Schůzka se smrtí
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 18. díl >
Námět na detektivní román Schůzka se smrtí získala Agatha Christie při cestách se svým mužem, archeologem Mallowanem, který prováděl vykopávky na Blízkém východě. Přeneseme se tedy i my společně s hlavními hrdiny do Jeruzaléma, budeme vdechovat vůni starých mešit a cizokrajné přírody. A na pozadí růžových skal údolí Petry se staneme svědky střetnutí staré despotické ženy a jejích dětí, kteří jsou k sobě připoutáni vzájemnou nenávistí. Nakonec dojde k nevyhnutelnému – k tragické smrti matky… Vyvstává otázka – přirozená příčina, nebo vražda? Dospělé děti měly tisíc a jeden důvod přát si matčinu smrt. Ostatně ani náhodní spolucestující nejsou bez podezření. Hercule Poirot nemá lehkou situaci: do čtyřiadvaceti hodin musí dát policii rozluštění. Jako vždy však chce odhalit celou pravdu, nikoliv pouze pachatele…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2007 , Knižní klubOriginální název:
Appointment with Death , 1938
více info...
Přidat komentář
Určitě z těch lepších od Agátky. Zajímavý námět, dobře se čte, akorát
(POZOR SPOILER!)
ten tajemný vrah z minulosti, co se tam objeví proto, aby to mohlo tak dobře dopadnout... Ale Agátka má prostě ráda, když je tam kus romantiky.
A kdo si myslí, že Agátka nebyla feministka, Ať si přečte tuhle knihu. Její názory byly na její dobu velmi pokrokově rozumné a promyšlené:-)
Opět skvělá záležitost....krásně vykresleny charaktery zúčastněných. Paní Christie opět prokázala, že je skvělou autorkou a právem si zaslouží titul královna detektivek. Jsem ráda, že kniha dopadla tak, jak dopadla. Ti co četli, ví, o čem mluvím....
Netypické blízkovýchodní prostředí daleko od Anglie se spoustou světoběžníků poskytuje prostor autorce, aby nás zase obalamutila svými falešnými návnadami. Ještě, že je "Velký detektiv" na straně nás čtenářů a dokonale nám vysvětlí, že mu stejně dobře k odhalení pravdy poslouží i lživé výpovědi účastníků příběhu!
Dnes jsem dočetla další skvělou detektivku od královny detektivek Agathy Christie. I tato se mi moc líbila. Odehrává se v exotickém prostředí, je vlastně rozdělena na dvě části, v té první je popisována celá situace rodiny a dalších a ta druhá část je věnována vyšetřování vraždy skvělým detektivem Herculem Poirotem. Tyranská macecha a zároveň matka byla velice dobře vykreslena. Moc se mi zde líbil i epilog - to už bylo takové pohlazení na duši, ten byl krásný.
Hodně povídání si, vyslýchání, rozhovorů, logického rozebírání; kdo to má rád (jako já), užije si. Stejně jako u 10 černoušků jsem si matně pamatoval, kdo asi tak bude vrah, ale tady mi to nevadilo, Černoušci mě ke konci už trochu *rali :)
Řekla bych, že kniha se odvíjela celkem typicky pro danou autorku. Nejprve uvedení do děje a vztahů postav, poté zločin a nakonec výslechy a rozuzlení. Nicméně v této knize mě velmi zaujala oběť. Snad ještě nikdy jsem v knihách od A. Ch. nečetla o tak otevřeně nepřátelské až tyranské osobě. Líbil se na ten psychologický náhled na ni i na další postavy. Ovšem, kdo je vrah, se nedá moc vydedukovat, protože důležitou informaci, díky které vše zapadá do sebe, se dozvíme až na konci. Ale i tak mě konec potěšil (viz níže). Knihu hodnotím jako průměrnou "Christieovku", ale oproti jiným knihám je lehce nadprůměrná.
SPOILER: Jsem ráda, že vrahem nebyl nikdo z rodiny a že v epilogu byla nastíněná jejich šťastná budoucnost. Konec dobrý, všechno dobré.
Knihu jsem loni četla kvůli Čtenářské výzvě a jsem ráda, že se mi konečně dostala do rukou. Hlavní postava zavražděné byla tak strašně negativní, že jsem to už dlouho v žádné knize neviděla. Čtenář je skoro rád, že pachatel udělal, co udělal. (Ač to asi zní dost drsně.) Každopádně tím chci říct, že Agatha Christie se na této postavě zlé matrony fakt vyřádila a za to autorku obdivuju, jak tento charakter vykreslila.
Samozřejmě je zde lákadlo exotického prostředí, v němž se děj odehrává, a pak nikdo menší než Hercule Poirot a jeho proslulé šedé buňky. Opět jsem se u knihy skvěle bavila.
Pro mě jedna z těch lepších knih od Agathy. V prvé řadě se dá říct, že Schůzka se smrtí je zdařilým cestopisem - především v první polovině knihy nás autorka provází po pamětihodnostech Blízkého východu, hlavně Jordánska. Samotná smrt pak nastává v starobylé Petře a dodává tím celé atmosféře na tajemnosti a stísněnosti.
Druhá polovina knihy je už opět v područí Poirotova vyšetřování, i když zde opět platí, že jeden výslech následující za dalším není pro mě osobně zrovna při čtení příliš poutavým. Vždy by bylo vhodné jednotlivé výslechy proložit třeba nějakou jinou akcí, jiným prostředím nebo událostí. Samotný závěr je pak velmi obšírný a Poirotova klasická rekonstrukce událostí za přítomnosti všech podezřelých začíná již několik desítek stran před koncem. Odhalení osoby vraha pak bylo velmi překvapující, ovšem mě osobně nepřesvědčil motiv k vraždě.
už jsem to četla, jen kvůli výzvě.......nedokážu to ohodnotit....chtěla jsem to mít rychle za sebou.......
Schůzka s touto knihou mě neuspokojila - což je drobné zakolísání v jinak strhujících dílech poirotovské série. Námět sám o sobě je výborný: bohatý na psychologii (v motivech, charakterech, jednání postav...), zasazený do atraktivního prostředí ap. Myslím ale, že se Agathě nepovedlo dobře vygradovat napětí kolem mamá Boynmotové. I když byla dusivá atmosféra k nevydržení a vynořila se celá řada náznaků, že jí brzy učiní někdo z rodinného kroužku přítrž, vražda se odehrála "tak nějak mimochodem". Rodinná tyranka mizí ze scény skoro pokojně a její hypnotický vliv rázem opadá. Poirot se sice pečlivě porýpe ve starých traumatech (přičemž přijde s tolika přesvědčivými obviněními, že se na skutečný konec čtenář začíná netrpělivě těšit), ale ani s jeho rozuzlením neujde příběh sentimentálnímu závěru. Že by jistá kompenzace po té morální Poirotově intervenci? Hastings by byl spokojen...
Celou dobu mi vlastne bylo jedno koho zabiji a kdo je vrazdou vinen. Pripad je navic vyresen diky indicii, ktera je recena az na konci knihy, takze neni sance domyslet si, kdo je vrah a jaky mel motiv.
Po přečtení této knihy mé srdce zaplesalo radostí, naprosto skvěle napsaná detektivka s ještě lepším vyšetřovatelem. Byl to můj první počin od této autorky a musím uznat, že na tom opravdu něco je, dialogy jsou napsány opravdu na výbornou a když tomu přimícháte ještě humor a prostředí Jerulazéma a vraždu, opravdu dostanete skvělou schůzku se smrtí, kterou si každý milovník detektivek nesmí nechat ujít.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Hercule Poirot Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939) despotický rodič
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Za mě značně otravná detektivka, dlouhé, vlekoucí se masáže o ničem, složité popisy coby kdyby...,přetrpěno.Z úcty k autorce za tři.