Mrtví ve člunu
Henning Mankell
Případy komisaře Wallandera / Komisár Wallander série
< 2. díl >
Kriminální román, jehož děj je situován do Pobaltí v bouřlivých letech rozpadu Sovětského svazu. Dva mrtví ve člunu u jižního pobřeží Švédska přivádějí na scénu hrdinu, švédského policejního komisaře. Brzy se ukáže, že stopy vedou do Rigy a detektiv se tedy vydává do Lotyšska, kde se tak ocitá v neznámém prostředí, ve zjitřené revoluční atmosféře. Potkává zde ženu, která v něm probouzí lásku. Brzy se při pátrání dostane do velmi nebezpečné pozice. Sugestivní vylíčení chladně syrové severské atmosféry a lidská obyčejnost hrdinů jako tradiční přednosti švédských detektivek jsou nejpatrnější předností knihy.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2005 , MottoOriginální název:
Hundarna i Riga , 1992
více info...
Přidat komentář
První díl mě celkem zaujal, i když hodnocení srazili ti typičtí Češi Haas a Kraftczyk a také množství překlepů (vydavatel Olympia). Druhý díl byl jazykově fajn (Host), ale děj byl na můj vkus hodně nepřesvědčivý. Tak snad se dočkám v dalším dílu...
Dost netypická detektivka, spíž špionážní román, trochu paranoidní, ale opět čtivá a napínavá.
Četla jsem v srpnu 2011. Podle mých poznámek:
Klasická severská detektivka. Zasazená do zajímavé doby.
Já mám Mankelův úsporný styl, který výborně ladí s jeho civilně pojatými detektivkami, hodně rád, ale tentokrát proti němu hrála přesilovku celková "akčnost námětu", která v konečném zúčtování mé hodnocení dost srazila. Protože těch náhod a "zásahů v poslední vteřině" se tam dle mého názoru nacházelo "množství větší než malé". Možná bych byl ještě přísnější, ale na druhou misku vah jsem musel položit "sílu a naléhavost politického námětu" – a ta si tu jednu hvězdičku k dobru určitě zasloužila!
60%
Skvěle pospáno prostředí v Lotyšsku po rozpadu SSSR. Místy až parádní šedivá atmosféra... Chvílemi mi v Mankellových knihách připadá, že čtenář by si zasloužil více informací o policejním postupu: vyšetřování, důkazech, nápadech apod. Prostě Nesbo to není...
Tato kniha se mi líbila nejen jako detektivka. Bylo tam pěkně popsáno paranoidní klima, kdy detektiv byl stále sledován a odposloucháván. Další zvláštnost byl takový kavkovský pocit tajemna, nevyřčenosti a nedovysvětlenosti. Čtenář je stále před velkým otazníkem, co za tím je. Líbil se mi psychologický popis Kurta W., jeho pochybnosti, jeho upřímnost i strach. I milostný vztah tam byl, i když tak nějak dopadl, jako by asi v životě dopadl. Žádný kýč a brak.
Vynikající. Některé věci mi tak úplně nesedly, např. jasně čitelný zápora, ale oživilo to mě vzpomínky na Bělorusko. Kousek jinde, ale jen maličko a tamní režim je tam taky moc fajn.
Mám knížky H. Mankella ráda. Tuto jsem poslouchala jako audioknihu. Skvěle interprerovanou panem Vyorálkem. Díky němu jsem vydržela až do konce. Celkově mě téma této detektivky příliš nezaujalo. Příliš moc ruské zkorumpovanosti a šedosti v postsovětském Lotyšsku.... Přesto věřím, že se najde spousta čtenářů, kteří tuhle knížku ocení.
P.S. Wallander je stále unavený....a já jsem byla místy unavená z toho, jak často se o jeho únavě mluví :-).
Na tomto příběhu mne obzvlášť zaujalo líčení poměru v zemi bývalého východního bloku ze strany "západního" autora.
Druhý díl série zapadá do toho, co o Kurtu Wallanderovi víme, a přesto je jiný, než to, co ze série dosud znám. Zůstává Wallanderova lidskost, která mi jej přibližuje jako hrdinu, ke kterému mám blízko pro jeho trápení, pochyby a osamělost bez patetických gest, pro jeho civilnost. Zůstává i mistrně vystavěné a gradované napětí – Mankell je specialista na falešné konce. Jiná je pochopitelně samotná zápletka. Její neobvyklost je největší devizou a současně slabinou příběhu. Výlet do čerstvě postsocialistické Rigy v bodě zlomu dějin má charakter zlého snu. Autorovi se velmi dobře podařilo vystihnout strach a šedivost země v područí SSSR. Ale ve chvíli, kdy se z příběhu skutečně stane noční můra, kdy se Wallander na vlastní pěst vrací tajně do Rigy, ztrácí věrohodnost až ke grandióznímu finále na střeše. A přitom víme, že se děly v socialistické sféře i absurdnější věci, jen prostě nepatří do Ystadu. Přesto mě příběh, který začíná vraždou, na které vlastně nezáleží, bavil. A těším se už teď, co s Kurtem a s jeho osamělostí bude dál.
Tak tomuto hovorím mrazivá severská atmosféra! Toto by si mal prečítať Nesbo a jemu podobní :).
Kniha možno tak trochu neprávom označená a zaradená do kategórie "severské krimi". Ja osobne rozlišujem severských autorov, ktorí sú síce zo Škandinávie, avšak ich knihy nie sú plne mrazivej, severskej atmosféry. Potom sú tu autori, ktorí svoje detektívky stavajú práve na tej nehostinnej, zasneženej, severskej atmosfére. Hoci sa radšej prikláňam k druhej skupine autorov, Mankel ukázal, že vie písať zaujímavo, pútavo a s dostatočným množstvom napätia a nečakaných udalostí. Je to taká mierne nadpriemerná knižka.
Mankell a Wallander podruhé a podruhé úspěšně
Druhý případ s Kurtem Wallanderem je opět skvělá severská detektivka a dokazuje tak, že Číňan a Vrazi bez tváře nejsou u Mankella jen oddělené zářivé hvězdy od celku. Opět budete hltat příběh stranu po straně a zamilovávat se či nenávidět do postav v knize a nebo k nim zastávat neutrální názor. Někoho možná zklame, že knihu bude mít přečtenou raz dva, ale na druhou stranu si o to dřív může přečíst další Mankellova skvělá díla. Samozřejmě nechybí typický prvek u Mankella a to cizina. Nyní se v příběhu podíváme do Lotyšské Rigy. Nevím jak u vás, ale pro mě právě tento prvek ciziny dělá Mankella Mankellem, jelikož málokteré detektivní série či knihy od jednoho autora s vámi projdou takový kus světa jako ty od Mankella a mně to rozhodně nevadí. Zajímalo by mně zda se to děje jenom mně a nebo i vám, ale poprvé jsem si všiml, že si s další a další knihou čím dál tím víc uvědomuju, že mám daného komisaře z knihy či knižní série raději a raději. Kurt Wallander pak není výjimkou.
Byť opět mrazivá detektivka z mrazivého severu a východu, tak vám rozhodně vykouzlí příjemný teplý pocit v čtenářské duši z další skvěle napsané detektivky. Za mě 92%. A to není málo, nebo snad ano?
Wallandera mám vážně ráda. Je to dobře čtivé, ale ostatní jeho případy jsou podle mě lepší. Celé mi to připadá trochu přitažené za vlasy a to mi bránilo, abych se do příběhu vžila tak, jako do ostatních. Takže proto jen 3 hvězdičky.
Co říci .Opět super čtení ,tentokrát z let devadesátých z Rigy.V Rize jsem byl ,v současné době je úplně jiná-krásná ,nikdo už tam asi neslídí a nepronásleduje. Poklona pane Mankelle.
Tato kniha se autorovi příliš nezdařila. Je to jedna z jeho knih, které jsem nedočetl či spíše nedoposlouchal do konce. Komisaře Válendra jsem opustil ve chvíli, kdy se chystal provést útok na policejní stanici. Zde se příběh dostal do polohy fantasmagorie. Ze začátku se kniha zdála býti zajímavá, ale pak už to šlo jen dolů. Kniha je skvěle namluvena panem Vyorálkem a poslouchat tento hlas je už jen samo o sobě požitkem a proto stojí za to poslechnout si i ostatní knihy autora, protože audio provedení je naprosto dokonalé.
Nelíbilo. Nebavilo mě to číst, snad až poslední kapitoly byly trošku napínavější a odsýpaly. Začátek (mrtví ve člunu) byl slibný, těšila jsem se, jak dohoní vraha. Ale záhy se kniha změnila v politický thriller, komisař se nějak moc často zamilovává, jeho cesty do Lotyšska jsou nezdůvodnitelné... Pana Mankella čtu postupně, Vrazi bez tváře až na závěr ušli a já jen doufám, že jeho tvorba se vyvíjela pozitivním směrem.
Nemůžu říct, že by to bylo špatné, jen mě to prostě nevtáhlo.... Připadalo mi spíš, že se to snaží být napínavé, než že by to napínavé skutečně bylo...Nelituju, že jsem četla, ale nic extra to nebylo. Teď čtu od autora další knihu a jsem už v půlce - jedním dechem :-). Tato mi prostě asi nějak nesedla...
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vrazi bez tváře |
| 2017 |  Italské boty |
| 2015 | Pátá žena |
| 2014 | Bílá lvice |
| 2013 | Než přijde mráz |
Kniha Mrtví ve člunu je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 694x |
| Čtenářské výzvě | 29x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 203x |
| Chystám se číst | 74x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 5x |
65%. O 5 menej z môjho pohľadu, ako Vrahovia bez tvare. Napísané pútavo, ale koniec veľmi rýchlo a neuveriteľný. Vidieť, že detektívka bola vydaná prvý krát v 1992. Verím, že ďalšie knihy pôjde hore a budú lepšie. Sériu dám isto celú a Kurt je celkom sympos.