Oblázek na obloze
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156538/bmid_galakticka-rise-obla-156538.jpg
4
233
30
Galaktická Říše / Trantorské Impérium série
1. díl >
Román se odehrává po založení Galaktického Impéria, jehož rozpad poté sleduje slavný cyklus Nadace. Joseph Schwartz se ocitá v nesrozumitelném světě, na němž se lidé pro nedostatek místa a potravin mohou dožít pouze šedesáti let úředně povoleného věku… Joseph Schwartz se řízením osudu ocitne na Zemi tisíce let v budoucnosti. Země se stala naprosto bezvýznamnou planetou a navíc je po prehistorických nukleárních válkách radioaktivní Nyní plánuje poslední zoufalý pokus o návrat ke slávě, a to za každou cenu. Pozemský plán na dobytí Galaxie má ale odpůrce… Píše se rok 827 galaktické éry. Trantor vládne svému Galaktickému impériu, které bude trvat přes 12 000 let. Oblázek na obloze je prvním – chronologicky ovšem posledním – příběhem, na jehož pozadí se tvoří dějiny Říše, jejíž soumrak je popisován v Nadaci.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , Triton , ArgoOriginální název:
Pebble in the Sky , 1950
více info...
Přidat komentář
Autor mě ani tentokrát nezklamal. Pěkně a dle mého, až nezvykle akčně napsaná kniha, která čtenáře nutí k zamyšlení nad konáním lidstva, které může mít nevratné následky.
Autor opět potvrdil, že byl mistrem svého řemesla. Děj je možná jednoduší, chování hlavních hrdinů předvídatelné, závěr očekávatelný, ale jako celek opět skvělé. Jako všechny knihy ze světů Nadace i tato se Vám dostane pod kůži.
Z kombinace touhy po pomstě, moci, schopnosti ovládnout mysl člověka, i té nezbytné lásky vykouzlil IA knihu, která i téměř 70 let od svého prvního vydání působí stále svěže a aktuálně.
Asi to není nejlepší kniha Isaaca Asimova, ale i tak se čte bezvadně. Když si uvědomíme, že poprvé kniha vyšla v roce 1950, a Asimov se zde zabýval nejen otázkou radioaktivity, ale i (pseudo)řešením populační krize, pokusy ovlivnit mentální schopnosti lidí nebo použitím biologických zbraní v masovém měřítku - klobouk dolů. Samotný příběh je celkem průměrný, milostná zápletka naivní, rozuzlení očekávatelné, ale asi to tak musí být. Vlastně je to velice raná sci-fi, která ale v některých ohledech nestačila zestárnout. To je, myslím, docela hodně pozitivní konstatování.
Jistota jménem Asimov nezklamala.Není to sice taková mozková smršt,ale pořád klasa.Co bych omílal,prostě dobré počtení,zápletka i postavy a Schwartz to samozřejmě s klidem jistí.Kdo si oblíbil Nadaci i roboty,poté ho snad nezklame ani tato série.
Úžasné sci-fi, které potvrzuje, že lidská chamtivost a totalitní sklony existují v každé době. Akorát tedy Asimovovi trochu nesedí letopočty při srovnání se sérií o robotech a Nadací...
Asimova mám přečteného téměř celého a tuhle poslední trilogii jsem si tak nějak schovávala na konec, protože jsem pevně věřila, že bude dobrá jako cokoliv jiného. Ale po prvním dílu jsem zklamaná, což jsem u Asimova zatím nezažila (a byly od něho knížky, které mě vyloženě nenadchly). Na začátku mi děj poměrně dlouho nedával smysl. Když teda bylo konečně jasné, jak spolu postavy souvisejí, události začaly směřovat určitým směrem. Ale to už jsme byli dost za půlkou knihy a vše spělo ke konci, který nepřekvapil. Využití schopností se přímo nabízelo a nebylo potřeba přemýšlet o rafinovanějším rozuzlení. Za plus považuji vyobrazení Země, která tu kladnou roli rozhodně nehraje.
Má první kniha od Asimova. Nedokážu si představit lepší vstup do jeho úžasného sci-fi světa, než tento lehčí, nesmírně dechberoucí, avšak příliš krátký příběh. Kniha měla části, při kterých mi mrazilo v zádech, části, při kterých jsem se zasmál, a konec, při kterém mi bylo líto že kniha končí. Ačkoli by se zde dalo najít pár věcí, kterými se Oblázek na obloze příčí s ostatními knihami z tohoto světa (Nadace, Hvězdy jako prach...), jako například fakt, že v této knize lidé nemají žádné ochlupení, zatímco v Nadaci, kde je lidstvo ještě na vyšším stupni, mají. Rozhodně nečteno poprvé a naposled, brzy se k této knize vrátím.
Priznám sa, že som od knihy očakával viac. Dej celej tejto série o Galaktickom impériu by mal chronologicky spadať medzi sériu Románov o robotoch a sériu Nadácia. Čakal som, že kontinuita nebude dodržaná, ale že nebude vôbec žiadna som nečakal. Pomery na Zemi v tomto románe sú ešte horšie ako v predošlej sérii o robotoch a opakujúce sa stereotipy o pozemských zadubených nacionalistoch s fašistickými tendeciami a na druhej o ich namyslených vesmírnych príbuzných s narýchlo načrtnutým a zbúchaným ľúbostným vzťahom tentoraz vesmírčana a pozemšťanky na mňa už pôsobilo ako opakujúce sa klišé. Celkovo knihu hodnotím ako slabší priemer.
V této knize Isaac Asimov zajímavě propojil dvě časové roviny, a to současnost (tedy takřka současnost, dá-li se tak říct roku 1949, odkud pochází hlavní hrdina příběhu) a tisíce let do budoucnosti, kam se hlavní hrdina nevědomky přesune. Příběh nás přenese do doby tzv. Galaktické říše, do níž je situováno ještě pár dalších příběhů Isaaca Asimova, než se zrodí tzv. Nadace. Země je v té době radioaktivní (o čemž sám Asimov v doslovu říká, že byl příběh napsán ještě v době, kdy celý svět podcenil vlivy nízké úrovně radiace na živou tkáň) a je v pozici bezvýznamné planety. Přesto se najdou lidé, ale i dokonce nepozemšťané, kteří věří, že planeta Země je kolébkou života v celém vesmíru. Kniha se čte velmi dobře, protože Asimov příběhy vyprávět umí, přesto mi k dokonalosti ostatních jeho knih něco chybělo. Knihu i tak hodnotím lepšími čtyřmi hvězdičkami a vřele ji doporučuji všem, kterým se líbí Asimovova série o Nadaci, ale nejen těm, protože tato kniha nemá na tuto sérii přímou návaznost a funguje i jako samostatný příběh.
Štítky knihy
space opera radiace postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 2010 | Druhá Nadace |
| 1993 | Konec Věčnosti |
Kniha Oblázek na obloze je v
| Přečtených | 358x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 199x |
| Chystám se číst | 45x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 6x |
Pútavá anotácia ma navnadila, ako aj zvučné autorovo meno, pravda, s ktorým som sa ako čitateľ nestretla prvý raz. Zaujímavý rozjazd príbehu však neočakávane skĺzol do (prekvapivo) nezáživných popisov a až temer detektívna zápletka to opäť trochu zatraktívnila a zároveň primala túto útlu knihu dočítať. Avšak veľkým mínusom je (pre mňa) príbeh bez hlbšieho posolstva, bez poriadneho rozpisu charakterov a so záverom ušitým príliš horúcou ihlou. V žánri u mňa jednoznačne vedú iní... prepáčte, pán Asimov.