Na Zemi jsme na okamžik nádherní
Ocean Vuong (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480519/bmid_na-zemi-jsme-na-okamzik-nadherni-VvB-480519.jpg
4
171
171
Dopis adresovaný matce, která si jej nikdy nepřečte Vypravěč románu, jemuž nikdo neřekne jinak než Pejsek, se ve svých téměř třiceti letech rozhodne napsat dopis, v němž odkrývá rodinnou historii. Ta začíná ještě před jeho narozením ve válečném Vietnamu a dává matce nahlédnout do okamžiků svého života, které nikdy nepoznala. Román přináší svědectví o jistě láskyplném, ale komplikovaném vztahu mezi svobodnou matkou a jejím synem, jakož i surový pohled na otázky rasy, společenské vrstvy, sexuality a maskulinity. Na Zemi nás uvádí do světa závislosti, násilí a traumatu, jde až na dřeň současné americké zkušenosti, zároveň však neztrácí smysl pro soucit a pochopení. Debutový román Oceana Vuonga je básnickým obrazem síly pramenící z možnosti vypovědět vlastní příběh a prolomit ticho těch, kteří zůstali oslyšeni.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , VyšehradOriginální název:
On Earth We're Briefly Gorgeous , 2019
více info...
Přidat komentář
Smutná, dojemná kniha psaná nádherným poetickým jazykem. Tvoří ji tři části, ve kterých se Ocean Vuong vypisuje ze svých traumat. První část věnuje své matce. Píše jí dopis, který si nikdy nepřečte, protože neumí číst. Vuongova matka je cizinkou v USA, kde se ztrácí kvůli neznalosti jazyka. Pracuje dlouhé hodiny v salonu krásy a domů se vrací unavená a zničená od chemikálií. Chudoba a odříkání a všudypřítomné násilí, znak nižší ekonomické třídy se odráží i v jeho rodině. Nakonec je vychováván jen matkou a stárnoucí - svým způsobem rozpustilou - babičkou.
Ve druhé části se Vuong vypisuje z objevení své homosexuality a první lásky, kterou potkal na poli s tabákem, kde pracoval spolu s ilegálně pobývajícími Mexičany jako nájemní síla. I zde ho ale dostihla společenská třída. Jeho přítel Trevor pocházel rovněž z nefunkční rodiny, kde dominoval otec - násilník a alkoholik. S Trevorem tak skončí na drogách a zatímco Vuong se zastaví u měkkých drog, Trevor skončí na heroinu a opiodech masivně propagovaných farmaceutický průmyslem.
Ve třetí části dojde ke smíření. Vuong se vyrovnává se smrtí svých blízkých i s údělem svým i své rodiny. Dojemná pasáž, kdy své matce přeje druhý, lepší život bez války, působí velmi silně. Stejně jako část poeticky prolínající alegorii se vzpomínkou na stůl. Na stůl, ke kterému nakonec všichni - celá rodina - společně usednou.
Musím říct, že z této knihy mám rozporuplné pocity. Jazyk,kterým je psána je nádherný. Je v ní obsaženo a často také pouze nakousnuto z mnoha zajímavých myšlenek. Je to kniha mnoha vzpomínek, kdy každá z nich má kladnou i zápornou součást a dohromady tvoří jeden celek, jeden život. Je to kniha plná něhy, ale zároveň je i dost syrová. Nevím,jestli bych si ji chtěla přečíst ještě jednou,ale určitě za přečtení stojí.
Kniha Oceana Vuonga Na Zemi jsme na okamžik nádherní mě seznámila se situací Vietnamských rodin v USA. Líbilo se mi, jak byla tato kniha napsána: jeden dlouhý dopis adresovaný matce. Přijde mi neuvěřitelné, že tato kniha je autobiografií.
Chvilku jsem váhal, jak tuhle knihu vůbec hodnotit, ale nakonec jsem se rozhodl pro plný počet hvězdiček.
Příběh byl silné kafe, autor popisuje nejedno trauma a nechává jeho pocity až poeticky plynout na papír.
Z toho jsem byl právě trochu v rozpacích - některé části byly chaotické a těžké na čtení. Je to totiž jedna z knih, které je potřeba přečíst i víc než jednou, aby se daly pochytit všechny detaily.
(SPOILER)
Tahle kniha je brutální nádhera, která se nedá odložit.
"Poučení vždycky zní: Nemusíš být jako ti bizoni. Můžeš se zastavit."
Kniha je napsaná překrásným jazykem, smekám před překladatelem a před autorem samozřejmě rovněž, je vidět, že je to básník. Dost často jsem přemýšlela nad spoustou věcí, které mi při čtení vytanuly na mysli. Myslím si, že tato velmi, ale opravdu velmi osobní a upřímná autorova zpověď málokoho nechá chladným. Vůbec to není jednoduché čtení, není to optimistické čtení, není to veselé čtení. Ale je to důležité čtení. A já moc děkuji autorovi, že se podělil. Doufám, že mu to pomohlo. Na tuto knihu je zapotřebí si udělat čas, a vzít si ji do rukou v tom správném rozpoložení. Když jsem četla o důsledcích války ve Vietnamu v podání tohoto mladého muže, říkala jsem si v duchu, kdy už to všechno skončí, kdy už se lidstvo poučí, ale všichni víme, že nikdy...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kolik ztrát a překážek nám život dokáže naložit? Kolik je hodně a kolik málo? Tahle kniha je mi velmi blízká. Jde zde hodně pocítit,že je autor básník. Autor píše o své negramotné matce,otevřeně mluví o jejich nelehkém vztahu,o pocitech,své sexualitě,identitě.Je těžké si představit,jaký dopady mají války na lidskou psychiku,kterou pak předávají z generace na generaci. Nebylo to nijak lehké čtení, ale i tak by si tohle měl přečíst každý.
Sama mám tátu,co vyrostl za války ve Vietnamu a nebylo to s ním nikdy lehké.
Velmi poeticky pisany pohlad spat na svoj zivot, malo to vazne silne miesta - malo
to
zdlhave casti. Pol na pol.
Jedna z nejdrsnějších knih! Kolik nám může život naložit? Autor se s ničím nepárá, ani se sebou. Je toho na něj moc! Ale je mladý. Tak to zvládne. Nechci opakovat moudra předešlých čtenářů. Snad se u nás mají Vietnamci líp. O homosex. nemluvě. Rozhodně to všechno popsal pěkně!
Ocean Vuong ve svém prozaickém debutu nezapře básníka v sobě, a proto román, nebo chcete-li dlouhý dopis, Na Zemi jsme na okamžik nádherní upoutá na první pohled zejména jazykově. Je plný neobvyklých slovních spojení, básnických figur a metafor. Velmi výrazně působí na čtenářovy smysly, a pakliže si někdo rád zaškrtává v knihách zajímavé pasáže, přijde si tady rozhodně na své. Poselství sdělení je nicméně neméně důležité, neboť autor popisuje pocity první a druhé generace vietnamských přistěhovalců do Ameriky v důsledku války ve Vietnamu, věnuje se vlastní sexualitě, vnímání rasy, užívání návykových látek a kdo za to nese odpovědnost a řadě dalších témat. Celý Pejskův život ovlivňovaly ženy. Babička Lan, která se živila prostitucí a chlapce miluje a chrání a matka Rose - chladná, násilná ke svému synovi. O otci se mluví jen v náznacích. Dalším důležitým člověkem je Trevor, s nímž se hlavní hrdina setkává při brigádě na tabákových polích. Ten ztělesňuje model bílého maskulinního muže, a když mezi nimi propukne milostné vzplanutí, oba se ke své sexualitě staví zcela odlišně. Tady Pejsek představuje další důležitou rovinu - vnímání násilí. Témata jsou přitom v knize navrstvena tak, že jedno nevyhrává nad druhým, každému je věnováno dostatek prostoru a zajímavý úhel pohledu, ovšem bez zbytečného patosu nebo účelnosti. Oceanu Vuongovi se ve svém prozaickém debutu zkrátka převelice dobře podařilo spojit krásnou vysokou literaturu se silným příběhem.
Velmi netradiční a neobvylká kniha. Vůbec to nebylo lehké čtení... Na každé stránce je patrné, že autorem je básník. Určitě je to kniha, která v každém musí něco zanechat, nějaký pocit.
Autor píše dopis své negramotné matce a velmi otevřeně mluví o jejich vztahu, o svých pocitech, o své sexualitě, o své identitě. V době, kdy prožíváme válečnou hrozbu nedaleko našich hranic, je velmi emotivní číst o důsledcích, které každá válka zanechá v myslích a srdcích lidí, kteří ji prožijí na vlastní kůži. A o tom, jak se tato válečná traumata přenášejí i na další generace.
Rozhodně stojí tato kniha za přečtení, protože je to úplně jiná "liga" než většina komerčních titulů v našich knižních obchodech.
Jsem opravdu ohromena tím překrásným jazykem, který knihu vypráví. Ono se asi není moc čemu divit, když je autor básník, ale přesto jsem už dlouho na nic podobného nenarazila. Kniha je vlastně dopisem, který hlavní hrdina píše své negramotné matce. Přestože autor mluví velmi upřímně a o poměrně těžkých tématech (rasa, sexualita, emigrace a podobně), nepůsobí to ve výsledku vůbec těžce. Nebude to čtení pro každého, ale pokud dáte titulu šanci, věřím, že ve vás něco zanechá.
Velmi působivé dílo - intimní i kruté - napsané jazykem téměř filozofickým ....
Na Zemi jsme opravdu jen okamžik - vzhledem k času staletí ....
Ovšem nádherní být můžeme ....
" Aby byl člověk nádherný, musí být nejprve vidět ....jenomže když je vidět, je možné ho lovit ...."
Autor jako malý chlapec odchází z poválečného Vietnamu, válku opouští, ale válka neopustila jeho ....
" Ať nás nikdo nemá za plody násilí - násilí plodem pouze prošlo, ale nedokázalo ho zkazit .... "
A proto dílo obsahuje krásu i násilí - postpaměť přes generaci v dítěti uzůstává ....
J e lidstvo opravdu jako stádo bizonů, řítící se k útesu ? Je to dáno matkou přírodou ?
Autor hledá svoji patřičnost :
...." odkud že jsem se odlomil, abych doplul sem ...."
Mám ráda poetiku v prozaickém díle - a tady jsem si jí užila ....
A určitě budu zvědavá na jeho sbírku básní ....
Lyricky něžné, a přesto kruté fragmenty života jedné vnímavé lidské duše. Bolest častého odloučení se střídala s nádherou úchvatných přirovnání i s doteky velkých takřka filozofických témat. Přesto jsem mnohdy těžce nesla právě onu roztříštěnost, jistě umělecky velice zdařilou, nicméně poněkud narušující teskné plynutí příběhu... a vlastně jsem polemizovala sama se sebou a váhala, zda to nevezmu při hodnoceni v potaz a neuberu hvězdičku. Ale ne. Krása hodnotné beletrie tkví především v její rozmanitosti i jinakosti, kdy jazykově i kompozicí překoná sebe sama.
pět je málo, dávám 7******* , wow, úžasné, strhující, živočišné, emocionální, poetické, na ani ne 30-ti letáho a mě naprosto neznámého autora vyzrálé...prostě Ježíšek se trefil na 200% do mého vkusu a momentálního rozpoložení...strhující , surové ....prostě pravý opak Marca Aurelia, od kterého jsem oček;ával moudré Hovory , protože právě toto je život se všemi barvami, právě VUONG je o moudrosti a konečnosti lidského bytí a nebytí v okamžiku zvaném ŽIVOT
Štítky knihy
drogy homosexualita dopisy americká literatura matky a synové imigrace rodinná tajemství posttraumatická stresová porucha vietnamská literatura LGBT, queer, LGBT+
Na Zemi jsme na okamžik nádherní
No, nejaký poetický potenciál tu je, občas dojímavé, silné scény, ale zároveň sú tu aj strašne klišé obraty, ktoré občas pôsobia ako domáca úloha z kurzu tvorivého písania.
Plus teda dávam za niektoré vydarené popisy istých univerzálnych pocitov - vzťah k matke a odchádzanie babičky. A taktiež za dekonštrukciu amerického snu - polovica národa závislá na OxyContine, ktorý je silný takmer ako heroin, ale doktori to tu predpisujú na každú blbosť , atd. Ale inak z tejto knihy nie som moc odvarený...