Krycí jméno Studentka
Milena Štráfeldová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525451/bmid_kryci-jmeno-studentka-6542793268115.png
5
158
49
„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto odvážným patřila i chartistka Lilian Landová, studentka jednoho z pražských gymnázií, kterou však StB v roce 1979 dohnala k sebevraždě. Její příběh se stal volnou inspirací pro román Krycí jméno Studentka. Život románové Lídy se od jejího reálného předobrazu v mnohém liší, obě se však staly obětí stejného režimu. Obě žily v době, o které jsme si možná naivně mysleli, že je už minulostí. Historie se ale ráda vrací a totalitní režimy, jak to dnes ukazuje putinovské Rusko, minulostí rozhodně nejsou. Osud Lilian či Lídy by tak měl být i varováním, abychom návrat totality nedopustili.... celý text
Přidat komentář
Smutná ale čtivá knížka. Je až děsivé, co se v té době dělo, nás mladších se to už nedotklo a je těžké uvěřit. Dala bych ji jako povinnou četbu, možná by pak lidé pochopili co znamená ztrácet svobodu.
To snad ti mladí co si tuhle knihu přečtou ani neuvěří. Neskutečně skvěle napsaný román o šedi, zmaru a bojovnosti některých lidí. Jak vůbec se mohlo udavačství, pronásledování a teror zakořenit v našich lidech? Po válce? Totálně zblblá společnost plná strachu pod vedením soudruhů z východu. A takhle to ničilo životy a rodiny.Autorce skláním poklonu.
Tak a takhle se tu žilo...mlčící většina proplouvala v šedi a nudě, ubohosti a lži a ti, co chtěli víc a někdy ani nemuselo jít o změnu režimu, tak ti narazili a hodně tvrdě. Nedej bože vyjádřit občanský postoj. Hnus. Dnes jsou chartisté vysmíváni nebo dehonestováni.
Rychle se zapomnělo, estébáci drze vykřikují o svobodě a právu. Je mi z toho nanic. Kniha by stála alespoň za četbu na pokračování.
Moc pěkná kniha, jen jsem nikde nevyčetla, kdo byla ta blízká osoba, která donášela STB.
To nejlepší co jsem letos četla,hlavně musím ocenit rozdílné pohledy na problematiku. V jednu chvíli tam píše příslušník StB, disident, členka KSČ, což přidává na objektivitě.
Výborné. U mnohých postav jsem si říkala: vždyť já jsem je či alespoň jejich prototypy znala. A moc si přeji, aby mé děti ani vnoučata nemusely už nikdy něčím takovým procházet.
Velmi čtivá kniha, poutavá.
Jen bohužel také až přespříliš v laskavém tónu, spíš to vyznělo jako smutná pohádka.
A až moc mě iritovalo neustálé vysvětlování každého faktu, každé situace, každého pojmu.
Fakt už jsme jako národ tak moc zblbli, že si musíme vysvětlovat jasná fakta?
Velmi povedená kniha, která bezvadně zachycuje atmosféru šedivého husákovského státu. Zaujal mě autorčin výběr hlavních postav i její vzorování mezi skutečnými postavami (Patočka, Hutka...). Popis některých událostí klouzal po povrchu, možná by stálo za to přidat hlubší sondu do charakteru osob. Ale toto vše je jen malý povzdech tehdejšího pamětníka a nijak to neubírá čtivosti. Cílová skupina je spíš mezi mladšími čtenáři, na které, věřím, dokáže citově zapůsobit. A doufejme, že tehdejší doba se již nevrátí.
Nelehké čtení, které opravdu stálo za to.. střídání spíše negativních emocí.. slzy tekly.. hodně těžko na duši.. ale velké díky za tuto knihu, doporučuji ji dalším a dalším čtenářům.. někdy mám pocit, že někteří zapomněli, ale doufám, že je to jen špatný pocit..
jak je uvedeno níže (Ristridin), tahle kniha by měla být povinnou četbou. V průběhu čtení popisu života v době normalizace mě zahlcovala důvěrně známá šedá - na domech, na oblečení, na pocitech, na nemožnosti prezentovat některé názory, nevyčnívat ... a tak mě tak napadá, jací hrdinové byli i ti běžní lidé, že nás nenechali tou ideologií zmrzačit, zotročit a zničit. Jak to vůbec udýchali. Díky za tu vzpomínku, knihy tohohle druhu mě vrací do pokory.
Tahle kniha se paní Štráfeldové velmi povedla a nevím, zda podobného typu je u nás vydaných knížek více, ale silně bych ji doporučoval každému a snažil se ji procpat i mezi dnešní studenty.
Jako dítě 90. let už nemám s totáčem žádnou zkušenost, pouze slyším kusé příběhy v rodině a od ostatních lidí. Ve škole na dějepisu se samozřejmě nic z moderních dějin 20. století neprobralo (jako na většině škol) a pokud se stihla probrat alespoň 1. světová válka, bylo to považováno za obdivuhodný výkon učitele. Něco tedy sice spíše z vlastního zájmu o událostech 20. století vím, ale rozhodně bych potřeboval lepší souvislosti.
Tato kniha mě skvěle navedla a donutila si některé další informace cíleně hledat. Popis doby, životního stylu a mocenských praktik je strašný a těžko představitelný, přestože od samotného roku ‘89 neuběhlo tolik času.
Pro nás mladší podnětná beletrie a zároveň literatura faktu. Skvělé a nejradši bych dal ještě více hvězdiček.
(V úplném závěru jsou zřejmě dvě chybky - Lilian nezemřela dle zprávy STB v dubnu a podle jiných zdrojů nespáchala sebevraždu ihned druhý den po propuštění, ale až následující měsíc, tedy v červnu)
Děkuji za tuto dokonalou a jedinečnou knihu, která se jen těžko odkládala a velmi mě zasáhla. Zaslouží si 2x pět hvězdiček. Četla jsem ji vypůjčenou, ale rozhodně nebude chybět v mé knihovně. Tato hrozná doba strachu, budiž už vždy, jen minulostí.
"V životě jsou situace, kdy člověk za svou pravdu ručí vlastním životem."
Moc bych si přála, aby si knihu přečetlo co nejvíce lidí, protože to je rozhodně kniha, která by měla být čtena, aby se nezapomínalo na to, co se u nás, v ne až tak dávné minulosti, dělo...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Tak tohle bylo fakt něco.Knihu jsem zhltla za dvě odpůlde,páč jsem se prostě nedokázala odtrhnout.
Neuvěřitelně čtivý příběh.
Lídy mi bylo moc líto a také mě by zajímalo kdo na ní donášel,musel to být někdo hodně blízký,že ji to tak zlomilo.
Tak to byl opravdu silný příběh. Je to hrozné,co se v naší společnosti dělo. Jsem stejný ročník jako Lída, také jsem si nemohla vybrat školu, kterou bych chtěla studovat, ale nevěděla jsem proč. Rodiče byli obyčejní lidé a o politice se u nás nemluvilo. Až po revoluci v roce 1989, mi začaly mnohé věci docházet. Jsem ráda, že moje děti i vnoučata, mohou vyrůstat ve svobodné zemi a žít život podle svých představ. Děkuji autorce za tuto knihu.
Místy dosti mrazivý román o panujícím politickém režimu v době normalizace. Hlavní protagonisté knihy, kteří se nebáli režimu čelit, hrdě stáli za svými racionálními názory navzdory diktátorským, nelidským postupům, za cenu ztrát zdánlivých životních jistot, domova, často vlastního zdraví, za krutě vykoupenou vnitřní svobodu a důvěru v opravdu lepší zítřky, jsou pro mě opravdovými hrdiny!
Hltala jsem každou stránku knihy, soucítila jsem s osudem každé postavy, které házel režim i život sám klacky pod nohy.
Velmi povedený beletrizovaný životopis se syrovým popisem událostí tak, jak se opravdu odehrávaly, byť objektivně toto, vzhledem k revolučnímu roku mého narození, posoudit nemohu. Tato kniha otevřela mou zvídavost ohledně nelehké poválečné doby na území Československa a také bohužel utvrdila v tom, že politika je vysoká a temná hra, která ve skutečnosti nikdy nevycházela vstříc přáním občanů státu...
Výborně napsané, od čtení se nelze odtrhnout a to i přesto, že konec je známý. Líbilo se mi, že kniha se nesoustředí jen na jednu postavu, ale vykresluje životy lidí kolem Lídy. Jen bych ráda věděla, kdo na Lídu donášel. Pokud to někdo rozlouskl, dejte mi, prosím, vědět.
Velmi autenticky podáno prostředí normalizačního Československa, ano přesně takhle to chodilo, bavilo mě rozklíčovávat osoby, které byly předobrazem literárních postav, podařilo se mi to u osoby filosofa Jana Patočky, myslím, že rodina mohla být Němcova (disidentka a psycholožka Danuška Němcová s manželem Jiřím Němcem), asi se tam objevil i Magor, a zpěvák byl určitě Hutka ... kniha je napsaná velmi čtivě a praktiky Stb a všeobecná atmosféra strachu a zmaru, nesmyslných frází a hesel, stádnosti, neustálých kompromisů a útlaku jsou zde popsány tak, že se člověk úplně vrátí do té doby, na kterou by už téměř zapomněl, nebýt toho, že v ní prožil dětství a mládí.... Co se týče Lilian Landové, tak to je hodně smutný příběh a paní Štráfeldová se toho zhostila na výbornou!
Štítky knihy
studenti normalizace (1969-1989) socialismus Státní bezpečnost (StB) osudy žen udavačství české romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  To je on!: O té, co si říkala Toyen |
| 2016 | Trestankyně: Příběh Růženy Vackové |
| 2022 | Krycí jméno Studentka |
| 2016 | Sestry B. |
| 2014 |  Guláš pro Masaryka |
Kus naší historie výborně zpracovaný do velmi čtivého příběhu.