Dětské zoubky
Zoje Stage
Suzette se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex nechce věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně. Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zoubky, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
Baby Teeth , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha byla dech beroucí. Děsila jsem se toho, co Hanna vymyslí na svou maminku. Chtělo by to druhý díl!
(SPOILER) Uplně nevím, co ke knize napsat. Je pravda, že v knize se nejdříve píše o tom, že Hanně jsou 4 roky a vzápětí je jí 7. To je spíš asi chyba matrixu. Chvílemi mě bylo líto matky, když se snažila Hanně porozumět a ono to nešlo. Trošku jsem si připadala v roli té matky, když se snažím porozumět vlastním dětem :D Vzápětí se ale z Hanny stane monstrum, které chce zabít vlastní matku. Ale nechápala jsem reakce rodičů. Hanna se pokusí matku zabít, nevyjde jí to, a oni to berou tak, jako by se nic nestalo, že je prostě Hanna jiná. Či Hanna napíše dost sprostý vzkaz matce na papír a ona jen odvětí - Jak chceš Hanno. Asi holt jiný kraj, jiný mrav. Otec je vlatně Hannin miláček, kdy se Hanna mění v hodné dítě. Matka otci o zlé Hanně neříká, protože ji otec nevěří, což už je chyba v komunikaci. Ve finále se matce nedivím, že ji spadl kámen ze srdce, když Hanna šla do nápravného zařízení. Konec je věru otevřený. Knihu hodnotím jako průměrnou. Ano, je zajímavá, ale žádné wow se nekoná a stačilo jednou :)
Během čtení této knihy jsem byl již 3x objednaný na vasektomii. Představa, že bych měl podobného démona doma mě opravdu děsila :-D Kniha byla čtivá, plná emocí a situací všedního dne ve vztahu matka / dcera. Uvidíme, s čím novým autorka přijde.
To se četlo samo, ale občas byly chvíle, kdy jsem musela knížku odložit. To dítě je vážně děs a hrůza, ale bavilo mě to.
Ke knize i s odstupem času, vlastně stále nevím, co psát.
Stále ve smě vzbuzuje rozporuplné emoce, takže bych řekla, že účel splnila.
V závěru se mi kniha líbila, ale určitě, to nebude kniha, která nadchne každého.
Předpoklad, že konec je připravený k případnému dalšímu pokračování.
Prostě ne...fakt to nedam..peru se s tim přes 2 měsíce a už jsem v nechuti jít vůbec číst... fakt ne, vzdávám v polovině....
(SPOILER) V knize se nejprve píše, že Hanna má čtyři roky, pak jí je najednou sedm let. Chodí do školy, přemýšlí dospěleji jako kdyby měla o pět let víc. Je to velký kontrast, který jsem na začátku zaznamenala jako neúmyslnou chybu autora, revize či překladu. Pak jsem si uvědomila, že to, co považuji za chybu, chyba být nemusí, protože čtyřletá Hanna mohla být posedlá a třeba i dříve, ačkoliv u Suzette byl přelomovým rokem také čtvrtý rok, protože tehdy jí umřel její táta a ona začala zjišťovat, jaká její matka ve skutečnosti je. Přitom Hanna je tak jiná; to, co dělají děti v jejím věku považuje za nízké, hodné posměchu a pohrdání. Mezi Hannou a Suzette se rozvíjí rivalita, která nikdy nekončí. Je Hanna opravdu posedlá? Kniha má cval a praktický náboj, který rozvádí skvělou myšlenku autorky zabývat se problémem po psychologické stránce, protože tam je to semínko, které klíčí, ne v hororu. Příběh některé prvky hororu má, ale pouze ze začátku, protože pak přechází do volné psychologické prózy, která horor nechá rozpadnout na tisíc kousků. Ne, horor tohle opravdu není, je to dobře zvládnutá psychologicky laděná beletrie.
Námět zajímavý, ale ty dialogy mi přišly strašně umělé, nereálné, reakce rodičů takové zvláštní. Celkově za mě takový průměr.
No neviem... knihu som dočítala, ale celé je to také divné. Takto geniálne a vypočítavé dieťa je pre mňa nereálne. Koniec je z môjho pohľadu málo prepracovaný a neurčitý... alebo bude pokračovanie.
mám trochu divný pocit z teto knížky. Ze začátku jsem si myslel, že je to úplná blbost. Neuměl jsem si představit 4letou holčičku tak vypočítavou a chytrou. Celé to bylo přetažené za vlasy ( a to říkám já co hltám Kotletu :) v polovině knihy jsem se trochu do děje začetl a těšil se na promyšlený, dechberoucí konec. Njn jenže on nepřišel. Škoda kdyby autorka ubrala v genialitě Hanny a trochu přidala na zápletce na konci příběhu mohlo to být lepší.
(SPOILER) Celý děj byl docela fajn, ale závěr mě totálně zklamal. Čekala jsem nějaké "wow" rozuzlení a houby houby, zlatá rybko. A pořád dumám, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje.
Tak tohle se vazne nepovedlo. Kniha me nebavila, jen diky CV jsem ju precetla celou. Tahlo se to jak sopel fakt.. nedoporucuju
Idylický vztah malé dcery s nemocnou matkou je asi jen první dojem čtenáře po otevření knihy ,ale skutečný příběh psaný papíře, ze kterého nakonec vznikla kniha je úplně něco jiného. Definuje malou dceru s vražednými sklony , dvojitou osobností, vymýšlenymi kamarády,nenávisti a hlavně sklony zabít vlastní matku. Nemluví,ale nikdo neví jak a proč se to stalo Nevi to asi ani Hanna sama. Neví kdo je zač. Teda.. částečně. Někdo ji ovládá a Hanna s její pomocí něco chystá...
Knihu jsem cetla diky čtenářské vyzve, sama bych po ni asi nesahla. Cetla se dobre, obcas se tajil dech a sla hruza. Presto jsem knihu cetla déle, nez bych si myslela. Nejak me nemotivovalo ji neodlozit. Presto mi pribeh přišel zajimy a styl psani byl pro me velmi ctivy.
Kniha je dle mého zbytečně nadhodnocená. Postavy mi lezly na nervy (převážně matka Suzette, která budí dojem,že vlastně ani neví, co chce). Ani k jedné z hlavních postav jsem si nevybudovala vztah. Navíc mi uniklo, proč autorka zvolila tento název..?
Kniha se četla dobře, rychle, byla jsem zvědavá, jak dopadne, ale nakonec bohužel - ZKLAMÁNÍ
Štítky knihy
psychologické thrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati
Ó můj bože !!! To je asi nejvýstižnější věta , kterou bych popsala tuto knihu :-D. Sedmileté dítě, které je přesvědčené o tom, že se musí zbavit své matky, aby pomohlo tatínkovi. Ty popisy emocí jak malé Hanny, tak její matky jsou brilantní !! Hanna od duševního týrání matky přechází k fyzickému a matčina proměna citů k vlastní dceři doznává velkých změn. Konec je otevřený a připravený pro případné pokračování a já bych se mu ani nebránila, protože bych tenhle příběh chtěla dočíst až do úplného konce …
Nedoporučuji číst matkám a budoucím matkám !!;) Vězte, že po tomto příkladu byste si to mateřství pravděpodobně rozmyslely :-D…
Jinak tohle na filmovém plátně by nemuselo být špatný. Cítím z toho vibe jako z filmu Sirotek.