Tak tohle byla jízda! Jo, můžu říct, že mě to fakt hodně bavilo a hrozně moc chci, aby už v Česku vyšel druhý díl a já si ho mohla přečíst, protože zoufale toužím po tom, abych se dozvěděla, jak bude příběh Adriana a Novy pokračovat. Kor teď, když... když vím, co se stalo na konci.
Jako ten otevřený konec je příšerný a za sebe mohu říct, že bych určitě zvládla ještě nějakých dalších pět set stránek, protože mě to vážně hodně bavilo a zkrátka a dobře - už chci, aby bylo na světě pokračování.
Pokud máte rádi knihy od Marissy Meyer nebo si rádi čtete superhrdinské příběhy, tuhle knihu rozhodně nemůžete minout.
Bohužel, nejspíš jsem prostě očekávala příliš. Nesedl mi styl psaní, a ačkoli v knize bylo pár světlých momentů, myslím, že kdyby se počet stran zredukoval na polovinu, vůbec by to knize neuškodilo. Takhle to byla jen další, příliš dlouhá young adultovka. 3,5*
Pokoušela jsem se kdysi začíst do Cinder, ale nějak mě to neoslovila. Zato příběh Novy a Adriana mi vcelku učaroval. Téma superhrdinů je poslední dobou trendy. A ten otevřený konec!
První knížka, kterou jsem od autorky četla. Jediné co mi na příběhu vadilo, byl rozjezd. I přesto, že knížka je celkem cihla. Kniha nabrala spád až v půlce. Což byla škoda. Jinak, ale velmi hezký příběh. A poprvé za delší dobu mi nešla žádná z postav na nervy se svým chování.
Upřímně... Nemohu porovnávat s autorčinou předchozí sérií Měsíční kroniky. Četla jsem Cinder, ta byla v pořádku, začala jsem číst Scarlet a bohužel. Scarlet mi leží už asi 3 roky určitě v knihovničce rozečtená do poloviny, nebavila mě a... asi jsem čekala něco víc. Další díly už jsem nepořizovala.
A pak tady jsou Renegáti. Byla jsem hodně skeptická, když jsem viděla jméno autorky, ale téma superhrdinů prostě bylo velké lákadlo, kterému jsem nedokázala odolat. A určitě jsem neprohloupila, protože tahle knížka mě chytla okamžitě od první kapitoly a pustila mě až na konci po 3 dnech, kdy jsem ji teda odkládala s velkou nechutí.
Byla to opravdu jízda a já na konci litovala, že má knížka "jen" 500 stránek. Četla bych okamžitě dál třeba i dvakrát tolik stran.
A co se týče postav, tak za mě nejzajímavější postavy určitě Adrian, Nova a Max - ten mě opravdu dostal. Malý Max. Ten chlapec je fakt super, i když je mi ho zároveň strašně líto.
Jinak velké plus pro autorku za zakomponování LGBT tématiky. Pro mě strašně milé překvapení. :)
Vím, že mnoho lidí má potřebu porovnávat každou knihu Meyerové s jejím nejlepším dílem - Měsíční Kroniky. A proto bych ráda na začátek napsala, že je úplně zbytečné porovnávat vše s touto sérií a nezaujatě si užít knihy této skvělé autorky.
Renegáti je kniha, jež mě nesmírně bavila. Byla vážně nesmírně čtivá, postavy byly sympatické a propracované a celkový svět, do kterého jsou Renegáti vsazeni je velmi zajímavý.
Upřímně jsem čekala více romantiky, a tak jsme byla mile překvapena, že vztah Novy a Adriana nepůsobil moc uspěchaně. Zalíbila se mi každá postava (jak zločince, tak hrdiny), možná až na naši hlavní Novu, která měnila názory a postoje na můj vkus až moc často.
Vzhledem k velice otevřenému konci se už moc těším na druhý díl série, na jehož překlad si podle všeho bohužel ještě nějaký ten pátek počkáme...
Doporučuji! :)
Na promyšlenost Měsíčních kronik to zdaleka nemá. Čtivé to je, ale hodně jsem vnitřně bojovala s motivací Novy. Dívka, která se chová jako klaďačka (protože čtenář si k ní má vytvořit vztah), ale zároveň chce někoho zabít - i když to dopadne, jak to dopadne? Jistě - je tam vývoj, ale pro mě absolutně neuvěřitelný. A notabene - ten závěr, vyšiluje a přitom celou dobu ví, že .... Prostě pro mě nedomyšlené, nedotažené, zabitý potenciál. Vzhledem k tomu, že to prý má být dualogie - přečtu si i konec, třeba autorce křivdím - a ta promyšlenost vynikne v dalším dílu. Chtěla jsem si to koupit, ale takhle ještě počkám. Za mě 2 a 1/2 *
Nebylo to špatné, ale je pravda, že podle nadšených ohlasů jsem čekala něco víc. Nápad byl fajn a příběh se dobře četl, ale žádný "wow" efekt se u mě nekonal. Postavy ujdou, i jejich motivace, ale přiznávám, že při jejich rozpačitém citovém objevování jsem se jen shovívavě usmívala a říkala si sama pro sebe : "Hele děcka, v podstatě můžete každou chvíli umřít, tak co kdybyste na to konečně skočili?" Něco podobného jsem čekala, vždyť je to příběh z kategorie NA, ale už jsem jich pár četla a postavy mi tak citově nevyzrálé ještě nepřišly. Přiznávám, že jsem váhala, jestli se pustit do druhého dílu, až vyjde, ALE ten závěr - který jsem rozhodně nečekala - mě přesvědčil, že mu šanci dám :-)
Pro mě teda spíše zklamání. Napsat knihu o pět set stranách tak, aby čtenář zůstal stále v napětí, je zkrátka velké sousto a autorce se to nepovedlo, bohužel. Pořád jsem si říkala, dobře, tak teď už se to snad pořádně rozjede, ale když už jsem byla někde za dvoustou stranou a stále se nic zásadního nedělo, pomalu jsem přestávala mít chuť číst dál a začínala jsem se neskutečným způsobem nudit. Kniha má bezpochyby skvělý námět, ale myslím si, že to šlo uchopit mnohem lépe. Přišlo mi to celé takové dětské, každému všechno jednoduše prošlo bez větších zádrhelů a o nějakém napětí taky nemůže být moc řeč. Asi bych ocenila větší reálnost. A méně nepodstatných popisů a zbytečných vycpávek! Přes to všechno musím říct, že ke konci si mě autorka po počátečních rozpacích opět získala, ale spíše u mě převažují ty negativní pocity. Konec jsem taky prohlédla poměrně brzy. No, uvidíme, co autorka vyvede s druhým dílem. Každopádně jsem docela ráda, že při dnešním trendu trilogií a "vícelogií" se autorka rozhodla jen pro dva díly.
Četla se skvěle. Děj však šel podle mě až moc rychle. Neuškodilo by trochu té větší akčnosti. Nejlepší mi přišel asi ten začátek, protože pak jak se k nim Nova "přidala" do týmu, tak mi to přišlo moc přeslazené. Nejvíc jsem musela přetrpět pasáž se sendviči a pak ten v tom parku. Nemůžu se už dočkat dalšího dílu, snad se tam objeví trochu více té akce a doufám i v to, že se Nova potom přestrojí za Nightmare (ten převlek a její schopnosti byly vážně boží). Ta romantika by mi tam ani nevadila, jen kdyby nebylo toho Adriana, který mi trochu lezl na nervy:(
Takže všichni stateční, kteří jste se odhodlali přečíst tento komentář, slavnostně prohlašuji, že zcela souhlasím s komentářem od uživatelky Tess911❤...
Kniha je naproto úžasná... Postavy hezky propracované a tak dále :D.
POZOR SPOILER!
Ingrid/Detonator a Frostbite mě neskutečně rozčilovaly. Phobia se díky své tajemné povaze stal mojí nejoblíbenější postavou. Oscar je naprosto boží. (Doufám, že se Oscar a Ruby dají dohromady.) Chtěla bych mít stejné schopnosti jako Adrian/Sentinel. Nightmare je taky naprosto boží! A při výslechu Winstona ukápla slzička... - prostě a jednoduše sdílím s Tess911 prakticky stejný názor.
Ace žije, agent N jistojistě brzy začne ohrožovat anarchisty a já z toho přívalu nových informací a otevřeného konce málem měla srdeční zástavu... (Děkuji pěkně Tess911, i když jsi věděla, že mi to způsobí infarkt, stejně jsi mě donutila to přečíst... To od tebe bylo kruté!)
KONEC SPOILERU
Menší ukázka:
Oscar: "Dvoubarevná cukrová vata pro dámu, popcorn pro pána a nabídněte si česnekové hranolky a čokoládové křupky. Ale na smoothie mi nesahejte, nebo bez váhání zabiju vás i vaše milované."
A nakonec... Obálka je boží ❤.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie pro dívky sci-fi pro děti superhrdinové sci-fi
Trochu zklamání. Příběh super, ale jako by mu něco chybělo, nemohla jsem se knihou prokousat. Navíc Nova neustále mění dres, jak se jí to zrovna hodí, což nedává tak úplně smysl.