Hriech náš každodenný
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26767/bmid_hriech-nas-kazdodenny-BFk-26767.jpg
5
403
72
Na oddelení vrážd kriminálnej polície v Našom Meste panuje tradične dobrá nálada, pretože do ranného nástupu ostáva ešte osem minút a Chosé všetkých zabáva opisom vášnivých chvíľ, ktoré v noci strávil so svojím najnovším objavom. Jeho verný poslucháč, Tlstý Váňa si od vzrušenia zabudol naložiť ďalšie sústo, ale krpatý Kuky mu nezabudol z kopy pred ním uchmatnúť kus tlačenky a vajce na tvrdo. Dobrú náladu ukončí telefonát šéfa... majú naliehavú prácu. V priechode starého domu v centre mesta našli smetiari zakrvavenú mŕtvolu muža. Už prvé zistenie na mieste činu je šokujúce – nie je to muž, je to iba chlapec a na tele má stopy po krutom mučení! Je to Peter, nezvestný už päť dní, alebo našli iného chlapca? A... koľko bude ešte mŕtvych, kým hyenu v ľudskej koži nechytia? Detektívi Richard Krauz a Jozef Fischer zvaný Chosé ani netušia, čo im nový prípad prinesie, ale jedno je isté už na začiatku, krvi je na mieste činu akosi priveľa a je rozliata na čudných miestach... aj pod balkónom rozmaznanej zbohatlíckej Zdeny, ktorá klame od začiatku výsluchu. A čo jej manžel, bývalý boxer, má dosť sily aby spáchal niečo také ohavné?... celý text
Přidat komentář
Za posledné 2 roky som toho od Dominika Dána prečítal veľa a dobre viem čo od jeho kníh môžem očakávať. Ale to, že mňa zrovna u tejto tak emočne rozloží, to som nečakal. Vraždári tentoraz vyšetrujú prípad 13 ročného chlapca, ktorého niekto utýral na smrť. Autor tu už od samotného prológu buduje veľmi tiesnivú atmosféru a približuje hneď niekoľko sociálnych vrstiev. Od zazobanej čvargy, ktorá sa považuje za bohorovnú, cez kriminalitu mladistvých, až po prostredie katolíckej cirkvi. Zasa sa ale raz ukáže, že pravda je niekde inde. Kniha je v niektorých momentoch odľahčená vtípkami našich "vraždárov", ale celkovo z príbehu behá mráz po chrbáte a to, jak sa autor pohral so záverečným epilógom, na mňa zapôsobilo ako obliatie vedrom ľadovej vody. Cítim, že "Hriech náš každodenný" vo mne bude rezonovať ešte veľmi dlho.
Skutečně je pět hvězdiček maximum? Tady bych se přimlouval za dvojnásobný počet. Tahle kniha prostě nemá chybu. Je celá prošpikovaná takovým přirozeným chlapským humorem. Konec ale mrazí a poukazuje na i u nás zamlčovanou pravdu.
No prostě klasická Dánovka, plná napětí, odlehčená výbornými gagy jednotlivých postav, okořeněná zakázaným sexem, k tomu trošku toho prášku, aby se to všechno ještě více rozjelo, a nad tím vším sehraná dvojka detektivů, kterým naprosto perfektně sekunduje zbytek manšaftu.
Nebyl by to Dán, aby nám tam nepřihodil ještě jedno překvapení, a to bylo tentokrát opravdu velmi neobvyklé, ale zapadlo do celého kontextu úplně dokonale.
No co dodat, snad jenom to, že už nyní si vyhlížím další knížku...
Tak to prostě chodí. Rozuzlení této dánovky bylo i nebylo překvapivé a opět mě utvrdilo v mém nepřesvědčení. Skvělá kniha.
Príbeh krutý, smutný ako niekedy sám život. Ešteže to autor dokáže okoreniť vtipnými doberačkami a okamihmi zo života kriminalistov.
Moja prvá do Dána, a určite nie posledná, páči sa mi tento štýl drží stále v napätí.
100x lepšie ako Popol všetkých zarovná! :-) Napätie od prvej po poslednú stranu. Good!
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Kniha Hriech náš každodenný je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 599x |
| Čtenářské výzvě | 23x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 233x |
| Chystám se číst | 57x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 8x |
Velmi smutné. Přes všechny vtípky kriminalistů a svěží dialogy.
Velmi reálné. Přes obligátní první větu: Mesto, príbeh a všetky osoby v tejto knihe sú vymyslené a akákoľvek podobnosť …
Velmi čtivé. Přes, nebo možná, díky četbě v originálním „cizím“ jazyce.
95 % (zatím 151 hodnotících s průměrem 90 %).
…
„Fakt si myslíte, že som blbá?“
„Nííjéé…“
„Tak poďte obaja. Máte šťastie, že blonďáci sa mi odjakživa páčili viac ako čierni! Mala som dvoch…“
„Naraz?“ vyhŕklo Chosému.
„Postupne,“ došlo jej, na čo sa jej vlastne spýtal a zahanbene sklonila hlavu a sprisahanecky sa usmiala, „vy ste ale šibal! Samozrejme, že nie naraz! Za našich čias sa také veci, čo dnes filmujú na videokazety, nerobili!“
„Vy pozeráte porno!?“ zhrozil sa Chosé.
„Nijéé… opatrovateľka hovorila… a hlavne hulákajte na chodbe! Nech susedia všetko počujú! Hybajte rýchlo dnu!“
Vošli.
…
Je to prehrešok proti Desatoru Božích prikázaní… poznáš Desatoro?“...
„Nie, ale… už som o tom počul od tatu. Raz hovoril mame, že jeden farár niekde stratil bicykel a až keď si spomenul na jedno z Desatora… že Nezosmilníš… tak si spomenul, kde bicykel zabudol…“...
…
P.S. Chronologicky se v tuto chvíli jedná o 21. díl (z celkových dvaceti osmi), odehrávající se v roce 2002. Vydaný byl jako sedmý v roce 2008.