Motáky nezvěstnému
Karel Pecka
Román se opírá o autorovy autentické zážitky: strávil léta v československém koncentračním táboře a podal obraz muže, který ve vězeňských podmínkách zápasí o to, aby zůstal člověkem. Autor bývá nazýván českým Solženicynem a jeho kniha je ojedinělá i v souvislosti evropských literatur.
Přidat komentář
Neznám lepší svědectví o lágrech 50. let. Muchovy a Stránského jsou přecejen o poznání slabší.
Mladická nerozvážnost a naivita přivede hrdinu do soukolí nápravného systému ČSR v tu nejméně příznivou dobu naprosté zvůle a panství "dělnické třídy". Určitě má právo vidět svět jako smrtonosný kolotoč, který dříve či později zdrtí každého. To mu však nebrání vést diškurz o podstatě bytí a hlavně podat to vše tak, aby nelhal - což v jeho mysli znamená říci pravdu celou a nezkreslenou, byť nepříjemnou pro sebe i adresáty. A tak dostáváme pravdu o poměrech v uranových a jiných dolech bez jakýchkoliv ideologických zkratek a zjednodušení, slovy člověka, který to vše odtrpěl aniž byl ohnut. Výjimečná vězeňská literatura.
Ve srovnání s jinými knihami podobného žánru je tato kniha psána trochu jinak,řekl bych reálně.Celkem se mi líbila a myslím,že stojí za to si jí přečíst.
Štítky knihy
Československo 50. léta 20. století komunismus političtí vězni pracovní tábory rozhlasové zpracování zločiny komunismu
Autorovy další knížky
1990 | Motáky nezvěstnému |
1968 | Na co umírají muži |
1969 | Horečka |
2018 | Souhvězdí Gulag |
1995 | Pasáž |
Kniha byla napsána způsobem pro mě naprosto nezáživným a musela jsem se hodně nutit dočítat a neusínat. Obsahově mě ale kniha nezklamala. Chtěla jsem si přečíst reálné svědectví o českých lágrech a toho se mi dostalo a proto je mi líto, že mě to tak nebavilo. Byla to zvláštní doba a jelikož jsem ho nezažila, nikdy nebudu vědět jaké doopravdy bylo. Mám z toho zvláštní pocit.