Léto, jako když vyšije
Eliška Horelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16530/bmid_leto-jako-kdyz-vysije-AfA-16530.jpeg
5
231
71
Je to příběh pražské studentky Zuzky Ledvinkové, která své prázdniny tráví místo ve vytoužené cizině, kam odjíždí většina jejích kamarádek, u své tety na Českomoravské vysočině. Pozná tu partu chlapců a děvčat z pionýrského jezdeckého kroužku, zúčastní se jejich putování kočárem taženým párem koní do Jižních Čech a na Moravu a prožije v kruhu svých nových přátel nejkouzelnější prázdniny plné romantiky, dobrodružství a veselých příhod. Do Prahy se vrací jiná Zuzka, bohatší nejen o mnoho životních zkušeností, ale i lidsky vyzrálejší. Kniha vydaná v roce 1979 jako její první vydání... celý text
Přidat komentář
Kniha má opravdu zajímavý příběh,ale Zuzana mi přišla sebestředná a mov jsem si jí neoblíbila. Kniha je dobrá i pro ty co sen ezajímají o koně
Četla jsem jako náctiletá a nyní se mi dostala náhodou do rukou znovu.... Možná mi i připomněla jak vnímají děti sami sebe a jak důležité je naučit se chovat v kolektivu a zejména v partě lidí se společným zájmem o koně.... vzpomínky na prázdniny, tábory...milé čtení..
Dívčí romány jsem nikdy nečetla. V dětství ani teď. Kniha se ke mně dostala úplnou náhodou během karantény. Přiznám se, že svět koňáků je mi cizí a koně od osla poznám jen stěží. Nikdy jsem neměla takový ten sen o koních, jako ho mají mnohé dívky.
Příběh však má hlavu i patu a myslím, že vnímavého čtenáře osloví. Troufám si říct, že i čtenáře dětským střevícům již odrostlého. Ostatně, kdo z nás by nechtěl putovat na voze taženým koňmi, nádhernou přírodou Vysočiny. Kdo z nás by nechtěl poznat partu podobně smýšlejících lidí a prožívat s nimi dobrodružství. Já tedy určitě ano.
Je to velká kniha a hodně zružoblažo chápete jako dobrí.když sem to začal číst tak mně to nebavilo ale po 30 STRANÁCH MNĚ TO BAVILO : D
Krásné dívčí letní oddychové čtení. Něco na způsob knížek od Stanislava Rudolfa.
Túto knihu som čítala kedysi dávno ako dieťa. Pamätám sa, ako som potom roky domŕzala našich, že chcem jazdiť na koni :)
Parádní počtení. Vrátila jsem se do dětských let a nemůžu si to vynachválit. Užila jsem si to maximálně a určitě doporučím dceři, bude nadšená! Doporučuji vřele. Krásné čtení.
Ani nevím, kolikrát jsem v dětství a dospívání tuto knížku četla. Pak jsem po letech narazila na elektronickou verzi a neodolala jsem. Zpočátku jsem se trochu podivovala nad tím, že byla zjevně upravená (asi by bez toho nově nevyšla), takže z Bulharska je Španělsko, romadúr a čedar chybějí úplně, historicky je jakoby posunutá do popřevratové doby, ovšem s tím, že tudíž některé věci stejně museli tak trochu nechat, jinak by se příběh už skutečně dějově rozpadnul. To mě opravdu zarazilo. Vím, je to knížka pro mládež, tato doba je zase úplně alergická na cokoli z doby před převratem, ale mně to přijde bohužel poněkud pokrytecké. Chápu, že bez této úpravy by kniha už neměla šanci vyjít. Jen je bohužel fakt, že jako se dnes někdo bije do prsou svobodou projevu, tak co tedy si myslet nyní. Spousta knih je výpovědí doby. Pravda, Reportáž psaná na oprátce také vyšla s vysvětlivkami, ale... Vysvětlivky bych brala, přepis mi přijde prostě jako příiš velký zásah. Chalupáře také nikdo nepřetočí... Ale protože knížku jako takovou mám skutečně ráda a vzdor režimům se prostě povedla, nechávám jí plný počet. Její poetika na mě působila tak jako tak.
Kniha se četla moc hezky, dýchá z ní prázdninová pohoda. Líbila se mi věta: Já se tam vrátím; ta mluví asi za vše.
Tahle knížka vyšla když mi bylo deset, od té doby ji mám pořád v knihovničce... Milovala jsem ji, četla do roztrhání a za dva roky plynule přešla na Dicka Francise... Živého koně jsem zblízka potkala tak dvakrát v životě :-) Stačily knihy :-)
Jedna z knížek mého pozdního dětství, na které vzpomínám dodnes moc ráda. A to mě koně nikdy vysloveně nebrali. Ale tohle bylo bezva! Člověk ta dobrodružství, příhody a rodící se kamarádství prožíval s hlavní hrdinkou a ostatními členy party, a nesmírně si to užíval. Už tehdy se mi nesmírně líbila ta myšlenka ze závěru, že překrásné chvíle a zážitky člověk zažije i pár kroků od domova, nemusí na to jezdit nikam daleko. Záleží na nás a na lidech kolem, ne na tom, kde jsme.
Dneska zpětně moc oceňuju, že se autorka ubránila překlopení příjemného příběhu do příběhů prvních lásek. Cosi tam naznačeno je, ale tak nějak hezky, ve snaze udržet si ještě to kouzlo dětství a nehnat se do dospívání a dospělosti za každou cenu, i když je hlavní hrdinka vlastně už v pubertě... A přiznávám, že mě velice překvapilo, kdy byla kniha poprvé vydána - já ji četla v polovině devadesátek a měla jsem zato, že to je relativně aktuální věc. Knížka je skoro nedotčená nějakými vlivy doby minulé (nebo si na to aspoň nevzpomínám) a za to smekám.
Jako malá jsem jí četla pořád dokola. Po přečtení poslední stránky šup zase na začátek a tak pořád znova a znova. To je ta nejlepší recenze!
Knihu jsem četla někdy v 80létech, ale pamatuji si ji dodnes. Krásný, čtivý příběh.
Četla jsem, když mi bylo asi 12 a knihu jsem si úplně zamilovala a pamatuji si ji dodnes. Léto, prázdniny, koně. Moc pěkné čtení.
Tři a půl hvězdy to jistí... Samozřejmě dávno nejsem cílová skupina a v dětství, při prvním čtení, jsem byla nadšená. Z knížky už jsou znát i léta, která přece jen pamatuje. Přesto je příběh pěkný a při nějakém tom přehlédnutí soudruhů a pionýrů stojí za přečtení. Desetileté dceři se moc líbil. Z podobného soudku s poněkud "bohatší" akcí mohu zájemkyním doporučit Dívku v sedle od S. Dickové.
Uplynulo už hodně let od chvíle, kdy jsem tuto knížku četla poprvé. Tenkrát mi bylo asi tak stejně let jako hrdince příběhu a pamatuji si, že jsem knížku četla při marodění s angínou☺. Hrozně jsem ji tenkrát záviděla to koňské dobrodružství/přitom jsem si na své prázdniny nikdy nemohla stěžovat!/. Uplynula řada let, na tuhle knížku jsem zapomněla, přečetla jsem hory jiných knih, prožila spoustu dobrého i horšího, trochu zestárla a najednou na mě tohle vykouklo v Eknihách zdarma. Hned jsem si na všechno vzpomněla, knihu si stáhla a příběh mě pohltil stejně jako před léty/chyběla jen ta angína, bohudiky./. A zase jsem Zuzce možná trochu záviděla, i když nejsem malá holka a spoustu krásných prázdnin a dovolených jsem prožila. A hodně závidím autorce, že dokázala napsat tak báječnou a pravdivou knížku, ke které se člověk vrátí s radostí, i když mu už dávno není náct....
V mých vzpomínkách krásná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem a strašně moc jsem se tenkrát zamilovala do koní :)
Štítky knihy
koně pro děti pro dívky jezdectví pro mládež prázdniny člověk a zvíře kamarádi léto
Autorovy další knížky
| 1979 |  Léto, jako když vyšije |
| 1989 |  Nemožná holka |
| 1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
| 1980 | Stěhovaví ptáci |
| 1985 | Tománek je rád na světě |
Jak já hlavní hrdince jako náctiletá zaviděla...