Psohlavci
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524776/bmid_psohlavci-6532a7eae3520.jpg
4
452
452
Děj románu se odehrává koncem 17. století nedlouho po Bílé hoře. Hlavním motivem je zpracování legendy o vůdci Chodů Janu Kozinovi. Chodové střežili hranici mezi Čechami a Bavorskem, byli přímými poddanými českého krále a za své služby se těšili mnohým privilegiím a výsadám. Po třicetileté válce Chodové o svá práva přišli a jejich pozemky byly prodány Lomikarovi. Chodové samozřejmě nechtěli přijít o svá privilegia, ale jejich stížnosti nebyly vyslyšeny. Proto začali organizovat povstání proti vrchnosti. Nejvýraznější postavou odboje byl Jan Sladký Kozina. Povstání však bylo potlačeno a Kozina odsouzen k popravě oběšením. Exekuce byla vykonána v Plzni 28. listopadu 1695. Podle Jiráska zvolal Kozina před popravou mocným hlasem: „Lomikare! Lomikare! Do roka budeme spolu stát před súdnú stolicí boží, hin se hukáže, hdo z nás..."... celý text
Přidat komentář
Jojo, pan Jirásek byl pěkný pohádkář! Za "Psohlavce" by jej bodří Chodové asi pěkně prohnali čakanama...byl to původně hanlivý název. Ale knížka se čte hezky, když ji člověk nebere až tak doslova.
Po pravdě řečeno, jedná se opravdu jen o Román. Prvotním znakem Chodu jsou boty nikoliv hlava psa. Je však pravdou, že Lamminger zemřel po roce a dnu, jak vykřikl Jan Sladký-Kozina. To však může být náhoda, ale i nemusí. Jako člověka pocházející z oblasti Chodska, jsem hrdým že nás, Jirásek popisuje jak hrdiny. Kterými si však myslím nejsme. Většina Chodů jsme pěkný poseroutkové. Proto tvrdím román užasný, ale nic víc. :D
na to se ndeá nic říct závěr knihy Lomikare lomikare snad zlidověl v každé škole.
Zapomněla jsem dodat, že kupodivu Jiráskovy básničky jsou dobré. Třeba tendenční U rakve dělníkovi mě dojala. Vážně
Na Jiráska to není nejhorší. Dokud jsou to maximálně dvě knížky, tak to jde, ale louskejte po večerech F.L. Věka. Ty popisy jsou přímo vražedné
Skvělý zážitek je zejména doslov z pera jednoho z našich "národních velikánů" Zdenka Nejedlého. Psohlavce jsem četl před desetiletími, doslov teprve nyní, dokázal jsem jej vychutnat až ve zralém věku. Psohlavce a Jiráska vůbec v dětském.
Je to sice klasika, ale z dnešního hlediska nevýrazné, černobílé a příliš patetické.
Štítky knihy
17. století povstání Chodsko historické romány
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Tato knížka mě oslovila víc, než F. L. Věk, ale zase za mě žádné "wow" se také nekoná. Zaujala mě znalost autora o celém povstání a to jak uměl napnout děj až do poslední chvíle. Někdy nastal problém se zdlouhavým popisem, který je pro Jiráska typický. Knížku oceňuji především její krásnou starou češtinou, ta se samozřejmě obtížněji čte, ale je to opravdu krásné. No a chodské nářečí se čte ještě obtížněji, ale má to své kouzlo. Knížku určitě číst znovu nebudu, ale jejího přečtení nelituji.