První den mého života
Paolo Genovese
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413114/bmid_prvni-den-meho-zivota-sRZ-413114.jpg
4
146
146
Muž, dvě ženy a chlapec, přesvědčení, že dosáhli naprostého dna a bez vůle dál žít, se bezprostředně před tím, než se pokusí o sebevraždu, setkají se záhadným bezejmenným, který je přiměje, aby s ním uzavřeli dohodu: Věnuje jim sedm dní, během nichž poznají, jaký by byl svět bez nich. Potom je vrátí na stejné místo, přesně do okamžiku, ve kterém přistoupili na jeho návrh, a budou se moci rozhodnout znovu. A pro někoho se poslední den života možná změní v první den života nového.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , XYZ (ČR)Originální název:
Il primo giorno della mia vita , 2018
více info...
Přidat komentář
První den mého života je kniha zvláštně napsaná, je jako filmový scénář. Popisy jednoduché jako poznámky pro režiséra, který má vlastní představu a scénárista mu jen tak naťukává podstatné body, dialogy přesně takové, které postava pronese a pak by vás ve filmu odrovnala svojí mimikou, tím nevyřčeným, tím mezi řádky. Spousta odkazů na hudbu, která by danou scénu podbarvila a pokud ji znáte, nebo si ji dohledáte a pustíte, pochopíte, jak přesně se k dané scéně hodí, jako ve filmu. Samozřejmě, že to není scénář, ale hrozně moc ho připomíná. Zpočátku jsem si myslela, že Paolo Genovese v sobě prostě především nezapře scénáristu a režiséra, ale zpětně musím říct, že je to skvěle zvolená forma, mnohem více vlastně odpovídá tématu, bez patosu, bez logiky, bez výraznějšího nimrání, někdy je to jen o všudypřítomném pocitu, a jsou věci, které důvody nemají, nejsou vidět, jen je cítíte, nebo důvody mají, ale v daném momentě už vlastně nejsou tím rozhodujícím. Možná emoce podávané trochu zvenčí, ale hrozně moc přesné. Všechny hlavní postavy budete milovat, budete jim rozumět, chápat je a moc si přát, aby našli naději. Možná taky proto, že v některých jejich rozpoloženích se sami tak trochu najdete. Ne obzvlášť příjemné, ale neskutečně lidské. 100% PS: Pokud vás téma knihy zaujalo kvůli tomu, abyste poodhalili, jak takový svět z anotace knihy funguje, pak vás kniha patrně zklame, tohle je spíš emoční, pocitová a filozofická záležitost.
Přečteno za jeden večer.
Pro někoho, kdo ve svém životě poznal jaké to je vyrovant se s odchodem blízkého touto cestou .... totální peklo. Vyrovnal jsi se a pochopil, a pak je ti nabídnuta alternativa že tvůj blízký měl šanci vidět a přesto se jí vzdal.
Pro člověka odhodlaného možná jen vize toho, že se ho někdo pokusí zachránit ... ale je to jen příběh. Nebo?
Pro ostatní. Příběh, dobrá kniha, něco jako ... něco.
V neposlední řadě kniha se soundtrackem ;)
Tohle na mne zapůsobilo moc. Několikrát mi kniha visela v ruce hřbetem vzhůru a já se snažil ovládnout ramena, utřít oči a pokračovat dál.
Tuhle knížku vidí každý podle svých zkušeností a je to dobrá kniha, protože na nikoho se nesmíš zlobit. Musíš jen pochopit, protože tma může i bolet. Šťastný ten kdo ji nezakusí.
Silný zážitek. Nevěděla jsem, jestli téma nebude příliš těžké, ale zároveň mě lákalo. Čtyři neznámí, čtyři odlišné charaktery i životní příběhy. Čtyři naprosto rozdílné důvody k tomu svůj život ukončit. A jeden Neznámý s velkým N, který jim všem nabídne sedm dní k tomu, aby si své rozhodnutí mohli rozmyslet. I přes těžké téma, se kniha čte překvapivě lehce, i když o scény, při nichž čtenář tají dech, není nouze. Stejně tak, přestože si zahrává s věcmi mezi nebem a zemí, nepůsobí kýčovitě a přehnaně. Je napsaná tak uvěřitelně, že si člověk říká, co kdyby,...? Kolik tajemství nám zůstává ukryto? Co my vlastně víme?
*****Čtenářská výzva 2020 - 17. Kniha, ve které se odehrává svatba nebo pohřeb******
*****Kniha v italském originále*****
Mám velmi rozpoluplné pocity. Na knihu jsem se těšila, vlastně ihned po přečtení anotace jsem zakoupila. Čte se vcelku dobře, ale i tak jsem ji četla, na můj vkus, docela dlouho. Příběh je zajímavý, nevšední, chcete vědět, jak to skončí, udržuje vás v napětí až do poslední kapitoly. Ale i tak mi přišla taková nemastná, neslaná.... něco tomu chybělo. Nad čím jsem se také pozastavila byl zvláštní překlad, kdy nebyly přeloženy názvy obchodů, jako např drugstore apod. Proboha, proč?
Zajímavě a působivě rozebraná psychologie hlavních postav, kniha se velmi dobře čte, působilo to na mě jako filmové obrazy. Napjatě jsem očekávala závěr, který byl docela překvapivý. Doporučuji také film Paola Genovese s názvem Naprostí cizinci.
Tato kniha byla zvláštní a filmová - po přečtení mi je tak, jako po dokoukání posledního dílu dobrého seriálu. Během čtení se mi navíc často vnucovaly vzpomínky na kdysi sledovanou sérii Mrtví jako já, zvláště když na scénu vstoupila policistka Aretha (ale to je jen můj soukromý vjem, obojí se srovnávat nedá). Román je z těch s nepředvídatelným dějem, je tu současnost i nadpřirozeno - a v tom jsem se až trochu ztrácela (teď jsou vidět, teď ne...), a také se vyplatilo číst pečlivě a nespěchat. Autor to umí se vztahy, jak už ukázal v Naprostých cizincích a tady je to také skvěle vygradovaná přehlídka lidských osudů, rozhodnutí i selhání. Konec byl působivý, jímavý.
Oddechové čtení se skvělou psychologií postav a zajímavým příběhem. Kniha mě bavila a až bude natočený film ,určitě se kouknu.
Po knize jsem sáhla, protože se mi moc líbil film Naprostí cizinci Paola Genovese, byla jsem zvědavá, jak se mu podaří tak zajímavý nápad, jako je setkání 4 sebevrahů, ztvárnit na papíře. Místo "knižního příběhu" se přede mnou od první stránky začal odvíjet film. Včetně hudebního doprovodu. V tomto směru Paolo Genovese režiséra nezapře. A pokud bych knihu hodnitila jako film, tak super: atmosféra, emoce, příběh, rychlé střihy, zajímavé lokace...ale jako kniha mi u ní něco chybělo. Větší vhled do nitra jednotlivých sebevrahů, zachycení jejich myšlenek, pochyb. Pohnutky Napoleona jsem vlastně nepochopila ani na konci.
Nicméně i tak, zdařilé dílo.
Zajímavé téma, zajímavě řešeno. Dobře se mi četlo a hodně líbilo. Chytré, občas vtipné, zvláštní "duchařská" knížka.
Ten most na obálce není ten, na kterém příběh začíná. Já je oba viděla na vlastní oči.
Citát:
"Kdyby lidské bytosti byli jako balené párky - s vyznačeným datem spotřeby na obalu - možná by se chovali jinak."
Velmi dobře zpracovaný příběh, skvělá psychologie jednotlivých postav, výborný námět knihy. Úplně to vidím zfilmované... Za mne jedna z výborných knih letošního roku
První den mého života je příběh laskavý i dojemný, příběh, který přináší zamyšlení nad životem, který nikdy není jen těžký a nesnesitelný, stejně jako není jen krásný a radostný.
Čtyři lidé rozdílní věkem, povoláním a rodinným zázemím jsou z různých důvodů tak nešťastní, že se odhodlají spáchat sebevraždu. V ten okamžik se setkají se záhadným člověkem, který jim nabídne sedm dní navíc, během kterých se rozhodnou, zda skutečně chtějí zemřít nebo se vrátí do okamžiku před sebevraždou a zvolí si život. A tak se tito původně neznámí lidé dávají dohromady a společně prožijí sedm velmi zvláštních dní.
Tajemný člověk, který jim dává tuto šanci, je zavede do jejich minulosti, současnosti a nechá je nahlédnout i do případné budoucnosti. Díky němu si uvědomí spoustu věcí o svém životě...
O tom, zda se jejich poslední den života změní v první den života nového, je tato kniha. Jak se každý z nich rozhodne, najdou sílu, vůli a chuť znovu žít?
Kniha přináší zajímavý a nápaditý příběh, který určitě stojí za přečtení.
Kniha mě zaujala svou anotací hned na první dobrou a nelitovala jsem. Příběh 4 lidí, kteří se rozhodnout skoncovat se svým životem. Autor rozebírá jejich pocity a důvody proč chtěli zemřít. Všechny hrdiny v knize si zamilujete. Budete žít jejich životy, prožívat jejich radost i smutek. Kniha je psána krásným jazykem a stránky plynule mizí pod rukama. Opravdu povedený počin, který vás donutí přemýšlet.
Krásna kniha, neskutečně silný příběh. Nedoporučuji číst v MHD, ty slzy, kanoucí po tvářích asi vypadají hodně zvláštně ;-). U této knihy se teším i na připravovaný film.
První den mého života
Dávám čtyři hvězdičky za celý příběh i styl psaní. Líbila se mi právě scénáristický styl knihy, dokázala bych si představit, jak bude titul zfilmovaný. Konec, pravda, by mohl být více emotivnější. Do poslední chvíle jsem netušila, jak vše skončí, nálady hrdinů se měnily z hodiny na hodinu v závislosti na tom, v jakém byli citovém rozpoložení. Kniha byla psána objektivně a jakoby s odstupem, přesto však mohl čtenář cítit veškeré emoce. Titul mě oslovil, takže ho můžu s klidným srdce doporučit dál.