Jáma
C. J. Tudor
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Hiding Place (or The Taking of Annie Thorne) , 2019
více info...
Přidat komentář
Po Kříďák jsem se letos pustil i do této novinky a přiznám, výborně se to četlo. Je to vlastně více horror než thriller, to paranormálno tam hraje prim. Je vidět, že autorka je fanda Kinga, ta podobnost myšlenky zla z dětství, která se po xxx letech opět vrací... Postavy se líbily, dialogy taky, nikdo nebyl černý či jen bílý. Zničit zlo, Naivita... Za mne - doporučuji :-)
První půlka knihy trochu připomínala Kříďáka. Čekala jsem asi něco jiného a poslední třetinu knihy si říkala \"to jako vážně\"? Nevím, co si o tom myslet, ale hodnocení dávám celkem nízké.
Četla se velice dobře, ale čekala jsem trochu víc. Děj se rozkrýval velice pomalu. Byla jsem v půlce a čekala co se bude dít.
Knížka se četla velmi dobře, měla spád i napětí, ale jako ostatní knihy podobného žánru, mi nic nedala, ničím mě neobohatila.
Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila. Kříďák mě bavil, ale tohle?? Ze začátku se mi líbila podobnost s první knihou, zhruba od půlky jsem se vyloženě nutila knihu dočíst. Příběh s jámou a celé to pojetí není můj styl. Jsem z toho zklamaná, za mě teda určitě ne.
Hmm, trošku rozpaky, čekala jsem víc nalákaná plackou na obalu. Vzhledem k tomu, že spousta hodnocení tvrdí, že je lepší než Kříďák, tak vím, že do toho se ani pouštět nebudu. Hlavní hrdina je vcelku sympaťák, ale to je tak všechno. Přemíra hemžících se brouků mě odradila od větších sympatií k této knize.
Já si k této autorce prostě cestu nenajdu. Už Kříďák byl pro mě zklamáním a ani teď to není jiné. Čtivý příběh je, takže jsem neodložila a dočetla do konce. Dokonce se mi líbil i hlavní hrdina, závoj tajemství, temná minulost, proložení současnosti a minulosti, ale ta zápletka? To je pro mě nejslabší místo thrilleru.
Výborná knížka, přečtena skoro na jeden zátah. Od začátku mě bavila a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Super.
Tato knížka mě o proti kříďákovi moc nenadchla. Děj byl sice napínavý ale přišlo mi to trochu jako scifi. Annie umřela a pak se vrátila úplně jiná a chovala se jako zvíře, otřesné. Neprovedená napodobenina Stephena Kinga.
Nemyslím si, že placka na obale je zasloužená, přesto knihu hodnotím kladně. Joe se vrací do města kde vyrostl a minulost se opět prodírá na povrch. Co je ale pod povrchem se dozvídáme postupně, autorka nám to pěkně dávkuje. Kniha se čte svižně, od Kinga nemám tolik načteno, abych mohla posoudit podobnost uváděnou v komentářích níže. Za mne stejně dobré jako Kříďák.
Přemýšlel jsem nad hodnocením. No a musím říct že přes slibně se rozvíjející prolog, se pak ten děj divně vlekl a příliš mě nevtahoval, až poslední třetina knihy mě vtáhla a měnila se v nervy drasajicí hororový thriller. Takže poslední část knihy to hodně vytahuje. Jinak samozřejmě nutno podotknout že je zde silně cítit inspirace Kingem, což podstatně bylo i ve Křiďakovi. Jinak Jáma je o dost lepší než její předchůdcem. 70%
Oddechové čtení na večer, které pohltí jen do té doby, než se nad tím člověk třeba jen trochu zamyslí. Příběh je možná zajímavý, závěr snad dokonce překvapí, ale tupé souvislosti a mizerný styl vypravování to prostě nezachrání.
Děj mě chytl od prvních stránek. Joe mi byl sympatický, hlavně díky svému sarkasmu a i když má kniha trochu tajemný nadech, tak já se i pobavila. Za mě o trochu lepší než prvotina.
Šmarjapanna. Tak jakýsi náznak stejné linie se Řbitovem tam jakoby je, ale minimální, nesrovnávala bych to na ultimo.
Spíš by mě zajímalo co to je jakože celek. Týpek-dlužník učitel, knížka o tom, jak učí, jaký má vzpomínky na minulej lajf na tom městě, na jeho "kámoše", ségru, na jeho dlužníky, pak trocha flashbacků, ale ta díra pořád nic. Až někde u konce se dozvíme jak to bylo, ale pořád tak mlžně, matně, pořád nic. Až domotané klubko, kde se objeví milovaná ex-kámoška nemocná a detonátor ( jen tak mu ho kámoš sežene, doveze, on umístí a pak zmáčkne, bum, důl vyletí a nikdo se nediví a život jde dál...týjo, fakt nuda tam ...). Teprve pak víme, že vlastně by stačily zase dvě knížky - život učitele a popis života a děje blbých faganů v díře a jejich nehoda, protože o tom, co se dělo po "návratu" z díry, tam toho o proměně holky moc není, jenže mě zajímalo právě to. Co se s ní děje, protože právě na tom King stavěl. Tady se to pomíjí, tady se to prostě stalo, jenže to on prochodil po městě aby před tím utekl. Šlus. No na to Tudorové ale kašlu žejo. Chci vědět co se z toho dolu za proměnu vrací, ne co dělal on po večerech nebo jakou linku prožíval on jak učitel.
A konec alá zjištění Špekoun? Trapas. Najednou ho má v hrsti, najednou se obávaný Špek šokovaně vzdává? ... to snad ne tohle.
Všichni jí lezou do ..... , ale těžko říct proč. Ani jedna knížka mě neuchvátila.
(trošku ještě rýpanec SPOILER !!!!!!!!!!!!
Kluk se vrátí po nehodě a matinka ihned koupí novej barák - z čeho když na nic neměli, když fotr chlastal?? ... mě tohle v těch knížkách prostě vytáčí).
KONEC.
Pardon, prostě ne.
Začátek mě moc nenadchnul, ale konec byl tak zamotaný a napínavý, že jsem knihu nemohla pustit z ruky. Lehce navazuje na Kříďáka a protože tuto knihu jsem četla před delším časem tak jsem si honem nemohla vybavit kdo je kdo. Proto mě ten začátek moc nebavil.
Jáma se mi nezdá ni děsivá, drásavá, neřku li psychothriller. Svižný styl psaní a lehký sarkasmus hlavního hrdiny jsou plusem této knihy, ale to mi nestačí.
Hezky napsané, čteno jedním dechem. Autorka více sklouzává k hororu a řekla bych, že malinko kopíruje řbitov zvířátek.....
I když Jáma se Kříďákovi v mnohém podobá, i tak se mi zdála trochu odlišná, sklouzávala více k hororu, neboť v ní rozhodně najdete více horových prvků. Těžko říct, která kniha je lepší, obě jsem hodnotila velmi vysoko, přesto si troufám tvrdit, že Jáma je o něco vyšperkovanější a věřím, že další autorčiny knihy budou ještě lepší.
Jámu bych doporučila všem čtenářům, kteří ocení dobře napsané postavy, mají rádi prolínání minulosti se současností, vyhledávají tajemné příběhy a mysteriózno a nebojí se odhalit dávno pohřbená tajemství.
Štítky knihy
thrillery tajemství horory šikana hornictví maloměsto britská literatura
Pro mě byla Jáma malinko slabší než Kříďák. Ačkoliv anotace mě nadchla samotný příběh nebyl až tak atraktivní a skvěle vypracovaný jako v Kříďákovi.