Lisey a její příběh
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1131/mid_lisey-a-jeji-pribeh-rMx-1131.jpg
4
598
101
Lisey Landonová je vdova po slavném spisovateli Scottu Landonovi, nositeli mnoha literárních cen. Když se Lisey konečně po dvou letech od manželovy smrti pustí do vyklízení Scottovy pracovny, uvědomí si, jak velký kus jeho minulosti (a vlastně i minulosti, kterou prožili spolu), vytěsnila z paměti. Proč tomu tak bylo? Co ji donutilo spustit mezi přítomností a časem minulým neprodyšnou purpurovou oponu? Teprve když se na scéně objeví šílenec a násilník Dooley, musí se Lisey vydat po stopách vlastních vzpomínek a zjistit, co to před sebou ukrývala. Tu cestu, kterou pro ni nachystal zemřelý manžel, musí podniknout - jinak nepřežije. Lisey a její příběh, na první pohled historie obyčejného manželství, je strhující román napěchovaný silou a něhou, krvavý a zároveň nádherný.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2007 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Lisey's Story , 2006
více info...
Přidat komentář
Není tak docela vinou Lisey, potažmo jejího stvořitele, že jsem se s románem drbala podstatně déle, než u mě bývá zvykem. Minimum času a nálady na četbu v kombinaci s ne příliš "user friendly" podaným příběhem mělo za následek plných pět týdnů trávených ve společnosti vdovy po proslulém spisovateli.
Lisey je žena středního věku a čtenář se prostřednictvím jejích myšlenek, vzpomínek a zážitků seznamuje s jejím charakterem, rodinou a hlavně s manželem, jeho temnou minulostí a spoustou tajemství. Zpočátku jsem měla problém se začíst, protože King přeskakuje v časových liniích a různých událostech jako klokan na trampolínách, není se čeho pořádně chytit, což bylo lehce frustrující. Naštěstí se ten pocit roztříštěnosti postupně zmírnil (autor se zklidnil, nebo jsem si zvykla... možná obojí).
Knížku nejde jednoznačně zařadit do nějaké škatulky, je to tak trochu horor, trochu thriller, trochu fantasy, trochu román pro ženy, místy jsem se uchechtávala, jindy mi tuhla krev v žilách, občas jsem zívala "nuuudaaa, zkrať to!".
Kingovo vyprávění má více vrstev i jakousi osobní rovinu; ze všech čtenářů světa knihu pravděpodobně nejlépe chápe spisovatelova manželka Tabitha, které je dílo věnováno.
Četbu románu určitě nelze doporučit každému, cílovou skupinou jsou spíše ženy (ty, co už jsou mladé delší dobu, mám-li se vyjádřit kulantně). Jsem si poměrně jistá, že před dvaceti lety by pro mne "Lisey" byla nestravitelná, ovšem jestli (až) se k ní vrátím za dalších 20 let, budu jejímu příběhu rozumět lépe a vychutnám si ho zase o kus víc. 70%
Ze všech knih (nepočítaje povídky) jednoznačně nejslabší z mého pohledu. Mám ráda Kingovo detailní popisy které výborně seznámí čtenáře s postavou i dějem ale zde je to přehnané. Kniha by se dala zkrátit na polovinu. Hlavní postava je přehnaně sebelítostivá, nudná a primitivně smýšlející. Děj je též dosti pofidérní. Jediná kniha kterou bych nedoporučila.
Jedna z mála knih ( románů ) od Kinga, která mě příliš nenadchla. Zabere poměrně dost času a s úsilí prokousat se první popisnou třetinou a samotný příběh smutné vdovy hledající střípky z podivně šílené podstaty osobnosti svého slavného manžela převážně v tajemném světě plném zvláštních názvů, tvorů, dobrých a krvavých DARD. V tomto případě dávám průměr - 55 %
King ze své přehluboké tůně vylovil mnohoslovný a mnohovýznamový příběh ze života mimoňů a fagamorů a opět použil svoji ohromnou imaginaci na popis různých psychických poruch, kde "argumenty proti šílenství s tichým šelestem propadají". Již z mnoha dalších jeho knih samozřejmě víme, že závěr nebude zcela z tohoto reálného světa, ale kdo by nechtěl být alespoň někde mimo. No prostě dobrá DARDA!
Hrozně divná a zároveň krásná kniha.
Prvních několik desítek stran, jsem s Kingem vůbec nemohla najít společnou řeč. Nechápala jsem, o čem pořád mluví. Kdyby to nebyl sám velký sai King, odložím tohle dílko po třiceti stránkách. Ale naštěstí jsem vydržela a brzy jsem se s mistrem naladila na stejnou vlnu.
Takže závěr? Na jednu stranu je to hodně divný fantasmagorický úlet, na druhou stranu úchvatné, krásné umělecké dílo. Opět jsem musela před Kingem smeknout, jak dokáže být dokonale lidský a při tom prodchnout dílo tajuplnou atmosférou a jako bonus - opět spoustu lásky bez patosu.
Rozhodně nedoporučuju těm, co s Kingem teprve začínají – je to pouze pro obeznámené Kingoidy.
Prvý raz sa mi stalo, že už po tridsiatich stranách som chcel s knižkou skončiť. Tak ma nudila, že som ju chcel jednoducho vyhodiť do koša, spáliť, atď.
Celú knížku sprevádzajú stupídne kecy, z ktorých, ak knižku budete poctivo čítať, sa môžete zblázniť. Z toho híha a lásočka OVKESATOZV mi preskakovalo a bude mi asi preskakovať ešte ďalší rok. Keby mala kniha o polovicu strán menej - približne do 250 strán, tak nepoviem, no mne sa tieto zbytočné kecy zdali príliž ukecané.
Aby som neprekecal tento koment, napíšem jediné - túto knihu zachraňuje asi len to, že ju napísal King a... to je asi tak všetko...
- venované Lisey a Mande-Pande:
HÍHA, KONIEC!
Zatím jediná kniha od Kinga, kterou jsem na poprvé nedočetl. Tehdy jsem ji po marném boji asi po sto stranách vrátil do knihovny. Po letech jsem se k ní vrátil a zjistil, že to není takové utrpení jak jsem původně myslel a jak tu líčí někteří uživatelé. Trvá déle než se člověk začte. Děj plyne hodně pomalu, ale je zajímavě vrstven a postupně se v mnoha časových rovinách skládá dohromady mozaiku příběhu. Není to kingovka na jakou jsou jeho fanoušci zvyklí, proto asi ty četné negativní reakce. Je to dobrá kniha a stojí za přečtení.
první kniha od Kinga, kterou jsem nedočetla. nevím, jestli to bylo slovníkem, který mě děsně štval, nebo tou hroznou nudou. ale vrátím se k ní a uvidím
Nechápem také množstvo negatívnych reakcií. Za mňa majstrovsky napísaná kniha, plná partnerskej lásky, šialenstva, nie malej dávky napätia a bolo aj trochu zimomriavok :-)
První půlku knihy jsem se do toho musel dost, nutit, ale po tom, co jsem to přetrpěl, se mi ta druhá půlka moc líbila. Stejně to byla ale fuška, postrádal jsem (zejména na začátku) Kingovu schopnost vtáhnout čtenáře do děje.
Táto kniha ma trochu sklamala,no trochu dosť.Musela som sa nútiť,aby som ju celú prečítala.Tie prízraky jej muža som nevedela ako mám zo začiatku brať,postupne ako Lisey odhaľovala jej aj Scottov príbeh,som si zvykla...No taká psycho-kniha :-)
Přestože se líbila málokomu, mě osobně zasáhla a stala se mou nejmilovanější od Kinga. Něco v Bájodolí mě pohltilo a stále hledím na loď v zátoce, která nikdy nepřipluje.
Pre niekoho je vyrovnávanie sa so smrťou milovaného človeka "príbehom banálnym", pre mňa veru nie... fungovalo všetko, čo mám u Kinga rada /a horor ako taký to nie je - to nie je moja merná jednotka/ a paralelné svety to je moje, výlety som si užila... ako aj vzťahy medzi postavami, aj slza ukápla... len tej vaty, tej vaty na mňa trochu veľa...ale inak pre mňa moc milé a touching počteníčko... SESIKO, milunko... darda, koniec
Lisey a její (nudný) příběh...
Hmm, příběh Lisey vlastně není nudný, je jenom značně nedramaticky naservírovaný a nebýt lehkého sci-fi nádechu, byl by také zcela banální. Už samotný název ve mně budil představu spíše růžové knihovny než hutné kingovky, a mé obavy se bohužel naplnily. V první třetině knihy je nuda tak strašná, že se přes ni prokoušou jenom ortodoxní fandové. Kingem nepolíbení knihu hodí do kanálu a po jiné už nesáhnou. Kdyby se ořezaly nekonečné melancholické flashbacky, prázdné plky obstarožních sester a dalších několik stovek stran obsahové vaty, zbylo by akční jádro (s již avizovanou banální zápletku, okořeněnou troškou sci-fi), které by vydalo na hubenou povídku. Takovou odpolední jednohubku. Nemohu uvěřit tomu, že po peckách typu Osvícení či To mohl autor vyplodit tak děsivě nedramatický škvár. Pokud totiž ještě ve 3/4 knihy uvažujete nad tím, jestli ji vůbec dočíst, nebo raději zahodit, musí být cosi shnilého ve státě dánském.
Lisey byla pro mě ošemetný příběh, chvílemi mě čtení bavilo, ale chvílemi vůbec, asi jsem čekala větší horor, každopádně krvavé dardy, SESIKO, Bájodolí a podobná smyšlená slova a úsloví mě zaujali a vtáhli do příběhu. Hodnotím jako takový lepší průměr.
Čtenářská výzva 2016: Kniha, která má více než 400 stran.
Štítky knihy
manželství horory vdovy sestry pátrání v minulosti zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Toto byla kniha od Kinga, která mě dosud nejvíce nudila. Ale naopak jedna z knih, kterou si pamatuji pro její náplň. Mně se u Kinga líbí jak píše. A spousta knih, nemůžu si pomoct, nemají moc originální téma. A tak většinou brzy zapomenou o co v té knížce šlo. Toto ale téma mělo. Univerzum, kam se lidé mohou chodit léčit, inspirovat, ale také zůstat v určitém druhu hypnózy a zapomnění. A lidé se navzájem mohou naučit tam vstupovat. Teda! To už je něco. Raději, ale přečtu dvacetkrát za sebou Dolores, než toto ještě jednou. Bylo to utrpení to číst. Darda. Konec. Už nikdy více!