Jantarové oči
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162124/bmid_jantarove-oci-S20-162124.jpeg
4
716
716
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá. Mycelium je románová sága odehrávající se ve 26. století na Zemi.... celý text
Přidat komentář
Nevím, nějak mě to nechytlo..příjde mi to víc jako dívčí román než sci-fi - trochu moc pitvání se ve věcech, co by se v románu asi spíše jen zlehka zmínilo. Oceňuji nápad ohledně Össeanů..ta kombimace řádové hirearchie říznutá narkotickýma houbama mi připadala trochu vymakané mraveniště...ale to je tak asi vše. Stěží jsem dočetl další díl (Led pod kůží)..do třetího bych se asi pustil leda ve velké krizi.
Zatím mám z této knihy rozporuplné pocity, protože se jedná o pečlivě a celkem originálně vypracovaný svět, pro mě ze začátku i trochu zmatený než jsem se zorientovala, do postav se ale lehce v žijete, protože jsou skvěle popsány jejich pocity a myšlenky, možná bohužel trochu na úkor chudšího děje, ale přesto jsem knížku nemohla jen tak odložit a k tomu ještě zcela otevřený konec...no po dalším díle určitě sáhnu a uvidíme ;-)
Hodně zajímavé a propracované postavy (obzvlášť Pinky!), slibný námět i zápletka. Střídmé dávkování informací o Össe vůbec není na škodu, jediný problém je, že s budoucí Zemí je to skoro stejné. Máme třeba Radu a jejího šéfa, kteří se snaží udržet si pozici nebo mocné medianty a zákon o informacích, aniž by to bylo zasazeno do konkrétnějších souvislostí s nějakým systémem na Zemi a globálnější aspekty příběhu jsou tak trochu na vodě.
První díl série chytne čtenáře už od samého počátku. Velice čtivé, chytře napsané, propracované a hlavně uvěřitelné - tedy co se týká postav samotných a jejich jednání. 30 let čtu sci-fi literaturu, ale ságu Mycelium řadím k opravdovým šperkům.
Lze hodnotit pouze všech osm dílů najednou, neboť se jedná o jeden příběh rozdělený do 8 knih jen kvůli tlouštce.
Rozhodně zajímavý svět, jeho fungování, principy, prokreslené postavy atp. Ale tato všechna pozitiva jsou na úkor děje, kterého je relativně málo. A přitom když už se nějaký objeví, tak bývá napínaví a čtivý. Ale v těch osmi svazcích je děje poměrně málo. Spíše se řeší stále dokola pohledy různých postav na tutéž věc a o knížku dále znovu dokola a dokola. Kdyby se redundance vyhodili a celé se to smrsklo třeba na trilogii, mohlo se jednat o vynikající fantasy. Takto je to spíše trénování vůle čtenáře, jestli vydrží až do konce.
Fantazie, prostě fantazie. Má to v sobě něco z Enderovy hry, něco z Nadace i z Duny, inspirace zjevná, ale přitom je to své a nic to neztrácí. Pokud máte rádi sci-fi podobného ražení jako tyhle zmiňované je tohle prostě povinná četba. Promyšlená stavba příběhu, promyšlené motivy, povahy i jednáno postav, dokonale vymyšlený systém vztahů politických i náboženských mezi planetami, taky houby... jo a zmiňovala jsem, že je to i nádherně napsané? Tak je. Paní Kadlečková to navíc umí i s češtinou, dokonce jsem se přistihla, že jsme hrdá na českou spisovatelku, co napsala takovou knihu.
v tejto oblasti vymyslieť niečo nové si podľa mňa zaslúži 5 hviezd, škoda že ďalšie časti nie sú ešte v audio podobe, čakať na druhý diel nevydržím, takže hurá do knižnice.
Nejtěžší pro mě bylo dostat se přes 1. kapitolu a pak už to byla jízda. Pro mě je to po Enderově hře ( resp. Mluvčím za mrtvé) rozhodně nejlepší sci-fi a potěšením je pro mě, že je napsána českou autorkou. Moc bych jí přála mezinárodní úspěch.
Knihu jsem četl i slyšel. Audio verze mě zaujala víc. Čerstvý držitel Českého lva J.Plesl i ostatní herci to dost zvedli. :-)
Ze zacatku je to opravdu hodne zdlouhave a docela nezajimave ... Ale tak po 20 stranach se to rozjede a je to uzasny!!! Urcite si prectu dalsi dily!
Pro mne docela zklamání. Autorka sice vytvořila složitý a jistě zajímavý svět s propracovanou mytologií a jazykem, nicméně se nemohu zbavit dojmu, že se během celého prvního dílů prakticky nic zajímavého nestane. O motivaci postav skorou celou dobu nemáme nejmenší tušení, za to dopodrobná víme, co má kdo zrovna na sobě a jak děsně vkusné to je. Milostnou zápletku hodnou románů pro dospívající děvčata je úplně škoda zmiňovat. Můžeme brát Jantarové oči jako (zbytečně) rozvláčný úvod do celé pentalogie a seznámení s novým světem, ale jako samostatná kniha moc nefungují.
Z prvního dílu nyní rozečtené série mám rozporuplné pocity. Kladně hodnotím propracovanost světa a originální prvky (byť s obdobnými biotechnologiemi přišla např. Porucha reality), horší je to s postupným odkrýváním informací a odhalování principů, jak to vlastně v tomto světě funguje. Spousta cizích termínů, které jsou vysvětleny někde ke konci, takže čtenář se podobá odhadci nebo tušiteli, neboť často ani nezná principy, jak nebo co funguje.
Dění plyne pomalu, vlastně se za celou knihu zas až tak moc nestane. Díky předchozímu čtení jsem si ujasnila, že mi spíš vadí přístup Mycelium v jeho úvahách než přímočařejší jednání v Algoru, byť je to obdobně hra o moc a politikaření. Ovšem v Mycelium prostoupené mytologií Össe, což zahrnuje spoustu myšlenek, méně už popisů chovaní a vysvětlovaní.
Postavy - světlou strankou románu je určitě hlavní hrdina, kterého s jeho humorem a jízlivostí nelze nemít rád. Jeho domácí zvířátko Pinky, ten roztřesený uzlíček nervů, je pro mě za poslední dobu jedna z nejotravnějších postav, o níž jsem četla.
Přestože mi postupné odhalování v Myceliu nepřijde zas až tak úžasné a na jednu důležitou věc tu připadá několik desítek stran zaobírání se touhle věcí, což mi přijde nepodstatné a zbytečné, pořád je to zajímavý a ucelený svět, který se vyplatí dál sledovat. Už jen díky kritickému myšlení Lucase, s nímž komentuje tento svět náboženského fanatismu, indoktrinace a malicherného politikaření.
O Myceliu jsem mnohokrát četla, jak to je dobré, jak se to skvěle čte a že to je prostě super. Tak jsem si řekla, že to zkusím, dám šanci české spisovatelce a zjistím čím to je tak skvělé. Ale nezjistila jsem to.
Hned při čtení prvních řádků jsem se děsně nudila. V první kapitole se nedělo pořádně nic, bylo to chaotické a další kapitoly se na to nijak neobracely a vše vyniklo tak nějak vniveč. Celou dobu jsem si u ní říkala, že snad další kapitoly budou vyprávět nějaký příběh a nebude to jen změť nějakého nejasného chaosu. A neštěstí hned od druhé kapitoly to tak bylo. Objevila se Pinky a objevil se i příběh, který se nezdál být tak nudný. Pinky se mi zalíbila, její jméno mi přišlo úplně super a tak trochu mi připomínala mě, takže jsem se při čtení vždy těšila kdy se pozornost obrátí na ní. I když mě někdy vážně štvalo jak je nerozhodná a děsně jí trvá udělat zdánlivě lehký úkol, který nakonec stejně neudělá. Pak se na scéně objevil Lucas, u nějž mi až později došlo že byla o něm i první kapitola a ten mi taky nepřišel špatný. Jeho, Pinkyiny a jejich společné části mi přišly dobré a udržovaly mě při čtení. Ale pak se začalo objevovat moc postav, jejichž smysl se někdy ztrácel a někdy se mi zdálo spíš na škodu si číst jejich pohled na věc. Vždy jsem je brala jen jako něco co musím překonat abych se dostala k Pinky a Lucasovi. A dál příběh- na konci knihy mi přišlo že se tam toho zas tolik nestalo a zápletka byla tak divně plochá. Jediné co mě bavilo byla trochu vedlejší linie vztahu mezi Pinky a Lucasem a právě pro tu možná sáhnu po dalším dílu. Konec knihy mě nijak nedostal a kvůli němu si nepůjdu hned půjčit další díl, ale příjemné dvě postavy, které jsem si oblíbila a díky nimž jsem u knihy vydržela mě nabádají abych dala sérii ještě jednu šanci, už je pro ně abych zjistila jak to s nima bude dál. Není to špatná kniha, jak by se dle mého spílání mohlo zdát, ale zdá se mi dost průměrná. Mě nijak výrazně nezaujala. Autorka má docela promyšlenou psychologii postav, ale to klidně mohla psát jen příběh o mezilidských vztazích- to by vyšlo možná líp. Prostě nebyl to můj šálek houbového čaje... ale něco dobrého to v sobě mělo.
K Myceliu jsem zprvu přistupoval velmi opatrně, ale nakonec nebylo možno odolat. Když jsem si prvně přečetl recenze a anotaci, měl jsem trochu obavu, že se poveze na vlně, kterou zrovna moc nevyhledávám (lidská společnost technologiemi rozvinutá do té míry, že jí současný člověk prakticky nerozumí, nebo popis života eMZáků, kteří jsou od nás tolik odlišní, že homo sapiens občas neví o co jde). Ale jak jsem se mýlil. I když jde o popis světa ve vzdálené budoucnosti, postavy, jejich jednání a motivy mi byly velmi blízké a k mimozemšťanům zvolila autorka takřka startrekový přístup (jde o humanoidy blízké lidem s mírnými psychickými a fyzickými odlišnostmi). K tomu všemu mě káply do noty kulisy mimozemských sakrálních staveb a postupů, které mi vizuálně nejvíc připomínaly dílo H.R. Gigera. I přes občasnou nejasnost děje (která ale asi byla úmyslná) jsem byl fascinován a jistě si přečtu i další díly!
Jedna z najčudnejších kníh. Bol som doslova vrhnutý do už dávno a komplexne rozpracovaného deja na viacerých frontoch, z viacerých načrtnutých sfér, Vymotanie sa z toho nieje až tak jednoznačná a automatická záležitosť. Viete mám aj iné veci riešiť cez tieto dni než len uvažovať čo to vlastne má byť. Potom postupne, ale skutočne len veľmi postupne, je čitateľovi sem-tam pristrčené nejaké vysvetlenie konkrétnej veci... pre dalšie neobjasnenia si musí počkať. čítajte pozorne. Ja som niektoré (ale iba fakt zopár vecí) preskakoval. Ako napríklad myšlienkové pochody osudovej dievčiny hlavného hrdiny- Pinky či ako sa volala. Tá ma iritovala. Ale inak to bolo fajn, trocha až moc sektárske (na moj vkus) ale inak good... pojdem na pokračovanie. Som zvedavý ale nieje to ľahký príbeh to nie. Je to dosť temné, mimozemské (nieže by som sa bál mimozemšťanov- to vôbec, skôr naopak, všeobecne ich mám rád, ale ked aj oni majú také temné kulty, sekty... tak sa necítim zrovna v bezpečí :D ) ... a tie vedomé Lode a psychotronika a nebezpečné proroctvá...tomu ,,dobrému,, pocitu, tiež moc nepomáhajú. :D
...
..
EDIT: po prečítaní Assimovej Nadácie: už vidím že veľká časť tejto knihy (plno nápadov) je tak trochu kopírka legendárneho Assimova.
Bez ohledu na to, že nemám nejmenší tušení, kam se příběh v následujících dvou vydaných, natožpak dvou ještě nevydaných pokračováních bude ubírat, je znát, že je to ze strany autorky neskutečně propracované opus magnum, které nemá v našich krajích obdoby.
Na startu jsem v knize trošku plaval, ale potom mi to sedlo. Moc, moc dobrá Sci-fi. Těším se na pokračování!
Budu tady asi za kacíře a musím přiznat, že jsem notnou chvíli přemýšlel, zda jsem nečetl jinou knihu, než ostatní, co zde již komentovali a hodnotili.
Bohužel musím říct, že pro mě to byla neskutečně nudná, utahaná a nezáživná kniha bez zajímavého děje, s postavami, z nichž jsem si neoblíbil ani jednou, spíš mě naopak všechny tak nějak sr...ly a vážně jsem se už intenzivně modlil, abych přišel konec dřív, než se rozhodnu tu knihu definitivně odložit a nedočíst.
Štítky knihy
politika náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Tohle se mi hodně líbilo. Zpočátku jsem tomu vůbec nerozuměla a přišlo mi to dost složité, ale ani to mě neodradilo. Vlastně jsem tou knihou docela nadšená, takže jsem se celou dobu třásla, aby mi někdo v knihovně nevyfouknul pokračování před nosem. Naštěstí se ale tak nestalo. Takže mám na stole další tři pokračování, a upřímně řečeno, celkem se nemůžu dočkat :).