Zjizvený král
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416193/bmid_zjizveny-kral-tR3-416193.jpg
4
649
649
Nikolaj Lantsov série
1. díl >
Zkroť své démony... nebo jim dej to, co chtějí! Nikolaj Lantsov, král Ravky, vždycky statečně čelil osudu. Nikdo netuší, co všechno vytrpěl během krvavé občanské války, a tak by to taky mělo zůstat. Na oslabených hranicích země se však začínají šikovat nepřátelé a on opět musí dokázat nemožné – naplnit prázdné pokladnice, získat spojence a zastavit zkázu, která zemi hrozí. V jeho nitru však den ode dne sílí démon, který může zničit vše, co už mladý panovník vybudoval. Nikolaj se chce temné magie zbavit, proto se s věrnou pomocnicí, větrostrůjkyní Zojou, vydává na velmi riskantní cestu. Podaří se jim vyřešit záhadu královy tajemné choroby? Najdou lék, který ho zachrání, a s ním i celou Ravku?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)Originální název:
King of Scars , 2019
více info...
Přidat komentář
Super. Mám tenhle svět Grišů prostě ráda. Vyhovuje mi i styl autorky. Před touto knihou jsem četla Šest vran a Prohnilé město, což bylo super pro linii Niny. Bohužel z původní grišovské trilogie si tolik nepamatuji. Chtělo by číst ideálně vše najednou. Těším se už nyní na druhý díl.
Na Zjizveného krále jsem se dost těšila, protože se mi zatím všechny knihy od Leigh Bardugo líbily. Asi jsem však měla příliš vysoké očekávání, protože to prostě nebylo ono... V Griše byl Nikolaj mojí nejoblíbenější postavou, tady tomu nebylo jinak. Víc jsem si však oblíbila Zoju, kterou jsem předtím moc nemusela.
Když se však podívám na druhou stranu, tak Ninu jsem neměla ráda ani v Šesti vranách a bohužel ani tady. Celá její linka mi v knize přišla lehce zbytečná a odváděla mě od hlavního děje, když to zrovna bylo napínavé.
Celkově však knihu hodnotím pozitivně a doufám, že v druhém díle se vše ještě rozvine (a Ninina linka se propojí s ostatními)
Dobrý příběh, známé postavy, příprava na další díl. Nezklamalo, ale Šest vran bylo lepší.
Je pravda, že už je to dlouhá doba, co jsem dočetla sérii Šest vran a Grišu, ale čekala jsem nějaké menší shrnutí děje z předchozích knih. Dlouho jsem nechápala, co se vlastně děje, proč je Nina pryč a jiné věci. Takže rozhodně před přečtením Zjizveného krále doporučuji přečíst předchozí série.
Co se týče děje, očekávání bylo větší. Popravdě ze 3/4 se v knize nic nedělo, v podstatě jsem se i trochu nudila. Těšila jsem se na příběh o Nikolajovi, ale potom jsem se přistihla, že mě víc zajímají zápletky s Ninou a pohled do minulosti ze strany Zoji.
Abych knihu jen nehanila, nejvíc bych ocenila obálku, která je naprosto boží. Vykreslení světa jako takového a propletení dvou sérii z předchozích knih.
Doufám, že v příštích dílech se dostane Zoja na přednější místo v autorčině psaní a také bych byla ráda za větší odhalení života všech postav kolem Nikolaje.
Před čtením Zjizveného krále by bylo dobré, kdybyste svět Leigh Bardugo už znali. Pár postav se tam totiž z duologie Šest vran a trilogie Griša vyskytuje.
Čte se to skvěle stejně jako autorčiny předchozí knihy, ale tady se krapet liší ten děj. Je o dost horší. Vlastně mě to bavilo trochu na konci, ale jinak mi přijde, že to bylo celé o ničem.
Strašně moc jsem se těšila na Nikolaje, jenže to byl ten hlavní kámen úrazu. Vůbec to nebyl ten Nikolaj, do jakého jsem se zamilovala v Griše. Ztratil svůj důvtip, šarm, charisma. Prostě se mi nelíbil, a to je trochu problém, když je to hlavní postava.
Bohužel se mi nelíbila ani postava Zoji. Pro mě celkem záživné byly linky Niny a Isaaka. Hodně jsem nad tím příběhem přemýšlela, ale pokaždé jsem dospěla k tomu stejnému závěrečnému hodnocení.
Byla to dobrá kniha, ale upřímně jsem čekala něco velkolepějšího.
Potom, co všichni dávali recenze typu "nejlepší kniha" atd. jsem byla trochu zklamaná. Ale bude ještě druhý díl a já doufám že vyšvihne celou duologii nahoru.
S recenzí na Zjizveného krále jsem si dávala chvíli načas, abych si uspořádala myšlenky, protože z knížky mám smíšené pocity.
S jistotou nemůžu říct, zda se mi to líbilo či nelíbilo. Na příběh Nikolaie jsem se opravdu těšila, neboť jsem si ho v Griše velmi oblíbila.
I když se jedná o nenavazující sérii, tak si myslím, že je lepší, kdyby si člověk přečetl nejprve Grišu a následně Šest vran a Prohnilé město.
V knize se odehrávají dva příběhy paralelně. Jeden v Ravce, kde se Nikolai snaží upevnit moc své země a zároveň se snaží zbavit démona v sobě, a druhý ve Fjerdě, kde Nina Zeniková plní nelehký úkol svěřený samotným králem. A možná právě tohle rozdělení mohlo za fakt, že jsem se občas do čtení musela nutit, abych to vůbec dočetla. Bohužel tou slabší stránkou byla Ninina linie příběhu. Nevím proč, ale přišlo mi to takové zvláštní. Nina už nebyla ta samá postava, kterou jsem si v Šesti vranách oblíbila. A její nový love interest!? O tom raději nemluvit. Za to Nikolaiův příběh mě hned zaujal a celou dobu jsem byla napnutá, jak to asi dopadne. Ještě musím vyzdvihnout to, že nám autorka víc přiblížila postavu Zoji, kterou jsme mohli lépe poznat a pochopit.
Snad bude pokračování lepší.
Opět jsem se ráda vrátila do světa grišů, aby mi připomněl jeho magickou krásu, pověsti o svatých a hlavně návrat oblíbených hrdinů.
Kniha má jednu z nejhezčích obálek a vystihuje její podstatu. Příběh nabízí několik linek, které se odehrávají na odlišných místech. Všechny mě bavily, nemůže říct, že by mě nějaká bavila méně.
Díky Nině se občas vzpomnělo na partu z Katterdamu, po které se mi stýská. Zoju jsem v Griše moc nemusela, ale zde se ukázalo, že pod povýšeným a ledovým povrchem se skrývá bojovnice s dobrým srdcem.
Jak to bude dál a jestli Nikolaj dokáže zachránit Ravku, si budu muset počkat.
Začátek knihy dost pomalý rozjezd, ale zbytek knihy krásně napsaný, těším se na pokračování.
Je zajímavé jak se prolínají postavy a příběhy v knihách L. Bardugové. Gřišu jsem ještě nepřečetla a říkám si, že je to škoda a uniká mi kus příběhu, co se stalo za války.
nicméně mě příběh nadchl. Je to příjemná změna od gaunerů ke královské krvi. Nicolajovi noční můry, do kterých nás děj vtáhne do samého začátku a Nina hrdinka ve Fjerdě byli napínavé téměř po celou dobu. Chybějí mi tak Gauneři z Vraního klubu, ale i tak jsem si zamilovala odměřenou Zoju, dvojčata i Nicolaje a vlastně i Issaka, kterého mi bylo na konci líto (To si nezasloužil)
Ano podle mě bylo Prohnilé město promyšlenější a napínavější, ale na druhou stanu tahle kniha nás měla natáhnout do problémů Ravky z venčí i zevnitř a věřím, že další díl (ten prostě musí být) mě dostane a nebudu chtít přestat se čtením.
Ani nevím, kolik vlastních verzí příběhu „Co bylo potom s Nikolajem“, jsem si po přečtení Griši navymýšlela. Tenhle je všechny předčí. (A to dokonce i přesto, že v něm chybí svatba se mnou, která nechyběla v žádné z mých verzí… ehm… no nic.) Už v první kapitole člověk zabředne do Nikolajových problémů a s nimi spojenými opatřeními. Všechny intriky a plány, které vycházejí nebo selhávají, aby mohly být nahrazeny lepšími a složitějšími plány, mi hodně připomíná Šest vran. Nikolaj je tady se svým temným tajemstvím taková usměvavější blonďatá verze Kaze. Mnohem víc prostoru tu má Generál Zoja a její magický výcvik, a hlavně je tu konečně taky jako plnohodnotná postava – s minulostí, motivy a vlastními jizvami. Celé tohle uspořádání je pro mě celkem ideální, protože mnohem víc než složité popisy magických proudů, mě zajímají prostě lidé a jejich příběhy. Příběhy a životy členů triumvirátu, nebo třeba nějakého strážce s talentem na jazyky. Ideální.
Stejně tak mě bavil příběh Niny a jejího truchlení a práce ve Fjerdě. Lehký problém ale vidím v tom, jak moc odlišná je atmosféra těchto dvou příběhů a jak těžce se tím pádem přebíhá z jedné roviny do druhé. Co mě ale vysloveně štvalo je, že příběhy dohromady nesedí časově. Nikolaj a Zoja cestují týdny po Ravce, zatímco Nina prospala dvě hodiny. Dohromady celá kniha zabere v Ravce něco kolem půl roku, ale ve Fjerdě jen asi dva týdny. Jak? Magická časová pásma? Tak jako tak se těším na druhý díl a do té doby si samozřejmě budu dál vymýšlet vlastní verze. Ono mi to s tou svatbou třeba nakonec klapne.
Za mě je kniha zklamáním. Až kolem strany 150 se začne něco dít, ale že by mě to bavilo se říct nedá. Nikolajova linka mě nebavila, jelikož mi to až moc připomínalo styl původní Griša trilogie a tu já upřímně nesnáším.
Jednu hvězdu dávám za druhou půlku linky Niny, která mě jako jediná bavila, možná kvůli svému stylu, trochu podobnému Šesti vranám. Druhou dávám za postavu, která se objevila na konci knihy.
To si snad děláte srandu. Moje křehká čtenářská dušička křičí! CHCE DALŠÍ DÍL!
Grishaverse jsem si absolutně zamilovala. Alina pro mě, přiznávám, byla trochu jako kyselá okurka v cheeseburgeru, ale jinak jsem jsem si všechny postavy nesmírně oblíbila a zamilovala si svět, ve kterém žijou. Není se tedy čemu divit, že se mi další kniha, ve které mohu se svými oblíbenci strávit čas, nesmírně líbila. Musím uznat, první polovina knihy byla trošinku nudná a vlekla se, na druhou stranu mi to ale nevadilo, protože čím víc stran s Nikolajem, tím líp. (Nechci nějak přehánět, ale pro toho kluka bych umřela.) Druhá půlka knihy byla jedna dlouhá horská dráha emocí, překvapení, zvraty a OMG momenty na mě byly házeny ze všech stran a nemohla jsem se toho nabažit. Konec? Nemám slov. Moje nejoblíbenější postavy se potkaly a nemuzu se dočkat, jak to s nimi bude dál. Jestli do toho Leigh přimíchá i vrány, bude to pro mě asi jeden velkej orgáč.
BACHA SPOILERY
Líbilo se mi propojení se svatými, akorát bych jich čekala víc než tři...? Během všech těch knih jich tam zaznělo tak dvanáct a rozhodně by byla sranda si s nimi pohrát.
Trochu mi nešlo do hlavy, jak Zoja ovládá blesky, když má ovládat vítr. Asi mám mezery ve vzdělání nebo jsem už fakt dlouho neměla fyziku, no nicméně ke konci jsem nad tím vším už jen mávala rukou, protože vždyť je to přece fuuuk co ovládá, stejnak je to badass a i přes její přístup ji nejde nemít rád.
Nikolaj, no to snad ani nemusím zmiňovat. Byl skvělý jako vždycky, okouzlující, vtipný, hrdina každým coulem, nic jiného bych od něj ani nečekala a zamilovala jsem si ho snad ještě víc.
Temnyjův návrat jsem očekávala skoro celou knihu, i přesto mě polila vlna vzrušení, když se na konci objevil. V trilogii Griša podle mě neměl tolik prostoru kolik by mít měl, tak doufám, že si to teď vynahradí, protože je to skvělá postava a jsem rozhodně zvědavá na střet jeho a Nikolajovy osobnosti. Bude to určitě zajímavý - budou muset vymyslet jak spolu pracovat, aby zachránili zemi, pro kterou chtějí oba jen to nejlepší.
Niny zápletka mě tolik nebavila, abych se přiznala. Ne že by to bylo Ninou nebo ostatními postavami nebo dokonce tím příběhem, spíš že to celou dobu nemělo nic společného s tím, co se děje s ostatními...? Bylo to jak driftovat mezi dvěma rozdílnými knihami a ty skoky mi celkem vadily. Kdyby měla vlastní knihu, asi by se mi to líbilo víc (ovšem oceňuju návrat Bruma a Trassela!).
Isaak byl chudák, ale za tu chvilku jsem si ho taky stihla oblíbit. Byl vybrán k úkolu, na který nebyl připravený, ale zvládnul ho bravurně a bylo to příjemné osvěžení příběhu. (Vždyť přece dva Nikolajové jsou lepší než jeden Nikolaj.)
Jsem opravdu zvědavá, jak to s Ravkou nakonec dopadne. Nemám ovšem tušení, kdy bude další díl (nebo jestli už je?), takže si asi budu muset ještě počkat.
Četla jsem v angličtině, tak jen doufám, že jsem všechno pochopila správně :-D
U Zjizveného krále víc než jinde platí, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Teda můžeš to zkusit – ale nejspíš to dopadne blbě.
Buď v tom má prsty tlak vydavatelství, nebo autorčina nostalgie po „starých“ postavách a ukončených dějových linkách – jinak nechápu, proč tahle kniha vůbec vznikla. Děj se nepochopitelně vleče, staré postavy ztrácejí svůj šarm a, co je asi nejhorší, dějově nepřináší Zjizvený král nic nového (ať už jde o motivy, nebo o postavy, a to i ty záporné). Autorčin styl je sice tradičně čtivý, ale rozkročenost knihy mezi dvě zcela nesouvisející dějové linky jen podporuje mou teorii o tom, že tohle dílko nemělo ambici být plnohodnotným románem, ale spíš výsledkem snahy prodat fanouškům Grišaversa další knihu.
Ve výsledku je Zjizvený hrál z 80 % vlekoucí se nuda. Ve zbývajících 20 % autorka nahrazuje zajímavý příběh snahou o dějové zvraty a překvapení, které mají být asi překvapivé, ale průměrně zkušený čtenář je odhalí sám a mnohem dřív, než Bardugo zamýšlela. Škoda, no.
Na knihu o Nikolajovi se těším od té doby, co se objevil v Prohnilém městě. Následně jsem si ho ještě víc zamilovala v Griša trilogii a nemohla jsem se dočkat dnu, kdy ji začnu číst....
Achjo, achjo.... Teda, nechci tím říct, že kniha byla špatná, ale co se týče kvality, má to blíž ke Griše než k Vranám, které jsou pro mě naprostý masterpiece.
Ani nevím, co jsem vlastně mohla čekat. Tím, že se v celé knize odvíjejí dva na sobě nezávislé příběhy, mi to celé přijde jako dvě delší povídky.
Ale jsem ráda, že jsem trochu lépe poznala Zoju, kterou jsem předtím neměla moc v lásce, Nikolaje, kterého milujuuuu, a taky Ninu, která by bývala byla má nejlepší kamarádka.
Děj není nijak velkolepý, opravdu spíš povídkový, ale za polovinou knihy se to zlepšilo. Stále je tam plno zvratů, které jsem nečekala a musím přiznat, že ten konec mě vystřelil do vesmíru. Ten... konec... *snaží se nespoilerovat* ... ten problém... je podle mě minimálně na trilogii, i když Leigh plánuje duologii, a kdyby se vyřešil hned v další knize, asi bych byla ještě víc rozporuplná než jsem teď. :D
Zbývá mi se jen těšit, co Leigh napíše příště.
Po téměř roce jsem konečně přečetl další knihu od fenomenální spisovatelky fantasy sérii, ve kterých hraje hlavní roli grišovská síla. A JAKO VŽDY, NEZKLAMALA!
Musím podotknout, že jsem nečetl první sérii GRIŠA a začal jsem až u ŠESTI VRAN. Tato série byla naprosto dokonalá. Šest různých lidí s různými osudy, kteří mají téměř nesplnitelný úkol - z každé stránky doslova sálalo napětí. Navzdory tomu, že jsou jednotlivé série rozděleny, jsem toho názoru, že je mnohem lepší číst je opravdu všechny (pěkně od začátku), jelikož se v nich objevují nemalé spoilery z knih předešlých.
Opět to byla parádní jízda. V knize se odehrávají paralelně 2 příběhy. Jeden v Ravce, kde se král Nikolaj snaží zbavit démona, který se v něm probouzí a jenž v něm zanechal samotný Temnyj. Na druhé straně ve Fjerdě, kde je Nina Zeniková pověřena nelehkým úkolem od samotného Nikolaje a velitelky Nazjalenské.
Leigh má opravdu vypravěčský talent, a i když se na některých stránkách příliš moc neděje, jsou stejně poutavé, jako ty ostatní. Od závěrečné části jsem se již nemohl odtrhnout a četl jsem dále a dále. Nutně jsem potřeboval vědět, jak vše dopadne, i když již před čtením jsem věděl, že bude konec nejspíše otevřený.
A tomu tak také bylo. Nicméně konec slibuje nesmírně zajímavý začátek druhého dílu a já se již teď nemohu dočkat. Opět perfektní práce. :)
PS: Ta obálka? FANTAZIE!
Čekala jsem velkou pecku, ale bohužel toto je průměr. Šest vran mě uchvátilo, Griša byla oddechová pohádka a já doufala, že toto bude stejně dobré jako Šest vran. Postavy mám ráda z předešlých dílů, ale tak nějak mi přišlo, že se nic moc neděje. Až závěr byl zajímavý, tak snad další díl bude lepší:-)
Mnoho z těch, co knihu četli ji porovnávají se sérií Šest vran.
Ano, není to stejně uchvatné jako Šest vran, zdá se to být slabší - ale jen proto, že v této knize jsou naši hrdinové roztříštěni po různých místech a nejsou spolu, tudíž styl, kterým Leigh vypráví, nemá ten potřebný efekt jako u vran.
Ale každá kniha se má hodnotit nezávisle s čistou stranou. Jaká tedy byla kniha?
Byla dobrá, Leigh přišla zase s novým nápadem, který umí vylíčit tak krásně, že se čtenář vcítí do každého momentu a každé postavy. Pokud jste nečetli od autorky předtím nic, nevadí. I tak si četbu užijete a třeba vás to navnadí k tomu, přečíst si předešlé knihy. Pokud se vám kniha nezalíbí, opět nevadí - je ukončena tak, že se s tím čtenář spokojí a nemusí číst/čekat na pokračování.
Kniha je psána stejným stylem jako předešlé, proto si myslím, že čtenář, který Leigh zná, nemuže být zklamán či překvapen - mapka na začatku knihy, vyprávění jednoho příbehu od vícero postav, čímž se příběh krásně poskládá a pozvolnější začátek knihy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Leigh mám moc ráda, její svět inspirovaný dávným Ruskem, tradice uctívání svatých, ale především Gríšové (a jak ke svému jménu přišli), taková pohádka pro dříve narozené. Leigh se podařilo skloubit postavy z Grišů a některé hrdiny z hříšného Kerchu, až v této knize člověku dojde, že se obě série odehrávaly paralelně. Bavil mě příběh Niny, měl svoji tradiční hloubku a smysl. S příběhem Nikolaje to bylo trochu horší, asi jsem od něj čekala více, příjemně překvapila Zoja a její krásně zcela od základů vypracovaná postava, těším se na její další vývoj v pokračování (květen: 424 str.)