Doskočiště Protektorát
Jitka Neradová
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311708/bmid_doskociste-protektorat-7wh-311708.jpg
4
63
63
Dramatické osudy parašutistů a českých odbojářů radikálně vyvracejí všechny zažité teorie o zbabělém českém národu, který umí jen ohýbat hřbet a za svobodu vůbec nebojuje. Tihle lidé bojovali a vsázeli to nejcennější! Nechte se vtáhnout do příběhu jednoho každého z nich. Osudy Josefa Gabčíka nebo Jana Kubiše znáte, ale kdo je Josef Valčík, Karel Svoboda nebo Jiří Potůček a další kolegové nejen z operace Anthropoid, ale i Silver A a Silver B? A co skrývají tajuplné názvy výsadků Out distance, Zinc či Bioscop? Co zažívali mladí muži, když se z úst jejich anglického velitele konečně zazněl dlouho očekávaný jasný povel: „Your dropping zone will be in the Czechoslovakia!“ Jak byli na svoji misi připraveni, kdo jim v Protektorátu pomáhal, jak se jim dařilo shánět základní potraviny, jak pracovali i bavili se, a jak se jim vůbec dařilo zůstat v utajení? Autorka se pokusila na tyto i jiné otázky najít relativně uspokojivé odpovědi. Nečekají vás žádná suchá fakta, ale dramaticky převyprávěné příběhy, které se snaží oživit dojmy a prožitky všech hrdinů, kteří už nám je sami nikdy neřeknou. Autentické osudy všech parašutistů z první vlny seskoků doprovázené jejich fotografiemi jsou tak pro čtenáře shromážděny na jednom „doskočišti“. Kniha vychází v září 2016 k 75. výročí prvního seskoku.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audioknihu. Musím říct, že pro mě byla velkým zklamáním Simona Postlerová, od níž jsem za poslední měsíc slyšela ještě jinou audioknihu, ve které hlasově opravdu excelovala. To se o Doskočišti bohužel říct nedá, tady mi to přišlo opravdu odfláknuté. :-( Druhým hlasem audioknihy je Martin Zahálka, který se poslouchal výrazně lépe. Obsah mě zaujal poutavou formou a zajímavými podrobnostmi. Určitě se dá využít i ve škole. :-)
Tyto knihy čtu velice účelově. Připadám si v době čtení nějak blíž svým předkům, kteří tuhle dobu prožili. Nacházím tady otázky, které mi nikdo nechtěl odpovědět, protože děda o koncentráku mluvit nechtěl, babička po ranní návštěvě gestapa, kdy ji gestapo vyrvalo mého malého , řvoucího tátu z náručí na tuhle dobu nerada vzpomínala a tátovy vzpomínky , ty byly jen v podobě ohromné černé holinky, která , když se schoval pod stůl stála před ním, jako zlověstný štít, který ho nechtěl pustit do bezpečí babiččiny náruče. Obdivuji všechny lidi, kteří byli v odboji, ale co nedokážu pochopit je to, jakou mírou se do odboje zapojili, jak nekoukali na rodinu, přestože věděli, že jakmile na ně někdo ukáže prstem, pujdou nejen oni, ale celá rodina. Tohle já bych prostě nedokázala. Ať už schovávali parašutisty, schovávali zbraně, roznášeli tiskoviny a letáky, nebo jen občas někde provedli nacistům nějakou lotrovinu, zaslouží si naši úctu a poklonu, protože nebýt jich, kde bychom byli dnes my.
Nevím, jaký je pohled historiků na toto zpracování medailonku skokanů, ale já se hluboce skláním před autorčinou schopností záživně vypravovat jednotlivé příběhy hrdinů minulého století. Tuto knihu vřele doporučuji.
Souhlasím s komentářem Jana 283 , neboť níže uvedené hodnoty bohužel v naší společnosti již nejsou na piedestalu hodnot. Ale byly, setsakramentsky byly a lidi pro ně i hrdě umírali. Kniha je napsána srdcem a je to na kvalitě hodně znát. Moc zajímavé a řekl bych i velice poutavě napsané .
Velmi lidsky napsané. V dnešní konzumní době donutí člověka zamyslet se nad hodnotami jako vlast, národ, hrdost... Ale také strach a zrada... Díky paní Neradová za skvělý počin! Chtěla bych mít takovou profesorku dějepisu (pro sebe i své děti).
Ačkoliv si dovolím tvrdit, že o čs. parašutistech přeci jen něco vím, tak tato knížka mě obohatila o mnohé zajímavé a pro mě donedávna neznámé informace o těchto nesmírně statečných chlapcích, kteří dokázali, že (alespoň někteří) Češi ,,nebojují" jen bručením doma či u piva. Na zmínku o ,,riziku" získání návyku na toto téma našich dějin můžu říci to, že před deseti lety jsem se díky příběhům parašutistů zamiloval do historie, která je nyní mou obrovskou vášní...
Tahle kniha člověka opravdu donutí přemýšlet. Tolik různých osudů parašutistů a tolik otázek o vině a zradě. Tolik statečných, ale mnohem více zbabělých, konfidentů, zrádců...jak to pochopit?? Lze si představit skutečnou existenci obyčejných lidí žijících v permanentním strachu? Jak píše autorka v doslovu, kniha je pouhá kompilace posledních zjištěných faktů, je jen přehledem jednotlivých výsadků a jejich posádek a osudů a konců. Ale jak jednou člověk k tomuto tématu přičichne, je zde riziko závislosti.
Děkuji za tuto knihu. Čtivě napsané životní příběhy jednotlivých parašutistů, které jsem přečetla jedním dechem.
Skvělý počin, kterých čím více, tím lépe. Kniha přehledně seznamuje čtenáře s jednotlivými parašutisty z první vlny seskoků, kteří na našem území operovali. Každý má svůj medailonek, kde jsou popsány jeho životní osudy. Jednotlivá vyprávění se dotýkají i velké části odbojářů či jejich pomocníků. Při čtení si člověk uvědomí neskutečnou statečnost a odhodlání (ne)obyčejných mladých kluků, kteří byli ochotni dát v sázku své životy pro dobrou věc. Ke knize bych měla jedinou drobnou výtku - na autorčině psaní je znát, že jde o středoškolskou profesorku a v líčení jednotlivých osudů bylo zřejmá snaha formovat čtenáře, zdůrazňovat či dávat za příklad, což mě jako ročník co má studium nějaký ten pátek za sebou trošku rušilo.
Tak trochu jiné, nevšední ale velmi zajímavé vyprávění o osudech čs. parašutistů z dob 2. světové války.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) životopisy, biografie protifašistický odboj Protektorát Čechy a Morava vojenští parašutisté výsadkové operace
Autorovy další knížky
| 2016 |  Doskočiště Protektorát |
| 2011 |  Třídní knížka do tramvaje |
| 2014 | Nic nového pod sluncem |
| 2022 | Statečnost je ženského rodu |
| 2009 | Odnikud nikam. Letmý pohled do zákulisí české povahy |
Když si čtenář přečte knihu o mladých mužích, kteří se nehodlali podvolit osudu a smířit s tím, že by snad neměli mít možnost volby, nabízí se otázka, jestli by více středoškolských učitelů nemohlo psát knihy. Jsou potom srozumitelné, emocionálně podbarvené, hrdinské tak akorát a je zřejmé, co jimi chtěl autor říct.