Piková dáma
Alexandr Sergejevič Puškin
V novele autor vypráví o důstojníkovi Heřmanovi, který je posedlý touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet, které zná stará hraběnka Anna Fedotovna. Vloudil se proto v noci do jejího domu, k čemuž využil pomoci stařeniny schovanky, se kterou zapředl milostný románek. Hraběnka ale tajemství nechtěla prozradit, a tak ji Heřman vystrašil nenabitou pistolí. Hraběnka psychickou zátěž nevydržela a leknutím zemřela. Zjevila se mu však ve snu a ony tři karty (trojku, sedmu a eso) mu prozradila, za podmínky, že potom nesmí už nikdy hrát a musí si vzít její schovanku Lizavetu. Heřman začal na tyto karty postupně sázet a dvakrát vyhrál velkou částku. Při třetí sázce se mu však místo esa zjevila piková dáma jako memento mrtvé hraběnky a Heřmanovi se zdálo, že přihmouřila oči a ušklíbla se. Heřman vše prohrál a skončil jako šílenec. Byl zavřen do nemocnice, kde si neustále mumlal: „Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma, dáma!“... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2024 , ARTiSOriginální název:
Пиковая дама (Pikovaja dama) , 1834
více info...
Přidat komentář
Povídka byla krátká, bude i můj komentář. Svižné, chytlavé, zajímavé, nevšední. Stokrát ano!
Piková dáma mi přišla výborná. Obecně miluju ruské romantiky a nejvíc asi Puškina a musím říci, že s tímto dílem nešlápnete vedle. Nasajete dobovou atmosféru z vyšších kruhů ruské šlechty, trochu znuděnosti, trochu více sentimentality a i trochu mystiky. Navíc je to novela s jednoduchým dějem a velmi rychlým spádem, neprohloupíte.
Tuto ,,krátkou" povídku jsem četla před maturitou několikrát...vůbec mě nebavila :-D.... bože, to bylo strašný...a pak jsem si ji vybrala do seznamu k maturitní zkoušce (protože byla krátká). Pořád se mi zdálo, že si ji vyberu a tak jsem se ji naučila skoro nazpaměť, hledala jsem recenze, články... A hle - na maturitu jsem si vylosovala č.6, kde byla ukrytá opravdu PIKOVÁ DÁMA.
Nakonec jsem byla ráda - dostala jsem z ústní zkoušky na 1.
Tak to byla povídka podle mého gusta. Trochu i hororová, fakt jsem se při ní bála. A líbil se mi konec. Perfektní.
Parádní povídka, čekala jsem, že tato knížka bude jedna z těch "zastaralých a zdlouhavě nudných", jenže opak byl pravdou. Knížka mě dokázala napnout a její konec mě naprosto překvapil. Bylo to celkově opravdu výborné počtení!!! :)
Krásná povídka o mladém vojákovi, který chce pomocí lsti na mladé dívce zjistit od stařenky výherní kombinaci karet a tím získat peníze. Konec byl skvělý, Hermannovi jsem tu prohru docela přála...
(Uwaga spoilery!) Nejspíš ani veliký Bůh Puškin netušil, jakou senzaci způsobí příběh, který mu jednou vyprávěl mladý kníže Golicyn. Karbaník Golicyn úspěšně odehrál dluh, když k údivu všech vsadil na tři karty, jejichž kombinaci mu kdysi poradila babička, dvorní dáma Natalja Golicynová. Po Pikové dámě, která pro Natalju znamenala věčný život na papírových stránkách, lačně skočili zahraniční autoři. Zamiloval si ji bouřlivák André Gide i Prosper Mérimée. Co se nepovedlo žádnému jinému předcházejícímu dílu, dokázala Puškinova novela v roce 1834. O Rusku se začalo mluvit a jeho literatura překládat. Ruští šlechtici začali houfně sázet na magickou kombinaci Anny Fedotovny. Co kdyby oni měli to štěstí? Puškin si nadšeně zapsal: "O moji Pikovou dámu je zájem!"
Piková dáma chutná po klasicismu. Je uhlazená, klidná, i zoufalý Heřmanův pokus vyděsit starou hraběnku je líčen naprosto neutrálně. Je úsporná, ale plně zasycující ve své nahotě. Žádné odbočky k nedůležitým dějům, postavám, které jen proběhnou jedním odstavcem. Linka příběhu je dokonale přímá. Otvírá sérii ruských klasik na téma zločinu a trestu. Hlavní hrdinové se začínají pohybovat kvůli vidině zisku po šikmé ploše, která je přinutí přejít hranici a dopustit se zločinu. Kýžené peníze jim osud vyrve i se zdravým rozumem. Je už jedno, jestli končí opakující "Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma, dáma!" nebo "Všechno bude dovoleno." Osud je pro tyto ruské Rastignacy velmi hořký. Zaslouženě?
Vždycky mě trochu zamrazí, když vypadne z balíčku piková dáma. Raději mariáš. Puškinova próza je stejně úchvatná jako poezie. Nevím, jak to dokázal. Ale je to tak.
Kolik je hodin? Bez pěti minut sedma. 5/5.
Krátký a čtivý příběh, ve kterém se všechno točí kolem tajemství kombinace 3 karet, díky kterému ten, kdo je zná, vždy zvítězí. Je jasné, že by toto tajemství chtěl každý. A hrdina příběhu Heřman je schopný udělat cokoli, dokonce se vetřít do domu hraběnky, jež toto tajemství ukrývá a dostat ho od ní za každou cenu. Kombinaci sice získá, ale svému osudu stejně neunikne a za jeho činy se mu piková dáma pomstí i s úroky...
Čtivé, krátké ale Evžen Oněgin byl mnohem lepší a propracovanější, tady se mohl autor mnohem víc vyhrát, námět nebyl špatný, jen mi tam prostě něco chybělo.
O knihách řazených do povinné četby nemívám často dobré mínění, ale tohle bylo příjemné překvapení. Povídka dlouhá tak akorát, nebylo třeba nic natahovat. Mělo to zápletku, mělo to spád, dobře se to četlo... Puškin mě zatím stále utvrzuje v tom, že to není jen další z autorů "slavných z nouze o lepší spisovatele", o kterých se dnes učíme v podstatě jen proto, abychom v té češtině měli co dělat...
Velice zajímavá novela...ačkoli mám rádši mnohem vypiplanější a propracovanější děje, závěr neměl chybu. trojka sedma eso :)
Novela s rychlým spádem,zajímavou zápletkou a rozuzlením,ze kterého vychází i jisté poučení.
U Pikové dámy mi nesedělo Puškinovo podání (v rámci vyprávění děje), takže jsem si ji neužila tak, jak bych chtěla. Taková věc zamrzí, protože jinak považuji obsažené myšlenky za velmi působivé a propracované.
"Trojka, sedma, eso. Trojka, sedma, dáma!"
Štítky knihy
aristokracie, šlechta ruská literatura karty
Autorovy další knížky
1999 | Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
1955 | Piková dáma |
1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
1960 | Piková dáma a jiné povídky |
1938 | Měděný jezdec |
Jedno z nejkratších děl v povinné četbě, nicméně velice zábavné. 4etlo se to dobře