Café Groll
Jan Štifter
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452136/bmid_cafe-groll-1XK-452136.jpg
4
422
422
Poetický příběh lásky a vášně z jihočeských nevěstinců v období První republiky. Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století. Nechte se hýčkat bordelmamá Vlastou Holubovou a odhalte tajemství Anny Václavíkové, nejkrásnější ze všech jejích dívek!... celý text
Přidat komentář
Prvorepublikový budějcký nevěstince očima mladýho lékaře Rudolfa Slívy, kterej byl něco jako závodní doktor všech místních lehkých holek. Café Groll v Kasárenský ulici s jeho osazenstvem mu obzvlášť přirostlo k srdci a zasádně ovlivnilo jeho osobní život. Tehdy zcela regulérní živnost měla jasně daný pravidla, holky pracovní knížky i povinnou lékařskou péči. Vše mělo nějakej řád. Člověk by řekl, že ty starý hampejzy fungovaly líp než kdejaká současná státní instituce. Noblesní čtení nejen pro Budějčáky.
70%
Jak já jsem se na tuhle knížku těšila...ale já vám nevím, to bylo jako všechno?
Příběh by trochu přitažený za vlasy, tři hvězdy za autorův styl psaní a grafické zpracování knihy.
Tentokrát mi ukradlo požitek z příběhu více než velké natěšení na Štifterův pověstný duši lahodící dar slova... poetika mé chlopni blízká se bohužel ztratila kdesi v šantánu... Ruda mi úplně punčocháče nesroloval a cuchal mi cévku jenom tak trošku hodně... blížící se konečné rozuzlení mi se značnou razancí vyplivlo pouze jeden velký otazník na záložce... asi jsem holt větší cimprlich než jsme doufali a tohle podání mi zkrátka nebylo tak nějak sympatické... promiňte ;)
Noblesní lahůdka o nevěstinci 20. let očima lékaře lehkých žen. O dvou láskách, té opravdové - oděné v nuzný šat a pak té povrchní, v kůži pozlátka. Taky o opravdovosti a bezpečí 1. republiky a pokroucených pravdách, lži a pomstě v dobách po 48, kdy skutečné charaktery vyplouvají na povrch. A konečně o tom, že za peníze si lze koupit vše, třeba i tu pomstu, jen lásku ne.
Zajímavé prostředí, ještě zajímavější příběh. Napsaný krásně, jemně, kultivovaně s nádechem nostalgie a starých časů.
Milá projížďka prvorepublikovými Budějovicemi, kde z pochopitelných důvodů kvetla prostituce takřka tak přirozeně, jako vznikaly nové továrny. Pokud ovšem očekáváte špínou páchnoucí temné historky z podsvětí, pak vás vyšokuje až nonšalantní prostředí vkusných podniků oděných do sporých hávů červených barev. I přes krátký obsah se mi dostalo pořádného dýchnutí doby zcela jiné, meziválečné, ztracené éry skrze poněkud bojácný, ovšem nikoliv odmítavý pohled Rudolfa Slívy, tolik zahalen do samozřejmosti jménem nostalgie. A to nostalgie o to tíživější, když laskavý čtenář na rozdíl od hlavního představitele tuší hrůzu zklamání let padesátých. Ke skvostným germanismům a zkráceninám názvu města jsem však trochu lačně očekávala o něco archaičtější jazyk.
Přiznám se, že po dočtení této knihy jsem chvilku marně hledala slova, kterými bych popsala, jak na mne kniha působila a jaký dojem zanechala. Bůh ví proč se mi tato kniha nehodnotila zrovna nejlehčeji. A přitom mne vlastně bavila.
Autorovi obecně nemohu upřít, že píše velmi čtivě, jeho styl psaní mi velmi sedí. A platí to konkrétně i pro Café Groll. Kniha se mi četla celkově velmi dobře, napsané je to svižně a přímočaře, člověk se do toho ponoří raz dva. Rozhodně nemám pocit, že bych se při čtení nudila.
Celková atmosféra knihy na mne působila velmi jemně, skoro až snově s určitým nádechem melancholie. Možná to působí trochu podivně, vzhledem k obsahu knihy, ale já to z toho bůh ví proč cítila.
Postavy samotné jsem si vlastně vcelku oblíbila, byť se k většině z nich přiblížíme jen povrchově. Jde přeci jen o novelku, která na svém prostoru příliš neumožňuje hlubší ponor do povah postav.
Každopádně musím říct, že mne překvapil ten konec, který na určité aspekty příběhu vrhl zcela nové světlo.
Přesto mi na knize něco chybělo, abych hodnotila naplno, ale asi tu v tuto chvíli neumím popsat přesně. Kniha nicméně určitě stojí za pozornost a já ji mohu doporučit.
Rok 1949. Stárnoucí lékař a malíř Rudolf Slíva vzpomíná na svou lékařskou praxi z počátku 20. let minulého století, kdy měl na starosti českobudějovické prostitutky. V jeho reminiscencích stále figuruje největší vyhlášená kráska Anna Václavíková. Do vzpomínek se mísí i Rudolfova přítomnost, čili poúnorová doba, v níž dochází ke společenským a politickým změnám a Slívům je odebrán jejich vlastní dům s tím, že se do něj nastěhují cizí nájemníci. Rudolf i přes varování přátel nevěří, že je čekají zlé časy.
Novela má překvapivou pointu, která mně osobně připadala malilinko přitažená za vlasy, nicméně to, že byla naprosto nečekaná, jí nemůžu upřít.
Líbí se mi, jak Jan Štifter píše, jak umí vystavět příběh a jakým stylem ho vypráví, dokáže vyvolat příjemnou a nostalgickou náladu. Mrzí mě, že nepíše příběhy ze současnosti, ty bych si přečetla s velikou chutí. Velmi se proto těším na stále odkládaného Sběratele sněhu, tam jsou linie historické provázány s linií naší současnosti.
Ještě doplním, že grafická úprava knihy je opět nádherná, což je pro edici Tvář nakladatelství Vyšehrad typické.
P. S. Jihočeské divadlo uvedlo premiéru divadelní hry na konci loňského roku, bohužel proběhla kvůli koronavirovým opatřením pouze online.
Milé čtení, které vás zavede do prostředí nevěstinců. Mohli bychom očekávat hrubší vyjadřování, ale to tady není. Příběh příjemně plyne až ke svému rozuzlení...
Vydání je doplněno zajímavými ilustracemi Ondřeje Dolejšího, které příběh hezky doplňují.
Pěkné. Srovnatelné se Sběratelem sněhu. Více se mi od autora líbilo Světlo z Pauliny.
“Některé věci se nesmažou,ani kdybyste je schovali do nejčernějšího kouta naší půdy.A i když je spálíte,stejně zůstávají uložené v hlavě. Zmizí až s námi.Až tady jednou nebudem.....”
Necelých 120 stránek sešitkového formátu přečtete během jednoho dlouhého zimního večera. Štifterův velmi pěkný, poetický jazyk – byť není archaický – vás lehce uvede do první poloviny minulého století, do světa červených luceren, prostitutek i jejich zákazníků. Ani k tomu nepotřeboval explicitní výrazy. Pohled ženského lékaře – hlavního hrdiny příběhu – je skutečně originální. A ještě více uvěřitelný, když se dovíte, že autor vycházel z reálného prostředí a historických dokumentů.
I když je Café Groll laskavější než Sběratel sněhu, přece autor nezůstal jen v „idylické“ první republice. Dění v Kasárenské ulici doplňuje druhou časovou linií – nástupem komunistů po druhé světové válce. I když Rudolf Slíva již dlouhá léta svou praxi neprovozuje, „jeho“ děvčata se mu připomenou.
Příběh popisující život budějovického nevěstice a zároveň osobní životní příběh doktora, který se o ženy lehkých mravů stará mě velmi potěšil. Štifter píše lehce, osobitě a od srdce. Pěkně zasazeno do dobových Budějovic. Milé. 4/5
Zajímavá doba dvacátých a čtyřicátých let, ještě zajímavější prostředí bordelů, dobré čtení! Jen by románu dle mého gusta slušelo ještě jednou tolik stran!
Jednohubka na odpoledne.
Styl Jana Štiftera mi sedí. Sběratel sněhu byl vážnější, tohle lechtivější téma je ale přesto popsáno s jakousi noblesou.
Každopádně obě tyto knihy, které jsem zatím od autora četla, mají atmosféru.
Nedokážu posoudit, nakolik je dobová atmosféra věrná, ale pro mě je prostě velmi uvěřitelná, přestože zvolený jazyk není vyloženě archaický.
Mám v pořadí Světlo z Pauliny, tak snad ani povídkami nebudu zklamaná.
Café Groll doporučuji jako krátkou oddechovku, ale i trochu pro zamyšlení.
První kniha od Jana Štiftra, kterou jsem přečetla a řadím si jej na seznam oblíbených autorů. Rozhdně umí psát! Výborně se to četlo, příběh zajímavý, moc se mi líbil ten kontrast prolínání idylických 20. let z prostředí budějovické smetánky a nevěstinců s obdobím nástupu komunistů po válce a znárodňováním. Kapitolka na závěr to vše krásně završila. Některé křivdy zůstanou zasety hodně hluboko a nedají lidem spát...Moc příjemné čtení!
Pane Stiftere, krasa jako vzdycky... Moc se mi libi Vas styl psani a umeni popsat “choulostive” veci mladezi pristupnym a pro me velmi poetickym zpusobem. Atraktivni pribeh s necekanymi zvraty a vtipnou pointou, i kdyz ta vtipnost mozna nebyl zamer.
Tento příběh se odehrává na začátku 20. století, kdy Café Groll byl legendární českobudějovický nevěstinec. Vzpomínáme na něj pohledem Rudolfa Slívy, který chce odhalit tajemství tehdejší nejkrásnější dívky Anny Václavíkové.
Po této knize jsem sáhla proto, že se mi neskutečně líbila autorova kniha povídek Světlo z Pauliny, ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Moc mi vyhovuje autorův styl psaní. Nevím, jak by ho nazvala, pro mě je to prostě „pěkně napsáno“, poetické, milé, čtivé. Hlavní hrdina Rudlof Vám přiroste k srdci a vy s ním prožíváte nejen milostné trable. Ač jednoduchý příběh, autor tam zvládl dostat i několik vážných témat a připravil pro mě absolutně nečekaný konec.
Poetické vyprávění o šantánech a první republice, novelka, která Vás určitě zaujme.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura prostituce kavárny první republika, 1918-1938 rozhlasové zpracování České Budějovice novely nevěstince české romány
Autorovy další knížky
| 2018 |  Sběratel sněhu |
| 2022 | Paví hody |
| 2016 | Café Groll |
| 2020 | Světlo z Pauliny |
| 2014 |  Kathy |
Perfektní jednohubka. Nádherné ilustrace, přesvědčivý vhled do historie a poutavý příběh s výbornou pointou. Báječně strávených několik hodin s krásnou literaturou.