Pianistka

01.09.2016

Doporučuji. Strhující a bravurně napsaná sonda do nitra člověka, který je uvězněn ve svém vlastním poničeném světě, odkud hledá (leč marně) východisko. Co je v nitru pokažené, už se nedá napravit - žádnými prostředky. Hlavní hrdinka se vydává na cestu, ze které není návratu, cestu totálního kolapsu a vnitřního rozkladu osobnosti. To je tak náročné téma, že na tento příběh nikdy nezapomenete.

Musím přitakat,tato kniha je napsána opravdu OSTRÝM jazykem a doporučuji číst pomalu,protože hrozí,že se jinak úplně zamotáte v textu.Námět knihy je sice zajímavý,ale to dlouhé popisování a rozepisování všeho možného může odradit.Knihu jsem vydržela dočíst vlastně jen ze zvědavosti,jak ji autorka ukončí.Jinak to není zrovna můj šálek čaje......Nicméně námět zajímavý je o tom žádná......

02.07.2016

Přiznávám, není to lehké čtení. V celé knize najde snad jednu jedinou přímou řeč, jinak jsou to litanie a litanie, nekonečné odstavce nepřímé řeči a sáhodlouhých popisů. Přes to všechno jsem knihu přečetla. Brala jsem to jako výzvu, cítila bych se jako slaboch, co nedá šanci knize, která má docela zajímavou zápletku. Dala jsem jí šanci. A nelituji. Ten jazyk byl velice autentický, žádné kafíčko, žádné lážo plážo, naopak. Jazyk ostrý jako žiletky a ledový jak prosincová vánice, těžká přirovnání, chvílemi smrště plné zvláštních obrazů a výjevů. Čpěl z toho chladný odstup. Chvílemi jsem příběh neměla za co uchopit, ale vždycky se vynořil nějaký ledovec, který ukázal směr, a tak jsem se knihou nakonec prokousala. Už ji asi nebudu nikdy číst, stačilo mi to jednou, ale jsem ráda, že jsem dala nejprve šanci knize a až poté se chystám na film. Byl to velice zajímavý příběh, který nastavoval zrcadlo. Je otázkou, jestli lidé, kterým bylo zrcadlo nastavováno pochopí, že se do něj mají podívat.

Tato kniha není ani šokující, ani perverzní či zvrácená. Tato kniha je naprostým plýtváním papíru. Bohapustá slovní onanie.

přiznám se, nevidět film s kvalitním hereckým obsazením, asi bych knihu vnímala jinak, než když má člověk před očima Benoita Magimela...

Ostrý, nekompromisní text, který stačí přečíst jednou a vícekrát již ne. Jelikož oceňuji dobře napsanou knihu hodnotím plným počtem bodů, protože příběh na něco mířil,a nebylo to ploché nic, což se v současné kontroverzi stává.

25.12.2014

Mně kniha k srdci prostě nepřirostla. Četla jsem ji na základě výběru na referát do školy a byly to těžké tři týdny, kdy jsem se snažila se knihou prokousat (a to je relativně krátká). Věřím, že má buď své velké obdivovatele, nebo naopak opovrhovatele, a nic mezi tím. Proč ne. :) Každopádně, já určitě nemám v plánu se ke knize v budoucnu vracet.

12.02.2014

Znechucující? Možná... ale rozhodně zajímavé! Chápu, že styl psaní a motiv nechytnou každého, zpočátku jsem měla problém s tím, jak text plyne ve své čisté pospolitosti.. Ovšem na to si časem zvyknete...
Nemůžu se plně rozhodnout, jestli knihu miluji, nebo nesnáším, ale zanechala ve mně obrovský zážitek, takže dávám plný počet bodů.

05.02.2014

Jenomže ono jde skutečně o perverzi, neboli zvrácenost, zvrhlost v sexuální oblasti, ke které došlo vlivem celoživotního potlačování přirozených tělesných i duševních projevů hlavní hrdinky. Tato žena, učitelka klavíru, zcela oddána studiu hudby a své autoritativní matce, dochází na sklonku mládí k odhodlání prožít také jednou lásku. Avšak celoživotně tabuizovaný vztah k vlastnímu tělu způsobí u ní neschopnost tuto lásku prožívat normálně. Kromě voajérství a sebepoškozování se rovněž snaží o dominantní postavení masochistky, která si potřebuje přesně diktovat ty nejvíce ponižující ataky, jež na ní budou páchány.
Autorka knihy má velmi zajímavý, netuctový styl. Bez použití jediných uvozovek vtáhne čtenáře plně do děje a napětí neuvěřitelně graduje. Pianistka vzbuzuje soucit, je pochopitelná, ale to v žádném případě neznamená, že se budu bát nazývat její chování perverzí.
Celým dílem se táhne základní komplex stárnutí a nenávist k sobě samé.
Zážitek to byl neobyčejně silný, leč nikdy více. Doporučuji dočíst.

28.10.2013

Zajímavá sonda do skrytých hlubin duše intelektuálky.

03.05.2012

Zase jedna knížka, ke které mě přivedla filmová adaptace a výkony obou představitelů hlavních rolí...Zajímavá čtenářská zkušenost...

Fascinujúci príbeh nešťastnej ženy. Opačná strana rodičovskej lásky, sebalásky aj lásky k mužom.

17.07.2011

Od autorky E. Jelinek mi nejsou knihy blízké ani v nejmenším..

02.05.2011

Vynikající kniha, kterou určitě nepřijme každý s nadšením, ale tím víc si užijí ti, které zaujme. Tak to ovšem je asi u všech knih této autorky.
Na první pohled může text působit monotónně (i když rozhodně ne tolik jako třeba u Milovnic), ale skrývá se v něm nezvyklá jazyková bohatost, propracování do nejmenšího detailu až ke hře se slovy a přirovnáními. A dějová struktura je promyšlená zrovna tak dokonale.
Snad ve všech anotacích a recenzích se objevuje slovo "perverze". Z toho mám pocit, že došlo (jako ostatně často dochází) k tomu, že nějaký uznávaný kritik tohoto slova jednou použil a ostatní se od toho už nedokázali oprostit. Osobně mi tento výraz připadá přinejmenším zjednodušený. Kdo tuto knihu nejen přečetl, ale i procítil, asi lehce pochopí, že nejde o perverzi, jde spíš o zoufalé hledání a tápání. Nejde totiž o požitkářství, ale o snahu vynutit si aspoň nějaký tělesný prožitek (nebo požitek). A v situaci, kdy jsou obyčejné a běžné požitky po dlouhá léta důsledně pohřbívány, hledající se uchyluje k neobvyklým a podivným prostředkům, od kterých čeká vystupňování vášně, jež se proplétá a někdy i zaměňuje s opravdovými city.
Téma dominantní a autoritativní matky je vděčným literárním tématem, toto zpracování je ale naprosto jedinečné a zatím zřejmě nejlepší z těch, která jsem poznala.

Autorčin jednolitý styl psaní není nic pro mne...teď už chápu, že na přebalu Vyvrhelů je napsáno, že je to její nejčtivější román...

Mne naopak tato kniha vůbec nezaujala a po třiceti stranách ji vracím do knihovny.