Den pro Šakala
Frederick Forsyth
Jsme ve Francii na počátku šedesátých let, v zemi zmítané nevyhlášenou občanskou válkou, kterou vede Organizace tajné armády proti vládě. Někdejší vysocí vojenští činitelé, zahnaní do ilegality, vidí v prezidentu Charlesi de Gaullovi zrádce odpovědného za ztrátu Alžírska a chystají se ho zprovodit ze světa, aby mohli uskutečnit v zemi převrat. Dramatická kniha anglického novináře Fredericka Forsytha vychází z této konkrétní historické situace a ke skutečným pokusům OAS o atentát na de Gaulla domýšlí ještě další napínavou reprízu. Autor líčí rafinované, nesmírně důkladné přípravy profesionálního zabijáka s krycím jménem Šakal i postup jeho protihráče, francouzského detektiva Lebela. Zavádí nás do světa tvrdé policejní práce, která se sice neobejde bez inspirace, ale spočívá především na mravenčím úsilí při shromažďování a studiu i těch nejmenších detailů. Poznáváme i jiné neznámé prostředí, téměř stejně dokonale a důmyslně organizované: zločinecké podsvětí. Román, napsaný s vynikajícím smyslem pro akci a dějový spád, přečte čtenář jedním dechem a ten, kdo už zhlédl film podle knihy natočený a zná dějovou osnovu příběhu, dozví se mnoho dalších zajímavých podrobností o zúčastněných osobách i událostech.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1980 , OdeonOriginální název:
The Day of the Jackal , 1971
více info...
Přidat komentář
Ve své době kult, vlastně jediná Forsythova kniha, která u nás za komančů mohla vyjít, přesto mám pocit, že Forsyth má i lepší romány.
Nikdy víc. Jediné, co mě donutilo knihu dočíst, byla Čtenářská výzva. Absolutně netuším, z jakého důvodu se tahle kniha mohla dostat do 100 nejlépe hodnocených knih.
Četla jsem na tátovo doporučení (prý jediná beletrie, která se mu kdy líbila, jinak je na literaturu faktu). Myslím, že 4* si knížka zaslouží.
Nepopírám, že v době vydání to muselo být opravdu průkopnické dílo, ale ...
Prvních 150 stran bylo utrpením. Moc politiky, moc názvů ulic, moc jmen, téměř žádný charaktery postav a děj. Nuda, člověk nevěděl, proč by měl těm milionu faktů věnovat snahu si je zapamatovat. V podstatě těch 150 stran bohatě stačilo shrnout do úvodní kapitoly a člověk by byl stále v obraze. Několikrát jsem u toho i usla, jen tak tak, že jsem nezačala číst něco jiného.
Výborné strhující závěrečné gradování děje, jak tu už někdo psal, nezachraňuje celkový dojem z knihy. I když posledních 80 stran jsem četla jedním dechem. Tady by naopak neuškodilo, kdyby autor pár vět navíc přidal.
Závěr? Otevřený. Čtenář se o hlavní postavě nic nedoví.. Kdo byl ten na tom pohřbu?
Kdyby hodnocení bylo složeno na části u mě by stoupalo od 20% ku 100%. Hodnocení kompletní tedy průměrné.
Dokonalá anatomie atentátu. Zajímavá je britská linka i se závěrečnou pointou. Finále jsem dočítal v trolejbusu a přemýšlel, jestli nedojedu na konečnou. No ne.... ale moc nechybělo.
Na knihu už jsem se nějaký ten měsíc chystal. V rámci Výzvy 2016 jsem se na ní vrhl. Již před dvaceti lety jsem dva Forsythy přečetl a moc se mi líbili, proto jsem se na Šakala moc těšil. Kniha se četla hezky, ale návrat k Forsythovi se mi nelíbil tolik jak bych čekal. Styl knihy mi přišel dost jednotvárný a uspávající a posledních pár stránek nabytých akcí tomu nepomůže.
Kniha mi byla opakovaně doporučována, ale mně se do ní moc nechtělo. Říkala jsem si, že mě přece příběh o nějakém atentátníkovi nemůže zajímat. No, nakonec jsem ji vzala na milost, zřejmě jsem tehdy neměla, co číst :-). A zklamání se nekonalo, i přes téma, které mě na první pohled nelákalo, mě děj vtáhl, díky mistrnému umění pera Mr. Forsytha
Je až neuvěřitelné, že i když to je (jak správně píše woodward níže) první kniha svého žánru, tak směle obstojí v dnešní konkurenci thrillerů a podobně zaměřených knih. Přistupoval jsem ke knize s nedůvěrou právě kvůli roku kdy byla napsaná, předpokládal jsem že pochvalné komentáře jsou součást jakýchsi růžových brýlí kterýma se na průkopníky chtě nechtě díváme. Ale kniha mě pohltila a nadchla. Úžasně napsaná. Detailní líčení připravy atentátu, ale detailů tak akorát aby to bylo zajímavé, napínavé a neutahané.
K ději: přijde mi trošu nelogické, že i po tom co Šakal několikrát vyklouzl s odřenýma ušima, tak stále pokračoval v úkolu. Ale však nemusí být všechno stoprocentně pravdivé a kniha se tím pojetím nijak neliší od toho, co je k dočtení i dnes.
Napínavé do poslední chvíle, bohužel jsem viděl první film a s více než ročním odstupem poté četl knihu, takže je třeba si rozmyslet, co člověk zvolí jako první, a to si vychutná.
Většina komentátorů na této stránce si ani neuvědomuje, že Frederick Forsyth touhle knihou vlastně založil nový žánr, ve kterém se ho od té doby více méně neúspěšně snaží napodobit celý zástup autorů. Den pro Šakala je klasickým "thrillerem" napsaným v době, kdy tohle slovo ještě neexistovalo. Nechvalně proslulý Ramirez Ilyich Sanchez dostal přezdívku Šakal právě po nájemném vrahovi z Forsythova příběhu. Přečetl jsem všechny Forsythovy romány, některé jsou moc dobré, některé slabší, ale kvality Dnu pro Šakala už nedosahuje ani jeden z nich. Takhle to vypadá, když v sobě dobrý, poctivý novinář objeví spisovatelskou žílu. Všechna jeho díla jsou podložena kvalitní rešerší a znalostí problematiky. Konec studené války nicméně přinesl jistý pokles kvality; autor dokonce jeden čas dal najevo, že s thrillery končí. Nakonec se tak nestalo, a i když je pravda že některé tituly, jmenovitě třeba Boží pěst a Mstitel, ještě stále patří k tomu lepšímu co napsal, jeho starší skvosty, kromě Šakala k nim zajisté patří i Čtvrtý protokol a Žoldáci, se nacházejí o několik levelů výš. S velkou úctou dávám pět hvězd.
FF je velmi precizní v popisech jak děje samotného tak především v přiblížení fungování celého systému. Na druhou stranu tím pro mě snižuje spád knihy a poslední čtvrtina to nezachrání. Nemusím politické thrillery, nemusím Francii a nemusím ani šedesátá léta ale Den pro Šakala si 4 hvězdy zaslouží.
Štítky knihy
zfilmováno Francie atentáty Charles de Gaulle, 1890–1970
Autorovy další knížky
1975 | Den pro Šakala |
2004 | Boží pěst |
2005 | Ikona |
2008 | Vyjednavač |
2014 | Seznam smrti |
Ano, bylo to zdlouhavější, než by člověk chtěl a čekal. Ale jinak to bylo dokonalé, napínavé. Tak ve 2/3 knihy jsem se přistihnul, že vlastně fandím Šakalovi, a do poslední chvíle jsem si nebyl jistej, jestli by bylo lepší, kdyby to dopadlo, nebo nedopadlo. Super knížka, doporučuju.