Matky
Brit Bennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472472/bmid_matky-Zsw-472472.jpg
3
178
178
Nadia Turnerová je krásná, avšak rebelující a smutkem zmítaná sedmnáctiletá dívka. Luke Sheppard je syn místního pastora, který býval fotbalovou hvězdou. Zranění ho ale přimělo skončit a teď obsluhuje v bistru. Oba jsou mladí a ani jeden z nich nehledá nic vážného. I přesto je výsledkem tohoto teenagerského románku těhotenství a následné tajnosti mají dopad, který daleko přesahuje jejich mládí. Nadia skrývá pravdu přede všemi, včetně své nejlepší kamarádky Aubrey. Roky rychle ubíhají. Nadia, Luke a Aubrey už jsou dospělí, a ještě pořád sklízejí plody rozhodnutí, která onoho léta učinili. Chyceni v milostném trojúhelníku, kterým jsou nuceni opatrně manévrovat, se snaží najít odpověď na vtíravou otázkou: Co kdyby se tenkrát rozhodli jinak?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
The Mothers , 2016
více info...
Přidat komentář
Matky je příběh velmi silný, vyprávějící o několika různých ženách matkách. Mimo to se ale zabývá dalšími důležitými tématy, které ale bohužel jen škrtne, než aby se jim věnovala naplno. Ústředním motivem příběhu je mladá dívka Nadia, která v sedmnácti letech přišla o matku, a svůj žal utápí v milostných okamžicích s klukem se kterým ani nechodí. Zásadním motivem příběhu je také milostný trojúhelník. Každý z hrdinů si v sobě nese různé zkušenosti a děsy, se kterými se musí naučit žít. Psychické problémy, tělesné postižení, výčitky svědomí, touha a láska, to jsou velmi hlavní motivy této knihy, které kdyby autorka daleko více rozebrala, rozhodně bych knize přidala na počtu hvězd.
Matky a já jsme ze začátku měli opravdu velký problém. Já se nemohla začít a opravdu jsem měla sto chutí knihu odložit. Prvních pár stran bylo svižných, hned se v ději událo, co psala anotace a čtenář by čekal, že se s knihou dostane dál, ale opak byl pravdou. Autorka se neustále vracela v čase, zničehonic bez jakéhokoliv upozornění jsme se ocitli před osudným rozhodnutím, nebo v jiné době. A co horšího, za mě tyto pasáže v knize nebyly vůbec podstatné. Tak plynulo kolem sedmdesáti osmdesáti stran, než se děj začal posouvat dopředu.
Matky je kniha, která dost klouže po povrchu, a stejně jako se důležitými tématy zabývá jen na okraji, stejně tak ponechává i samotný závěr, která je na jednu stranu ukončený, na stranu druhou vzniká tolik otázek, že bych opravdu chtěla znát na ně odpovědi.
BRIT BENNETT je známá tím, že ve svých knihách zpracovává spoustu aktuálních a palčivých témat, ne jinak je tomu i v MATKÁCH. Máme zde nechtěné těhotenství mladistvých, potrat, sebevražda, náboženská otázka, domácí násilí a samozřejmě i rasová problematika. Nemůžu říci, že by mě kniha zklamala, nicméně POLOVINA TEBE to pro mě prostě nebyla. Ta mě v mnohém zasáhla, ale u MATEK se to samé neopakovalo. Navíc mi tato kniha přišla už až moc americká, a to já nemusím, protože já ve spoustě věcí Američanům nerozumím. A tady byla ta americká výchova a ten jejich americký pohled na věc strašně moc cítit. A ještě jednu věc musím možná trochu vytknout - byť se autorka ve svých knihách zabývá vždy mnoha tématy, u mnohých může mít čtenář pocit, že je jen tak zmínila, ale už nerozpracovala do hloubky. Nicméně i přesto přese všechno to bylo čtivé, bylo tam pár zajímavých zvratů a jako celek se mi příběh v podstatě líbil, jen jsem si z něho nasedla na zadek, což jsem tak trochu očekávala, že bych mohla - ano, ach, ta přehnaná očekávání.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Uf, tak tohle nebylo dobrý. Jak styl psaní, tak samotný příběh mě vůbec neoslovil. Knihu jsem zaznamenala na základě pozitivních ohlasů od vícero knižních influencerů a zaujala mě jak anotace knížky, tak i obálka. Ale za mě to byla bohužel nuda od začátku do konce. Po dočtení jsem byla ráda, že to mám za sebou a vím, že od autorky si další knihu nepřečtu. Přemýšlím, proč je ta kniha tak populární.
Bohužel ani mě kniha nenadchla. Nečetla se mi dobře, nebavilo mě to. Ke konci jsem už jen přeskakovala, abych to měla rychle za sebou. Nalákaly mě kladné recenze a moc hezká obálka, ale já jsem zklamaná.
Tak jak byla Polovina tebe skvělá, tak Matky mě hodně zklamaly. Nepřidal tomu ani poněkud nešťastný překlad. Například slovo “frťan” bych hledala u Patrika Hartla, ne zde.
Knížka má nádhernou obálku, která je bohužel asi to nejlepší na celé knize. Možná jsem ji úplně nepochopila, nebo mi nesedla do nálady... Ale vlastně ani nevím, o čem to celé mělo být. Některé úseky jsem vůbec nechápala. No čekala jsem zkrátka mnohem víc, takže velké zklamání.
Přečetla jsem před pěti dny a musela jsem se teď hodně zamyslet nad tím, o čem vlastně byla. To asi není úplně dobré znamení, že?
Od autorky jsem četla “POLOVINU TEBE” a z té jsem byla nadšená hodně. Psala jsem, že až vyjdou “MATKY”, hned si je koupím, byla jsem vážně natěšená a ach ta očekávání.
Knihu jsem přelouskala poměrně rychle (asi to bude i tím počtem stran) a což o to, čtivá je, ale já jsem všechny ty nesnáze s hlavními postavami prostě nějak neprožívala. Tolik mě děj nepohltil a ani žádná slza se nekonala (a že já jsem plačka veliká!).
Co bych ale chtěla vyzdvihnout, je ta nádherná obálka!! Ta se povedla!
Taky se hlásím ke zklamaným čtenářkám, čekala jsem něco jiného, tohle bylo poměrně plytké a neustále řešící rasovou příslušnost, což mi přišlo úplně zbytečné. Stačilo to zdůraznit na začátku a pak se zaměřit na hlavní námět knihy.
Kniha mě nebavila, přišlo mi to jen jako neustále hodně košaté uvádění širších souvislostí, ovšem bez hlubšího psychologického záběru, a události samotné hlavní dějové linie pak vyznívaly poměrně povrchně a často až nezajímavě. Čekala jsem, že se z příběhu dozvím některé nakousnuté zápletky (např. proč si Nadiina matka vzala život), ale nakonec vlastně ani nebylo docela jasné, jak dopadl příběh hlavních postav.
Spousta čtenářů byla nadšená z předchozí knihy Brit Bennett Polovina tebe a naopak Matky pro ně byly spíše zklamáním, já jdu ale proti proudu, protože to mám přesně obráceně! Polovina tebe byl bezpochyby zajímavý román, ale pro mě nijak výjimečný, byla jsem z něho vlastně celkem zklamaná. Zato Matky jsou podle mě úplná pecka!
Musím říct, že Matky mi hodně sedly především tematicky. Hlavní dějová linka se točila kolem těhotenství v mladém věku, mateřství a potratů, ale řešilo se tu i téma sexuality, rodinných vztahů nebo sebevraždy. Kniha měla lehce náboženský podtext, víra hrála v příběhu určitou roli, ale určitě to nebylo výrazné téma.
Tahle kniha se mi také četla mnohem lépe než Polovina tebe, autorka dokázala udržet moji pozornost po celou dobu čtení, což se jí u předchozí knihy bohužel nepodařilo. Až jsem byla překvapená, jak moc mě Matky bavily! Já vám tedy knížku určitě můžu doporučit a jsem zvědavá, jestli je mezi vámi někdo, komu se také líbila více než Polovina tebe.
Ach jo, z Matek jsem poměrně zklamaný.
Příběh mi přišel nezáživný, jednotvárný a do čtení jsem se musel nutit. Některé části byly každopádně skvělé, ty se četly jedna báseň, moc jich ale bohužel nebylo. Myslím si, že jsem se tolik nedokázal vcítit do děje, ale jsem rád za to, jaká témata autorka otevřela.
Nadherna kniha. Hlubsi nez obycejny zensky roman o vztahovych peripetiich. Ac - jak nekdo jiz popsal - pribeh klouze po povrchu, je velmi intimni. Hluboce ve mne rezonoval popis dopadu potratu, co vse muze zpusobit minuti se o par vet, laska, ktera proklouzne mezi prsty.
Pribeh neni prvoplanovy a pekna obalka muze mylne nalakat ctenarky, ktere od pribehu cekaly neco jineho.
Matky jsou pro mě opět menším zklamáním. Ze začátku přišlo nadšení, pak velká očekávání, kam autorka příběh rozvine, ale nakonec pouze klouzala po povrchu. Čekala jsem, že se alespoň jednomu ze slibovaných silnějších témat bude autorka věnovat více do hloubky, ale nestalo se. Ráda si zapřemýšlím a nechám v sobě příběh zrát, ale tady vlastně nebylo moc nad čím. Podobné pocity jsem měla už u autorčiny předchozí knihy, takže to přisuzuji stylu psaní, který nejspíš není pro mě, ale kniha je bezesporu zajímavá.
Matky přinášejí podobná témata jako autorčina předchozí kniha Polovina tebe: neukotvenost v rodině, pocity osamění, izolace, rasismus, komplikované přátelství, ne úplně naplněná láska, zde navíc silně rezonuje téma mateřství, a to jak nechtěného, tak zuřivě chtěného... Všechny postavy se pohybují v takovém zvláštním oparu smutku či ve vědomí vlastní nedostatečnosti, dělají chybná rozhodnutí, jejichž tíhu si nesou pořád v sobě, nedokážou se jí zbavit... Knížka se mi líbila, ale Polovina tebe mě oslovila víc, asi proto, že příběh byl takový plastičtější, dějově víc vyklenutý, v Matkách mi trochu chyběl nějaký výraznější konec...
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐
Polovina tebe mi přišla v mnohém lepší a kupodivu vyzrálejší. Tady mi to místy zavánělo až příliš velkou invencí od autorky, takovým zbožným přáním jak to funguje, když s tím pravdepodobne osobní zkušenost nemá. Hned zpočátku mi vadila vyloženě blbá profilizace " technika" což by podle mého měl být spíše lékař, protože vyhodnotit ultrazvuk není jako někomu udělat snímek plic nebo tak, kde nevím zda je to chyba překladu nebo něco jiného a navíc si nemyslím že by tak nemístné dotazy situovali na takové klinice i když vím že i lékaři umí často zabodovat. Začátek jako v rychlíku, žádné sepjetí s postavami ani s prostředím, prostě celkově horší dojem. Není to špatné čtení...k ikaru sedne ale po Polovině Tebe jsem čekala že budu v bodovém hodnocení hvězdičku přidávat ne chtít malém ubírat.
Polovina tebe od stejné autorky se mi líbila o chlup více. Neznamená to však, že tato kniha není dobrá, je a moc. Rozhodně stojí za přečtení a má nádherně barevnou obálku. Těším se na další knihu od autorky.
3,5 hvězdičky
Kniha slibuje příběh milostného trojúhelníku a že zaujme čtenáře Judi Picoult a Celeste Ng.
Ve finále jsem ale neměla zrovna pocit, že čtu romantický příběh, ale spíše společenský román, který se zlehka dotýká několika důležitých sociálních témat, jako jsou potraty, rasismus či vyrovnávání se smrtí rodičů.. Škoda, že autorka nešla více do hloubky, mohla se více "pohrabat" v těch nejniternějších pocitech našich hrdinů, pak si myslím, že by své čtenáře ještě více vtáhla a ohromila. Takhle příběh hodnotím jako průměrný, ovšem s několika krásnými myšlenkami, nad kterými jsem se nejednou pozastavila.
Na knížku mě nalákala boží obálka a také ostatní čtenáři, kteří ji s nadšením vyhlíželi. Já ale nadšení příliš nesdílím. Příběh je sice hezky a čtivě napsaný, ale je plitký. Hlavní zápletku znáte už z anotace a odehraje se hned na začátku knihy. Jak mi bylo řečeno, autorka nepíše dějové knihy, ale takové, které vás donutí nad příběhem přemýšlet. To ano, ale že bych v průběhu čtení příběh vyloženě hltala, to se mi nestalo. Prostě průměr.
Nadia a Luke – ona je rebelující studentka, která se snaží uchopit svůj smutek, on, nadějný fotbalista, kterému se po úrazu rozplynou jeho sny. Jejich letní románek skončí těhotenstvím a rozhodnutí, které následuje, ovlivní jejich život v budoucnu.
Knížka, u které nečekejte žádnou velkou akci, ale při čtení budete objevovat jednotlivé střípky a situace, které si postupně poskládáte jako puzzle a všechno vám do sebe zapadne. Je to ten typ knížek, kdy pomalé tempo ničemu nevadí. Čtení si i přesto užíváte, ponoříte se do příběhu a chcete Nadie i Lukovi pomoci, prožíváte s nimi jejich životy a nestačíte se divit, co jedno rozhodnutí může provést se životem.
Překvapil mě autorky styl psaní, kdy si spoustu důležitých informací nechává nejprve jen pro sebe a čtenáři je odhaluje postupně. Například jsem ze začátku vůbec netušila, ve které době se příběh odehrává a teprve časem, jsem se k tomu dopracovala. Bylo to skvělé, díky tomu měl děj určité momenty překvapení, ač v úplně obyčejných věcech.
Je zde použit krásný jazyk a některé věty přímo září v textu a říkají si o to, abyste si je vypsali, anebo alespoň vyznačili. Určitě se u nich pozastavíte, pousmějete, zasníte. Opravdu nádhera.
Celý příběh je o odpovědnosti, pocitu viny, odpuštění, o tajemství a o nevyřčených věcech. Při čtení nás to donutí zamyslet se, jak bychom se chovali my, jestli je vůbec nějaké řešení správné. Najdete zde spoustu tajemství, která autorka nechává ukryté a je jen na nás, jak s nimi naložíme.
Takhle knížka se tváří, že je přesně stvořená pro mě, ale bohužel, mně vůbec nesedla. Vůbec se na mě nic nepřeneslo, žádná emoce, přišlo mi to zdlouhavé. Zajímavý námět, některé části nádhera a luxus, ale většinou jsem se přistihla při tom, že čtu jen pro to, aby to už bylo za mnou. Je mi to líto, protože podobný styl knížek mám opravdu ráda.
Štítky knihy
nevěra náboženství 21. století americká literatura těhotenství potrat mateřství křivda milostný trojúhelník
Matky
uf. já nevim.. Moc se mi líbila obálka, pak mě i nadchla nějaká recenze na IG, ale ve svý podstatě to byla úplně obyčejná knížka s ještě obyčejnějším příběhem... Četla se dobře to né, že né, ale čekala jsem víc. :)))