Malé ženy
Louisa May Alcott
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217932/bmid_male-zeny-RVh-217932.png
4
1518
1518
Romantická Meg, nezkrotná Jo, nenápadná Beth a rozmazlená Amy. Čtyři sestry, které musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, chudobě či vážné nemoci, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. Čtyři dívčí hrdinky, jež postupně dospívají, zakládají vlastní rodiny a poznávají velké lásky, velké smutky, všední strasti i nevšední krásy života. To jsou proslulé Malé ženy, které se již po generace zapisují do srdcí stále nových čtenářů nejen v Americe, kde si získaly status rodinné klasiky a věčného bestselleru. Malé ženy přinášíme českých čtenářům v kompletní nezkrácené podobě včetně druhého dílu, jenž sleduje další osudy sester Marchových.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
Little Women , 1868
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla pro mne velkým překvapení. Jsem velmi příjemně překvapená, jak moc mně to bavilo. Protože nalijme si čistého vína, tyto knihy už 19. století jsou prostě častokrát zdlouhavé, nudné a nečtivé, ale tato kniha byla čtivá. Skvělé.
Krásný rodinný příběh, který mi mnohokrát připomněl se radovat z maličkostí a vážit si věcí a osob, které mám ve svém životě.
Mám hrozně ráda film z roku 1994, taková moje srdcovka. A přitom jsem Malé ženy dosud nečetla. Tak jsem neudělala ani teď, nechala jsem si je předčítat do uší Andreou Elsnerovou. A bylo to příjemné poslouchání. Malé ženy jsou takové krásně milé a naivní (fascinovala mě ta moudrá chápající maminka, která měla na vše vždy řešení a nic ji nerozhodilo, taková až skorem pohádková bytost), místy úsměvné, místy roním slzy. A baví mě pořád, i když asi první část o trochu více, je ztřeštěnější, Malé ženy jsou skvělejší, když jsou ještě malé, s malými starostmi. A Jo prostě miluju.
Prostě klasika.
"Pro první část, která druhou co do kvality jednoznačně předčí..." stojí v předmluvě knihy a nedá se s tím než souhlasit. První část je skvělá pro svou laskavou a hřejivou atmosféru. Člověk by se nejraději stal členem Pickwickova klubu, vžil se do Jo, s děvčaty vymýšlel divadelní hry, dováděl s Lauriem a měl za maminku paní Marchovou, která dívky vždy dokáže navést správným směrem bez potřeby kázání. Druhá část je o poznání smutnější. Prostor tu v podstatě dostávají už jen dvě sestry, které si navíc vyměnily role té zajímavější z nich. Určitě se ale ráda budu vracet k silným momentům, jako je Laurieho žádost o ruku či vyrovnání Beth se svým osudem. Nicméně se vůbec nedivím, že kniha přežila zhruba 150 let a že se stala americkou klasikou. Směle se může zařadit vedle knih sester Brontëových nebo Jane Austenové, které jsou pro české čtenáře mnohem známější. A také je to dobrá sonda do každodenního života té doby.
Klasika, pre veľmi romantické, zasnené duše. Predstavovala som si slečny z 19.storočia, ktoré po prečítaní diela určite snívali o ideálnych mužoch, čo sa pri prvom náznaku zo strany ženy stanú pozorní, chápaví, láskaví, obetaví...
Veľmi pekne je vykreslená dôležitosť rodiny, súdržnosť, obetavosť, opora medzi jej členmi.
Knihu jsem četla v době, kdy jsem holdovala sestrám Bronteovým a Malé ženy jsou z podobného soudku.
Je to jednoduchý příběh, který v sobě ale ukrývá i jistou hloubku. Každý si tam může najít to své. Já se zasmála i jsem si poplakala - prostě tak jak to má u správné knížky být.
Knihu jsem četla velmi dlouho a celou dobu jsem k ní i k postavám měla takový neutrální vztah, proto jsem byla sama překvapená, jak jsem se u posledních 100 stránek do knihy začetla a prožívala ji. Myslím, že i dnes se z příběhů sester dá mnohé odnést a rozhodně tedy nebyla zklamáním.
Krásný příběh silných a zajímavých mladých žen. Ty jejich pestré a rozdílné povahy dodávaly knize čtivost.
Tuto knihu jsem měla číst v pubertě. Kniha je o mravní výchově. Čtivá. Líbila se mi. Dokonce jsem našla par zajímavých myšlenek. Dám jednou přečíst dětem.
(SPOILER) Revoltující Jo, jemnocitná Beth, zhýčkaná Amy a něžně půvabná Meg - to jsou čtyři sestry Marchovy, které snad nemohou být rozdílnější a které na každičké stránce předvádějí, jak má vypadat sesterská láska. Přiznám se, jsem už cynik, takže mi některé pasáže, které už byly až příliš okatě citlivé, připadaly lehce trapné ("Ode dneška už budu jenom hodná, pracovitá a nikdy, nikdy nebudu chtít nic nového. Všechno si poctivě vydělám a dám mamince!"). Ale chápu, že to má být i mravokárná četba, určená spíše pro odrostlejší děti než pro dospělé. Narazila jsem na vydání, které končilo návratem pana Marche domů a zasnoubením Meg s panem Brookem, takže o dospěláckých peripetiích si budu muset přečíst až v pokračování.
Další z mých oblíbených knih, které čtu opakovaně. Vždy mě pohladí svým něžným, milým a tak trochu naivním stylem vyprávění. Je poznat, že je to psané v jiné době, která navíc není úplně přátelská a přesto mladé ženy zůstávají laskavé a plné nadějí. A to se mi na knize právě tak líbí.
Vím, že to je klasika... ale nedokážu to. Zdálo se mi to jako roky, co jsem to četla, ale konec v nedohlednu. Nikdy to už ani dočíst nechci. Jednak je to pro mě příliš moralizující a druhak mi to přátelé vyspoilerovali. Je to moje největší nenávist knihy, jaká může být.
Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst, ale po přečtení, každé kapitoly jsem z ní měla velmi dobrý pocit, takto jsem se knihou prokousávala skoro měsíc. I když nesouhlasím s názory hlavních hrdinek a s tehdejším fungováním společnosti, je kniha velmi milá a plná laskavosti a dobroty obyčejných lidí. Druhá polovina byla za mě lepší, ale myslím, že první polovina sedne více mladším čtenářům. Teď se těším i na filmové zpracování, které jsem kvůli knize dlouho odkládala.
Laskavé, milé, pěkné a oddechové čtení. Oblíbila jsem si všechny malé ženy. Starostlivou a hodnou Meg, nezkrotnou a bláznivou Jo, nenápadnou a oddanou Beth i elegantní a romanticky smýšlející Amy. Řekla bych, že autorka své vlastnosti rozdělila do těchto sester. A my můžeme najít kus sebe v každé z nich. Za mě rozhodně 5* a kdybych mohla, dám i víc.
Náhodou jsem se díval na film, a tak jsem bezprostředně po něm sáhl i na knihu. Byl jsem trochu překvapený, že je to četba vlastně spíše pro dospívající dívky a pro ženy, čímž myslím prostě vymezení žánru a přijde mi, že to je takto velmi dobře napsané a čtivé. Přestože to není zrovna něco, v čem bych si liboval.
Do knihy jsem ale začal nahlížet trochu z jiných důvodů. Vlastně mě zaujalo, že se to odehrává v 19. století v Concordu v Massachusetts. Pátrám dám a ejhle, autorčin otec byl blízkým přítelem Emersonovým. Do skupiny patřil i Harthorne a Thoreau. Vždyť Walden je blízko Concordu! Nejsem amerikanista a znalec americké literatury, tak to pro mě bylo poněkud překvapivé zjištění. Do románu se toto pozadí specifické americké filosofie promítá jen zdálky, hlavně v oné svobodomyslnosti a v sociálním cítění (filosofické pozadí enviromentálních experimentů se vlastně neobjevuje ani ve filmu, který jsem viděl jako první). I když knížku bych bez těchto okolností asi nečetl, tak mi v každém případě rozšířila obzory a jsem za ni vděčný.
Není to můj šálek kávy, jen jsem to chtěla mít přečtený. Tato doba mně strašně vytáčí, jak si furt hledaji manžele a nemůžou žít sami, to je hrozný. Taková závislost na mužích! Ještě, že už je to dneska jinak. Nechtěla bych se ve 14 vdávat jen kvůli penězům.
Laskavý příběh, klasika, která se neomrzí. Když jsem se ponořila do děje, připadala jsem si jako Josefína z knihy, nemohla jsem se odtrhnout! Odpočinkové, klasické a milé čtení.
Štítky knihy
ženy zfilmováno americká literatura romantika pro děti od 13 let válka Sever proti Jihu (1861-1865) klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Malé ženy |
| 2000 | Dobré manželky |
| 2000 |  Malí muži |
| 2002 | Veľkí muži |
| 1947 | Malé ženy (zkrácené vydání) |
Nedávno mě bratr překvapil otázkou: „Kdyby sis měla vybrat mezi klasikou a ostatními současnými (moderními) knihami, co by sis vybrala?“ Ani jsem nad tím moc nepřemýšlela a odpověděla: „To je jasný, ostatní knihy, klasiku skoro nečtu.“ On mi řekl, že i když je to hodně těžký, vybral by si asi klasiku. Najde tam spoustu myšlenek k zamyšlení, situace, ze kterých se člověk může poučit a mnoho dalšího, co mu hodně dá. A právě, když jsem si přečetla Malé ženy, což je z mého pohledu krásná a velmi silná kniha, tak jsem zpětně pochopila, jak to tenkrát myslel. V knize je opravdu spoustu krásných myšlenek a ano, ze spousty momentů, které se v příběhu odehrávají, si může člověk odnést ponaučení. Trochu mě mrzí, že jsem něco předem věděla ze spoilerů. Ale i tak mě její čtení moc bavilo. Mám ráda tyhle knihy, které vás nutí zamyslet se nad sebou a nad tím, co je (pro vás) vlastně v životě důležité. Ani film není zas tak špatný, ale doporučuju si nejdřív přečíst knihu. Všechny sestry jsem si svým způsobem oblíbila, ale Beth jsem obdivovala asi nejvíc. Za nějaký čas si knihu ráda přečtu znovu.