Děs sídla Wake's End

26.03.2021

Inu, z anotace a ohlasů se mi zdálo, že bych měla do rukou dostat opravdu děsuplnou knihu, ze které mě bude mrazit víc jak z knih Darcy Coates. Ta sice pro mě nepíše zrovna horory, ale mrazivou atmosféru umí vykreslit tak dobře, že dokud si její zlo nepojmenuji a neodhalím ho, opravdu mě mrazí a každý zvuk v bytě mi způsobí trhnutí. To se u této knihy, která se za mě prezentovala jako opravdu děsivé dílo, nestalo. Ale...

...přestože mi někdy u dvou sté stránky došlo, že to, co Maudin otec vidí, je to, čeho bych se asi měla bát, ale nebála, musím uznat, že Wake´s End je ve skutečně pro mě půvabným gotickým příběhem okořeněným nějakou tou démonickou záhadou. Zvyky, tradice, víra a způsob života tehdejších obyvatel, to všechno autorka krásně a věrohodně popsala, takže sledovat vyprávění jedné docela šílené rodiny pro mě bylo zvláštně uklidňující a zároveň znepokojující. Celý Maudin život jsem hltala stránku za stránkou a za den jsem měla přečteno.

Neotevírejte tuhle knihu s tím, že byste se měli bát. Označení horor je opět docela zavádějící. Ale pokud se od toho oprostíte, dostane vlastně docela zajímavý příběh jedné dívky, která žije v naprosto šíleném prostředí, a které od začátku fandíte. Oblíbíte si Clema, nebude se vám líbit Ivy, otce budete chtít přetáhnout něčím po hlavě, aby se vzpamatoval, budete chtít mít taky vlastní Stráče a nakonec...budete chtít žít v tak úžasné, divoké, děsivé, ale nádherné a majestátní krajině, do jaké byl Wake´s End zasazen. Přestože mokřady skrývají spoustu havěti a já z každého komářího štípnutí vždycky strašně opuchnu, přestěhovala bych se na to místo okamžitě.

Knihu určitě doporučuji těm, kteří milují tajemnou, tíživou, ale podmanivou atmosféru minulých staletí, a zároveň objevují rodinné tajemství, které je po mnoho let střeženo jako oko v hlavě. Vše podbarveno takovým příjemným lehkým mrazením. Bát se nebudete, ale už jen za samotný Wake´s End, mokřady a Maud tahle kniha stojí. :)