Kolíbka
Kurt Vonnegut Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70700/bmid_kolibka-AtM-70700.jpg
4
377
49
Vonnegutův vypravěč pracuje na knize pojednávající o tom, co dělali význační Američané v den svržení první atomové bomby, a během shromažďování materiálu o lidech v blízkosti vynálezce pumy, doktora Hoenikkera, narazí na mnohem ničivější objev – tzv. „led typu 9“. Pátrání po této nebezpečné substanci, která mrzne při pokojové teplotě, jej zavádí až do karibského ostrovního státu San Lorenzo, jemuž vládne diktátor „Papá“ Monzano společně s Hoenikkerovým synem Franklinem. Vonnegutův protagonista zde nečekaně dosáhne vysokého postavení, brzy se však má stát svědkem katastrofy apokalyptických rozměrů…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , Mladá frontaOriginální název:
Cat's Cradle , 1963
více info...
Přidat komentář
Kratičký, ale skvělý sci-fi román o lidské krátkozrakosti a sobeckosti. Čekala jsem satirické dílo, ze kterého by se dala kritika společnosti ždímat, ale mile mě překvapil příběh, kterému nechyběl humor, ironie a sci-fi prvky. Mnoho z Vonnegutových postřehů by se mohlo nechat do kamene tesat, protože lidstvo je prostě nepoučitelné.
Bom dia.
Zneuziti vedy je hlavnim motivem teto knihy a ja s tim bohuzel nemuzu souhlasit. Kdybysme nezneuzivali vedu, nikdy bysme nemeli Playstationy, Jaggermeister a treba ani internet a tim padem PornHub. Jasne, obcas to ujede a vznikne atomovka, ale co byste radeji? Svet ve kterym existuje mesto Hirosima a neexistuje PornHub? Otresne. Kdyz pomyslim, ze bych si musel jit do trafiky koupit LEO tak mnou projede husi kuze.
To bysme meli za 0/10, ale jelikoz je v tyhle knizce jedna postava liliput, tak davam 6/10.
Vtipné, satirické, parodujúce, zosmiešňujúce, no napriek tomu, pocity ktoré po prečítaní zostali, boli iné. Mrazivé, bezútešné, depresívne, strašidelné. Ak som Amerike za niečo naozaj úprimne vďačný, tak je to za generácie autorov, ktorým v medzivojnovom a povojnovom období neboli zviazané ruky a prelepené ústa. Jeden z najsilnejších výstražných a protivojnových románov aké som dosiaľ čítal. Odporúčam najmä fanúšikom distópií. Ikeď kniha nieje založená na prepracovanom obraze budúcnosti, tematicky a ideovo je slávnejším dielam od Huxleyho či Orwella veľmi podobná.
Konečně jsem se dostala k téhle kultovce. A stálo to za to - útlá knížečka, která ale (podle mého) vcelku přímočaře a břitce komentuje náboženství, politiku, vědu a lidský charakter. U Vonneguta oceňuji jeho vhled do přírodních věd, který se ale nenechává omezovat přílišnou exaktnosti a pohrává si s fakty, vytváří svou vlastní faktografii. A lepší kritiku zrovna toho náboženství by nevymyslel ani Richard Dawkins. Tolik pravdy v ironickém obalu v každém výroku týkajícím se bokononismu!
Je mi až skoro líto, že jsem Kurta Vonneguta objevila až teď a za to dík čtenářské výzvě. Ale nikdy není pozdě. O Kolíbce bylo za ta dlouhá léta napsáno mnoho recenzí a komentářů, takže se pokusím omezit jen na to, co kniha dala mně. Obdivuji, jak autor velmi lehkou formou, s humorem a ironií zobrazuje stav americké společnosti v šedesátých letech minulého století, studenou válku, riziko významných vědeckých objevů, které mohou být buď zneužity, nebo se dostat do velmi nepovolaných rukou a na svém fiktivním náboženství ukazuje, jak lze ovládat společnost pomocí lží a „dynamické tenze“ tedy že „dobrý společenský řád se dá zbudovat pouze tlakem dobra proti zlu a ustavičným udržováním dynamického napětí mezi těmito dvěma silami.“
To vše zasazeno do sci-fi rámce, zalidněno zvláštními charaktery, psáno v krátkých kapitolách plných absurdního humoru, ironie a občas až cynismu dělá z románu literární skvost. Navíc jsem se dobře bavila. Knihu doporučuji.
Asi jsem to moc nepochopil, ale bylo to vtipný a čtivý. Snad jednou dojdu porozumění.
Vysoko originálne, zábavné a trefné. Všetko, čo som zatiaľ od Vonneguta čítal (okrem Mechanického piana, ktoré výrazne zaostáva) bolo do určitej miery podobné a dalo by sa popísať týmto spôsobom. Kolíbka sa niesla presne v tomto duchu a udržala si vysoký štandard.
*Čitateľská výzva 2017 - kniha, ktorá má jednoslovný názov
Všechny knihy od Vonneguta mi připadají velmi čtivé. Obvykle je doporučuji a nemám potřebu je komentovat. Zde však mám potřebu něco sdělit, a to, že tato kniha vznikla pravděpodobně na popud Vonnegutova bratra, Bernarda, který se zabýval ledem (byl to fyzik)... takže si nejspíš bráchové povídali. Typ ledu, který je stabilní při teplotě nad 0 °C (Kurt), opravdu existuje, ale existuje jen při působení obrovských tlaků (Bernard)... Naštěstí. :) Alespoň pro mě, je to jedna z jeho nejlepších knih.
Dostal jsem se do půlky, ale už od prvních řádků jsem tušil, že to nebude úplně ono. Myšlenka díla mě nadchla, dílo jako takové velice zklamalo. Možná tomu dám v budoucnu ještě někdy šanci, ale prozatím musím dát slabší hodnocení. Prostě to nebyl můj šálek literárního čaje.
Tak pro mě zatím nejslabší dílo od Vonneguta. Přečteno za dva dny, ale nějak jsem to " nepobrala"...bohužel.
Bohužel, kouzlo příběhu pro mě zůstane utajeno. Ale knížka se četla se dobře, to zas jo...
Maléry světa,malicherné jednoduchosti,upachtěná absurdita hlouposti.
Věřte,ve lži a provozujte boko maru.
Mějte se rádi,myslete na mír,užívejte své existence.
Zvláštní opravdu zvláštní,je tahle knížka,stejně jako svět kolem nás.
Zajímavá, hodně zajímavá knížka, už tuším, kde se výrazně inspiroval Houellebecq, když psal Možnost ostrova (doporučuji!). Zaujaly mě především různorodé, zdánlivě spolu nesouvisející názvy kapitol, text se ovšem čte výborně, kapitoly jsou spolu skvěle provázány. Sonda do lidského nitra - kde se skrývá touha po moci i touha po něčem vyšším - myslím neztrácí svou výmluvnost ani dnes.
Můj první Vonnegut a zrovna narazím na toho nejvonnegutesknějšího ze všech nejvonnegutesknějších Vonnegutů. Tam, kde dotyk chodidel je považován za největší kontemplační a extatický zážitek, kde devátý typ ledu přivede lidstvo ke zkáze a kde i se vší pravděpodobností dávají albatrosi dobrou noc, tam je nejlepší živná půda pro kritiku přetechnizované společnosti, která už úplně zapomněla na svůj základní článek - totiž člověka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Jatka č. 5 |
| 1979 | Mechanické piano |
| 1981 | Snídaně šampiónů |
| 1994 | Groteska |
| 1992 | Matka Noc |
Kniha Kolíbka je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 545x |
| Čtenářské výzvě | 21x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 228x |
| Chystám se číst | 137x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 11x |
To jsem zase jednou zlá. Prostě mě to nebavilo.
Asi za to může spíš autorův styl, než autorův příběh.