Králové Wyldu

03.06.2019

Moc krásná knížka. Příjemná změna. Dojemné, krásné s úsměvné.

02.06.2019

Příjemná oddechovka, lehce parodický nádech, jako kdyby s nadsázkou vedená kritika souboru fantasy klišátek. Zajímavé je, že funguje i epický příběh, postavy jsou lidské a putování baví, ačkoliv je vyprávění na můj vkus někdy až příliš natahované. Bitvy nepřekvapí, mají rovněž spíše vyvolat úsměv na tváři. Pobaví podle mne fanoušky humoru Terryho Pratchetta.
Lépe by mi seděl stručnější formát, ke konci jsem se už do čtení musel malinko nutit a zůstávám v rozpacích - na kolik to byla parodie a na kolik to bylo míněno vážně. Každopádně zajímavý mix a pokud se na náš trh dostane i další autorova kniha, bude mít místo v mé knihovně předem rezervované.

25.05.2019

Celkově knížku hodnotím pozitivně, neboť mě příjemně překvapila. Bavila jsem se u jejího čtení, a tak to má podle mého názoru být. Celých 500 stránek byla jedna velká jízda plná akce a humoru, a proto mohu Krále Wyldu s čistým svědomím doporučit :)

23.05.2019

Libí se Vám Gemmelova hrdinská fantasy? Pousmíváte se při čtení Pratchettových děl? A co kdyby Vám někdo tyto dva mistry svého řemesla zkombinoval dohromady. Tohle totiž přesně udělal Nicholas Eames. Vzal totiž námět z Gemmelových Válečníků přidal Pratchetův suchý anglický humor, kouzelníka s magií natolik šílenou, že Vám bude jasné, proč by byl vhodným kandidátem na děkana Neviditelné univerzity ve slavném Ankh-Morporku, a vzniklo toto neotřelé dílko. Opravdu neotřelé, protože děl, jako je toto, máme poskrovnu.
Čte se to velmi lehce, hrdinové jsou příjemní. Jejich putování je zábavné, útrapy uvěřitelné. Jen účinnost hlavního padoucha je trochu oslabena, ale to mi vzhledem k ostatním zkouškám, které musí podstoupit, ani trochu nevadí.
Na to, že je to autorova prvotina, je nám nabídnuto vyzrálé dílo, které by se rozhodně v moři se současnou fantasy literaturou nemělo ztratit.
Děkuji Trudošovi za nevědomé doporučení...

20.05.2019

Moc dobrý příběh, kde jsou hrdiny skuteční chlapi a ne náctiletí mladíci, nebo ještě hůř náctileté dívky. Najít mezi fantasy něco, co není "young adults", je čím dál tím obtížnější. Poopravila bych vtírající se pocit, že jde o staříky - oni jsou to padesátníci (plus jeden mlaďoch), možná je jim i méně, takže sice je občas loupne v zádech, ale bojovat pořád umí. Čte se to opravdu dobře, má to spád; i když se hlavní postava občas zamyslí. Velmi potěšil způsob vyprávění, protože poslední dobou se nám tu rozmáhá takový nešvar, a sice že spisovatel skáče v ději sem tam, skončí kapitolu v napínavém okamžiku a jde jinam. Tohle samoúčelné vytváření napětí je většinou dost laciné, protože dobrý autor má mít v rukávu i jiné prostředky na to, jak donutit čtenáře číst nedočkavě dál. Tady je děj dokonale lineární, pokračuje se pořád plynule. Super. Postav se v průběhu objevuje poměrně dost, ale všechny jsou své, zapamatovatelné a nikterak se nepletou.
Pokud jde o děj, mylně jsem nabyla dojmu, že v knížce bude stěžejní částí přechod nebezpečného pásu lesa, Wyldu, kde se to jen hemží příšerami. Ale není tomu tak. Skupina žoldnéřů se teprve asi na straně 200 dá dohromady, a to ještě zdaleka nevyrážejí na cestu, dokonce ani nemají zbraně. S příšerami se většinou setkáme tím způsobem, že o nich někdo vypráví (vzpomínáte na ...), v reálu na ně hrdinové narazí pomálu. A občas ty příšery nejsou vlastně ani tak zlé. Zajímavé je i to, že plno problémů a nebezpečenství se vyřeší tak nějak náhodou, zasáhne někdo zvenčí nebo obyčejné štěstí. Což na první pohled může vypadat jako autorova neschopnost, jako že si to akorát zjednodušuje, ale podle mě je to dobrý nápad. Místo aby se vyžíval v umělém natahování děje, o kterém stejně víte, jak dopadne (už myslel, že ho má, ale vtom uklouzl a upadla mu zbraň, a když ji konečně sebral, zjistil, že se náboj zasekl, ....), nechá dejme tomu kance upadnout tak šikovně, že mimoděk skolí nepřítele. Je to docela osvěžující. Postavy jsou sympatické, muži mužní, kráska krásná, čaroděj správně popletený, humor suchý (rybníček neměl chybu), schéma klasické (sestavení družiny, cesta, závěrečná bitva). Co víc si přát. Jedině konec trochu zklamal (jako obvykle), ale nic hrozného. Jo. Dobrá knížka. Klasa.
P.S. Nesnáším, když někdo záměrně tlačí na city, a manipulativní dojemné scénky mě umí leda spolehlivě naštvat. A tady je najednou postava, která mi už od prvního objevení se na scéně vháněla slzy do očí. A při každém jejím dalším objevení to bylo horší, až jsem se stejně neudržela a brečela. Sakra, chce se mi brečet i teď. Ale asi to autorovi odpustím; když ho něco takového vůbec napadlo, nejspíš to nebude špatný člověk. Ta postava je svým způsobem krásná.
P.S.S. Nakladatelství Host se bohužel neubránilo několika chybám, ale takové "kousl se dortu" mě i pobavilo.

15.05.2019

Vypisovat tady, proč je kniha skvělá by bylo na dlouho. Má prostě všechno, co kniha podobného ražení mít má a k tomu spoustu erekce, ano erekce. Dobře, tak zase na tak dlouho to není.
Ale vážně, fakt je tam vše. Skvělý příběh, erekce, výborná akce, erekce, city, humor, erekce a snad nejsympatičtější hrdinové, s jakými jsem se za dlouhou dobu setkal (nějakej Vélin al Sorna se může jít klouzat), tyhle staříci prostě válej. A zkuste si vybavit jakýkoli fantasy monstrum... je tu.

Nakonec Clay už ticho nesnesl a odkašlal si. "Mám vás rád, kluci," řekl a u zpropadených bohů, samozřejmě, že ho hlas zradil a na konci věty zaskřehotal jako dvanáctiletý kluk.
Moog se málem přidusil vzlyknutím. "Taky vás mám rád," řekl a vůbec se nestyděl za slzy, které se mu valily po tvářích.
"Já taky," zaskřehotal Matty.
"Mám vás rád," prohlásil Gabriel a každému z nich pohlédl do očí. "Vás všechny."
Ganelon mlčel, ale když se na něj ostatní podívali, přitočil panenky a účastně zamručel. "Dobrá. Jste poslední čtyři lidi, co bych zabil."
— Nicholas Eames, Králové Wyldu

14.05.2019

Není to Miéville ani Sanderson, ale jako by tam oba vystrkovali růžky. Je to totiž plné nápadů a jemného vtipu, který vás nejednou donutí se pousmát. (Mě osobně u srdce zahřála ta krvavá linka bezejmenných umírajících bardů a její vyřešení v postavě jednoho již dávno mrtvého + vyhoření jedné legendární hospody bylo taky tak nějak epické + bazén + jedna holka, která sice ctí legendy, ale nebojí se je okrást o ponožky, a tak by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho) A že ta cesta má několik pořádných zakopnutí? (Opravdu mě trochu mrzelo, jak se vyřešil Cooperův pád a jedna chybějící končetina, o té až příliš jednoduché cestě přes jeden velmi nebezpečný les nemluvě) No co, nikdo přeci není dokonalý a někdy je potřeba přimhouřit obě oči, zvlášť když vás přes ty kopance (do koulí) doprovází někdo takový jako legendární Sága.

07.05.2019

Když vám na dveře zaklepe starý přítel a požádá vás, abyste šli na jistou smrt a pomohli mu zachránit jeho možná-již-mrtvou dceru, řeknete: "Ne." Ale když jdete v noci uspávat svoji malou dcerku a ta si je jistá, že jdete, že jste hrdina, a že byste udělal i stejnou věc pro ni, druhý den jdete za tím vychrtlým chlapíkem, kterého máte tak rádi, a oznámíte mu, že má počítat jak s vámi, tak s vaším skoro-nezničitelným štítem.
A tím se započne totálně chytlavý příběh knihy o přátelství, lásce a bezmezné oddanosti a důvěře. Kniha vás seznámí se spoustou postav a každá - opravdu každá - vám přiroste k srdci. Teresa, Dane a Gregor, Lastleaf, Larkspur, Jain, Tally a Rose, Ashe, Barret, Prasátko a Tiamax,... a samozřejmě celá Sága.
Zasmějete se, možná si trošku pobrečíte, ale hlavně zažijete dobrodružství se staříky, kterým ještě neupadly koule. ❤️

06.05.2019

Králové Wyldu jsou definice page-turneru: Jejich svět je zajímavý (ač ne extrémně originální). Hrdinové jsou sympatičtí, ale zároveň se nejedná o prvoplánové klaďase. Mají koule i bouřlivou minulost, díky které působí uvěřitelně – vyvíjejí se, a o to snadněji proto podlehnete jejich kouzlu. Akce je přehledná, skvěle napsaná a nad vším se vznáší humor.

Sice je to Eamesova prvotina, ale z mého pohledu vstoupil do světa fantastiky jako zkušený harcovník a jeho nadhled i schopnost zaujmout mu můžou závidět mnozí mnohem známější spisovatelé.