Žena mého života

07.10.2019

Mě tohle čtení prostě neskutečně baví...Každý odstavec posouvá děj rychlým tempem a nutí nás k přemýšlení. Tentokrát žádné vyčkávání a jsme nemilosrdně vhozeni do jakési noční můry každého člověka. My (kteří máme Weavera načteného) víme, že David Raker je člověk, který se dosud nevyrovnal se svou minulostí a jeho pud sebezáchovy je mimo běžné chápání. Ale tohle byla čistá deprese. I když to nikdy nedělám, tak tady mě ta hrůzná atmosféra skoro donutila se podívat na konec knihy, abych se uklidnila :-) A abych se hlavně přesvědčila o tom, že jsme nebyli 8 předešlých knih za úplné blázny. Ještě do toho Kennedy a jakýsi deník stalkera. No....vydržela jsem a cca od stránky 200 je to už zase klasický Weaver a Reker. Déšť, tma, drobné střípky, které se pomalu skládají a nutí vás to číst a číst a číst....Výborné jako vždy!!!!!!!!!!!!!!! Kdybych mohla, tak přidám hvězdu za předmluvu!!!!! Jen lituji, že už vlastně jsme v bodě, kdy budeme čekat na další román celý dlouhý rok. A když vychází na povrch, jak i Tim Weaver to psaní bolestně prožívá, kolik je za tím práce a pochybností, tak si jen přeju, aby těch 10 měsíců, kdy tvoří nového Rakera, přežil ve zdraví, a to ještě mnoho let :-) No jo, červená knihovna se asi píše lehčeji.