Na obtíž
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404309/bmid_na-obtiz-fjv-404309.png
4
1147
1147
Vossovy byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Yoli (ČR)Originální název:
Without Merit , 2017
více info...
Přidat komentář
Krásny príbeh, ktorý vás vtiahne do deja hneď na začiatku... Knihy od Colleen Hooverovej mám veľmi rada, ale tiež musím mať na ne náladu, pretože za každým jej príbehom sa skrýva 'sám život' a ja radšej čítam 'rozprávky'... Teším sa s čím príde nabudúce :)
Pohodová kniha, romantika a vše co se od Colleen dá čekat.
Pro mě ale lechce zklamání protože vím že Colleen umí napsat lepší knihu. Za mě zatím nejslabší knížka, to ovšem nemění nic na tom, že se kniha četla dobře, příběh byl zajímavý a kniha se mi líbila, spíš když vidím na obálce jméno autorky čekám automaticky něco u čeho si pobrečím a budu mít knížku v hlavě jetě pár dní a to se tentokrát nestalo.
Knížky od Colleen Hoover jsou vždycky čtivé, zhltnuté za během několika málo hodin. Ale její témata jsou poslední dobou nějaká těžká, temná. Předchozí kniha - domácí násilí, teď deprese.
I když byla knížka dobře napsaná, mně se moc nelíbila. Jasně, téma nebylo veselé, ale i tak, hlavní hrdinka mi nesedla, vůbec jsem se do jejích pocitů a myšlenek nedokázala vžít. Deprese je určitě vážná a nepříjemná, ale kvůli tomu nemusela být tak hnusná, ne? Nebo možná ano, nevím, zda to k tomu patří, ale mně to vadilo hodně. A nějak jsem se ani nechytala u jejích hovorů se Saganem.
Co bych příběhu hodně vytkla, bylo chování celé rodiny, ale nejvíce otce. On se choval jak puberťák, vůbec ne jak dospělý člověk, který chybuje. A ten kardinální nezájem o dcery, to jsem nedokázala pochopit.
Co se mi však na knížce hodně líbilo, tak jak Utah měnil na kostelním poutači hlášky. To bylo dost dobré.
A ještě jeden asi hnidopišský postřeh - "Pohřbíš mě." Tato tři slova mi neustále zněla v hlavě. Překladatelka to jistě přeložila z angličtiny správně, ale práce editora je mizerná, protože ač chce či ne, tak v češtině jsou to slova dvě. Tohle mě úplně vyhodilo z rytmu čtení. Ale to je jen drobnost.
Kvůli pocitům, které ve mně kniha vyvolala, nemůžu dát lepší hodnocení. Ne proto, že je o depresi, ale pro způsob, jakým je napsaná a jak hlavní hrdinové jednají.
Další skvělá kniha od Colleen Hooverové. Tahle autorka zkrátka nikdy nezklame. A tentokrát to snad bylo ještě o trochu lepší než dřív, díky tomu, že se autorka nevěnovala jen jednomu problému, ale hned několika najednou, ale zároveň to zvládla popsat tak skvěle, že to vůbec nepůsobilo chaoticky, což je v podstatě umění. Už se moc těším na její další knihu.
Zklamani.Tuto autorku mam rada,ale tentokrat mi nesedela.Neustale tajnosti,nikdo o nicem nemluvil.Cela rodina byla divna
Krasna knizka. Mila, smala jsem se i citila s postavami. Knizka se cetla velmi dobre, ma spad. Pro mne zatim nejlepsi knizka od Colleen
Ohledně této knihy mám v celku smíšené pocity. Kniha se četla skoro sama, to mam na C. H. opravdu velmi ráda, ale příběh byl takový všelijaký. Ze začátku mi to přišlo trochu stupidní, ale vlastně to dává svým zvláštním způsobem smysl. Postavy byly zajímavé a různorodé. Je to trochu něco jiného a přesto je to stále C. H.
Nelituju přečtení, ale nevím zda se ke knize někdy vrátím.
Nádherná, šílená, poutavá, dojemná....to vše a mnohem více najdete v této knize. Někdy jsou věci jiné, než jak je vidíme mi.
Všechny knihy od Colleen Hoover mám ráda, ale tato mezi ně nepatří. Po přečtení jsem velmi zklamaná. Je to bizarní od začátku do konce. Nepochopila jsem chování, ani hlavní hrdinky, ani vedlejších postav. Moc témat smíchaných dohromady, myslím si, že kdyby se spisovatelka věnovala pořádně jednomu tématu, tak by to bylo o mnohem lepší.
Ale abych jen nekritizovala, kniha se čte úplně sama, jak jsme od Colleen zvyklý.
Ke knížkám od Colleen se moc ráda vracím, ale k této už se asi nikdy nevrátím.
Asi jsem moc mladá, abych toto téma pochopila, a nebo moc stará na young adult žánr.
Dávám 4,5/5 a to jen protože se mi tato kniha od Colleen zdá jako nejslabší. To ale nic nemění na její kvalitě. Kniha plynula rychle byla plná zvláštností, zásadních problému ( tak jako je u jejích knih zvykem) a tentokrát se mnohem víc zabývá rodinou. Nicméně nejsem asi úplně cílová skupina. Místy to bylo na můj vskus až moc bláznivé a tentokrát jsem nezažila tolik emocí. I tak to bylo skvělé čtení, které se zabývá vážným problémem, který by nikdo neměl brát na lehkou váhu- obzvlášť mladí????
Nevim, jak knizka konci... Jsem na 86 strance a skvele se bavim. Jako uz dlouho ne...
Další skvost z pera Colleen Hooverové! Krásny, silný příběh, o tom, jak je těžké najít sám sebe a nikdy není nic tak perfektní, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě opět, jak jsme u autorky již zvyklí, přidala i silné poselství, za které jsem velmi ráda, protože se o této problematice sice mluví, ale mnoho lidí tuto krizi bere jako něco vzdálené, co se nás netýká. Takže děkuji za nastínění této problematiky mladým čtenářům, v dnešní době je to čím dál důležitější. (O jakou krizi se jedná, zmiňovat nebudu, knihu si prostě musíte přečíst :-) )
Doporučuju!!!
Mé sedmnáctileté já zaplesalo blahem. Pro mne velmi příjemné čtení, i když mi už dlouho není sedmnáct.
Tahle paní spisovatelka.... je neuvěřitelná. A tuto knížku řadím mezi její top. Naprostá emocionální smršť, kdy čtyři hodiny máte sevřené útroby, přes slzy nevidíte na stránky a čekáte, jak tohle dopadne. Opět nám ukazuje, že život není černobílý a lidé nejsou ani dobří ani zlí. Je v tom znovu kus moudrosti a spousta věci k zamyšlení. Je to jedna z mála knížek v dnešní přesycené době romantických - ihned zapomenutých románů, kterou stojí mít za to v knihovně.
Tato novinka NA OBTÍŽ byla mým druhým setkáním s touto úžasnou autorkou. I tato kniha mě hodně oslovila. Rodina Vossových je opravdu všechno jiné, jen ne obyčejnou rodinkou. Žijí v odsvěceném kostele. Rodinu tvoří sedmnáctiletá jednovaječná dvojčata Merit a Honor, jejich o rok starší bratr Utah, nevlastní malý bráška Moby, otec se svou novou ženou Victorií a ve sklepě bydlí jeho první žena - rovněž Victorie, matka tří starších dětí, která trpí agorafobií a již dva roky nebyla venku. Do toho ještě přibude Sagan a nevlastní strýc Luck. Vskutku zajímavá kombinace, která napovídá, že příběh bude hodně zajímavý. A také byl. Byl skvělý. Rodina Vossových je v podstatě v rozkladu. Nejhůře je na tom Merit. Cítí se jako v kleštích. O každém z rodiny ví něco, co se ostatní nesmí dozvědět. A to ji dlouhodobě ničí. Přestává chodit do školy, celé dny spí, potácí se od ničeho k ničemu a nejhorší na to všem je, že si toho nikdo ani nevšimne. Nebo si to aspoň Merit myslí. Je jen otázkou času, kdy to vše v Merit bouchne a tajemství vyplavou na povrch. Autorka zde krásně ukázala, co vše se může stát, když spolu lidé přestanou komunikovat. Sdílet s blízkými nejen slasti, ale i strasti je hodně důležité. Dozvíme se zde i, jak moc je tenká linie mezi obyčejnou náladovostí puberťáka a opravdovou depresí. Vossovi sice měli problémů až nad hlavu, ale nakonec, když šlo do tuhého, udělali správnou věc. Já si je strašně moc oblíbila. Nedá se popsat přesně proč, aniž bych vyzradila souvislosti, to si prostě musíte přečíst.
Kniha se mi moc líbila. Děj mě úplně pohltil a moc se mi líbil vývoj celeho příběhu. Vážně, tato spisovatelka mě umí upoutat.
Mám tuto spisovatelku také moc ráda, každá její knížka má něco do sebe a čte se na jeden zátah.
Moc se těším na další knihu
Achjo Colleen, zase jsi mě rozbrečela =) zároveň jsem se ale docela nasmála, aneb "společně tvoříme jednoho naháče" =D
Příběh mi přišel maličko jiný, než na co jsem u autorky zvyklá. Byť zde byla i "romantická" linka, já v tom vidím spíš hlavně poselství vztahu s rodinou. O tom, že by si ji měl člověk vážit; omluvit se; když je potřeba; odpustit, je-li to možné; napravit cokoli, pokud to jde; a nebrat vše jako samozřejmost.
Jsem za příběh moc ráda. Myslím, že nás to každého donutí se zamyslet, jak to doma vlastně máme a jak bychom to mít chtěli. =)
Opět nemohu jinak než doporučit s plným počtem=)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Páni to bylo.. hodně zamotané :-D
Krásný, svižný, originální příběh, nemohla jsem se odtrhnout a přečetla ho na jeden zátah.