Cizinec

Cizinec
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238415/bmid_cizinec-kLC-238415.jpg 4 2296 2296

Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako "ochablost ducha" a "degenerace lidství". Ve skutečnosti je příběh Meursaulta, náhodného vraha odsouzeného k smrti, protože odmítá přijmout roli v společenských hrách, působivou oslavou člověka, a to člověka revoltujícího. Podle vlastní Camusovy interpretace "cizinec" až do konce odmítá lhát a bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji "těm druhým" vnucoval.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Garamond
Originální název:

L'Étranger , 1942


více info...

Přidat komentář

pufina
29.01.2012 5 z 5

Existencionalismus je prostě moje gusto. Camus příběh o Mersaultovi vystihl báječně, je to krásně čtivé, zajímavé a příběh v čtenáři zanechá opravdu spoustu myšlenek (nebo alespoň u mě).

zipporah
29.12.2011 3 z 5

Nejaký existencionalizmus, ak si dobre pamätám, čítala som preto, že mi to odporúčala dobrá známa... a mňa to nebavilo, ale keďže som to čítala do konca, zlé to nebolo. Ten štýl mi nevyhovoval, kto však rád číta v každej druhej vete "som", toho to baviť bude... strašne mi to slovo bzučalo okolo očí... hmmm


kniholka
08.12.2011 3 z 5

Nic na mě během čtení nepůsobilo. Ani jeden pocit, nic. Možná to byl záměr, ale ne, tohle není můj šálek čaje...

Paulhunterspet
09.11.2010 5 z 5

Robert Smith měl inspiraci právem. Od začátku mě napadalo tolik chvály, že mi teď snad už nezbývá. Konec mi vzal úplně všechna slova, je to výborný kousek mysli.

existence
30.11.-0001 5 z 5

je toho tam tak akorát, autor dokázal pocit hlavního hrdiny vyjádřit už jen svým chováním a přístupu k životu

Heyyy
30.11.-0001 5 z 5

Velmi dobrá kniha, odevzdanost hrdiny je mi svým způsobem sympatická.

Parník
30.11.-0001 3 z 5

Závěr byl fajn, ale přijde mi to trochu málo na tak ceněnou knihu.

krtek3
30.11.-0001 4 z 5

První část knihy mě nenadchla, čekala jsem víc myšlenek, větší spád a dočkala se jen chudého popisování událostí, které dávaly smysl až v části druhé. V té jsem ale opět poznala toho Camuse, který mě nadchnul už románem Mor a teď opět nezklamal. Skvělým, hlubokým, myšlenkově bohatým a poutavě napsaným závěrem smazal všechny počáteční nedostatky.