Devatenáct dopisů
Jodi Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421934/bmid_devatenact-dopisu-G8y-421934.jpg
4
173
173
Devatenáct. Něco na tom čísle je. Devatenáctka je číslo, které se vine celým tímto příběhem, který vám nyní budeme vyprávět. Píše se 19. ledna 1996. Jemu je sedm a jí šest let. Nastěhovala se do vedlejšího pokoje a svět byl najednou barevnější. Uplynulo devatenáct let a jeho sen se stal skutečností: stala se jeho ženou. Byla jeho životní láskou, spřízněnou duší. Byla důvodem, proč se těšit na každé nové ráno. Stačilo pouhých devatenáct dnů po svatbě a svět se obrátil naruby. Mohla za to jedna tragická nehoda a koma, které po ní následovalo. Již nic nebylo takové jako dřív. Když se vrátila zpátky do života, jako kdyby nic předtím neexistovalo. Ztráta paměti mu vzala nejen manželku, ale především jejich lásku. On se však nehodlal smířit, začal psát dopisy, dopisy o lepších a šťastnějších časech.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
Nineteen Letters , 2017
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla sice sladčí, přesto pro romantické duše přímo ideální. Nehledejte v ní hlubší poselství protože jejím smyslem je hlavně oslava nekonečné a věčné lásky. Co mi lezlo trochu na nervy bylo neustálé ujišťování, jak se oba budou milovat navždy. Bez toho by byla knížka pro mě víc přijatelnější i reálnější.
Prekrásna kniha, hrozne som sa nasmiala a miestami som bola smutná....Skvelá kniha
Chtěla jsem něco romantického a tady se mi toho dostalo víc, než jsem možná chtěla. Příběh Jemmy a Braxtona se mi líbil, ale vztahy všech osob v jejich blízkosti byly vlastně taky osudové a všichni se strašně milovali. Další věc, co mi strašně vadila, že autorka (překladatelka) v souvislosti s Jemmou velmi často používala výraz zapištěla. Když Braxton líčil jejich společné zážitky z dětství, přišlo mito adekvátní, ale pokud bylo použito u „dospělé“ Jemmy, strašně mi to tam vadilo. Ale celkově se knížka četla dobře. Pokud máte rádi opravdu hodně romantiky, je to knížka přesně pro vás.
Skoro bych řekla, že neromantičky by se z toho sladkého mohly osypat :-), radši se tedy této knize vyhněte, neotevírejte, nenakukujte ! Ale ty z vás, které máte rády, (aspoň jednou za čas), milostné příběhy v té nejromantičtější až pohádkově snové podobě, tak vy si takovou knížku nenechte ujít.
Braxton a Jemma, dvě spřízněné duše již od dětství, dvě srdce, která se narodila pro sebe, jenže osud jim připravil těžkou zkoušku....
Začalo to dobře. Jenže teď jsem u třináctého dopisu a nemůžu dál. Je to pořad tak stejně
přesladký, že se to nedá vydržet a je jasný, jak to skončí. A to jsem doteď byla přesvědčená, ze jsem romantik.
Sladké, přesladké, ale nádherné. Milovníci Nicholase Sparkse, kteří už mají svého miláčka přečteného komplet, můžou sáhnout po téhle knížce. Je úžasná.
"Milujujte celým svým srdcem, dokud máte příležitost, protože život je příliš cenný, aby se vyplýtval na nějaké pochyby." Nádherná pravda z této velmi milé knihy. Příběh Jemmy a Braxtona mě chytil za srdíčko. Když Jemma po autonehodě ztratí paměť a nepoznává nikoho a nic ze své minulosti, začne jí Brax psát dopisy, ve kterých jí připomíná (nejen) své důležité okamžiky jejich společného života. Musím se přiznat, že jsem se v tomto příběhu stejně jako Jemma těšila na každý dopis, který dostala. Vřele doporučuji všem, kdo mají náladu na příběh plný lásky.
Štítky knihy
dopisy láska manželství australská literatura rodinné vztahy romantika ztráta paměti, amnézie
Devatenáct dopisů
Prave docteno. Snadne nenarocne cteni plne romantiky, bohuzel az moc. Porad se to tak nejak toci porad dokola.