Přitažlivost planety Krypton
Jiří Mádl
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493852/bmid_pritazlivost-planety-krypton-DFG-493852.jpg
4
422
422
Románový debut oblíbeného herce, scenáristy a režiséra. Neobvyklý vztah Martina a Veroniky trvá s přestávkami několik let. Oba mladí lidé si dopisují ve virtuálním prostoru zvaném Planeta Krypton. Jejich příběh lemují témata jako hledání domova, budící se sexualita, láska a složité rodinné vztahy. Odvážné vysvlékání dětských šatů a cesta k dospělosti jsou vzrušující, ale náročné procesy a Martinovi i Veronice je komplikují jizvy z minulosti. Dali si slib, že naživo se nikdy nepotkají. Dodrží ho?... celý text
Přidat komentář
Příběh o Martinovi a Veronice, online seznamování, o tom, co si neseme z dětství a o naději. Krásné čtení, hlavně pro devadesátkové děti, moc se mi to líbilo.
Je vůbec něco, co Jiřímu Mádlovi nejde? Jako "snowborďák" a "rafťák" mě generačně minul, ale v Gymplu, Vlkovi z Královských Vinohrad nebo Modeláři podal respektuhodný herecký výkon. Z jím režírovaných filmů mě Pojedeme k moři potěšilo a Na střeše nadchlo. A Přitažlivost planety Krypton je oddechovka v nejlepším slova smyslu, která se výborně čte a při tom citlivě, s mužskou rasancí i nesmělostí na příběhu (virtuálního) vztahu Veroniky a Martina ohledává důležitá témata. Dominuje potřeba a celoživotní hledání domova, co pro nás znamená v dětství a dospělosti a jak ho vlastně poznáme; k tomu se váže otázka poznání vlastní identity a její přijetí včetně respektu vůči jejím nepříjemným stránkám a chybám, které člověk cestou naseká. Také schopnost důvěřovat, již si budujeme od dětství a pěstují ji hlavně naši nejbližší, než jsme schopni ji sami kultivovat; a následně schopnost oddat se tomu druhému i s vědomím rizik, která z toho plynou. Nebo "supermanská" volba - Země nebo Krypton (jejichž význam se během příběhu proměňuje)? - Ne všechno je dokonalé, hvězda dolů za užvaněnost poslední třetiny. I tak díky - a těším se na další knížku.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy očekávat, název vám toho moc nenapoví. Navzdory názvu, který lehce zavání sci-fi, se jedná o současný příběh dvou mladých lidí. Kniha nemá kapitoly, jen je rozdělená na dvě části. První část Výbuch se mi líbila o trochu víc, ale to je zase jen čistě subjektivní.
Martin a Veronika jsou mladí lidé, se kterými se dokážete téměř na 100% ztotožnit. Myslím, že právě to dělá knihu tak realistickou a relevantní. Smutek obou postav a jejich tajemství se prolínají s nadějí a navazováním přátelství a hlubokého vztahu moderní cestou - přes internet, což je něco, co je do jisté míry blízké nám všem. Minulost hrdinů se odkrývá postupně a stejně jako v životě, některé věci prostě zůstanou nevyřčené a nevyřešené. Tady jsem měla opravdu pocit, že příběh ani poslední stránkou knihy zdaleka nekončí.
Mně se kniha líbila.
A dokonce se mi líbila i víc než tolik recenzované romány typu Chata ve Švýcarsku, apod...
Vypráví život Veroniky a Martina v průběhu let.
Jen tak dál.
Zvláštní, složité, ale uvěřitelné. Až tedy na ten Xchat. Ten, co si pamatuji, takto nefungoval, aby šly zprávy přečíst is větším časovým odstupem. Ale je fakt, že jsem navštěvoval poněkud živější místnosti, kde se zprávy rychle odsunuly pryč.
Určitě by se knize dalo něco vytknout, ale nevím moc co. I když se to nezdá, tak kniha odsýpá.
Zvláštní kniha. Oceňuji odvahu pustit se do na pole literatury. Výsledek je trochu rozpačitý. Možná z toho bude i nějaký film, toho bych se asi držel. Linka scénář - film je pro autora asi lepší cesta, než linka kniha - scénář - film.
Původně jsem vůbec neměla v plánu knihu číst. Nalakala mě na ni jedna bookstagramerka, takže očekávání bylo příliš vysoké.
Kniha se četla dobře, ale něco mi tam chybělo, za mě lepší průměr.
Přiznávám, že jsem měla z této knihy z počátku obavy. Vídala jsem na ni až moc rozporuplné názory, a tak mi nakonec nezbylo nic jiného, než si na ni udělat názor sama.
Autor mě velmi překvapil svými vypravěčskými schopnostmi a samotnou tematikou. Příběh, odehrávající se v průběhu několika let, v sobě skrývá víc, než se na první pohled zdá. Dva hlavní hrdinové, Veronika a Martin, si v průběhu let dopisují přes internet. Hned na začátku se dohodnou, že se v reálném životě nesetkají, a tak je vše dovoleno. Postupně se toho začneme dozvídat o minulosti každého z nich a věřte, že není úplně sluníčková. Líbilo se mi, jak se autor v tomto případě nebál otevřít i některá těžší témata, nicméně je dle mého názoru ne vždy dotáhl do úplného konce.
Co se hlavních postav týče, ty byly charakterizovány celkem dobře. Pouze jim v některých situacích ubírala na uvěřitelnosti jejich vnitřní síla. Oba hlavní hrdinové měli těch osudových zvratů v životě až moc na to, aby to takto ustáli.
Škoda, že se autor více času nevěnoval vedlejším postavám. Ty se rychle objevují, a pak stejnou rychlostí zmizí. Co se s nimi stalo se úplně nedozvíme, díky čemuž vznikají díry v ději.
Přitažlivost planety Krypton hodnotím jako poměrně povedený debutový román, který se velmi dobře četl. Nebýt některých zvláštních slov a částí, které byly trochu přitažené za vlasy, hodnotila bych rozhodně lépe:)
3,85/5*
Zajímavý počin, mě osobně příjemně překvapil. Zpočátku jsem se nemohla do příběhu dostat, ale pak to šlo. Veroničina linka mě zaujala asi víc.
Uživatel los má ve svém komentáři pravdu, čtení této knihy jen na vlastní nebezpečí!
Mádl myšlenku knihy prý vymyslel při cestě vlakem z Bratislavy do Prahy. A návrh měl už někde u Brna. Ale možná také zaspal a zdál se mu nějaký zamotaný barevný sen.
Co kladného o knize napsat nevím. Mně tato covidová hercova "výplň" totiž vůbec nezaujala. Nelíbil se mně zbytečně velký počet jmen, který může někomu dělat potíže. Vadil mně jazyk, kterým Mádl vypráví. Je to směs nějakého slangu, snad pražského, který se nemusí každému líbit. Reklama na tuto knihu byla velmi masivní a to vždy značí určité fiasko. Kdyby to napsal neznámý autor, tak nakladatel knihu vůbec nevydá.
Knihu neberu jako zdatnou prvotinu, ale spíše jako knižní shnilou malinu roku.
Bábu s dědkem ke čtení této knihy Mádl určitě nepřemluví.
tak Přemluvbábu si myslí, že je spisovatel = ne, není (stejně jako já nejsem chirurg, i když umím vykuchat a naporcovat vánočního kapra)
tohle z mé strany nebylo čtení, ale sebepoškozování = to není román, ale odporný kýč, plný jazykových klišé a (až k nevolnosti) trapných schémat, v nichž si autor narcistně hýčká svou sebelásku; pravděpodobně absolvoval nějaký kurz tvůrčího psaní, protože text vykazuje všechny tipy a doporučení, "jak napsat Váš první román" (anteponovaná kapitola + konkrétní detaily + malebné popisy střídané krátkými dialogy + přirovnání + adjektiva, adjektiva, adjektiva...), ale tak neuměle, nešikovně a přehnaně, že amatérismus z nich přímo prýští (začínáme počasím, podivně archaický jazyk napěchovaný knižními obraty, katachréze, dovysvětlování...), no a ten závěr je fakt straš(idel)ný, až se mi zkroutily chodidla do pěsti
očekávám brzké převedení do filmové podoby s obrovskou návštěvností
Musím uznat, že když jsem se dozvěděla o vydání knihy Jirky Mádla, chtěla jsem si ji ihned přečíst. Koupila jsem si ji a říkala si, že bude hned jako další na řadě. Pak jsem ale podvědomě sahala po dalších a dalších knihách a tuhle furt oddalovala. Za vinu to dávám tomu, že na mě stále vyskakovaly stories na Instagramu, kde čtenářky lezly autorovi do zadku a pěly na knihu ódy. A to já nerada... Při 150 pějícím storíčku jsem si řekla dost, já si ji teda taky přečtu, ať už mě to tolik nevytáčí. Takže tu teď těsně po dočtení přemýšlím nad tím, zda ta óda byla zasloužená. Upřímně bych pana Mádla nikdy netipovala na to, že dokáže napsat tak čtivou a detailně popisnou knihu o pocitech dvou lidí. Četlo se mi to velmi dobře, ale příběh samotný mě zase tolik nezaujal. Takže za mě 4/5. Teď se můžu konečně pustit do méně komerčních knih a v klidu projíždět Instagram. :-)
Neskutečně zvláštní knížka. Bavily mě životy a cesta obou hlavních postav. Objevují se tu zajímavá a silná témata, jako mateřství, úzkosti, rodinné vztahy. Byl to silný příběh, který se neskutečně dobře četl a na konci se vše tak krásně propojilo. Oceňuji i to, že konec není prvoplanove šťastný, vlastně je trochu smutný, ale na druhou stranu krásný a dojemný. Určitě doporučuji.
Ani nebudu skrývat své překvapení. Nic moc jsem nečekala a hodně mě to bavilo. Kritici většinou postrádají pohnutky vedlejších postav a další vývoj děje. Ale mě to stačilo. Co nebylo vyřčeno ani vědět nepotřebuju a to jsem hodně zvědavá a nemám ráda knihy bez konce.
Možná, že už mám taky trochu odžito, dokážu si některé věci i domyslet.
V každém případě - čtu velice ráda české knihy a v posledních letech se objevilo mnoho dobrých autorek, což o spisovatelích (mužích) říct nemůžu. Snad jen Patrik Hartl pobaví, ale jeho ženské postavy jsou ne-uvěřitelné a trochu ploché.
Tady bylo poznat, že Mádl texty průběžně konzultoval s přítelkyní i s jinými ženami a Veroničino chování obvykle dávalo smysl.
Zatím nejlepší počin JM.
I když mě konec a vlastně ani průběh příběhu nepřekvapil, celkově byla kniha plná zvratů a tichého napětí, které bylo nesmírně příjemné. Skvěle se to četlo a určitě doporučuji.
Mám ráda lidi, kteří zkoušejí něco nového, pracují (nejen) na sobě a jdou s kůží na trh - bravo Jiří Mádl!
Cekala jsem nejaky romanek o dvou lidech, klasicky pribeh, kterych jsou napsany stovky a jsou dost predvidatelne. Timto se autorovi z hloubky duse omlouvam, protoze tahle kniha je vsechno, jen ne tuctova a obycejna. Krasne se cetla, precetla jsem ji v podstate za 3 dny a bylo tezke se odtrhnout. Ocenuji hlavne schopnost skvele popsat situace z zenskeho i muzskeho pohledu.
Na oddechovou knihu to na mě bylo trošku moc depresivní. Musím ale říct, že Mádl překvapil, kniha se četla dobře, děj se nevlekl, jen mě mrzí, že některé osudy nebyly vyřčeny.
Tak nevím. Asi jsem se příliš nechala ovlivnit anotací. Čekala jsem něco nového, neotřelého, ale očekání se nenaplnilo. Zajímavé téma i osudy hlavních hrdinů, bohužel oboje ne příliš dobře zpracované. Jak již někdo psal, dost věcí nedotažených, některé přímo nereálné. Spíš se mi kniha jevila jako scénář, kdy právě herci svou řečí těla by příběhu dali jiskru a nebylo by třeba popisu. Krátké kapitolky ze života tehdy a nyní obou hrdinů tak, jak je dnes zvykem psát, nenutí číst dál.
A dlouho jsme se nepozastavila nad jazykovou stránkou knihy. Někdy mi v hlavě utkví neobvyklé přirovnání, nebo se pozastavím nad špatně rozděleným slovem. Ale v tomto případě jsem často trpěla. Jako kdyby šlo o špatný překlad.
Možná kdyby se autor ke knize vrátil, nevršil příliš osudový zlomů, ale více některé rozpracoval a víc si pohrál s jazykem, byla bych v hodnocení mírnější.
Kniha mě tak pohltila, že jsem od samého začátku věděla, že dám 5*. Ale s postupem času, jak se to ve mně uleželo, bych hodnotila něco mezi 3,5-4*. Kniha se četla rozhodně sama, v dnešní době sociálních sítí, kde se vše kumuluje právě tam, rozhodně spadám mezi cílovku.
Každopádně hlavní hrdinové mají své pro a proti (neasi), na každém mi chvíli vadilo něco, způsoby komunikace, řešení problémů... Taky mi v příběhu chybělo vyústění některých osudů, můžeme asi jen dumat a domýšlet.
J.Mádl by rozhodně měl v psaní pokračovat, budu se těšit na něco dalšího.
Přitažlivost planety Krypton
Bylo to takovéto hořko- sladké čtení.
Ačkoliv chápu, že život je přesně takový, knížka ve mně žádný hlubší význam nezanechala.
Na prvotinu to rozhodně špatné není, ale věřím, že za pár měsíců si na knihu ani nevzpomenu.