Přístav u řeky Styx
Pavel Fritz
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530631/bmid_pristav-u-reky-styx-65ad2f2c7751b.jpg
4
109
109
Pod ledovým krunýřem Jupiterova měsíce Europy se rozprostírá tajuplný oceán. Skupina vědců s nadšením zahajuje jeho průzkum, aniž tuší, čemu stane v blízké budoucnosti tváří v tvář. Temné vody ukrývají zahnívající tajemství a vyslance lidstva očekává poznání, že nejen život, ale i smrt mohou nabývat ve vesmíru netušených podob. Království plynného obra není místem pro slabé...... celý text
Přidat komentář
Tak to byla fakt pecka! Akorát musím říct, že ten konec mi přišel tak nějak slabší... trochu se vytratil ten hororový drive a začalo to tak jaksi "pohádkovatět". Ale dobrý, hodně dobrý! Moc doporučuji, asi si koupím nějakou další knížku. Docela mě to bavilo. Pane Fritz jen tak dál a nebál bych se přitvrdit! Moc děkuju, pište určitě dál! :)
Tak trochu dost jsem čekal na barvitý život v oceánech Europy, jak to popisuje např. A.C. Clarke či jiní. No, bylo to trochu jiné.. Ne že by život tam nebyl. Ale první rychlé přečtení mě troch zklamalo a občas jsem něco důležitého přehlédl. Druhé přečtení bylo lepší a já byl spokojen.
Bohužel, to se mi občas stává, ten pitomý zvyk prvního rychločtení mi občas zabraňuje knihu zcela vychutnat. Napak, dobrý zvyk číst podruhé již poučeně a dkladně mě často mile překvapí. Tak ano, doporučuji.
K takejto knihe je dobre mať veľkofilmovú predstavivosť. Niečo také práve vznika na poly filmového žánru sci-fi hororu ako Votrelci, Priepasť, Leviathan, Deep Star Six, alebo naposledy Pod vodou. Takéto vedecky podložené príbehy o neznáme ma vždy fascinovali a priťahovali. V podstate jednoduchý príbeh, partia vedcov, vojakov na neprebádanom území a proti ním neznáme zlo, ktoré tentokrát prekonáva sci-fi žáner až na metafyzickú hranicu mytológie. Jednu malú výčitku mám - postavy bez psychologického prekreslenia. Žiadna vo mne nevzbudila sympatie a ja som sa nemal o koho báť. Samozrejme sú tam načrtnuté určité charaktery, ale tu hrôzu som za nich nezažíval. No napriek tomu vysoko čitateľné, akčné, hororové Lovecraftovské sci-fi s kvapkou povinného humoru.
Když jsem se o této knize dozvěděl, dlouho jsem neváhal, k tématu mám trochu osobní vztah. Kdysi dávno na vysoké jsem psal semestrálku na podobné téma, průzkum ledového oceánu na měsíci Europa. Tehdy jsem pochopitelně navrhl použití cryobota, který se protaví vrstvou ledu. Autor má v příběhu samozřejmě vyšší ambice, více viz anotace. Kniha se čte dobře, příběh nikde moc nezadrhává, autor má celkem živý styl psaní. Příběh nijak nepřekvapí, fanoušci SF nepochybně poznají jiná populární díla. Potěší občasné kresby. Postavy sice nejsou moc výrazné, člověk si k nim možná nevytvoří vztah jako v jiných dílech, nicméně neurazí a svou roli v příběhu splní. Trochu mi nesedli „žabomyší“ války posádky na Ganymedu, jejich motivace není příliš jasná, dá se to však snadno přejít. A samotný konec … no … ok. Jeden čtenář níže poukazuje na množství vtipných citací, souhlasím a na závěr taky jednu přidám:
„Těžký skafandr Belaton garantuje člověku šestiminutovou ochranu před nemocí z ozáření, lehký skafandr jeden duchaplný výrok pro historii …“
Nedočetla jsem, chyběl mi v knize hlavní hrdina. V knize je spousta lidí na kterých mi nezáleželo a proto jsem si ani nebyla schopná zapamatovat jejich jména, pak jsem četla a vůbec nevěděla co čtu. Tak jsem to vzdala. Ale při tom by stačilo zaměřit spisovatelovu pozornost na jediného člena, trochu rozvinout charakter a už by mě knížka měla v pazourech. Prostředí bylo totiž fascinující.
Napínavé mrazivé čtení, sci-fi z blízké budoucnosti s překvapivým závěrem, na který by se mohlo navázat a příběh dál rozvinout. Pro mně osobně příjemné překvapení, už dlouho jsem nepřečetl knihu za 3 dny.
Před šesti sty lety přistáli
mořeplavci z Evropy
v Americe,
dnes lidé z Ameriky
na Europě.
Sci-fi šmrcnuté dávkou hororu. Vše krásně podkresluje prostředí, kdy se děj odehrává tisíce kilometrů pod mořskou hladinou. Což pak kazí náboženský podtext a celkem zdlouhavý konec. Lovecraftova vize se zde nedá přehlédnout a možná je jí až moc.
Jistou originalitu to má, ale stále jsem měl dojem, že jsem situace i vyvrcholení již někde četl.
Citát: Už jsem ve Vesmíru dlouho, začínají mě rajcovat i přerostlý ještěrky.
Dokonce mi vadila i vojensko-civilní struktura, která vlastně tvoří podstatu příběhu. Snad už od prvních stránek jsem tušil, že to nebude dobré a pan spisovatel si tak nechal prostor pro spousty zvratů a situací, které svému čtenáři předhazuje až na poslední chvíli. Měl jsem u některých pocit, že bych je měl vědět mnohem dříve, abych si neustále nemusel měnit priority hlavních postav.
Malá ochutnávka:
Zmínka o záruce probudila v Kenetovhově podvědomí další zasutou vzpomínku. Vzpomínku na operaci, po níž skončilo v odpadkovém koši jeho srdce. Jeho vytrénované a naprosto zdravé srdce nahrazené neosobním plastovým udělátkem firmy Sony, jemuž drzá reklama slibovala záruku více než století, přestože se ten krám zatím nevyráběl více než dvacet let.
Své kouzlo to má, ale není to nic překvapujícího. Jasnou plusovou záležitostí jsou kresby. Provázejí nás knihou a několik jich je až na samém konci. Bohužel na některých kresbách je poznat, že si malíř nepřečetl příběh, protože minimálně na jedné kresbě si s příběhem protiřečí. Jinak jsou kresby povedené a určitě si je prohlédněte.
Citát: Pitva prokázala, že pacient zemřel při pitvě.
Z Europy jsem si odnesl čtrnáct citátů. Některé vás určitě pobaví, i když jsou vytržené z kontextu. Najdete je v kolonce Citáty u pana spisovatele Fritze nebo v mém profilu klikněte na Oblíbené – Citáty.
Citát: Ve vesmíru není nikdy člověk prorokem.
Český autor vzal své čtenáře až ke vzdálenému Jupiteru, konkrétně na ledem pokrytý měsíc Europa. Podělil se o současné vědecké poznatky a přidal svou fantazii, aby vytvořil víceméně uvěřitelné prostředí. Izolovaná vědecká základna je ideální místo, kde se mohou události ošklivě zvrhnout, což se samozřejmě k potěšení čtenářově také stane. Zápletka je poněkud líznutá teologickými otázkami, navzdory občasnému zavrávorání logiky však děj udrží pozornost a obávaný závěr je zvládnutý se ctí. Ve vyšším hodnocení mi brání postavy, které jsou dle mého vkusu nahozeny ploše a nezajímavě – bylo mi prostě buřt, co se s nimi stane, smrt nevzbuzovala žádné emoce.
Neskáču nadšením, kniha mě bohužel ničím nepřekvapila, už jsem holt přelouskala několik lépe zpracovaných sci-fi hororů. Rozhodně si však od Pavla Fritze v budoucnu ráda přečtu další dílko. Sluší se dodat, že „Přístav u řeky Styx“ je doprovázen obstojnými ilustracemi (byť jsem nepochopila, proč je část z nich nahuštěna až za epilogem) a redakční práce jsou na dobré úrovni, jak je u Strak na vrbě zvykem. 70%
Kniha má všechny predispozice k tomu být skvělá - chladný vesmír, skupina vědců a blízká setkání třetího, čtvrtého i pátého druhu. Ta jsou ještě k tomu podbarvena mou oblíbenou teorií, že v kosmu žádná hipísácká láska nečeká.
Proč tedy v mém případě uspěl Pavel Fritz pouze s dostatečnou? On Přístav u řeky Styx špatný není, jen zbytečně protahuje neodkladné a také hraje s motivy, které znám odjinud, daleko nápaditěji zpracované (např. Koule, Propast, Věc). Zde se navíc veškerá atraktivní tajemství postupně rozplizávají, až vezmou definitivně za své a vyprávění skončí u klasického boje o přežití. Závěrečnou pointu bych pak ocenil u povídky, kde by fungovala dokonale. Největším problémem jsou však postavy, jež mi byly naprosto ukradené a to se ani nezaobírám tím, že kněz působí od začátku jako trotl (proč?) a jednotlivý členové, ač ze všech koutů světa, mají českou náturu. Takže přestože jsou tu situace, které jsou skutečně parádní, zkomponovaný celek u mě nezafungoval zcela bezproblémově.
Takhle nějak by mohl vypadat druhý díl „Zprávy o Europě“ (Europa report), na jejíž dabovanou verzi jsem v průběhu čtení narazila. Ani jsem ji nehledala, nejspíš zvířecí instinkt :). O ty jde v knize hodně – o instinkty :). Pár stránek po začtení mi bylo zhruba jasné, jak by mohl příběh pokračovat. A ačkoli se předpoklad více méně vyplnil, vůbec mě nezklamal. Naopak. Když se posádka na základně pod ledem rozkouká, začne to odsýpat. A sype se to slušně. Chvílemi jsem nevěděla, který ze známých hororů, pardon sci-fi hororů, to vlastně sleduji, ale bylo to dobré. Bylo to moc dobré. Hrdiny jsem si oblíbila, hrdiny jsem nemusela. Pár prima charakterů se našlo, na druhou stranu i skupinka lidí, jejichž osud byl jasný :). Místy se mi na rukou vytvořila husina tak poctivá, že bych na ní mohla nastrouhat okurku :). Představy opravdu znepokojivých kontaktů v uzavřeném prostředí, fuj :). Ale přesně takové příběhy mám ráda.
Zajímavá kniha, která rozhodně patří k tomu lepšímu, co Vám může projít rukama. Nakolik je ústřední motiv knihy originální nebudu soudit. Mohli jste již něco podobného číst, mohli jste něco podobného sledovat na televizní obrazovce, ale pořád je to svébytné dílo autora, který dokázal, že svému řemeslu rozumí.
Světu, do kterého Vás přivádí, dokázal vtisknout atmosféru a syrovost, která mu náleží. Děj utíká, ale nesprintuje. Takže máte dostatek času si ho náležitě vychutnat plnými doušky. Europa nám autorovým prostřednictvím poodhaluje svá tajemství postupně, naznačuje, ale neprozrazuje nic až do poměrně nečekaného finále. Nemohu tvrdit, že by mě zvolené rozuzlení vyloženě nadchlo, ale mělo svou logiku a zajímavé zpracování.
Kniha je rozhodně tím typem knihy, která nezůstane po přečtení navždy vězet v zadních řadách knihovny, kde jí bude blednout hřbet či zanášet prach. Bude to chtít chuť na tento typ literatury, ale pokud přijde, žízeň po čtení určitě zažene.
Bonus na závěr: Pokud se mě někdo dotáže, zda mám nějaké zajímavé sci-fi, kde by se našlo pár vesmírných oblud, konečně budu moci citovat pana Bouvarda z nesmrtelných Písařů :"Mám o tom zajímavou knížku s obrázky" :-)
Je jedno na aké filmy sa dej podobá, beztak sú všetko skvelé pecky… a kniha je veľmi a veľmi dobrá tiež. Originalita v dnešnej dobe je dosť ošemetná a dobrá originalita až príliš zriedkavá. Ktosi povedal, že všetky témy tu už boli. Takže dôležitý je príbeh, postavy, motívy a zápletka. A to všetko kniha má. Päť hviezdičiek dávam, aby bola kniha v červenom hodnotení. Určite si to zaslúži.
Spoustu trefných postřehů již napsali čtenáři pod mým příspěvkem, takže jen doplnění. Ke zmiňovaným filmům, které kniha připomíná bych možná ještě přihodil Vetřelce a Věc (zejména vizáž monster). Průběh příběhu nebyl nikterak originální, ale rozhodně čtivý a místy jsem byl napjatej jak kšandy. Ovšem vyvrcholení zápletky považuji za kudlu do zad. Takhle mizerné zakončení jsem rozhodně nečekal a mé dosavadní nadšení šlo rapidně dolů, takže nakonec nemůžu hodnotit jinak než za tři hvězdy. Nebýt toho, je z knihy Pavla Fritze výborný již tady zmiňovaný "survival horror", který mohl aspirovat na českou sci-fi roku 2015. Pro ty, kteří mají tento žánr v oblibě, již před 16ti lety přišel s podobnou knihou Leviatan Pavel Obluk, která mi přijde ještě o krapítek lepší.
Dobře napsaná pohodová sci-fi knížka. Svým způsobem ale dost ohrané téma. Skupina vědců přilétá na opuštěnou podmořskou stanici (na měsíci Europa). Všichni jsou bezstarostní, nadšení a pak postupně jeden za druhým umírají a neví se, co přesně je vlastně zabíjí a kdo za tím stojí. Dost mi to připomíná film Propast a nebo knížku Koule od Crichtona.
Závěr knihy mi přišel dost překvapivý, čekal jsem racionálnější vysvětlení. Ale svým způsobem to bylo dobře vymyšlené řešení.
Knižku doporučím už jen z toho důvodu, že je to dobře napsané české sci-fi. Jen mne mrzí ta předvídatelnost, že postupně budou všichni umírat a jen jeden až dva to přežijí. A také mě mrzí, že postavy jsou celou dobu už hotové, nevyvíjí se, chybí jim větší psychologie.
V podstatě survival horror ve sci-fi kulisách. Skupina vědců je uvězněna na vědecká stanici daleko od veškeré pomoci a její počty jsou rozličnými způsoby redukovány. Pojem „survival horror“ možná působí lehce brakovým dojmem, ale tato kniha je naopak velmi promyšlená, jak po příběhové stránce (závěrečné rozuzlení nemá chybu), tak po vědecké (autor je vědec a na výsledku je to dost poznat). Jinak autor píše docela čtivě, daří se mu navodit příslušnou atmosféru, ale prostor pro zlepšení tam ještě je – zejména akční části mi přišly dost zmatené a na postavách by také šlo zapracovat, přišly mi dost schématické (užvaněný hispánec, racionální profesor, hlavní hrdina s tragickou minulostí, atd.)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2021 |  Studené světlo hvězd |
| 2015 | Přístav u řeky Styx |
| 2016 | Archa zrůd |
| 2012 | Letka 307 |
Na to, že to má skoro 450 stránek jsem tu slupnul jako jednohubku. Hned od začátku jsem se nemohl od knihy odtrhnout a to mi vydrželo až do poslední stránky. Je to prostě parádně napsaný sci-fi horor, který chytí a nepustí.