Hlubina
Jozef Karika
Zima 1963. Do města v liptovských horách přichází zkušený důstojník obávané STB, aby vypátral pachatele bestiálního zločinu. Záhy zjistí, že oním pachatelem není člověk, nýbrž zlomyslný a nesmírně vynalézavý fenomén. Množí se oběti hrozivé úkazy a panuje krutá, stoletá zima. Navíc to není pouze STB, kdo má o případ zájem. Kriminální thriller z šedesátých let se dá číst i jako prequel románu Strach.... celý text
Přidat komentář
Velmi jsem se na tuto knihu těšila, jelikož Strach je moje nejoblíbenější kniha od JK. Konečně jsem se dočkala. Kniha začla velmi zajímavě, dostala jsem od ní přesně to, co jsem čekala. Ale asi jen do poloviny. První polovina ve vás probudí ten správný plíživý strach, druhá ho kompletně zabije. Kdyby knížka byla poloviční, byla bych naprosto spokojená. Jenže ona nebyla. Zhruba od poloviny na nás čeká smršť překombinovaného doslova všeho, poslední čtvrtina se mi velmi táhla, podle mě tam nemusela vůbec být, zkrátka byla zbytečně natažená. Takže z prvotního wow, to přešlo na 'kolik ještě stránek?' Oceňuji, že opravdu celou dobu nevíme, kdo je vrah, ale vysvětlení celé věci/fenoménu mi přišlo taktéž až moc přitažené nejen za vlasy, ale všechny chlupy na těle. Za sebe bych byla mnohem radši, kdyby vše zůstalo nepochopené a prostě bychom se museli smířit s nějakým nadpřirozenem.
Vyborne napsane, psychika postavy i doba dobre zachycene, ale bohuzel cele hodne pritazene za vlasy.
uf zaujímavé čítanie, prvá polovica knihy uplne bombová , jednoznačne za 5 hviezd, druhá polka ma žánrovo bavila menej preto som dal knihe 4* , ako celok zaujimavý počin - uznavám vykreslenie dobovej reality v knihe a fantáziu autora - zo slovenskej scény snad bezkonkurenčné
'Nad kryštalickou krajinou visí šeď, ktorú presvecuje studená biela guľa. Zmrznuté hory ma drvia, každým kilometrom si pripadám opustenejší, izolovanejší od ľudí aj od samotného života. Špicaté bralá, čo vytŕčajú z vybielených lesov, mi driapu pohľad. Povzbudivý dojem z roztvoreného priestoru, na aký som zvyknutý, v týchto dolinách vyprchá. Deň už od rána vyfarbuje ponurosť, no tu akoby sa zmrákalo, aj keď neprešlo ani poludnie.'
Veľmi pekne ďakujem pánovi Karikovi, že vyslyšal moju závislácku dušu prahnúcu po jeho tvorbe a hodil mi ďalší skvost do zbierky :) 'Hlbina' bola pre mňa to pravé orechové. Zhltla som ju rýchlejšie než milovanú Trhlinu (a to už je čo povedať). Doslova som ju mala prilepenú k rukám, očiam, mysli...existovala len Hlbina, okolný svet nie :)
A teším sa, keď si dám zopáčko: Hlbina a Strach za sebou :)
'Pretriem si oči, stĺpec mi pritiahne pohľad ako starobylý totem. Zízam naň s údivom a hrôzou ako divoch na kultový fetiš. Hypnotizuje ma svojou nehybnosťou, závitmi aj zložením. Napadne mi, že je predsa nemožné, aby niekto vytvoril čosi také. Drása ma nepochopiteľnosť motivácie takého aktu aj holá nemožnosť jeho realizácie. Akým spôsobom niekto zhromaždí toľko ľudských zubov a nechtov, ako ich vyčistí a stlačí do pevnej masy, do organického materiálu bez toho, aby ich poškodil?'
Štítky knihy
záhady thrillery zločiny nevysvětlené, nevyjasněné jevy zima
Nuž, dobré čítanie to veru bolo. Tá stiesnená pochmúrna atmosféra zobrazená úplne presvedčivo, celkom som to cítil, akoby som tam bol. Súhlasím s názorom, že trištvrte knihy spanilá jazda, potom sa to stalo trochu divoké a psychedelické, ale beriem, ak to chcel Jozef mať takto, nech to teda tak má. Rozhodne lepšie ako Smršť.