Najdi mě

07.02.2020

Patřím k těm, co se těšili na pokračování Dej mi své jméno, ale zároveň se trochu báli, že to bude jen nastavovaná kaše.

U Samuelovy kapitoly jsem pochopila, co je to ten sequel - vezmeme postavy, které čtenáři milují, a nacpeme je do slabého příběhu, protože publikum si to stejně najde.

U Eliovy kapitoly se můj dojem vylepšil, zvlášť když od rozebírání lásky na cimprcampr, které tu už tolik nefunguje, se příběh posunul do "pátrací" části.

Až s Oliverovou částí to vše začíná dávat smysl jako celek - a v poslední kapitolce mě André Aciman opět dostal. Opět jsem se div nerozbrečela, já, cynická zlodcera. Příběh Elia a Olivera se dočkal důstojného zakončení, které si rozhodně zasloužil. Komu učarovalo Dej mi své jméno, i přes slabší začátek doporučuji dát knize šanci.

01.02.2020

Poslední kniha, na kterou jsem se tak těšila, že jsem si ji objednala v předprodeji, byl Rozbřesk asi před 10 lety, kdy jsem si ji objednala a čekala na pošťačku rovnou na poště přes hodinu. To něco dokazuje. Všichni na sequel předem nadávali, autorovi to nemohli odpustit, že rýpe do něčeho uzavřeného. Ale je pochopitelné, že v něm postavy rezonovaly a nedaly mu pokoj. Jsem příliš slabá, ale já to prostě chtěla, i když jsem věděla, že buď nám to dá nějaký falešný dobrý konec nebo to bude ještě horší, když si oba hlavní hrdinové najdou někoho jiného, kdo překryje jejich city. Ale chtěla jsem to, i když jsem se bála.
Jsem rychločtenář, knihy rychle konzumuji, abych se dostala k další - zhltnu klidně 300 stran za večer. Ale tady jsem poprvé po dlouhé době... se s knihou mazlila. Každou stránku jsem četla pečlivě, jednotlivé řádky jsem si vychutnávala a snažila se to co nejvíce prodloužit. Aby nebyl konec.
K samotné knize. Je možné se do knihy zamilovat? Protože přesně to jsem po celou dobu cítila - něhu, souznění, okouzlení... zamilovanost. Každá z částí byla... můj bože, každou jsem chtěla prožít!
LEHCE SPOILERY
Původně jsem se na Samuelovu část netěšila, ale... bože dej, ať něco takového prožiju! Ať potkám krásného, stárnoucího muže ve vlaku a zamiluju se do něj! Ta slova, ty city, ty myšlenky. Tohle je život, jaký bych si pro sebe přála. V Mirandě jsem se viděla, takže snad je naděje, že i já přestanu odcházet bez rozloučení a jednou zůstanu. Konečná scéna s Eliovým vyznáním mě málem zabila - motiv Najdi mě je...
Líbil se mi skok v čase. Ze vztahu Michala a Elia jsem vnitřně nenesla dobře, ale chápala jsem, co to mělo znamenat. Vypadalo to, že to bude pro Elia velmi osudové, až moc, co mi vnitřně vadilo, to bylo přesně to, čeho jsem se bála. Michal si hrozně nevěřil, pořád se ujišťoval - a to by mě otravovalo. Ale ten konec, kdy si Elio uvědomil, že je pořád jenom jeden člověk, co by mu měl zatlačit oči... Někdo se tady ptal, co se stalo s Michalem - jasně je to uvedeno, on se až příliš bál, že Elia ztratí, že sám limitoval jejich vztah na jedno období, aby přesně věděl, kdy to skončí a nebál se, že to přijde nečekaně.
Oliverova část byla kouzelná. Přesně to jsem potřebovala slyšet - že nikdy nezapomenul. Že ač to bylo dvacet let, tak nikdy nepřestal slyšet jeho hlas.
SPOILER:
Věděla jsem, že poslední část nám dá dobrý konec. Mám z toho zvláštní pocit, Dej mi své jméno je můj milovaný tragický konec, a najednou není. Ale ono se to nakonec asi prostě muselo stát - taková láska asi nemůže zůstat nevyslyšená. Dostalo mě, že vlastně oba, i když měli jiné partnery, si nechali jednu věc jenom pro sebe. Ale jo, já to snesu, tu naději na dobré konce tady asi snesu.
KONEC VEŠKERÉHO SPOILERU:
Zbožňuju tu knihu. Prostě a jednoduše miluju to, co nám říká. Že život není o tom smířit se s málem, ale chtít všechno. A na konci si prostě říkám, prosím... najdi mě.

01.02.2020

Rád jsem se opět potkal s Eliem a Oliverem. Celou dobu do vydání knihy jsem přemýšlel nad tím, kde a jak autor naváže. Myšlenka dobrá, ale obsah... Nemůžu říci, že by byl obsah nezajímavý, ale asi jsem čekal trošku něco jineho. Celkově je knížka dobře čtivá, jen nesmíte moc srovnavat s \"Dej mi své jméno.\" Rád bych dal 5 hvězd, ale bohužel, nejde to. Uvidíme, jak se ještě vyvede filmové zpracováni.
Změna rozhodnutí, dávám za 5*.

30.01.2020

Jasný, kniha není to stejné co Dej mi své jméno. Ale když jsem ji začínala číst tak jsem s tím lehce počítala, protože i sám autor zmiňoval, že to nebude typický sequel. I přesto se mi ale kniha líbila, i když předcházející se prostě nemůže rovnat. Finální scéna ve mě aspoň narovnala tu psychickou újmu z první knihy. Pro fanoušky Dej mi své jméno je to prostě takový dáreček, který ani neurazí, ale aspo trochu potěší.