Balada pro Emily

14.11.2023

Noční tvorové umlkli
a upřeli pozornost na dům,
který se po mnoha letech spánku
probudil k životu.
Buch...! Buch...! Buch...!

Najdi Emilyyyy...

Snad každý tvrdí, že základem dobrého příběhu je první dojem. Respektive první věta. A paní spisovatelce se první věta povedla. (To nahoře rozhodně není ta první věta, o které mluvím) Má takový nádech nejen naděje a tajemna, ale i krve a smrti. Ostatně o tom celý příběh je. Vše je vyprávěno poctivě a je jen na čtenáři, zda bude příběh brát jako opravdu uskutečněný nebo jen pravdivý s prvky tajemna a mysterie. Já jsem se rozhodl tomu věřit. A věřte, že tím jsem si celý ten smutný a drastický příběh užíval. Mrazilo mě u něj a sem tam jsem měl i v pozoru chlupy nejen na rukách.

Malá ochutnávka:
Kamila se vyděšeně krčila zavřená v široké šatní skříni, naslouchala matčinu křiku a fňukala. Když jí uteklo hlasitější zaštkání, Emily sedící naproti ní si varovně položila ukazováček před rty.

Je v tom smutek i drama. Všechno vede k jedinému konci. K pravdě. Ale dostat se na konec příběhu není tak jednoduché. Příběh má tři časové linie, které se krásně prolínají. A protože znáte jména účastníků všech linií, není rozhodně žádným problémem ihned poznat v jakém čase se nacházíte. Ostatně, u každé kapitoly je na počátku jasně napsáno, do jakého času se přesouváme. Paní spisovatelka nechává čtenáře neustále v nevědomosti, střídá období a aby toho nebylo málo, přidá ke konci ještě jednu časovou linii.

Citát: Byla se jakžtakž ochotná smířit se strašidlem v baráku, ale oživlé plyšové zvířátko bylo i na ni trochu moc. Fuj!

Pracovat s takovým rozpětím není asi žádná sranda. Ke konci příběhu to pak už byla rychlovka. Časové linie se střídaly strašně moc rychle, což možná je trochu vadou, ale protože to šlo opravdu rychle, nemá čtenář pocit, že by o něco přišel. Rozhodně se však nenudí. Mám pocit, že tohle je lépe napsané než prvotina paní spisovatelky – Ve stínu války – která se mi také líbila. Avšak Balada pro Emily má v sobě víc potenciálu a je vidět, že paní Stráníková nám zraje. Jsem zvědav na její další příběh. Tuto baladu vřele doporučuji.

Citát: Vítr zahání všechny smutky, už nikdy nebudeš se bát . . .

13.11.2023

Balada pro Emily, kniha inspirována skutečnými událostmi, na kterou jsem se neskutečně těšila! Před tím, než jsem začala číst, nevyhnulo se mi spoustu pozitivních a nadšených recenzí ostatních čtenářek a čtenářů na Instagramu. A po dočtení knihy se musím k těmto kladným recenzím přidat.

Knížka je totiž napsaná skvěle, během čtení mě několikrát nepříjemně zamrazilo v zádech a ve večerních hodinách mě tížila potřeba kontrolovat pokoj každých pět minut, jestli jsem v něm opravdu sama! Celý příběh skvěle doplňují děsivé ilustrace, které dodávají knize pořádné grády!

Pokud Vás vylekala tloušťka knihy, nezoufejte, autorka má totiž velmi čtivě vyřešené kapitoly a věřím, že budete mít dočteno bleskurychle! (Ostatně stejně jako já).

Myslím, že kniha by se měla řadit spíše mezi žánr hororu než do psychologického thrilleru. Každopádně pokud se mě někdo v budoucnu zeptá na kvalitní, českou hororovku, tak mi vyvstane na mysli přesně tato kniha.

S knihou jsem nadmíru spokojená a myslím, že pokud @jarmilastranikova přijde s dalšími příběhy, máme se opravdu na co těšit.

13.11.2023

Autorčin styl psaní znám a byl mi v její prvotině velmi sympatický. Ani zde tomu nebylo jinak a já byla příběhem naprosto pohlcena. Zvládla bych jej přečíst klidně i za jediný den. Děj ubíhá opravdu rychle a díky přeskakování mezi 3 dějovými/časovými linkami nás autorka drží v napětí od začátku do konce.

Musím přiznat, že gradace děje pro mě byla pomalejší a vystupňování jevů se dočkáme až cca 100 stran před koncem. Osobně bych se toho nebála a šla bych do toho klidně mnohem dříve. Několik děsivých scén tam sice bylo již předtím, ale oproti závěru to byl úplný čajíček. Česká Darcy Coates vlastně vůbec nezní jako špatné přirovnání, když o tom tak přemýšlím. ;)

Největší vliv v tomto směru na mě měl doslov autorky. To vědomí, kolik z celého příběhu se vlastně stalo a možnost prohlédnout si reálné fotky "místa činu"...to mi naprosto vzalo dech a příběh tím získal úplně jiný rozměr. Velkou část příběhu jsem četla samou nedočkavostí právě proto, abych se na konci mohla dozvědět co je na tom pravdy a co ne. Část mě by chtěla dům vidět i naživo, ale ta více racionální část raději zůstane u fotografií, protože to co teď vím...

Jediné mínus jsou pro mě hlavní postavy, jsou sice sympatické, ale nemám pocit, že bych je skrze příběh nějak poznala. Byli pro mě spíše jen pěšáci v příběhu, kde hrál hlavní roli dům a jeho bývalí obyvatelé. Chybělo mi tam něco z jejich minulosti i současnosti, vlastně nevím kdo jsou - co dělají za práci, mají nějaké přátele nebo koníčky? A hlavně, pominu-li detaily o nich samotných - vůbec jsem nevěřila tomu co mezi sebou měli. Vzniklo to tak nějak z ničeho .

Hodnotím: 3,75/5 - moc doporučuji - o strašidelnou atmosféru není nouze a navíc jako třešničku na dortu můžete i navštívit dům! Ať to máte se vším všudy ;)

11.11.2023

Kamila přijíždí na opuštěnou usedlost, kde jako malá žila se svoji matkou. Tento dům má připravit na prodej. Už hned první noc jsou v domě slyšet podivné zvuky a Kamila utíká hledat nocleh v blízké vesnici. Bude však nutné se do domu vrátit a dodělat započatou práci.

Veronika s malou dcerkou Kamilkou se po náročném rozchodu stěhuje do domu v Sedmidvorech s tím cílem, že tu začne nový život. Má ale pocit, že k ní dům jakoby promlouvá a slyšet dětský pláč ji znepokojuje čím dal víc. Nemají však kam jít a začnou se v domě postupně zabydlovat. Nářek je slyšitelný čím dal víc a strach je stejně tak pohlcuje.

Německá dívka Emily se svými rodiči se po konci války chce vrátit zpět do Německa. Ukrývají se v hospodě v Sedmidvorech a řeší, jak se dostat za hranice. Nenávist některých Čechů proti Němcům nezná hranic, a proto je nutné odchod do rodné země řešit co nejrychleji. Hrozí jim nebezpečí a to dost velké.

Tyto tři příběhy autorka dokonale spojila v jeden skvěle propojený. Atmosféra byla doslova děsivá.

Pozadí je temné a hororové a já se fakt o Kamilu bála. Nejsem a asi nikdy nebudu milovník hororů, ale nechci této knize ubírat hvězdičky na hodnocení, protože jsem se při čtení bála. Hodnotim vysoko, protože se mi kniha četla dobře a vlastně i při tom všem strachu mě bavila!
Jediné, co však musím vytknout, že to opravdu není psychologicky thriller, jak je napsáno na obalu knihy.
Je to horor jak Brno a to potvrzuje holka z Brna

10.11.2023

Fujtajbl! Jsem nenapravitelná až hrůza! Tři dny jsem četla, tři noci přemýšlela nad bubáky. A to se jednomu fakt nespí nejlíp :)

Kamila vyrostla ve velmi skromných poměrech. Když ji matka požádá, aby se postarala o prodej domu, ve kterém obě kdysi bydlely, souhlasí. Těší se, že získá peníze navíc a konečně bude moct nastoupit na vysokou školu.
Dům leží v pohraničí malé sudetské vesnice a má velmi pohnutou a temnou minulost. Kamile se od příjezdu dějí podivné věci, avšak netuší, že jde jen o zlomek toho, co ji ještě doopravdy čeká.

Já vám řeknu – tohle teda mělo atmosféru! Knížku jsem přečetla za tři dny – je skvěle napsaná, tajemná, napínavá a strašidelná. Pro člověka jako já místy možná až moc :) Na druhou stranu se objevily momenty, kdy jsem si říkala, že zřejmě dosti zaúřadovala autorčina fantazie. A za to jsem byla nesmírně vděčná.

Oba hlavní hrdinové mi byli moc sympatičtí, závěr mě překvapil a jsem s ním naprosto spokojená :)

Knížku vám rozhodně doporučuju a věřím, že bude ideální volbou na do sychravých listopadových dní...

07.11.2023

Balada pro Emily, jejíž recenzi vám dneska představuji, je psychologickým thrillerem založeným na skutečných událostech. Ano, čtete dobře, na skutečných událostech! Jakmile jsem knihu držela v ruce, byla jsem nadšená z tloušťky a přenádherné obálky. Ta vás prostě v knihkupectví musí zaujmout.

Balada pro Emily se odehrává ve třech časových období, 1945, 2003 a 2021. Kamila je mladá žena, která přijíždí v roce 2021 do malé obce Vernířovice, protože zde stojí starý opuštěný dům, který patří její rodině. Respektive jí a její mamince. Dům je roky neobydlený, chátrá a jakmile Kamila vstoupí dovnitř, cítí podivnou atmosféru. Všude je nepořádek, plíseň a celkově je dům naprosto nevhodný k bydlení. Kamile je úzko a není si jistá, že v domě zvládne být natož přespat. Ta představa je děsivá. Vůbec se jí v domě ani v blízkém okolí nelíbí.

Kamila v domě žila jako malá, ale moc si na toto období nepamatuje, spíš vůbec. Její maminka s tímto místem nechce mít nic společného a Kamilu varovala, aby byla opatrná. Ta se navíc od místních jen v náznacích dozvídá, že dům má příšernou minulost. Jakou přesně, to ale Kamila neví. Přízraky minulosti na sebe však nenechají dlouho čekat a Kamile začne jít o život.

My čtenáři současně čteme o událostech v roce 1945, které z krásného domu udělaly děsivé místo, kterému se každý vyhýbá. Proč a co se v domě odehrálo se nám tak pomalu odkrývá...

Zaručuji vám, že se budete neskutečně bát. Budete mít oči navrch hlavy, mráz vám bude běhat po zádech, protože autorčino líčení a popisy jsou tak autentické, že jsem z toho doteď v šoku. Autorka vám svým vyprávěním nedovolí vydechnout. Ten příběh nemá jediné hluché místo. Od začátku, od prvního písmenka do konce vás nepustí a vy se budete bát a jen bát. Pro mě to není psychologický thriller, ale horor jak vyšitý.

Navíc jsou v knize bravurní ilustrace od Jiřího Dvorského, které celý příběh dokonale vykreslují. A pokud si knihu pořídíte, tak prosím vás nelistujte v ní předem! Na konci vás totiž čeká něco, co vám vyrazí dech...slibuju!

07.11.2023

Už dlouho jsem nečetla knihu, u které by se mi ježily chloupky na zátylku a chvílema jsem zapomínala dýchat. Na začátku si autorka čtenáře jen tak lehce oťukává, ale jak se blíží konec, je to prostě čím dál víc hustý. Tři dějové linky příběhu neublížily, naopak, vše to do sebe nakonec krásně zapadlo.

Veronika mě celou knihu neuvěřitelně štvala, ale na konci jsem pro ni dokázala najít špetku pochopení. Kniha, která ve čtenáři vyvolá emoce k postavám, je dobrá kniha. A nadšená jsem také z konce té milostné linky, tam to káplo přesně na tu strunu, která mě baví.

31.10.2023

Balada pro Emily, psychologický thriller. Spíše než psychologickým, bych ho nazvala mysteriózním thrillerem, nebo ještě lépe hororem. Za celý život jsem přečetla pouze dva horory, a to od Darcy Coates. Horory ( a duchařina zvlášť) tedy nepatří mezi mé oblíbené žánry.
Po několika stranách této knihy jsem ale pochopila, že duchařiny tu nebude pomálu. Ale mě to tak chytlo, že jsem četla a četla. Ke konci jsem přečetla zhruba dvě stě stran za odpoledne, a to už se mi dlouho nestalo, že bych musela číst a napjatě čekat, jak to dopadne.
Děj knihy je rozdělen do tří časových linií a všechny tři vás vtáhnou. První, ta kterou to vše začíná, se odehrává v roce 1945 a poslední je ze současnosti. Ze začátku mi některé věci přišly lehce nepravděpodobné, ale pak jsem si řekla, že jen kvůli tomu, že já bych to takhle neudělala, to není nepravděpodobné .
S tím, jak jsem se do knihy více začítala, jsem měla problém se dívat do oken, za nimiž byla tma, natož abych někde slyšela, že něco skřípe. No prostě mě to fakt bavilo. Nenašla jsem tam část, která by mě nebavila, nebo bych ji přečetla jen letmým pohledem. No a ty ilustrace k tomu! Je to autorčina druhá kniha a rozhodně stojí za přečtení. Když jsem ji přečetla, tak jsem si řekla, ty jo, tak to bylo dobrý. Pak jsem ale ještě narazila na doslov a po jeho přečtení mi zůstala otevřená pusa. Druhý den jsem ještě o knize přemýšlela a vím jistě, že bych ten dům nechtěla ani navštívit, ať to bylo jakkoliv. Každopádně pokud bude i další kniha do něčeho podobného laděna, tak i já, člověk, který se v podobných věcech nevyžívá, si ji koupím!

31.10.2023

Tato kniha mě ihned zaujala obálkou a anotací. Naprosto splnila mé očekávání. Byla to pro mě jízda! Autorka umí skvěle vystavět mrazivou a tajemnou atmosféru. Moje představivost pracovala na plné obrátky a chvílemi jsem ani nedýchala. V knize nebyl jediný odstavec, který by mě nudil. Chválím také úžasné ilustrace. Ve Vernířovicích, kde se příběh odehrává, jsem byla na dovolené a asi už tam nepojedu. Co kdyby se v noci ozvalo tajemné škr.... . :-)
Příběh bych si vychutnala i zfilmovaný. Je to přesně taková duchařina, na které si ráda smlsnu.
Autorce za knihu moc děkuji a těším se na další.

Duchařina je asi můj nejméně oblíbený žánr hororů (a to mám horory jinak fakt ráda!), tohle se ale povedlo! Nejpůsobivější je fakt, že je celý příběh inspirovaný skutečným místem. Můžete si ho zkusit najít na Google maps nebo si k němu třeba udělat výlet, stejně jako třeba do lesa z Trhliny od Kariky. A to automaticky přidává takový ten pocit "možná na tom něco pravdy je," který dělá celou knihu ještě děsivější!

28.10.2023

Ještě nemáte své čtení na Halloween? Tady máte jeden skvělý tip!

Příběh se odehrává ve třech časových liniích, které pojí události jednoho děsivého domu obce Věrnířovice. Zážitek ze čtení je umocněn především tím, že ten dům tam opravdu stojí. Byť je vyprávění postaveno z velké části na autorčině bujné fantazii, má reálné a velmi smutné základy.
Dlouho jsem nečetla knihu, od které bych se tak moc nedokázala odtrhnout, ačkoli by mi nejspíš nevadilo, kdyby byla trošku kratší. Nemůžu však autorce upřít neuvěřitelný smysl pro detail v popisech děsů a děsuplných situací a budování napětí, které z knihy přímo sálá. Vyprávění je protknuto také notnou dávkou reálných historických prvků a zvrácených scén, které mi nejednou připomněly mistra hororu Stephena Kinga. Patrně proto mě kniha i tolik nadchla a úplně pohltila.

Víc než za psychologický thriller bych ji označila spíše za horor s prvky psychologického thrilleru, ale jako milovníkovi hororů mi to vůbec nevadilo. Docela dobře bych si dokázala představit příběh i zfilmovaný, protože přesně tohle je duchařina podle mého gusta. Nutno podotknout, že ačkoli jsem měla různé teorie, jak by to mohlo skončit, závěr jsem neodhadla, a to je aspoň za mě vždycky velké plus.

Pokud se u knih rádi bojíte a baví Vás tematika strašidelných domů, rozhodně nesáhnete vedle. :)