Kat
Martin Moudrý
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60133/bmid_cesta-krve-iii-kat-60133.jpg
4
311
62
Cesta krve série
< 3. díl
Hlavní hrdina prahne po pomstě. Získá další dva stroje Saladin, se kterými se chce vypořádat s cizinci, kteří téměř vyhubili lidstvo. Při útoku na jejich mateřskou loď se ale stane něco s čím nikdo nepočítá. Objevují se protivníci cizinců, kteří dokončí zkázu na Zemi. Maxmilian se proto vydává do vesmíru kde bojuje se vším co nemá lidský původ. Podaří se mu zachránit Jonáše, kterého cizinci zotročili. S Jonášem, s Tím druhým a se Saladinem se nakonec dostává na domovskou planetu cizinců, kde chce svou pomstu završit.... celý text
Přidat komentář
To bylo velice Moudré, napsat pokračování. A ještě, že se toho zhostil někdo Moudrý :-). Sorry jako, kul-tovní mistře Kul-hánku, ale kdybych nevěděl, že jste to nenapsal vy, hádal bych, že jste to napsal. Ten styl se opravdu povedl. I když...
( a to je přesně to, co se mi tak líbí: něco je popsáno, a hned vzápětí se autor opraví - napíše „i když“ a zcela změní význam předchozího, sarkasticky a nelítostně:
„Sice jsem už zažil horší věci, ale vyprchávající dávka kinetinu má u mně za následek mírné snížení prahu bolesti. I když, mírné... Jak jsem sunul ruku ke kapse s kinetinem, polámaná žebra mě bolela tak strašně, že jsem těch čtyřicet centimetrů zdolával snad půl hodiny.“
„Všechno vypadalo v pořádku a nebýt navigace počítače, nikdy bych závadu nenašel. I když, závadu – jednalo se o konektor povysunutý o pět milimetrů – ani nebyl vypadlý.“
„…a místo střílení se dal do prudké přímé jízdy. I když, přímé...“)
Vážně povedené pokračování, nemám, co bych vyčetl. I když… ne, teď vážně. Zhruba v polovině knihy se paraziticky opakuje slovo „protivník“. Vyloženě mě to bilo do očí, když to bylo skoro v každé větě. Přece šlo použít místo toho „nepřítel“, „emzák“ atd. Ovšem proti celkovému dojmu z knihy je to jen moucha, zcela nedůležitý detail. A propojení se sérií Divocí a zlí odkazem na tatrgel je dokonalá tečka.
Shrnuto – za mě jednoznačně plná palba *****. (I když... :-) schopnosti toho palubního počítače Saladinu byly možná přece trochu přehnané)
A ještě jedna citace:
„Po zádech mi přeběhla stará známá ledová věc s množstvím nožiček…“
2018/45
Totální pecka! Za mě se pan Moudrý zhostil pokračování prostě dokonale. A upřímně, třetí díl se mi zdá lepší, než oba předchozí dohromady. Jestliže Kulhánek v minulém díle přepnul na FORSÁŽ, pak tady Moudrý zjistil, že Kulhánek ceslou dobu mačkal špatný tlačítko a přepnul doopravdy. Akce střídá akci, ona 'Cesta krve' je konečně tady, krve a pavouků dost a dost. Ten druhý hláškuje od začátku do konce, Saladin je každou stránkou chytřejší... Nevím, co víc si od téhle knížky přát. 5*
Trošku hloupější, mnohem sprostší a překvapivě vtipnější a zábavnější než originál.
Nechtělo se mi do toho, ale chtěl jsem vědět, jak to dopadne. Není horší, než první díly. Tempo je stejné, styl je stejný, šílenství příběhu je snad ještě větší, ale něco tomu chybí, ale tatrgel to není :)
Kulhánek už sa do cieľa nedokulhal a tak sa niekto Moudrý musel podujať dokončiť Cestu Krve. Plameňmi ošľahaný hrdina Maxmilián si zoženie dokonalú nožnú protézu, vyleští svoj inteligentný supertank a pustí sa do konečného súboja s hnusáckymi emzákmi. Milovníkom logiky a realizmu z toho vybuchnú hlavy, ale toto je proste explozívny brak kde jeden pomstychtivý pako z rozdvojenou osobnosťou nájde raketoplán, jeho šialený palubný počítač nahackuje celú galaxiu a spolu zlikvidujú dve bojujúce mimozemské rasy... a nakoniec len svojim ukrutným pohľadom zničí vesmírneho boha! To už bolo asi trochu moc, ale rozhodne to bola zbesilá jazda skrz stovky rozstrieľaných a roztrhaných zelenokrvných ufošmejdov. Pán Moudrý dokonca prekonáva Kulhánka v humore a hláškach ktorými je príbeh prešpikovaný, trebárs scéna kde sa Maxmilián prisadruje ku kobercu. Plný počet ale nedám, predsa len to bol značne prehnaný nezmysel s nesmrteľným supešťastlivým hrdinom, všemocným počítačom a tupými ufónmi.
Bojoval jsem z počátku, jestli číst tuto knihu, když ji nepsal mistr Kulhánek. Proč by on sám nepokračoval v příběhu Maxmiliána, kdyby to tak chtěl. Bral jsem to jako drzost pokračovat v téhle super apokalyptické sérii klasika žánru. Ze začátku jsem trpěl jak kůň při čtení počátečních desítek stránek, než jsem si zvykl na zbytečně titěrné popisování každé blbiny. Ale potom se to celé rozjelo a kniha mě pohltila i přes moji velkou nevoli. Jsem nakonec rád, že jsem knihu přečetl, i když mě hlodá červ pochybnosti zda by to tak Kulhánek chtěl...
Je dobře, že se Martin Moudrý nebál a dokončil to, co by jinak nejspíš zůstalo nedokončené. Ačkoli mu muselo být jasné, že se srovnání s Mistrem prostě nemůže vyhnout, přesto do toho šel. Smekám před jeho odvahou. To, co napsal, je víc než dobře srovnatelné. I když Kulhánkovu šťávu to nemá. A to dle mého názoru zejména proto, že svou knihu zcela připravil o erotickou linku příběhu, která je pro Kulhánkovy knihy celkem charakteristická. Nicméně 4 hvězdy si po právu zaslouží, protože jinak je to víc než vydařené, a navíc mu musím udělit bonusové body za "tatrgel". :o)
Třetí díl série cesta Krve se mi celkem líbil. Ze dvou důvodů: Líbily se mi první dva díly a třetí je celkem úspěšně doplňuje. Jiří Kulhánek to sice není, ale Kulhánek má jednu vadu. Vlastně tři v jednom. Neshodne se s vydavatelem, píše pomalu, nepíše vůbec. A my čtenáři jsme netrpělivá sebranka. Čtyři hvězdy z pěti.
Třetí díl o Maxmiliánovi a návštěva vesmíru a cizích planet. Cíl je zničit Cizince, Protivníky a zachránit Zemi. Tento poslední díl se mi líbil z celé série nejméně, už to na mě bylo asi až příliš.
Je to prapodivný, ale odhoďte předsudky a jděte do toho, protože tohle je snad ještě vtipnější než původní dva díly. I když jde o neoficiální pokračování od jiného autora.
Na to, že to není od Kulhánka, to nebylo zlé. Ti kdo potřebovali dokončení, ho dostali, ti kdo nic nečekali, nebyli zklamáni.
Od začátku mi to přišlo nějaké divné... no není divu, když to vůbec není Kulhánek :(
Ono celá série nemá příliš povedený příběh, ale Kulhánek alespoň drží slušný standard stylem a hlavně vtipem. Rozdíl mezi těmito dvěma autory je asi jako Adidas se třemi proužky a Adidos se čtyřmi (kdo pamatuje vietnamské tržnice z devadesátých let).
Knihu jsem dočetl jako dokončení alá trilogie i s vědomím jiného autora, které bylo pro mě víceméně zklamáním. Mezigalaktická heroická schízo jízda s kterou jsem často nestačil držet krok. Pocit, že hrdinové, Max, Ten druhý, superpočítač a paní štěstěna jedou na dobrém speed matroši mě neopouštěl po většinu knihy.Dobře, dobře beru to, že se trilogie nějak superhrdinsky zakončila, ale po tom všem jsem ochoten se vrátit pouze k první knize.
Pan Moudrý po pár stránkách "hledání" naprosto skvěle navázal na styl psaní Kulhánka. Celá trilogie byla výborná. Doporučuji si tyto díla přečíst.
Rozhodně dobré pokračování série. Trochu ze začátku předvídatelné a v druhé polovině až přitažené za vlasy, ale bavil jsem se a nemohu říct, že by mi vadilo, že je tento díl od jiného autora.
Víte, co se mi líbí? Martin Moudrý se s tím nebabral, skoro vynechal klasické hlášky, přidal více krve a hodně utrpení. Jeho dlouhé, ničím nepřerušované odstavce jsou plné pravdy, války a utrpení. Je na první pohled poznat, že píše úplně jinak než mistr Kulhánek, ale jsem rád, že dokončil načatou trilogii. Není důvod tomu dát méně než pět hvězd a pod hvězdami mu zatleskat.
Velmi obstojné. Autor se celkem věrně drží Kulhánkova stylu, který mírně, ale příjemně usměrňuje v dosavadních popisech bitek střelu po střele (což mě u Kulhánka dost nudilo). Zároveň se konečně udělá jasno v tom, kdo že jsou ti Protivníci a co že je ten tatrgel :-D Rozhodně doporučuji před navázáním Divokými a zlými tuhle mezihru nevynechat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Kat |
| 2006 | Temné záblesky |
| 2008 | Konec křížů |
| 2010 | A bude hůř! |
| 2008 | Devátá sféra 1 |
Kniha Kat je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 493x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 17x |
| Knihotéce | 79x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 3x |
Jsem vděčný panu Moudrému, že tuhle knihu napsal. Bez ní by byla trilogie neúplná. Na začátku kniha dost připomínala Kulhánkův styl, od půlky se bohužel mění na těžko uvěřitelnou pohádku (i v rámci tohoto žánru). Aneb "jak počítač Saladinu vyhrál bitvu nad půlkou vesmíru". Dočítám to pouze proto, abych dočetl.