Borgia

18.07.2017

Povedený komiks pro dospele. Jodorowsky a Manara zaruka kvality.

15.06.2017

Takový trochu jiný komiks. Už při čtení jsem několikrát zabrousil na net, abych si zjistil, jaká byla skutečná historie, kde brát komiks jako historický exkurs a kde jde pouze o příběh využívající historických reálií. Kniha vyobrazuje renesanci jako trochu jiné období, než nás učili ve škole a pro někoho může být hůře akceptovatelná z důvodu vyobrazení církve jako bandy mocichtivých intrikánů vyžívajících se pouze v bohatství, sexu, vraždách, ale ono to funguje. Ať buddete mít na knihu jakýkoliv názor, určitě na ni jen tak nezapomenete a neodložíte ji, dokud ji nedočtete. Jen ten závěr byl takový trochu uspěchaný.

06.05.2017

Zajimavy a strhujici dej. Nemohla sem se odtrhnout. Uzasnej historickej komiks.

21.02.2017

Tento historický klenot rozhodně řadím do mojí topky komiksu :-) Dobu krásné renesance zbožnuji a zvlášť když se jedná o rod Borgiu. Je pravda, že v reálu se nám to tak trochu vyhýbá, ale ty odporný věci, který se tady občas děly, tak ty opravdu nevynechal. Popravdě je komiks tím vším a možná i něčím navíc.
Přibližne jde o zobrazení jedné historické epochy skrze život jednoho španělského šlechtického rodu z období renesance, který se stal v té době jedním z nejmocnějších a nejbohatších rodů v Římě a Vatikánu.
Myslím si, že autor kritizuje lidksou společnost. Zobrazuje svět ve špíně, výkaly a močky, sliny, mučení, znásilňování, žebrota a nemoci. A nesmí nám chybět hodně sexu a to opravdu hromady skupinového sexu.
Je to pro mě takový povlak neustále přítomného konce, deviace a zkaženosti. Krev a násilí doplňuje kopulaci jako víno sváteční oběd.
Renesance totiž bývá v knihách označovaná za první osvícenecké období, které si bere za vzor antiku, oslavuje člověka a rozum, a dává přednost pozemskému životu před životem posmrtným. Ovšem nikde se v těchto historických knihách nedočtete, že ztráta víry v Boha, potažmo v boží trest vede k totálnímu úpadku morálky, k vraždám, k uvolněným sexuálním praktikám nebo sodomii. A Jodorowsky si dal záležet, aby právě tuto část dějin zachytil až s nebývalou autentičností. Teda pokud to tak opravdu bylo.

Alejandro Jodorowský nikdy rozhodně neměl normální postavy a normální látky, tohle je druhý komiks, co jsem od něho četl a opět mě dostal na kolena. Již u mě dokázal své nesporné kvality v již vydaném Incalovi.
Zkušenému kreslíři Milo Manarovi se povedlo vytvořit vskutku úchvatnou podívanou s ohledem na historický kontext.
Dovolím si říct, že Borgia je bezpochyby jeden z nejkontroverznějších komiksů, jaký jsem četl. Bylo by velkou chybou odsuzovat jej jako povrchní a šokující pornografii. Můžete si třeba stěžovat na rychlý konec nebo záměrné zjednodušovaní, ale myslím, že tu základní myšlenku, o kterou Jodorowskému šlo, to se mu splnilo. Při bližším zkoumaní totiž zjistíte, že vám dokáže nabídnout daleko víc, než uspokojení zvířecích pudů. Co třeba něco na zamyšlení?
Rozhodně bych mohl komiks jednoznačně doporučit :-)

Hodnotím 9/10

15.01.2017

Jodorowsky je ďábel! Je tam úplně vše, co byste v komiksu chtěli vidět, ale báli jste si o to říct.

12.12.2016

Za tři, ale s odřenýma ušima. Manarova kresba je sice poněkud sterilní, ale místy pěkná, i když erotiky tam zase tolik není. Na historickou věrnost se (stejně jako u Millerovy 300) klidně vykašlu, ale to, že čtvrtá část už byla poněkud fraškovitá, mi vadí.

06.11.2016

Jsem rád, že tento komiks vyšel v reedici a já ho mohl pořídit do mé stále se rozrůstající sbírky. Kresba je působivá, bitevní scény epické, sexuální scény erotické a kdyby Milo Manara nekreslil všechny ženy dle stejného mustru, nedalo by se kresbě nic vytknout. Jodorowsky si scénář upravil dle svého (historických faktů se drží spíše okrajově) a jeho komiksové podání nenudí, občas šokuje a hlavně od začátku do konce zaujme. Já jsem spokojen, Mistrovská díla evropského komiksu opět nezklamala a nabídla mi další parádní kousek ze světa komiksu.....

18.03.2016

Očekávání jsem měl obrovská, bohužel však nemohu říci, že by byla naplněna, byť třeba jen z poloviny. Jak se zmiňuje historik Stanislav Karlík v doslovu, Alejandro Jodorowsky sice skvěle zachytil atmosféru zvráceností borgiovského rodu, ovšem faktické minulosti příliš věrný nezůstal. A vzhledem k tomu, že i zápletka se drží především přehledu zvěrstev a perverzností, kterých se dopustil ten který člen rodiny, nějak jsem se u toho v důsledku nudil. Informačně nula nula nic, dějově standard, ale nic víc. V tomhle ohledu jsem od proslulého scénáristy čekal něco údernějšího, než příběh s pointou typu: „Když se budete chovat jako svině, je dost možné, že i jako svině skončíte.“
Ovšem výtvarník Milo Manara nezklamal ani v nejmenším, tam můžu vytknout snad jen to, že počet stran není dvojnásobný. K dekadentním orgiím sladké renesance se hodí naprosto fantasticky, a i když je klidně možné, že historii zůstal věrný asi jako právník morálce, pravdou zůstává, že jeho podání je zcela okouzlující.

05.03.2016

Jodorowsky umí. Sex, intriky, vraždy, orgie, církev, mor. Komiks v mnohém připomíná o dost novější seriál Borgiové (2011), ale je ještě o krok explicitnější. Do dvou třetin je práce se scénářem skvělá, bohužel v poslední třetině se zbytečně pospíchá, násilně uzavírá a rekapituluje. Škoda.

20.01.2016

Manarovy krásné kresby jsou ozdobou tohoto komixu a je z nich znát, že si reálie té doby malíř nastudoval, nemluvě o jeho schopnosti v kreslení nádherných sexy postav. Příběh je ryze syrový, děti a ženy zde umírají stejně jako muži a v oblasti necudnosti může být čtenář překvapen čímkoliv. Tím tvoří kniha protipól soudobému mediálnímu trendu, který se rádoby tváří jako drsný, ale netroufne si jít přes citlivá témata. Po této stránce si toto dílko činí nároky na absolutní hodnocení, ale nedám mu je - Jodorowsky sice vychází ze základních historických skutečností, ale v mnohých věcech se od nich odchyluje a (mnohdy zbytečně) přetváří - rozdíly do správných kolejí pak koriguje vynikající doslov od Stanislava Karlíka. Tak jako tak čeká na čtenáře výborný příběh o dvou generacích Borgiů, kteří v 15. století třímali ve svých rukou velkou moc, udržovanou všemi možnými prostředky. Jo, a jednalo se o můj první komix - asi jsem těžko mohl začít lépe...

15.01.2016

Prostě Jodorowsky. Úchylky, krev, násilí, jeden psychopat vedle druhého. Přitom ale zajímavý a strhující děj. Metabaroni v dobách renesance. A jak už je u mistra zvykem, opět si přizval ke ztvárnění svých chorých vizí skvělého kreslíře. Milovníci historie asi budou dost v šoku, protože je to spíš fantasy, ale nic to nemění na kvalitě díla.

15.09.2015

Bylo by to určitě hodnotnější, kdyby se Jodorowsky držel více historických skutečností (i když jak moc si můžeme být historií jistí, když se ji furt někdo snaží - a i dost úspěšně - přepisovat?) a taky to mohlo být aspoň o jeden sešit delší. Ale nešť, to co chtěl autor ze sebe vylít, se povedlo mírou vrchovatou - to jak explicitně a možná i kapku nadsazeně popisuje krvesmilstvo, vraždění, sexuální nevázanost a chamtivou bezohlednou touhu po moci naší svaté matičky církve, by mohlo být pro někoho až šokující. Osobně jsem si zděšeně, ve své cele poctivě restituovaného kláštera, zbičoval do krve záda a šel bez drmolení jediného růžence zapálit oltář a pak se zavřel v klášterním sklepě, abych dal dlouhodobou chlastovkou najevo své pohoršení nad praktikami toho jediného správného náboženství pokory, chudoby a lásky k bližnímu svému! Není bez zajímavosti, že neexistuje slovo pro to, když by člověk chtěl církev opustit, vzdát se víry - může pouze konvertovat, ale pro přechod k ateismu není jednoslovný výraz. Asi bych měl nějaký vymyslet, protože takový "odpadlík" akorát evokuje Lorenza Tlamase.

Samostatnou kapitolou je excelentní Manarova kresba, velkolepé scénerie Italských měst, kde je každá postavička pečlivě znázorněna v mnohahlavém davu, to lechtivě vzrušující softporno, smyslné výrazy, jazyky a rozkroky, to by nikdo nenakreslil lépe. Byla to pastva pro oči a nejednou jsem viděl vykulené oči lidí v autobuse, kteří mi nadrženě čuměli přes rameno. Ano, byl to Mistrovský kousek a teď už dost řečí, jdu znesvětit nějaké hostie!

21.04.2015

...a to víte, že Cesare Borgia se za plány jeho válečných strojů nechal ojet od Leonarda da Vinci?

12.03.2015

Nemám příliš v lásce Manarovu kresbu jako takovou, leč je asi to nejlepší, co Borgia má. Jodorowského scénář se pohybuje na ose Trololo-WTF-nuda, přičemž poslední ingredience je žel asi nejvíc. Obrazová část to opravdu táhne nahoru, sice na první pohled těžko poznat Lucrezii od Vanozzy, neb Manarovy ženské tváře se vyznačují pozoruhodnou zaměnitelností, nicméně nepostrádá cit pro detail, v dobrém slova smyslu i pro kýč a občasnou nadsázku. Ve scénáři samotném tohle vesměs chybí. Upřímně doufám, že při psaní Metabaronů byl Jodorowosky v lepší formě.