Nacistova dcera

21.04.2022

Kniha se mi moc líbila. Zlákala mě obálkou a anotací. Musím říct, že ta obálka maličko klame, čekala jsem od příběhu něco trochu jiného. Nicméně jsem i tak dostala skvělý příběh, jiný, než jsem dosud četla. Hlavní je zde vyprávění tří osob - Grety, Anny a Krysztofa. Velmi dobře, je zde vykreslena Alzheimerova choroba. Na to, jak je autor mladý také barvitě popsal scény z 2.sv.války. Musím říct, že jsem tušila pointu celé knihy již před půlkou. A stalo se tak, já osobně jsem tedy překvapena rozuzlením nebyla. Kniha je ale opravdu velmi dobrá a doporučuji ji všem, kteří o WW2 rádi čtou.

17.04.2022

VZPOMÍNKY...

Greta sbírá jejich střípky, něco si vybavuje, něco si spojuje, ale není to lehké - má alzheimera.
Dětství prožila za 2. světové války.
Myslí si, že má v sobě "gen zla" po otci - nacistovi.
O tom všem vypráví své terapeutce, o rodině, o koncentračním táboře, o nevědomosti mládí, lásce, utrpení.
Musím říct, že konec mě překvapil a opravdu dojal.

SPOILER:
Konec mi připomněl Zápisník jedné lásky :-) a stejně tak mi přišlo moc smutné, že Anna si kvůli své nemoci nevzpomíná na všechny události , svého manžela a syna :-( vím jak je těžké někoho "ztratit" tímto způsobem...

15.04.2022

Nacistova dcera mě okamžitě zaujala obálkou a po přečtení anotace jsem věděla, že to bude něco jiného, než jsem doposud s touto tématikou četla.

Příběh mě od začátku zcela pohltil a měla jsem problém se odtrhnout. Bylo vyprávěno z pohledu několika postav a to se mi líbilo, mělo to spád a kapitoly končily tak, že mě nutily číst dál.

Hlavní hrdinka Greta je dcerou nacisty a celý život si díky tomu připadá "zlá, špatná". Myslí, že v sobě nosí gen zla a všemožně se snaží činy svého otce (kterého měla přese všechno ráda) odčinit. Ve stáří trpí alzheimerovou chorobou a dochází na terapeutická sezení. Jednou se jí do rukou dostane deník jedné dívky, kterou znala za druhé světové války, začne její příběh číst a vzpomínat...

Chvilkama jsem měla husí kůži, autor se s popisy některých situací vůbec nedržel zpátky. Ale tak to zkrátka bylo. :(

Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem byla zvědavá, jak to dopadne. A řeknu vám, že jsem v jednom momentu do knihy zírala s otevřenou pusou. :O To mě vůbec nenapadlo! A přiznám, že mě ten konec dojal až k slzám.
Rozhodně doporučuju přečíst 5⭐️/5⭐️.

08.04.2022

Greta, osmdesátiletá hrdinka příběhu, si celý život vyčítá to, kým je – dcerou vysoce postaveného nacistického důstojníka. Ač již je dávno po válce a nemá s otcem nic společného, obviňuje se, že má v sobě gen zla. Nedokáže se smířit s tím, že má na otce i hezké vzpomínky, ač ví, kým byl.

V této knize máme pohled do duše nemocného člověka, který si v mládí prožil hrůzy války. Jak se cítí, na co vzpomíná, jak si celý život v sobě nosí pocit viny kvůli tomu, kdo byl jeho otcem. Zároveň tu máme pohled na válku očima různých dětí, které se ocitly každé na jiné straně bitvy.

Tato kniha je trochu jiná než ostatní s podobným tématem. Více než historický je to spíše psychologický román. A to mě na tom bavilo nejvíc. Kniha je neskutečně čtivá, vůbec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Kromě současnosti, Greta vzpomíná na své dětství, a ještě je příběh prokládán deníkem dívky, který si psala za druhé světové války. Kousek po kousku nám vše do sebe zapadá, myslíte si, že už vše víte a pak přijde absolutně nečekaný a překvapivý závěr.

Tento příběh je jiný, ale neskutečně zajímavý a čtivý. Ale hlavně pak dojemný a smutný. Rozhodně si připravte kapesníčky, budete je potřebovat.

Trochu mně vadí obálka knihy, která moc nesouvisí s příběhem a nehodí se k němu, vzbudila ve mně úplně jiná očekávání, což je trošku škoda.

V knize mi občas něco málo nesedlo, ale v porovnání s tím, jak jsem zbytek doslova hltala, otáčela stránku za stránkou, byla jsem při čtení napnutá, jak to vlastně celé dopadne, tak jako celek hodnotím vysoko a zase jednou kniha, na kterou ještě nějakou dobu budu rozhodně myslet.

4,5*/5*

04.04.2022

„Možná jsme všichni samostatné jednotky, pro něž je důležitá pouze špička vlastního nosu, vlastní utrpení a touha po vlastním potěšení?”

Prvních pár kapitol jsem si vlastně nebyla jistá, čí příběh zrovna čtu. Chviličku mi trvalo, než jsem si v hlavě uvědomila, kdo je kdo. Pak, když mě to konečně trklo jsem se nedokázala od knihy odtáhnout. A to doslova. Lehla jsem si k ní a četla až do rána, jen protože jsem potřebovala vědět, jak tohle celé dopadne.

Není zde totiž jen jedna časová linka - sledujeme tu příběh malé židovky Anny a její maminky, jejichž život se protne se životy dalších dvou židů - otce a syna.

Samotný život Grety se ocitá na svém konci, protože Greta na stará kolena trpí alzheimerem a je pro ní obtížné vzpomenout si i na ty nejzákladnější věci. To se však mění potom, co se jí do ruky dostane Annin deník.

Naskytne se nám zde pohled i Grety manžela, což byl moc milý a hodný pán a jejich syna a její terapeutky. Všichni udělají vše pro to, aby se hlavní hrdinka cítila na sklonku života lépe.

Posledních pár stran bylo naprosto skvělá a já sama chvíli nevěděla, co je pravda a co ne. Konec byl nádherné gesto a myslím, že si ho Greta zasloužila, protože věřím, že nic jako gen zla neexistuje a v této knize je to skvěle ukázáno.

Nic jsem si o tom sice nezjišťovala, ale jsem si nějak jistá, že příběh je smyšlený s reálnými jmény a oblastmi. (Jestli je to jinak, opravte mě prosím.) Za mě jedno velké knižní doporučení !