Prostě na mě zapomněli
Jiří Holub
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269294/mid_proste-na-me-zapomneli-98x-269294.jpg
5
434
155
Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy – s tím dobrým i s tím zlým. Helga tady vyrostla, starala se o rodinu, vychovala děti a pak zůstala sama. Opuštěná. Plná bolesti, smutku a trápení. Teď ji osmileté zvídavé děvče bez předsudků vytrhlo z beznaděje a pomohlo opustit hrůznou minulost. Díky Klárce přestala Helga být jen tou, na kterou jednoho děsivého dne, naštěstí i bohužel současně, ve vesnici všichni zapomněli.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno: 2015 , JaS (JaS nakladatelství)Originální název:
Prostě na mě zapomněli , 2015
více info...
Přidat komentář
Moc hezký příběh, ze kterého je mi smutno. Co dodat. Taková to byla složitá doba.
Moc hezké vyprávění. I když smutné a konec opravdu velmi mrazivý. Knížku jsem si půjčila na základě zdejších komentářů a i díky nim jsem objevila českého autora, jehož další knížky si ráda přečtu.
Hezky a zároveň velmi smutný příběh z pohraničí odehrávající se těsně po válce. Stručný, ale bylo v něm všechno. Škoda jen nemnoha dlouhých složitých vět a občasných překlepů.
Naprosto souhlasím s hodnocením níže uživatele francouz..k tomu není co dodat ..
Ač jsem tušila, že to nebude procházka růžovou zahradou, vyprávění očima Klárky zdálo se být téměř idylické i přes ta všechna úskalí své doby.. takový plamínek naděje. Velmi rychle se však ztratil a hlavně konec knihy, ten byl velmi temný, smutný a pro mě šokující.
Pan autor je dalším mým příjemným objevem mezi českými autory...
Tak to bylo opravdu něco. to je příběh s velkým P. Navíc je vyprávěn malou Klárkou, pro kterou je všechno úplně nové. na první pohled pohodové, nový velký domov, který je na samotě, spousta nového.
Na druhou stránku se pomalu začínají stahovat mračna, i když jdou pomalu, jdou. jsou sice zředěna místní kněžnou, která jim ukazuje tu pohodovou stranu života v pohraniční.
Ale pak jsou zde i ti pohrobci třetí říše, kteří běhají po lesích a páchají zvěrstva.
Ale Klárka má novou kamardáku, která ji seznamuje s životem v této zničené vsi a vypravuje jí o svém životě a životě celé vesnice.
To co nakonec příjde je noční můra nás Čechů, to co se zde událo je podobné genocidám, které se stali na konci století ve válkou zmítaném Balkáně.
Opravdu velmi drsný a bohužel pravdivý příběh, kdy v těch, kteří většinou za války kolaborovali, se najednou stali soudci a vzali si právo do svých rukou. Ano tak tomu v sudetech bylo, bohužel my se většinou tváříme, že se tady nic nestalo, že to jsou pouze pohádky, které se šíří z toho důvodu, aby ospravedlnili to, že všichni Němci museli opustit svoje domovy a vzít si jenom to nejnutnější v tom lepším případě, v tom horším, to si přečtěte v této krásné knížce....
Velmi pěkný příběh,smutný a bolestný,ty hrůzy co se děly i po válce, je důležité si to připomínat a věřit že se to nikdy nebude opakovat.
Krásně napsaný příběh, který je přitom tak mrazivý. Je velmi důležité nezapomínat, jak se chovali Češi po druhé světové válce, bohužel se dokázali na "úroveň" Němců snížit. Velmi dobře zpracované je toto téma také v knize Vyhnání Gerty Schnirch.
krásně napsaný příběh, který nastiňuje, co se dělo během druhé světové války a zároveň poukazuje na to, že nemáme všechny soudit stejně.
Příběh žije v příběhu, je silný. Kruh se uzavírá. Chvilku mi trvalo se začíst a pak to stálo za to. Čisté, syrové vyprávění bez patosu.
Strašné silný příběh.Precetla jsem za odpoledne, vůbec jsem se nemohla od knihy odtrhnout.Urcite si od autora přečtu i další knihy.
Nadherna knizka, ktera chytne za srdce. Ma jen par stranek, ale clovek ma pocit, ze jich precetl alespon 500.
Pěkný, i když hodně smutný příběh. Jeden by si myslel, že po skončení války nastal klid na zotavenou, ale ono tomu tak nebylo. Odsun Němců z pohraničí musel být bolestný pro civilisty, kteří s válčením neměli nic společného. A přesto se k nim český lid zachoval krvavou oplátkou za to, co našim lidem provedlo gestapo. Jedna malá holčička dokázala otevřít své srdíčko pro Helgu a neřešila jaké že to je národnosti. Co Klárka do Helgy zasívala, zanedlouho sklidila její matka. Příběh nejen informativní, jak to tenkrát bylo, ale také poučný. Knížka nebyl silná a tak jsem ji lehce přečetla za jedno odpoledne.
Již po přečtení úryvku na zadní straně knihy jsem věděla, že tohle je přesně ono, co chci číst. Co už mi delší dobu v knihách chybělo. Třebaže se jedná o vážné téma, z knihy přesto vyzařuje čistota a určitý styl poetiky. Je to především tím, že je příběh vyprávěn z pohledu malého děvčátka. A děti jsou, jak víme, čisté, upřímné duše a nemají předsudky jako dospělí. Vidí svět takový, jaký skutečně je. Knížku si určitě přečtěte, nebudete litovat. Jsem si jistá, že Vám bude ještě dlouho ležet v hlavě, tak jako mně.
Netušila jsem na samotném začátku, jaký skvost se mi dostal do rukou. Příběh, který si zaslouží daleko víc čtenářů. Není onálepkován žádnými zlatými pečetěmi. Ale pro mě jeden z nejsilnějších zážitků a s dovolením si vypůjčím jednu větu z knížky ... znala jsem Helgu chviličku, prošla mým životem asi jako letní bouřka, prudká a krátká - ale stejně nikdy nezapomenu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) sudetští Němci Sudety dětský hrdina pro děti od 12 let osidlování pohraničí historické romány přátelství z dětství dějiny pro děti a mládež
Autorovy další knížky
| 2015 |  Prostě na mě zapomněli |
| 2011 | Zádušní mše za hraběnku |
| 2011 | Jak se zbavit Mstivý Soni |
| 2009 | Kolik váží Matylda |
| 2010 | Vzpoura strašidel |
Kniha kterou, přečtěte za hodinu a máte ji v sobě nejmíň týden...