Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35511/bmid_pan-kaplan-ma-stale-tridu-rad-IYy-35511.jpg
4
1227
1227
Klasická humoristická kniha o středoevropském vystěhovalci, který se úporně prodírá úskalím angličtiny ve večerní přípravce pro dospělé v New Yorku. Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na urputné vážnosti, se kterou ke svému vzdělávání přistupují. V roce 1963 autor svou již legendární knihu přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž by narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Po čtyřiceti letech od prvního českého vydání to byla i příležitost pro překladatele Antonína Přidala, který se svého úkolu zhostil s chutí a fantazií a ukázal široké možnosti i mnohé záludnosti češtiny vynikajícím způsobem.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan! , 1976
více info...
Přidat komentář
na knížce se mi nejvíc líbil geniální překlad Antonína Přidala, před kterým smekám.
Jinak to ale není můj šálek humoru. Jako divadelní hru jsme na to omylem šli s mužem a bylo to asi jediné představení, odkud bychom i odešli o přestávce, ale tuším to nějak nešlo, asi tam nebyla přestávka nebo tak něco...
Ospravedlnujem sa, ale nezaujala ma tato kniha, prislo mi to stale to iste dokola.
Budu se opakovat v hodnocení, protože se jedná o přepracovanou verzi "Pan Kaplan má třídu rád":
Tohle je zcela výjimečná kniha. Nejde o příběh, ale o hrátky s jazykem. Nabité originálními hláškami, které by člověk jen tak nevymyslel a které z většiny vznikly díky genialitě překladu.
Pan Kaplan je tak trochu antihrdina a snaží se přechytračit svého učitele, kterého mi bylo vždy trochu líto, ale jak jsem uvedl, zde nejde o příběh.
Těm, kteří třeba váhají s přečtením pod vlivem zdejších rozporuplných komentářů, doporučuji začít číst, v nejhorším můžete vždy přestat. Ovšem věřím, že se začtete. Ty hlášky fakt stojí za to.
A čtěte nejlépe na nějakém místě, kde jste sami. Kniha totiž způsobuje nekontrolovatelné výbuchy smíchu, které např. v tramvaji nebo autobuse nepůsobí moc dobře.
Zasloužených pět hvězd.
Perla mezi knihami. Asi si budu muset knihu přečíst ještě několikrát, vždy s nějakým časovým odstupem. Obávám se totiž, že mi dost slovních hříček tzv. uteklo, a to z neznalosti souvislostí. Ale to vůbec nevadí, mám tak ve své knihovničce zásobu vtipu do budoucna. Pane Přidale, mockrát děkuji.
P.S. Potvrzuji, v MHD se to číst dá, ale počítejte s tím, že v ranním spoji obdržíte káravé pohledy podřimujících spolucestujících, když se znenadání začnete nahlas smát...
Jak si tak projíždím komenty, ještě nikdo zde asi necitoval jeden z nejvymazlenějších objevů pana Kaplana:
"Manželka od ducha je duchna."
Po x-té se složena v záchvatech smíchu válím pod stolem. Šišbardón!!
Miluji tuto knihu již od základky, kdy jsem ji poprvé četla a pravidelně se k ní vracím, více asi netřeba dodávat :-)
Hluboce smekám před českým překladem Antonína Přidala. Kniha vás rozveselí, doporučuji k přečtení.
Můžu se jen opakovat a řict, co už bylo řečeno. Kniha, potažmo překlad Je nádhera, koncert, jemně vybroušený diamant. Než jsem přečetl, nevěřil jsem, že lze anglické slovní hříčky a přebrety převést na češtinu. Díky naší slovní zásobě to ovšem lze a dokonce bez ztráty květinky. Chechtal a to doslova chechtal jsem se od začátku do konce. Obdivuji pámpresora zamiloval jsem si pana Kaplana i když, vyučovat bych ho nechtěl a i ostatní persóny ve mně zanechaly hluboké zážitky.
Knihu můžu jen doporučit!
Jednoznačná konkurence našeho podobně geniálního Saturnina. Skvělý lék na chmury, splíny a nenálady všeho druhu. Díky překladu perla každé české knihovničky :))
Pro mne je tato kniha dokonalost sama, přesněji řečeno, její překlad je dokonalý. Když k tomu přidáte vlastní představivost a vybarví se vám jednotlivé postavy, které v těch školních lavicích sedí, vy sami se začnete válet smíchy. Tento humor mi sedl na tisíc procent a myslím, že spolucestující ve vlaku, kde jsem knihu četla, z toho mají zážitek dodnes.
Četla jsem knihu už před lety, že se prý nasměju a opravdu jsem se nasmála a ne jednou.
Četla jsem obě české verze - tedy jak překlad Eisnerův (Pan Kaplan má třídu rád), tak překlad Přidalův (Pan Kaplan má stále třídu rád). A musím říct, že v tomto případě jde o rozdíl třídy (:-) ) ve prospěch té druhé. Naprosto neuvěřitelná dřina - a o to větší literární invence - to musela být, když Antonín Přidal hledal ke každé neopakovatelné anglické zkomolenině odpovídající zkomoleninu českou a ještě k tomu navýsost vtipnou. Napsal tak dle mého názoru knihu vlastní. Stačí porovnat s překladem Eisnerovým, který je možná přesnější, ale v českém překladu podstatně méně zábavný. A v tom možná spočívá diametrálně odlišné hodnocení čtenářů - hodnotí zde totiž dvě různé knihy, aniž si to uvědomují... Že je Antonín Přidal vynikající překladatel z angličtiny, je poměrně známo, doporučuji např. Limeriky Edwarda Leara (Kniha třesků a plesků), navíc s ilustracemi Aloise Mikulky.
Není co dodat, pokud se chcete řádně pobavit, tak se do ní dejte :) uvažuju o tom, že si ji po letech zase přečtu nebo poslechnu. Knihu jsem kdysi dávno dostala pod stromeček a i když jsem tenkrát úplně všechno nechápala, stejně jsem se bavila jako nikdy!
S příběhem pana Kaplana jsem se setkala už před několika lety ve stejnojmenné inscenaci divadla ABC v titulní roli s výborným Oldřichem Víznerem, u které jsem se nasmála tak, jako pak už u žádného představení.
Po knize jsem nyní sáhla protože si sama procházím takovým "Kaplanovským" obdobím, kdy bojuju s nástrahami cizího jazyka v cizím prostředí, a dobře jsem udělala.
Je to opravdu vtipná kniha a genialitu českého překladu je opravdu třeba vypíchnout zvlášť. Byť už je kniha několik desítek let stará, stále si udržuje určitou aktuálnost, zvláště co se týče popisu boje s gramatikou u cizího jazyka.
Ale i když se čte kniha skoro sama a člověk se často při čtení stránek přistihne jak se samovolně usmívá, ne-li přímo směje nahlas, je to trochu natahované. Příběh (asi schválně) postrádá nějakou dramatičtější linku, takže celé je to vystavěné jen na konverzačním humoru, což může začít nudit.
Opravdu se mi to líbilo, ale jako divadelní hra to fungovalo ještě líp.
Jak to ten pan Přidal mohl pro nás Čechy tak krásně přeložit? A přeložil to vůbec? Nenapsal náhodou novou knihu?
Geniální!
Štítky knihy
humor americká literatura emigrace přistěhovalci, imigranti spolužáci cizinci
Autorovy další knížky
| 1970 |  Pan Kaplan má třídu rád |
| 1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
| 1998 | Jidiš pro radost |
| 2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Pět hvězdiček nedávám příliš často, ale u této knihy je dám, protože jinak bych ukřivdil panu Přidalovi. Totiž minimálně polovina z nich patří překladateli. I když se v tomto případě asi nedá mluvit o překladu. Přesnější je snad použít termínu převod. Pochopitelně neznám originál, ale je mi jasné, že slovní hříčky, brepty, neuvěřitelné novotvary a naopak vysvětlování stávajících slov žáky večerní školy nebylo možné získat pouhým překladem. Do českého jazyka musely být doslova vymyšleny, aby měly smysl a vtip v jiném jazyce, než ve kterém tvořil autor knihy. Myslím, že čeština je k tomu velmi vhodná a pan Přidal to dokázal. Takže platí to, co jsem napsal v úvodu a "překladatele" v tomto smyslu beru spíše jako spoluautora.