Poslední smrtelné pouto
Brian Staveley
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/334998/bmid_posledni-smrtelne-pouto-ZKT-334998.jpg
4
143
39
Kronika Netesaného trůnu série
< 3. díl
Kronika Netesaného trůnu vrcholí třetím a posledním románem. Trilogie, která začala Císařovými čepelemi a pokračovala Prozřetelností ohně, dospěla k epickému závěru. Říši Annur zachvátila válka. Starodávní csestriim jsou zpět, aby dokončili svou čistku lidstva. Armády pochodují na hlavní město. Líchové, osamocené bytosti, které čerpají moc z přírody a živí tak své neobyčejné schopnosti, hrají na všechny strany, aby ovlivnili výsledek války. Vrtošiví bohové kráčejí po zemi v přestrojení za lidi a sledují své vlastní cíle. A třem císařským sourozencům v samém srdci toho všeho – Valynovi, Adare a Kadenovi – je jasné, že i kdyby přežili zkázu, jež hrozí jejich světu, stejně se jim možná nepodaří sjednotit své protichůdné představy o budoucnosti…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , Fantom PrintOriginální název:
The Last Mortal Bond , 2016
více info...
Přidat komentář
Naprosto dokonalé zakončení skvělé fantasy série. Za mě jedna z nejlepších, co kdy byla napsána - propracovaný děj i postav, příběh čtivě vykreslen a, což je hlavní, plno nečekaných zvratů. Už od druhého dílu jsem opravdu netušila, kdo nakonec lže a kdo říká pravdu. Musím vyzvednout ještě dynamickou trojku Gwenna, Talal a Anick - naprostá špička. Trochu nuda pro mě byly kapitoly o Kadenovi a Adare, která pro mě byly tou nejvíce nesympatickou postavou. Rozhodně doporučuji, sama se k sérii ještě určitě někdy vrátím.
Dovolím si zhodnotit celou sérii. Pozor, možné SPOILERy: první díl úžasný - bavil mne svět, bavily mne hlavní sourozenecké postavy (i když Adare zde bylo pomálu), rýsovaly se zde i zajímavé vedlejší postavy. Děj napínavý, zajímavý. Druhý díl opět skvělý, vše se rozjede, zamotá a spěje k polofinále. Třetí díl byl mnohem slabší - aspoň mě v něčem zklamal - především je to na úvod roční skok v čase, potom pro mne zklamání ve změnách charakteru hlavních postav, kdy se v nich projevuje více temnoty, a pak některé nudnější pasáže (tento díl mohl být kratší). Také mne jaksi zklamalo pojetí polobohů a dalších postav - připadalo mi, že autor sám neví, jak vše vyjasnit a logicky vyřešit. Naopak v tomto díle je dáno více prostoru zajímavým vedlejším postavám. Když vše shrnu, byl to docela zážitek, ale konec jsem si podle prvních dílů představovala jiný (ale to je můj problém, ne autora). Takže ke čtení doporučuji - já si první díly užívala dokonce více než profláklé Hry o trůny...
Dočetl jsem to, ale jen díky tomu, že skoro nikdy nenechám knihu nedočtenou, ať je sebehorší. Spoustu stran jsem jen tak přeletěl očima, protože mě nebavilo pořád dokola číst o pocitech postav (hlavně když ty pocity mají pořád stejné už od druhého dílu, jestli ne od prvního)... Snad jen kapitoly o Valynovi byly trochu zábavnější. Taky se mi moc nelíbilo, že autor často používal vzorec, kdy nejprve spoustu kapitol "graduje" (jestli se tomu vůbec dá říct graduje, možná spíš posunuje???) děj, který najednou utne, aby se k rozuzlení vrátil jen tak mimochodem na začátku další kapitoly a převyprávěl to jen jako letmou vzpomínku některého z účastníků. Celá kniha je zbytečně natahovaná spoustou bezobsažných stránek.
Uf, tak jsem se dlouhém boji s Urghuly a csestriim probojovala až na konec a jsem zklamaně spokojená. Budou mi chybět, ačkoliv jsem si jistá, že se k nim vrátím, ale obávám se, že to nebude hned.... Celá trilogie stojí za přečtení, konec byl překvapivý a čekala jsem na něj opravdu dlouho, za mě však vítězí první díl.
Musím říct že souhlasím si komentářem níže, byl to boj :)
Bohužel třetí díl nedostal kvality prvního a druhého dílu. Kdyby kniha měla polovinu stránek tak nejspíš ano, bohužel půlka mě přišla jako zbytečná vata a autor nedokázal udržet tempo.
Celou ságu ale hodnotím velmi kladně a těším se na další knihu z tohohle světa. Nyní mě čeká Anthony Ryan :)
Paráda, božské zakončení série. Že už vím, jak to bude? Čekám další převrat v ději a ono tentokrát nic, tak mě to zase dostalo, Tan mě pěkně oblafl, už jsem mu začala věřit. Skvostné tempo, moc jsem si užila ostrovy s Kettraly, trošku mě mrzí, že jsme se nedověděli, jestli to je úplný konec ptačího druhu. Adare trošku dostala rozum, i když celkově si svůj konec vůbec nezasloužila. Torja - jako fakt se nechal takhle---? Kaden s Trieste byli od jistě chvíle velmi předvídatelní, čekala bych ještě nějakou otočku v ději na konci. Valyn - maximální spokojenost. Balendin vzal trochu rychlý konec, na to, jak dlouho se všichni snažili, podobné Torjovi, jakoby zbývalo už málo stránek. Přesto celkově jedna z nejlepších fantasy ság poslední doby.
Konečne dočítané. Bol to veľký boj. Nielen v knihe, ale aj s ňou. Ešte sa mi nestalo, aby som cez jednu knihu prečítal ďalších päť. Dôvod? Autor je síce výborný spisovateľ, ale nie rozprávač. Príbeh je to veľkolepý, epický, prepracovaný... Ja sa však už dlhšiu dobu sám seba pýtam, nakoľko a či vôbec sa mi páči, keď sa fantasy hrá na veľkú literatúru. Na to, aby som sa zamýšľal nad konaním postáv a nimral sa v ich vzťahoch, si môžem prečítať takmer čokoľvek z klasickej beletrie. Hľadanie zmysluplnosti tohto sveta a života všeobecne môžem priebežne vykonávať kedykoľvek počas dňa. Fantasy by však mala byť v prvom rade rozprávka. Kľudne aj s morálnym ponaučením. A rozprávka je od slova rozprávať. Príbeh. Nie filozofovať, moralizovať, poučovať. Môj obľúbenec David Gemmell si tiež občas zafilozofoval na určité témy. Nikdy však na úkor kontinuity príbehu a jeho tempa.
Dávam plný počet, pretože ten príbeh predsa len za to stál. Len by si mal pán Staveley uvedomiť, že fantasy má človeka zabaviť a odrelaxovať. Nie uspať alebo naopak nas...
I když je příběh pěkně zamotaný, barvitý a napínavý, tak ho Staveley kazí rádoby cool hláškami a rádoby epickými momenty, které působí dost křečovitě a spíše, jako pěst na oko, než cokoliv jiného, zvláště pokud se s takovýmito momenty setkáváme na konci skoro každé kapitoly. Škoda, první díl fungoval i bez toho. Také zamrzí osud některých postav, u kterých je viditelné, že už pro ně v už tak vleklé knize nezbyl prostor. Nebýt toho všeho, tak je to snad i na plné hodnocení.
Tak dalsi velky pribeh za mnou, a nutno rict - nebylo to nakonec vubec snadne louceni. Staveley mozna nezachazi do tak zabavnych krajnosti jako takovy Abercrombie, jeho svet neni ani tak kouzleny jako Rothfussuv a postavy nejsou tak vrstevnate a realnou clovecinou pachnouci jako v Zaklinaci ci Hre o truny. Namichal ale remeslne skvely koktejl zajimaveho, dostatecne podnetneho sveta s nerdsky kompatibilni mytologii (ruzne kulty, zabavna magie, bohove, skvele zvolene nazvoslovi) a predevsim postav, ktere prirostou k srdci a nejsou jen pesaky v epicke fantasy. Drzkata Gwenna, chladny prcek Annick, temnooky Valyn, premyslivy Kaden, sprosta babka Nira, nadherna Triste, spravni zaporaci Belendyn, il Torja ci buh utrpeni Mashkent, zabojovali o patou hvezdicku. Knizka je navic casto protkana drobnym moudrem a casto se snazi predlozit rozpolozeni postav s mirnym presahem smerem k obecnym problemum naseho byti (neustale utrpeni vs rozkos, pomijivost, strach, animalita, nevyhnutelnost..), coz cini trilogii zase o kus zajimavejsi, nezli typicka fantasy utapejici se v ciste epice. Za me dalsi nezapomenutelna fantasy, byt zrejme nikdy nedojde kultovniho statusu.
No...čím začít. Po tom, jak mě ve světě fantasy pohltila Martinova Hra o trůny a celá (nedokončená) série, jsem se upřímně bála, že jakákoliv další bude jen průměrný příběh, který ve mně nezanechá žádné větší zážitky. Jak já se mýlila. Díkybohu. Celá Kronika netesaného trůnu je dílo, které stojí za pozornost. Našlo by se pár slabších momentů, ne úplně využité postavy, dost překlepů a neustále se opakující slovní obrat "jestli ..., pak to na sobě nedal/a znát". To všechno ale bledne v záři skvělého příběhu, obdivuhodných postav a opravdu silných scén. Líbila se mi spousta momentů, nadchly mě nápady kettralů, zářivých očí, kenta, samotné vaniante, neuvěřitelně mě štval Balendin, ale obdivuju, jakým způsobem ho autor napsal. Samotná myšlenka líchů, ale čerpat sílu z emocí... Navíc v prvním díle byl jen takovou nenápadnou postavičkou. Stejně tak Gwenna. Tu jsem si s každou stránkou zamilovávala víc a víc. Ale největší dojem na mě udělal Valyn. Jeho příběh, proměna, to, co z něj udělalo slarní vejce - ta jeho temnota, to bylo něco. Závěrečná myšlenka v epilogu byla vynikající třešnička na závěr. Správný/špatný je jen nálepka a záleží jen na úhlu pohledu, což autor vystihnul nejen myšlenkou, ale i koncem Valynova příběhu - ve chvíli, kdy se vrací k Huutsuu a Urghulům.
Asi se už budu opakovat - skvělá knížka, skvělá série, stojí za povšimnutí. Určitě všem fantasy nadšencům doporučuji!
Nejlepsi dil trilogie. Veškeré zvraty,pohyby, dialogy. Postavy, které se v průběhu 3 dílů vyvíjejí a mění. Všechny myšlenky a filozofie, dokonalý. Všechno do sebe krásně zapadá a ten závěr....
Jediné, co mi poněkud vadilo, byla mluva u Adare a Triste. To ze jsou kettralove sprosti az hanba, k nim nějak tak patrilo. Ale ty dvě, které vyrustaly, kde vyrustaly a vlastně v předchozích dílech mluvily slušně...to bylo divný.
Ale stejně klobouk dolů. Zápisu si tuhle k mým nejoblíbenějším.
Jsem dělník co celý život rád,čte.Od mých 40 jsem poznal lukjaněnka,eriksonna, a jiné a pána boha G.R.R.Martina.Četl jsme od něj vše. A teď řeknu něco za co mě všichni popravíte za úsvitu bez pásky...jak zpívá Nohavica .Dobře že Martin nedopsal Písně ledu a ohně.Tak mají šanci ostatní dokázat ,že píšou stejně dobře jako on nebo lépe.A tento autor na to má koule.Dokonalé,úchvatné,propracované,a i když v třetím díle bylo pár filosofických nudných kapitol,tak následující dechberoucí závěr stál za to.
Myslím si, že autor poslední díl zakončil dobře. Ale tak nějak mi pořád v této trilogii Netesaného trůnu něco chybí a naopak něčeho je tam až příliš. Dlouhé popisy prostředí a různých myšlenek, které mě zaváděly úplně někam jinam mi ve čtení vadily a myslím, že kdyby tam nebyly, výrazně by snížily počet stránek. Oceňuji skvělé zasazení příběhu Gwenny, na který jsem se vždy velmi těšila. A co se týče osudu hlavních postav - no musím říct, že mě to zarazilo a očekávala jsem možná něco trochu jiného.
Velmi dobře zvládnutý konec série. Na rozdíl od předchozího dílu, kdy mi přišlo, že tempo děje v prostřední části pokulhávalo, tak zde to klapalo od začátku až do konce a neměl jsem čas se nudit. Příběh je dobře vystavěn, je nepředvídatelný a obsahuje řadu emocionálních momentů. Hodně tomu pomáhá Staveleyho výborná próza, která umí jednotlivým scénám vdechnout život. Závěr je potom opravdu epický.
Přidám se ke komentáři pode mnou - tenhle díl se mi jevil jako ten nejslabší, za mě vede jednoznačně ten první. Některé z postav si prošly velkým vývojem a já se nějak nemohla smířit, že osoby, kterými byly v prvním díle, už jsou pryč. I co se týče celkově obsahu knihy, tak ten mě začal pořádně bavit až ke konci, čímž neříkám, že ta zbylá většina byla špatně, jen to nadšení, které ve mně kniha probouzela, když jsem četla její první díl, už tady nebyla. Pokud mám knihy hodnotit celkově, tak to byla jedna z nejlepších sérií, jaké jsem měla doposud šanci přečíst a určitě si zaslouží čtyři hvězdy.
Musím přiznat, že jsem od třetího dílu čekala více, z této série byl druhý díl nejlépe propracovaný. Na závěr jsem musela půl roku čekat a možná to sehrálo roli, že jak jsem se moc těšila, tak mě to trošinku zklamalo, v kapitolách bylo spoustu vaty a proti tomu se závěr knihy dal více rozpracovat...méně popisovat ostrov apod. a více tam mohlo být o historii cestriim a líchů..Celkově ale skvělá trilogie.
No dobře, ve skutečnosti jen 4 a 3/4 hvězdičky - přeci jen jsem se k tomu konci dostala po více stránkách než mi bylo milé. Ale i tak to stálo za to. Gwenna byla prostě božská mrcha, Blecha a jeho letka horší/lepší než jakákoliv otravná havěť, Valyn a Kaden zůstanou v mém srdci navždy, a to jak jsem křečovitě držela pěsti někomu tak uboze zbabělému jako byl Rychlý Jak se mi nestalo už hodně dlouho. (o ostatních kettralech nemluvě - mimochodem taky vám Gent přišel jako to nejmíň využitá postava v celý knize? - já prostě ještě i teď pořád čekám, odkud se znenadání vynoří)
Jo a dvě malá pozastavení k tomu.
Nevím jak vás ostatní, ale mě opravdu hodně pobavila chybka vyskytující se ve vyprávění o tom, odkud vlastně Blecha pochází, a jak se dostal ke kettralům. Protože opravdu usměvavý je fakt, že zatímco Blecha přišel do Hnízda odněkud z Ganaboi (na mapě ostrov Basc), Finn Černobrk, ač v té době jeho nejlepší přítel - prostě z Ganaboy. (a fakt to tak na straně 459 prakticky vychází:-)
A pak se ještě musím zastavit nad kapitolou 50 - to prostě musím - protože ten její začátek a konec - ten strohý výčet těch, kteří přežili, aby zemřeli (jak zemřeli), to prostě bylo ve své temné mrazivosti horší než ty nejkrvavější bitvy v celé knize - protože to bylo tak zbavené všech citů, že to zarazilo i mě samotnou - prostě jen obyčejný seznam. A když eliminujete lidi jen na seznam, je to mnohem horší než smrt samotná.
A já sakra vím, že by to mohlo dopadnout hodně špatně, ale já se s nimi nechci rozloučit - já chci prostě pokračování. :-(
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti sourozenci nadpřirozené schopnosti fantasy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Císařovy čepele |
| 2017 | Poslední smrtelné pouto |
| 2017 | Prozřetelnost ohně |
| 2019 | Lebky |
Kniha Poslední smrtelné pouto je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 184x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 155x |
| Chystám se číst | 66x |
| Chci si koupit | 24x |
| dalších seznamech | 2x |
Vynikající kniha jako. Obě předešlé. Už je to zase kapku něco jiného než začátek, ale příběh pořád krásně plyne, nezadrhává se, neztrácí na půvabu a promyšlenosti. Samotný závěr mi přišel trošku krátký a takový jakoby autor zvažoval jestli neudělá ještě jednu knihu a na předposlední stránce si řekl že to uzavře, ale nevadí. Tak či tak - úžasná sága, nový skvělý fantasy svět.