Memento
Radek John
https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94351/mid_memento-c14-94351.png
4
3679
3679
Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze. V Mementu nečteme poučení, varování, výstrahy, ale pronikáme do lidských osudů, bytostně cítíme, jak málo stačí, aby se život člověka zhroutil do marného a bezútěšného živoření.... celý text
Přidat komentář
Velice zajímavá sonda do oblasti narkomanů. Jak postupně všechny věci blednou a to, co ze začátku přináší únik z všednosti, se stane všedním a nutným.
Skutečně zvláštní, že snaha odlišit se, vyhnou se stereotypu,vede ke škatulce, která je odlišná od "normálu", ale je svým vlastním stereotypem.
První setkání proběhlo už na škole, kde jsme byli na představení. Až dnes plně docenuji knihu jako celek.
Přestože já a gramatika nejsme nejlepší kamarádky (důkaz hore), tak na používání bysme i mimo přímou řeč, jsem dost alergická xD Tady je ho více než dost :/
za mě nestárnoucí kniha, která má s nynější dobou víc společného, než by se mohlo zdát. Hlavní vypravěč Michal je sice narkoman prvního kalibru, ale zároveň je to taky člověk. Člověk, který utekl od despotického otce, zamiloval se do Evy, která je taky feťačkou a už to jelo.. vykrádání lékáren, vězení, vaření pervitinu doma, pak zase vězení, psychiatrická léčebna a v neposlední řadě nemocniční lůžko se zanícenými žílami a vředy všude po těle, bezmoc a halucinace. Tohle všechno v téhle knize je a i když je psaná velmi milým jazykem, je to vlastně mnohem náročnější než nějaká příručka o tom jak se vyhnout drogám.
Radek John v téhle knize podal svědectví narkomanů "jinak", jejich vlastním vyprávěním a rozhodně se to povedlo. Knihu jsem četla několik let zpět, ale v té době jsem ji jen prolítla. Dneska ji musím hodnotit o mnoho lépe, protože jí mnohem víc rozumím
Tohle by mela byt povinna četba ve školách.Byla jsem v šoku kdyz jsem ji četla a opravdu jsem postavam nezavidela. Jsem tak rada ze se mě tohle netýká. Strašný život byt v zajetí pervitinu a porad chtít víc a víc si píchnout i kdyz není už kde na těle a mate samé bolaky. Ani to člověka neodradí . Hrůza.
Výborná kniha ze života narkomanské komunity, která existovala i za socialismu, v 80. letech obtížně sehnatelný bestseller.
Tak dlouho jsem se této knize bránila...a když jsem ji začala číst, bránila jsem se už jen tomu ji odložit. Úžasně čtivá, skláním se, pane Johne. Když vyšla musel to být absolutní mazec - ovšem to je i teď... Věřím, že se k ní opět vrátím - zařazuji si pro sebe do škatulky "číst opakovaně". Tohle mi snad přijde ještě lepší než My děti ze stanice ZOO.... Souhlasím s předchozími komentáři, že by si to měl přečíst každý - a nudící se omladina obzvlášť! Uff, byl to masakr, ale jsem moc ráda, že jsem k této knize dospěla a konečně si ji přečetla.
Skvěle napsaná kniha. V době svého vzniku to musela být naprosta pecka.A i dnes má sakra co říct, změnili se sice kulisy a možnost si drogu obstarat je asi jednodušší.Ale princip bludného kruhu a totálního psychického a tělesného rozpadu zůstávají.Opravdové Memento se vším všudy.
I když se kniha točí kolem drog, drogové závislosti a padnutí člověka až na úlné dno, což není nijak příjemná tématika, byla neskutečně čtivá a zajímavá.
Vždycky mě u podobných knih fascinuje to, že některé lidi údajně motivují k vyzkoušení zmiňovaných drog. Vážně je tak inspirativní někdo, kdo je tak v háji, že už víc snad ani být nemůže? Kdo si zhuntoval žíly a tělo celkově tak, že sestry v nemocnici marně hledají místečko, kde by mu mohli odebrat krev?
S hlavní postavou - Michalem - se setkáváme v nezáviděníhodné situaci - leží v kritickém stavu kdesi na chodníku, kam ho vyhodili jeho spolufetující, protože nechtěli, aby se přivoláním záchranky prozradilo jejich doupě. Naštěstí (?) nakonec někdo záchranku zavolá, Michal je převezen do nemocnice a my se tak můžeme dozvědět jak se na ten chodník vlastně dostal.
Nebylo to vlastně nikterak napínavé čtení a časem nejspíš dostanete pocit, že se Michal prostě potácí v bludném kruhu. A tento pocit bude oprávněný. Jaký teenager by totiž věřil doktorovi, který mu tvrdí, že zatím ještě s drogami možná skončit může, ale že velmi brzo na to už bude prostě a jednoduše pozdě? Michal si myslí, že kdyby chtěl skončit s drogama, tak skončí, ale že on přeci nechce! A když už se náhodou snaží skončit a nepovede se mu to, ospravedlní si to tím, že s tím ve skutečnosti skončit nechtěl. (Všimněte si, že takový mylný představy občas mají např. i někteří kuřáci).
Vadila mi jen jistá zmatenost, kdy občas nebylo zcela jasné jsme-li v minulosti či přítomnosti. A taky mi přišla dost podivná jakási kombinace ich-formy a er-formy, ale když se na to člověk nesoustředí, dá se od toho odpoutat.
Při čtení doporučuju zamyslet se i nad (z hodin literatury oblíbeným) literárně-historickým kontextem. Jak totiž říkala máma - pro mě to zas TAK zajímavé či šokující není, protože naše generace se s drogovou tematikou vlastně setkává od malička. Ale dřív se v jisté době vlastně ani nevědělo, že někdo takový jako feťák existuje, a najednou někdo poskytl takhle děsivou sondu do života jednoho z nich.
A těm, kdo již mají přečteno, doporučuju přečíst si autorův dovětek na wiki.
Tuto knihu bych dnešní mládeži předčítal ráno v poledne i večer.Myslím,že by to bylo stejně na prd protože dnešní mládež má jiné myšlení,škoda naší populace.
Knihu jsem četla, když mi bylo náct. A myslím si, že k tomuto věku i patří a měli by si ji přečíst všichni náctiletí. Dnes už je asi situace v této problematice trošku jinde, ale kniha i dnes je stále MEMENTEM, jak může člověk dopadnout při užívání drog.
Ráda bych Memento nejprve všem doporučila. Knížka se zajímá o závislosti na drogách a vypráví o takzvaných narkomanech. Hrozně mě zaujalo, že se o tomto tématu mohu dozvědět něco víc a o tom jak je život těžký a nebezpečný. Určitě stojí za přečtení. Děj byl čtivý, ale co se týče romantické linky, tak ta se mi moc nelíbila. Hodnotím 4,5*/5*
O drogách vznikly zajímavější, autentičtější a uvěřitelnější knihy, ale k nám to tehdy přineslo neinformovaným lidem aspoň nějaké (a celkem komplexní) povědomí o užívání návykových látek; kromě nastolení nesčetných rizik možno interpretovat knihu jakožto výklad pro rodiče potenciálních uživatelů, metody zjištění/zjišťování, zda se jev objevuje u potomků... Nepopiratelnou hodnotu jistě má, respektive měla.
Stále téma, které by nemělo být přehlíženo. Tato kniha byla tehdy boom a byla vychvalovaná a i dnes má stejnou sílu.
Čisté zjevení mých mladých let. Kniha ve mě nechala hlubokou brázdu a myslím, že nějak zásadně pomohla zformovat můj negativní postoj k drogám a vlastně jakýmkoliv oblbovákům mysli (negativní možná ne vždy ku prospěchu). Ten kolotoč neustálých slibů a zemřelých nadějí je dostatečně depresivní, celé napsané sugestivně a bravurně. Možná, že dnes v záplavě všeho možného kniha mladého člověka už tak neuchvátí, ale pro mě jedna z určujících knih života.
Knížku jsem poprvé četla v době jejího vzniku a tenkrát mne doslova šokovala. Ač se doba změnila, téma zůstává stále aktuální. Doporučuji
Memento - pamätaj na smrť, v prenesenom zmysle pripomienka vážneho nebezpečenstva alebo smrti....
Výstižnejší názov ani táto kniha nemohla mať.
Zmietá mnou množstvo emócií...
Knihá prináša veľmi silnú výpoveď, kam až môže droga dostať človeka.
Viac slov k tomu nie je potrebné dodávať.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
| 2008 |  Memento |
| 1990 |  Džínový svět |
| 1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
| 1995 | Drogy! |
| 1984 | Začátek letopočtu |
Povinná četba pro mládež o životě narkomana od začátku jeho závislosti přes boje se sebou i se závislostí až do konce aneb tak nechceš dopadnout! Kniha odhaluje taky rodinné zázemí hlavní postavy Michala Otavy (jméno změněno) a jeho výchovu rodiči včetně jejích chyb... Zajímavý styl psaní Radka Johna (ich forma a er forma), kniha "Memento" mě osobně daleko víc zaujala než kniha "My děti ze stanice ZOO". Určitě doporučuji!