Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Autentický příběh Češky zavlečené do sovětských gulagů Skutečný, sotva uvěřitelný osud Věry Sosnarové, která byla po druhé světové válce odvlečena z Československa a prožila 19 krutých let v sovětských vězeních a gulazích. Nakonec se jí podařilo vrátit se zpět do vlasti, kde se začlenila do normálního života. Zkušený romanopisec nabízí ojedinělé svědectví o mnoha „dnech Ivana Děnisoviče“.... celý text
Přidat komentář
Neskutečně silný příběh zpracovaný na základě vyprávění paní Věry Sosnarové, která o minulosti mlčela jako hrob. Ani její manžel Václav nevěděl o 19 letech, které Věra i Naďa trpěly v gulagu. Hitlera viděla, Stalina zažila.
Vyprávění, nad kterým tuhne krev v žilách hrůzou, co je možné spáchat na nevinných lidech.
Děkuji paní Sosnarové, že našla odvahu předat své vzpomínky dalším generacím, abychom nezapomněli.
Velmi autenticky popsaný příběh o hrůzách stalinismu, který by měl být poselstvím pro budoucí generace. Obrovský obdiv za statečnost obou sester a údiv, jak mohly těch 19 let hrůzy přežít. O to smutnější byl jejich návrat a přijetí, jako kdyby byly vyvrhelové společnosti.
Skutočný príbeh mladých sestier, ktoré boli s matkou odvlečené do sovietského gulagu a tam prežili takmer 20 rokov. Pútavá, poučná, miestami náročná kniha, pri ktorej si poplačete, no na záver máte dôvod na úsmev. Určite odporúčam.
Nejen v něměcku byly osudy lidí drsné a neuvěřitelné. Méně známé příběhy lidí trpících v Rusku. Doporučila bych každému, velmi silný, krásně napsaný příběh.
Opravdu velmi silný příběh.Když si člověk představí,že tohle je skutečné,tak na to nenacházím slov.Přežít něco tak krutého,to je až neuvěřitelné a přesto je to pravda.Hluboce se skláním před paní Sosnarovou.
K této knize jsem se dostala jenom díky čtenářské výzvě. Ale rozhodně nelituji. Něco si opravdu jenom těžko dovedu představit. Ale přestože je kniha plná hrůzy a emocí, tak je psaná tak laskavou formou, že je ta hrůza v knize snesitelná. Také pomáhá fakt, že jde o autobiografii a tak čtenář dopředu ví, že to nakonec dopadne dobře. Poslouchala jsem audioknihu a paní Hana Maciuchová, dává knize další rozměr. Čte neskutečně citlivě, poutavě a byl to opravdu nezapomenutelný zážitek. Děkuji.
Přestože jsem kdysi četla Soustroví Gulag, a věděla jsem. že v roce 1945 Sověti odváželi bývalé občany Ruska kteří odešli po pádu Cara z rodné Rusi, neznala jsem tak podrobný příběh, jaký nám předkládá tato kniha. Omezenost a krutost na dvou malých dívkách, to je něco neuvěřitelného ! Nevím, zda by někdo dnes dokázal přežít tak nelidské zacházení. A ani po návratu domů se lidé okolo ani sám stát nedokázal ukázat, že má také srdce. Dojemná a velice silná kniha.
Kniha mi otevřela oči v mnoha směrech. Když jsem ji chtěla někomu vyprávět, nebo ji někomu doporučila, hodně lidí odmítlo. Ne, že by je to nezajímalo, ale nechtějí se zabývat hrůzami, které si museli lidé v gulagu prožít. Paní Věra dokonce našla v sobě sílu se ve vyprávění do svého utrpení vrátit. Zaslouží si obdiv.
Výborná. Vše bylo asi již řečeno. Za mě, jak bylo psáno v části "Ohlasy na knihu v médiích", nejvíce mě dostal fakt s jakým úmyslem obě děvčata pozvalo JZD Nový Šaldorf zpět do vlasti. Další věc je strach, který jim bránil promluvit 30 let, co musely prožívat, když nemohly promluvit, ani vlastnímu muži, člověku v té době asi nejbližšímu.... . Neuvěřitelné. České občanství až v roce 2004 atd..... . Knihu jsem dostala jako dárek od své dcery, která byla se školou na besedě s paní Sosnarovou. Díky za takový nápad. Kéž paní Věra je dlouho zdráva.
Ufff! Silná kniha. Ačkoli nám podobná fakta byla po celou totalitní dobu zamlčována, tak bohužel i toto se dělo.
Hodně silný příběh sepsaný podle skutečných událostí. Obsahově není co vytknout. Jednu hvězdičku jsem ale odebrala za ne úplně vytříbený literární styl.
Skoda,ze se o pribehu Very a Nadi nepise a nemluvi vic. A jim podobnych osudech. Knihu se cte jednim dechem.
Velmi silný příběh z kterého člověka až mrazí. Jen mi trochu neseděl styl psaní, některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé. Každopádně mají obě sestry můj obdiv, že přesto co zažívaly, neztracely naději a víru....
A pak že peklo na zemi neexistuje! Myslím, že Věra, její sestra a vlastně všichni vězni si jím prošli. Paní Věra má můj hluboký obdiv, jak se s tím vším peklem poprala a zůstala optimistkou nejen, že se dostane z Ruska, ale i do další etapy jejího života. Velice smutná knížka. Nicméně děkuji z ni. Na minulost se nesmí zapomenout.
Neskutečně silný příběh dvou sester, příběh tak neuvěřitelný, že si říkáte, že to se přeci nemohlo stát. Bohužel, stalo a paní Věra má můj velký obdiv ....
Štítky knihy
gulagy ženy 20. století Československo komunismus Sibiř zločiny komunismu 2. pol. 20. století
Autorovy další knížky
2009 | Krvavé jahody |
2003 | Balkánský sud prachu |
1980 | Rukojmí z Bella Vista |
2014 | Válečná nevěsta |
2003 | Hry velkých chlapců |
Nejvíc mě zarazilo a popudilo chování "našich" k Věře a Nadě po návratu do rodné vlasti. Modlily se za návrat domů každý den po celých 19let utrpení,o kterém nakonec nemohly říct ani fň a po čas byly pro ostatní jak odpad. O odškodnění ani nemluvím...stydno je mi za papaláše,kteří leží u svých koryt a nikdy nezkusili to,co paní Věra a tisíce dalších... vymlouvají se na zákony a blbosti. Kdyby v sobě měli kapku lidskosti, odškodnění by dostala. Tfujtajksl fialovej.
Odvaha,bezmocnost,utrpení,žal,potupa,stálé otázky "proč" a neutuchající víra a síla se vrátit zpět domů.
Podívejte se na YT na záznamy z jejích besed,je to zážitek. Je úžasná,že o tom všem dokáže mluvit a předávat dál. Zapomenout se nesmí,aby se to neodehrálo všechno znovu. Pokora a vděčnost chybí dnes hodně lidem...ani si neuvědomujeme,jak dobře se máme.
Jediné,co za sebe vytknu je styl psaní,který mi nesedl a u knihy jsem nevydržela dlouho na jedno otevření.