Čím rýchlejšie kráčam, tým som menšia

11.02.2015

Tak tohle jsem asi nepochopil. 30 letá žena píše román o smiřování se smrtí důchodkyně? Hmhm... Napsaný je to dobře a cynickej humor zamřenej převážně na sebe je mi celkem blízkej ale bože, míň sympatickou hlavní postavu jsem snad v životě neviděl. Naprosto zbytečná,nudná a ustrašená troska, která z celej život neudělala vůbec nic. Teď nemluvim o práci ale o čemkoli. Každej blbej feťák, úchyl nebo komouš je mi pochopitelnější než tohle pasivní budižkničemu, který jen čumí z okna. Asi to má být popis nějaký psychický nemoci ale pro lidi, jež si celej život proseděli před TV s háčkováním a nemaj ani špetku sebeúcty nějak nemam slitování.

Tak knížku jsem dostala od dcery k vánocům.V časopise Psychologie na ni byla upoutávka a hrozně jsem si ji přála přečíst.Navíc Norsko je moje srdeční záležitost.No, a pak to přišlo, Souhlasím s komentářem kamise, také jsem čekala trochu něco jiného.A konec je zvláštní....a skutečně depka je na světě.A ke komentáři kní -té matematiky a fyziky tam zas až tak moc není.......bohužel.Jen v rozsahu běžných smrtelníků, rozhodně ne na širší úrovni.Zaznamenala jsem tak 3-4 poučky. Mathein manžel byl totiž statistik:-).Je to smutná knížka o stárnutí , zestárnutí a smrti. O životě a o tom,co tu po nás zůstane.

28.10.2014

Sarkastické vyprávění o staré paní, která si každý den pročítá v novinách úmrtní oznámení a s pořádnou dávkou černého humoru rekapituluje svůj život, mezitím co čeká až si pro ni přijde chlap s kosou, který vidí i po tmě.
" I když úmrtní oznámení v novinách může být docela hezká věc, takový důkaz, že jsem existovala, a tak přemýšlím, jestli je možné zaslat do novin vlastní oznámení předem a požádat, aby ho otiskli, až nadejde čas. Dneska jsem si oddechla, že tam není moje jméno."
Mathea je tak trochu bláznivá paní,která si kromě čtení novin, sledování televize a šmírování sousedů krátí čas sbíráním telefonních seznamů, čelenek a cizích zubů a mezitím kompletuje schránku se vzkazem pro budoucnost, kterou zakope před domem na sídlišti, aby se na ni nezapomnělo. Tak trochu humorná a hodně smutná kniha o osamělosti na konci cesty a strachu, že po nás nic nezůstane.

22.10.2014

Mathea je pro mě ženská podoba Oveho. Snad až na ten konec. V průběhu čtení jsem si říkala, že je škoda, že to s nimi oběma dopadne tak bledě a nemohou se spolu setkat v nějaké další knížce, kde by si společně brblali nad ostatními lidmi. Z knížky dýchá atmosféra severu a tak trochu depresivních nálad, které tam mnohdy díky podnebí panují, ale hořký humor hlavní hrdinky nutí k zasmání. Patří také k řádce knih, které popisují život seniorů (jako je již zmiňovaný Ove, Stařík, či Himmlerova kuchařka) a nutí nás zamyslet se na problematikou stáří.

10.10.2014

Milá, útlá knížka jen tak, do vlaku nebo k odpolední kávě. Smála jsem se nahlas i pod fousy, ale přitom je to vlastně dost smutný životní příběh. Mathea je trochu zvláštní případ. Člověk by jí rád pomohl, ale to by vlastně ztratila kus své potrhlosti, což by byla škoda.

Pokud se vám kniha líbila, tak doporučuji Elling. Pokrevní bratři od Ingvara Ambjornsena.

07.09.2014

Milá a vtipná knížka. Čím víc čtete, tím víc Matheu chápete a soucítíte s ní. Příběh je o lásce a také stárnutí.

25.08.2014

Začátek byl mírným rozčarováním, ale s přibývajícími řádky příběh dostával smysl...s rozporuplnými pocity nakonec dočteno s tím, že se mi to fakt líbilo a bylo mi to něčím blízké...příběh o lásce, samotě, fobii ze společnosti a nezdravé závislosti na tom druhém...

02.07.2014

Milé a vtipné! ,Je tu spoustu nezapomenutelných scén :-) Knihu jsem měla půjčenou, ale rozhodně bych si ji chtěla koupit.

26.05.2014

Velice zvláštní knížka. Čekala jsem trochu něco jiného, ale svým způsobem se mi líbila. Příběh je vyprávěn s jakýmsi zvláštním druhem černého humoru (spíše však černého než humoru), který možná nám středoevropanům není až tak vlastní.? Matheino vyprávění nutí k zamyšlení, u citlivějších jedinců však může vyvolávat deprese.... I když Mathea sama si poradí....