Moře klidu
Katja Millay
Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla předtím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý. Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života. Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.... celý text
Literatura světová Romány Dívčí romány
Vydáno: 2013 , DominoOriginální název:
The Sea of Tranquility , 2012
více info...
Přidat komentář
Budu upřímná, asi jsem očekávala mnohem víc... I přesto hodnotím ( v porovnání s ostatními romancemi ) docela vysoko, zklamaná snad ani nejsem, jen si myslím, že jsem tento hodně citlivý příběh nečetla v úplně ten správný čas... Nezasáhl mě zkrátka až tak hluboce, jak by asi měl... Ale i přesto jsem si v některých pasážích našla moc hezké momenty a hlavně svého oblíbence a favorita Joshe... To je tak úžasný jedinec, který se tak statečně a někdy doslova až neskutečně snaží prát se svým osudem co mu síly stačí... Nevím, jestli se ke knížce ještě někdy vrátím a zkusím reparát, ale každopádně si teď nekompromisně dávám pauzu od všech romancí, protože mi vše přijde tak nějak stejné, předvídatelné a až moc "americké" a tomu se chci prostě vyhnout...Takže nynější změna žánru má u mě jednoznačně zelenou:-)
kniha ma teda prijemne prekvapila,ten pribeh je daleko hlbsi, ako clovek ocakava od "young adult". Velmi ludsky, putavy a dojemny pribeh 2 mladych ludi, prilis mladych na vsetko, cim si museli prejst. O druhych sanciach, o potrebe lasky, rodiny, spriaznenej duse ...a ano, ta kniha nie je z tych, na obsah ktorej zabudnete po par dnoch...
Román, ve kterém je něco víc!
Hlavní hrdinka skrývá tajemství což nutí čtenáře číst dál.
Moc se mi líbil autorčin styl psaní.
Opravdu pěkný příběh ve kterém je ukryto mnoho myšlenek.
„Nechci abys mě zachraňoval, a já nemůžu zachraňovat tebe.“
Nastya a Josh jsou jako dvě ptáčata s jedním zlomeným křídlem. Sám o sobě je každý z nich bezmocný. Nemůže létat, jak je zraněný. Ale společně, vedle sebe, se jim to možná podaří. Možná poletí.
Knihu jsem od začátku považovala za velmi zdařilou, ale nebyla jsem si úplně jistá, jaké jí dám hodnocení. Nakonec to za mě rozhodl samotný konec, který dal příběhu úplně jiný rozměr. Konkrétně poslední věta.
Možná to zní hloupě, ale na mě zapůsobila a vnímám ji jako jednu z nejlepších (knižních) závěrečných vět. Sama o sobě by nebyla ničím výjimečná, ale v celém kontextu vyzní úplně jinak.
No tak to byla dobrá kniha, musela jsem pořád číst dál pomalu jsem přeskakovala stránky abych věděla co se jim stalo a jak všechno dopadne. Určitě je to zajímavý námět, akorát mě jich bylo moc líto, že mají takový osud... Za mě všech pět hvězdiček
Nevím proč, ale tato kniha se mnou překonala knižní rekord v ponocování, přitom ani nebyla tak napínavá a dech beroucí, ale byla to přesně ta kniha, kterou si budu pamatovat napořád. Děj nic moc, zápletka žádná sláva, ale postavy a jejich humor mě prostě dostaly. Nastya, Emilia, Sluníčko, ruská štětka společně s Joshem byly dokonalí. Jejich vzájemné dialogy a sdělování tajemství, byly nejlepší na celé knize. Od konce knihy jsem čekala maličko víc, proto pouze 4, ale zasloužené hvězdičky.
Nádherné, očekáváte a poznáváte postavy. Očekáváte děj, příběh a jejich tajemství. Zvraty kdy to nečekáte a ty promyšlené dialogy. Každá kapitola je nalezený starý střípek a další nový střípek do sbírky. V době kdy jsem jí četla jako kdyby se do mě část téhle knížky otiskla.
Na to jak je tahle kniha krásná, se o ní moc nemluví. Je nádherná, kouzelná, tak nějak jemná.... Ne, prostě to nejde vyjádřit slovy. Zasloužila by si víc než 5 hvězdiček. :-)
Velmi dobrá kniha, která mě bavila číst a měla něco do sebe. Neokoukaná netradiční romance. Někdy se mi sice jevila trošku přitažená za vlasy, ale proč ne. Líbila se mi myšlenka toho, kam lidé odchází po smrti. (kdo jste četli určitě víte, co myslím.)
Ačkoli jsem se knize kvůli velkému množství kladných ohlasů dlouho vyhýbala, měla jsem strach, že zklame. Jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla.
Vřele doporučuji.
Skvělá knížka, která se četla úplně sama a hlavně, kde měl člověk problém odtrhnout se od čtení...Tato kniha mě nejen pobavila, ale i rozbrečela...Doporučuji :)
Kniha, na kterou jsem se tolik těšila a kterou každý chválí. Bohužel, pro mě to bylo zdlouhavé a chvilkama nudné čtení a vlastně zklamání. Oceňuji však vážnost tématu a závěr knihy, který mi vše vynahradil.
"Kdybychom měli dalekohled, ukázala bych ti moře klidu"
Tahle kniha si zaslouží mnohem víc než 5 hvězdiček!
Tenhle příběh mě naprosto oddělal. Čekala jsem klasickou YA romantiku ve stylu, potkají se, zamilují, pohádají, usmíří, a žili šťastně až do smrti. Ale tak to není.
Postavy na mě působily reálně a naprosto jsem si je zamilovala. Hlavní hrdinka mi byla neskutečně sympatická, oblíbila jsem si ji. Josh ani nemluvně, toho si nejde nezamilovat. A Drew. Ten mi tak neskutečně přirostl k srdci. Je to jedna z těch knížek, kdy vás bude štvát, že už jste ji dočetli.
A ten konec. Většinou se o konci v komentáři nevyjadřuji. Ještě teď mi běhá mráz po zádech a je to to nejlepší ukončení knihy, které jsem kdy četla.
Doporučuji!!!!!!
Chcete opravdu emotivně naladěnou knihu, která vám zburcuje všechny mozkové závity do posledního? Tak tohle je přesně ona. Tak neuvěřitelně emočně nabitá, až se vám chce brečet. Tak neuvěřitelně obyčejná až si říkáte, jak je jedinečná, Tak neuvěřitelná, že si říkáte, že přesně tohle je skutečnost.
"...když najdeš jméno, které fakt něco znamená, je to pěkný pocit. Stojí to za všechna ta bezvýznamná a prázdná."
Znáte ty knihy, které se vám dostanou pod kůži? Tak toto do té skupiny nespadá. Moře klidu se vám zařízne přímo do srdce.
Není to typická kniha o holce, co potká kluka a zamilují se do sebe. Hlavní hrdinové nejsou obětaví, nejsou dokonalí. Nastya je prodchnutá bolestí, hněvem a lítostí. Josh je ztělesněním klidu, stoicismu a určitého cynismu.
Potkají se. Poznají se. A tím se nám rozplétá příběh, který není černobílý, nemá ani různé odstíny šedi. Je jako spektrum barev, které se po každé kapitole mění.
Pamatuji si, když jsem ji četla poprvé. Středa, jedenáct hodin večer. S každou stránkou jsem si vytvářela různé domněnky, s každou větou se mé názory tříštily. Závěrečných pět stran jsem četla při východu slunce, se slzami v očích. A dvě poslední slova rozhodla, že slzy nepotečou; místo toho jsem pouze zvedla koutky úst - víc jsem nezvládla.
Po čtvrtém přečtení jsem si uvědomila, že ten úsměv, co se mi vždy na tváři po zaklapnutí desek objevuje, je stejný, jako samotná kniha. Hořký, smutný, útrpný. Ale pod těmito vrstvami je hlavně obdiv ke Katje Millay.
Můj komentář pravděpodobně vypadá, jako by říkal, že tohle je o bolesti. Možná skutečně jde o ty muka, možná také ne. Ale hlavní myšlenka příběhu tkví v druhých šancích. V druhých šancích, které nemáme. O které přijdeme. Které využijeme.
V druhých šancích, které by měl dostat každý z nás.
Opravdu nádherná kniha! Po dlouhé době se mi stalo, že jsem od knihy, od které jsem čekala hodně, dostala ještě víc! Úžasný příběh rozvíjející se pomalu, ale ne nudně. Ve chvíli, kdy si řeknete, že byste chtěli znát další kousek skládačky... šup, je tu! Vše je tak uvěřitelné a tak krásně propojené, sžít se s hlavními hrdiny je až neskutečně jednoduché a celkově na mne tato kniha působí velice příjemným a neopakovatelným dojmem! U mě má plný počet a všem vřele doporučuji!
Silný a dojemný příběh mě vážně chytil za srdce.Zaujal mě způsob, jakým se hlavní hrdinka vyrovnává s tragédií, která jí změnila život. Místy se to zdálo zdlouhavé, ale jednoznačně to překonaly okamžiky, kdy mě z některých vět přímo mrazilo. Včetně závěru. Doporučuji všem, co si rádi přečtou emocemi nabitou knihu.
Moře klidu
Na tuhle knížku jsem narazila úplně náhodou a musím říct, že úplně "převálcovala" dosud všechny mé nejoblíbenější knížky.
Moře klidu není obyčejná tuctová, americká slaďárna, na kterou můžete narazit v každém knihkupectví. Moře klidu nám ukazuje jaké to je, když přijdete o někoho velmi blízkého nebo když prožijete velmi nepříjemný okamžik, který vám změní úplně celý život.
Spisovatelka udělala velmi dobře, že hned na začátku nevysvetlila, co se Nastye stalo, protože takhle byla kniha dost napínavá a nemůžete ji jen tak odložit.
Pokud se rozhodujete, zda si knížku přečíst, tak vám radím ANO! Nebudete litovat a možná se stane i vaší oblíbenou knihou, ke které se budete rádi vracet. :)